https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/ustav-vyzkumu-globalni-zmeny-av-cr-stanovisko-k-navrhu-narodniho-planu-obnovy
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ústav výzkumu globální změny AV ČR: Stanovisko k návrhu Národního plánu obnovy

12.10.2020
Nově vysazené lesy musí být oploceny. Jinak je sežere vysoká.
Nově vysazené lesy musí být oploceny. Jinak je sežere vysoká.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Magistrát hlavního města Prahy
Rada EU schválila v červenci vznik mimořádného fondu obnovy, který má pomoci překonat ekonomické následky pandemie koronaviru. Česká republika může z fondu získat na dotacích až 182 miliard korun k čerpání do roku 2026, pokud do konce září připraví tzv. Národní plán obnovy; 30 % z tohoto rozpočtu musí jít na opatření s vazbou na ochranu klimatu.
 

Podle současné verze Národního plánu obnovy, který má v nejbližší době projednávat vláda , má být z těchto peněz věnováno na ochranu přírody a adaptaci na klimatickou změnu pouze zcela nedostatečných 15 miliard Kč, přičemž detailně má jít o tyto aktivity:

(1) Obnovit lesy postižené kůrovcem a zlepšit jejich retenční schopnost.

(2) Posílit protipovodňovou ochranu.

Ústav výzkumu globální změny AV ČR si dovoluje důrazně upozornit na to, že pro účelné využití uvedených prostředků tak, aby nepřišly vniveč a aby se tyto náklady staly způsobilými na financování ze zdrojů EU, (viz Evropská strategie ochrany biologické rozmanitosti, Společná zemědělská politika, Zelená dohoda pro Evropu, Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ apod.), musí v této položce jít o reálnou obnovu a ochranu biodiverzity a/nebo adaptaci na klimatickou změnu. Musí být tedy bezpodmínečně dodrženy tyto body:

V rámci bodu (1) je nutno explicitně definovat, že:

a) podporována bude pouze a jedině obnova formou sázení těch druhů stromů, které do dané oblasti biologicky patří, tedy v žádném případě smrkových monokultur;

b) percentuální zastoupení smrku musí odpovídat přirozenému zastoupení smrku v dané oblasti;

c) veškeré nově vysázené plochy musí být bezpodmínečně oploceny, aby se zabránilo okusu a následnému zničení vysazovaných semenáčků spárkatou zvěří, neboť v reálném horizontu, kdy bude program realizován, není vyhlídek, že by se dosáhlo potřebné redukce spárkaté zvěře na populační hustoty, které by výsadby znatelně nezdecimovaly;

d) v případech, že finance z tohoto ani z jiných zdrojů nebudou dostačovat na výsadby s dodržením bodů a-c, budou lokality ponechány především samoobnově, která je biologicky vhodnější než umělá výsadba – lesy vzniklé z přirozeného zmlazení budou odolnější.

V rámci bodu (2) je nutno explicitně definovat, že hlavními úkoly zde nebude pouze výstavba nových přehrad, ale především:

a) Revitalizace vodních toků. V dlouhodobém horizontu je potřeba revitalizace všech regulovaných a zároveň dostupných 20 000 km především malých a středních vodních toků v zemědělské krajině i lesích. Jde o obnovu přirozených koryt toků, prodloužení, snížení jejich sklonu a zvýšení zadržovací kapacity niv; obnova splaveninového režimu odstraňováním hrazení bystřin. Ze zahraničních zkušeností vyplývá, že tím dojde ke snížení kulminačních úrovní povodňových vln a následně snížení povodňových škod. Přínos dokončených revitalizačních prací lze spatřovat i pro regionální zaměstnanost. Revitalizace toků a obnovení splaveninového režimu zároveň zvýší hladinu spodní vody v jejich nivách, což zlepší dostupnost vody ve studnách i odolnost přilehlých lesních a zemědělských porostů vůči suchu. Sníží tedy relevantní náklady spojené se suchem, které nelze považovat za marginální.

b) Investice do úpravy drenáží a obnovy mokřadů. Dosud bylo zrušeno přes 950 000 hektarů mokřadů a 1/4 zemědělské půdy je odvodňována trubkovou drenáží. Potřebujeme revitalizaci odvodněných zemědělských ploch eliminací či úpravou funkce drenážních soustav. Jde především o odstraňování, přerušování, zaslepování, či přestavba drenážních soustav za účelem doplňování spodních vod, zpomalení odtoku a tedy soustavné zásobování vodních toků, případně i obnovu mokřadů. V rámci optimalizace je třeba vyčlenit 2-5% zemědělských pozemků (cca 1 milion hektarů), na kterých vzniknou zasakovací pásy vegetace, průlehy, příkopy, hrázky a tůně a budou obnoveny prameny a potoky. Mimo zemědělské plochy je potřebná obnova cca třetiny rozlohy bývalých mokřadů. Jedině tak zajistíme to, aby naše zemědělské pozemky netrpěly suchem – výstavba přehrad nám v tom nepomůže, neboť přehrady jen zadrží vodu, která nemá jak se vrátit na pole. Množství přehrad je nutné jen takové, aby zajistilo potřebnou vodu pro obyvatele a případně pomohlo při snížení kulminačních úrovní povodňových vln, avšak i to splní do značné míry úpravy zmíněné v těchto dvou bodech.

S ohledem na cíle Evropské biodiverzitní strategie by bylo vhodné přidat k bodům (1) a (2) ještě bod (3) Obnova krajinných prvků – vyčlenit 10 % zemědělské plochy na rozmanité krajinné prvky a obnovit je.

Aktivity uvedené v bodech (1) a-d a (2) a-b a (3) naplňují Evropskou strategií ochrany biologické rozmanitosti. Návrhem Národního plánu obnovy vyčleněné prostředky (pouhých 15 mld. Kč) jsou však pro tyto účely zcela nedostačující a rozdělení financí z tohoto zdroje bude třeba tedy podstatně přehodnotit.


reklama

 
Ústav výzkumu globální změny AV ČR

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (14)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

TK

Tomáš Kvítek

12.10.2020 18:11
Hlavni úkoly a) i b) bodu 2 jsou ok. Ale v tomto Stanovisku zcela chybí problematika retence a akumulace na zemědělské a lesni půdě včetně omezeni eroze pomocí záchytných příkopů a průlehů. Hladinu podzemni vody je třeba posilovat v infiltračních oblastech území v hornich částech svahů. Dole pod kopcem se hladina pidzemni vody již vytvoří sama.
Odpovědět
PK

Pavel Kindlmann

12.10.2020 22:10 Reaguje na Tomáš Kvítek
Máte pravdu, omlouvám se, to víte, ono se tam všechno nevešlo.
Odpovědět
PD

Pavel Dudr

12.10.2020 19:30
Ponechat samoobnově? Nechal jsem tak část pozemku a urodil se tam hlavně černý bez, kopřivy a bolševník. A tomu říkáte les?
Odpovědět
JS

Josef Střítecký

12.10.2020 21:24 Reaguje na Pavel Dudr
I to je dobrý les, - podle akademiků. Hlavně že tam nebude smrk, modřín, douglaska, nebo vejmutovka. Z toho mají kopřivku. V tom je základ potíží s jejich argumenty. Nevnímají les jako hospodáři, případně jejich vlastníci, ale jako "ekologisti" s platem od státu, kteří se nemusejí starat o výdělek. Ten přece, v rámci lesního zákona a ve vztahu k lesnické typizaci není žádným prohřeškem. Taky asi nemají představu, jaké náklady je potřeba vynakládat na oplocenky. Netuší, že velké oplocenky si zvěř vždycky "otevře", a hospodář je nestačí obcházet a nechat opravovat. Je mi to líto, neznám jiné lidské řemeslo, které počítá se stoletou hospodářskou vizí, kdy je zpočátku les vychováván, a následně, je-li jako organismus starý,- řádně a cílevědomě obnovován. A to přesto, že mysliveckou loby nezajímá jaké škody jsou páchány přemnoženou zvěří.
Odpovědět
JS

Josef Střítecký

12.10.2020 21:24 Reaguje na Pavel Dudr
I to je dobrý les, - podle akademiků. Hlavně že tam nebude smrk, modřín, douglaska, nebo vejmutovka. Z toho mají kopřivku. V tom je základ potíží s jejich argumenty. Nevnímají les jako hospodáři, případně jejich vlastníci, ale jako "ekologisti" s platem od státu, kteří se nemusejí starat o výdělek. Ten přece, v rámci lesního zákona a ve vztahu k lesnické typizaci není žádným prohřeškem. Taky asi nemají představu, jaké náklady je potřeba vynakládat na oplocenky. Netuší, že velké oplocenky si zvěř vždycky "otevře", a hospodář je nestačí obcházet a nechat opravovat. Je mi to líto, neznám jiné lidské řemeslo, které počítá se stoletou hospodářskou vizí, kdy je zpočátku les vychováván, a následně, je-li jako organismus starý,- řádně a cílevědomě obnovován. A to přesto, že mysliveckou loby nezajímá jaké škody jsou páchány přemnoženou zvěří.
Odpovědět
PK

Pavel Kindlmann

12.10.2020 22:12 Reaguje na Josef Střítecký
Výborně. A kteří "hospodáři" dnes žádají o miliony (nebo snad miliardy?) kvůli tomu, že jim kůrovec sežral jejich smrkové monokultury, jež oni sami kdysi vysázeli navzdory varování vědců, kteří je před tím důrazně varovali? Má se tohle žebrání "hospodářů" za pár desítek let opakovat?
Odpovědět
PK

Pavel Kindlmann

12.10.2020 22:20 Reaguje na Pavel Dudr
Podle toho, co tam podle vás roste (kopřiva a pod.), jde o silně eutrofizovanou lokalitu, pravděpodobně nějaké kdysi vyhnojené pole, nebo něco podobného, nikoli o kůrovcem sežraný les. Na většině lesů po kůrovcovém žíru se po letech objeví nálety břízy a podobných pionýrských dřevin. Ve vyspělých státech již přišli na to, že ponechání takového lesa samoobnově je v konečném součtu ekonomicky výhodnější, než násilné sázení druhů, které v daném prostředí nemají co dělat. V Česku k tomu pravděpodobně někteří lidé budou muset teprve dospět vlastními trpkými zkušenostmi - tedy pokud je vláda nebude podporovat tím, že bude dotovat jejich nesmyslné sázení.
Odpovědět
JS

Josef Střítecký

13.10.2020 09:04 Reaguje na Pavel Kindlmann
Prosím, napište zde, které státy na to přišly. Konkrétně. Protože, je-li v lese několikaletá prodleva vývoje, a rostou-li tam neprodejné dřeviny, tak v čem získáte ten konečný ekonomický součet? A ještě zde napište, zda se tak má hospodařit ve všech lesích, nebo někde Vám "hospodářský" přístup vadí méně?
Odpovědět
MG

Milan G

13.10.2020 16:11 Reaguje na Pavel Kindlmann
Kdy jste byl v lese, jestli tedy vůbec. Vy o tom lese, podle toho co píšete, nic nevíte.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

14.10.2020 16:26 Reaguje na Milan G
No, s min těmi kopřivami má předřečník ale pravdu, ty vám na pasece po sundané smrkové monokultuře fakt moc neporostou ... rozhodně ne okolo Strakonic.
Nejsem lesník ani botanik, ale kopřivu ještě poznám.

Stejně tak je potřeba se smířit s tím, že podoba našich lesů musí být v budoucnu hodně jiná, než ta, která teď jde fofrem k zemi. On takový ten klasický les našeho mládí ... tj. v podstatě pěstovaná smrková nebo borovicová plantáž ... má něco do sebe a rozhodně nemohu říci, že se mi nelíbí (i když je to možná zvyk). Ale přirozený les to není ani náhodou a v dnešní době nemá smysl se o něj znovu pokoušet.

BTW ... když jsem před léty viděl v Kanadě poprvé fakt přirozený les, na který pravděpodobně nikdo nikdy nesáhl, tak jsem docela čuměl, jak takový les vypadá. A taky pěkně nadával, bo tam je čundr:-) fakt dost hardcore disciplína.
Odpovědět
MG

Milan G

15.10.2020 12:04 Reaguje na Svatá Prostoto
..Na většině lesů po kůrovcovém žíru se po letech objeví nálety břízy a podobných pionýrských dřevin...kromě jiného jsem se pozastavil nad touhle větou. Pokud chodíte fyzicky do lesa tak víte, že to není pravda.

Pokud člověk opustí plochy získané zničením lesů, dřívější les se na nich sám neobnoví. Na opuštěných místech vznikají často zcela nové
ekosystémy, jimž nejednou dominují trávy. Návratu lesů musí napomoci člověk. Nebývá to jednoduché ani laciné, ale není to neproveditelné. K zalesňování má člověk celou řadu důvodů. Zalesňování se mimojiné promítne do tepelné bilance krajiny.

Bolševník, ten je v lesích kolem Kynžvartu všudypřítomný a to i na místech kde ten les zlikvidoval lýkožrout. V těch lesích rostou sem tam i ty kopřivy. Znamená to snad, že v minulosti před těmi lesy tam bylo hnojené pole?? To je samozřejmě hloupost.

Odpovědět
PK

Pavel Kindlmann

12.10.2020 22:04
Máte pravdu, omlouvám se, to víte, ono se tam všechno nevešlo.
Odpovědět
PK

Pavel Kindlmann

12.10.2020 22:05
Máte pravdu, omlouvám se, to víte, ono se tam všechno nevešlo.
Odpovědět
PK

Pavel Kindlmann

12.10.2020 22:09 Reaguje na Pavel Kindlmann
Neumím sem vkládat komentáře. Toto je odpověď panu Kvítkovi, předchozí komentář je omyl.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist