https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/vitn-masare-bilance-2019-rok-klimatickeho-hnuti-zen-v-politice-a-sucha
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vít Masare: Bilance 2019: Rok klimatického hnutí, žen v politice a sucha

31.12.2019 | PRAHA
Hnutí za ochranu klimatu v ČR. Kolem Vánoc 2018 vznikla česká odnož hnutí Extinction Rebellion, v únoru se přidali Umělci pro klima svou výzvou vedení Prahy, v březnu středoškoláci s Fridays for Future přímo vycházející z aktivit Grety Thunberg. Nejen na jejich podporu pak následovali Vědci pro klima, Rodiče pro klima, Učitelé pro klima, Univerzity pro klima, Doctors for Future, architekti, muzikanti a v září už doslova kde kdo v rámci Týdne pro klima na 50 místech po celém Česku.
Hnutí za ochranu klimatu v ČR. Kolem Vánoc 2018 vznikla česká odnož hnutí Extinction Rebellion, v únoru se přidali Umělci pro klima svou výzvou vedení Prahy, v březnu středoškoláci s Fridays for Future přímo vycházející z aktivit Grety Thunberg. Nejen na jejich podporu pak následovali Vědci pro klima, Rodiče pro klima, Učitelé pro klima, Univerzity pro klima, Doctors for Future, architekti, muzikanti a v září už doslova kde kdo v rámci Týdne pro klima na 50 místech po celém Česku.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Petr Zewlak Vrabec / a2larm
Na sklonku roku, který se zdá být dramatičtější než řada let předešlých, stojí za to udělat malé ohlédnutí. Kdybychom si totiž říkali, že jsme tam, kde jsme byli, jen o rok později, nebyla by to letos rozhodně pravda.
 

Před rokem touto dobou jen někteří vnímali, že nám nejvyšší mezinárodní vědecké kruhy vyslaly jedno z nejvážnějších varování, ne-li to nejvážnější v historii. Jen málokdo věděl o mladé švédské středoškolačce, kterou zprávy o naší drolící se budoucnosti zasáhly podobně jako mnoho dalších. Ona však na rozdíl od ostatních přišla s neobvyklou reakcí a namísto školy začala každý pátek navštěvovat prostranství před švédským parlamentem s jednoduchým nápisem o stávce za klima.

I my Zelení v Česku jsme na varovnou zprávu tehdy reagovali. Někteří, stál jsem u zrodu, během pár dnů spustili kampaň BEZUHLI.CZ, která se naplno rozběhla v únoru a během prvního roku dosáhla začátku přepojování několika prvních českých samospráv na obnovitelné zdroje energií (Praha 1, 3, 6 a 7) a přípravné práce na totéž mnohde jinde. Připojili jsme tak další aktivitu k mnohaletému úsilí o konec závislosti na fosilních palivech, která je po generace středobodem zelené politiky.

Několik kolegyň spoluiniciovalo zase to, co vyústilo v dosud bezprecedentní koordinaci českého environmentálního, dnes v prvé řadě klimatického hnutí: koordinační Klimaakci a z ní prýštící nespočet aktivit, výstupů, dílčích iniciativ a hnutí.

K letitým matadorům se spoustou zkušeností z řady nevládek nebo z veřejného sektoru se tak od prosince začali přidávat nejprve jednotky, pak desítky, stovky a potom tisíce lidí.

Nejprve kolem Vánoc 2018 při vzniku české odnože hnutí Extinction Rebellion, v únoru se přidali výzvou vedení Prahy Umělci pro klima, v březnu středoškoláci s Fridays for Future přímo vycházející z aktivit Grety Thunberg, nejen na jejich podporu pak následovali Vědci pro klima, Rodiče pro klima, Učitelé pro klima, Univerzity pro klima, Doctors for Future, architekti, muzikanti a v září už doslova kde kdo v rámci Týdne pro klima na 50 místech po celém Česku. Bylo mi ctí po celý rok inspirovat, propojovat, aktivovat a pomáhat, kde to bylo možné.

Naštěstí svět nekončí na hranicích Česka, jak se nám z neschopnosti skutečně rešit problémy, kterým čelíme, snaží namluvit kdejaký místní nacionalista.

Proto i my můžeme s nadšením sledovat, že studentské stávky Fridays for Future probíhají vedle Česka v drtivé většině světových zemí, že v rámci Evropy došlo v důsledku probíhajícího dění k velmi významnému posílení Evropských Zelených v Evropském parlamentu i v řadě národních vlád a měst, že se nám z Prahy podařilo právě mezi Evropskými Zelenými prosadit usnesení o potřebě revidovat ve světle klimatické krize co nejdřív celoevropskou dopravní politiku, která doposud pracovala jen s naprosto nereálnou představou neomezeného růstu a nekončících investic do neudržitelných způsobů dopravy.

Z evropských voleb jsme poprvé vytěžili i zvýšení zeleného vlivu z Česka. Díky předvolební spolupráci s hnutím STAN, která i přes různost zapojených subjektů vyústila - podle Hnutí Duha - v nejzelenější program z palety nabízené českým voličům, jsou oba poradci pro environmentální politiku českého europoslance v environmentálním výboru Evropského parlamentu dva lídři v oblasti práva životního prostředí ze Zelených Karolína Žákovská a Dan Rufer. Oba tak mohou nejlépe uplatnit své letité zkušenosti v praxi.

Zelená parlamentní frakce zase integrovala 3 nové europoslance z Česka - z Pirátské strany. Vymezovat se vzájemně by sice bylo snazší a kde koho by to jistě bavilo víc, ale hledat průniky a spolupracovat na řešení problémů je potřebnější. Tato trojice si i s odstupem času zaslouží pochvalu a dík.

S tím souvisí i jedna velká novinka, o kterou usilovalo mnoho Zelených řadu let, a která dojde svého naplnění až nyní na konci ledna 2020. I v Česku budou mít Zelení podobně jako třeba v Německu a jiných zemích i na celostátní úrovni institut spolupředsednictví.

Já sám jsem již rok mimo jiné spolupředsedou pražských Zelených. Spolupředsedá se mnou do funkce zvolená žena. V prostředí plném konkurence a soupeření je takové spolurozhodování skvělá věc. Tím spíš, že jde automaticky o spolurozhodování mezi ženou a mužem.

Stačí se podívat kolem a vidíme, že zrovna v Česku je ve vedoucích pozicích mnohem méně žen než ve vyspělých státech.

Po letech vyvracení obav a testování na nižších úrovních se tak konečně posouváme i celostátně. A já se moc těším. Protože skvělých ženských kandidátek na pozici spolupředsedkyně máme víc než kdy předtím. Už měsíc před volbou rovnou dvě: Magdalenu Davis a Annu Gümplovou. A to jsou víc než před pár lety jedna historicky první předsedkyně Jana Drápalová.

Velkou radost nám všem udělalo vítězství Zuzany Čaputové ve slovenských prezidentských volbách. Po všech stránkách inspirativní žena s minulostí environmentální právničky, o jejímž ekvivalentu ve vrcholné politické funkci v Česku si můžeme jen zdát. Jednou z prvních zpráv, které s radostí zvěstovala, byla ta o ukončení těžby a spalování uhlí na Slovensku do roku 2024.

Osobně je to pro mě důležité i protože mě velmi zasáhla smrt Jana Kuciaka a Martiny Kušnírové. Nová prezidentka je světlem naděje z marasmu Goril a Pent.

Takových inspirativních žen se přitom objevuje po světě čím dál víc. Americkou AOC iniciující Green New Deal počínaje, přes islandskou premiérku Katrin Jakobsdottir až po novozélandskou premiérku Jacindu Ardern. O dívce Gretě Thunberg již byla řeč.

V Česku se řada žen v čele se Zuzanou Vejvodovou zasadila například o další posun ve snaze zachránit dolní Berounku před kanalizací, která jí hrozí desítky let a ne a ne zmizet z plánů Ministerstva dopravy.

Jitka Seitlová se spolu s Václavem Hamplem velmi podílela na senátní akci koordinované Petrem Orlem během které vzniklo zásadní negativní senátní stanovisko k letitému nesmyslnému záměru lodního kanálu Dunaj-Odra-Labe.

Peníze určené na tyto stavby - až 600 miliard, respektive stovky milionů a miliardy na projektování dílčích etap - je mnohem vhodnější než k nalití do DOLu a betonování vodních staveb použít na řešení problémů Česka, počínaje adaptací na neodvratná sucha, přes likvidovanou krajinu a faunu, desetinu populace v exekuci, zoufale podfinancované školství nebo podporu rodičovství, nikoliv na jejich prohlubování.

Řada dalších lidí se spojila proti dalšímu podobnému nesmyslu a to sice plánované plavební komoře uprostřed Prahy za tři čtvrtě miliardy. Celá Praha je již dnes proti. Vláda ji však umanutě plánuje dál. Rozum zůstává stát.

Lepší zprávy nám připravil odboj organizovaný kolem lídra pardubické opozice Jakuba Kutílka. Ten prosadil negativní stanovisko Pardubic proti výjimce pro fungování jednoho z nejhorších znečišťovatelů Česka, uhelné elektrárně Chvaletice, která se nachází u železniční trati mezi Pardubicemi a Kolínem. Ta patří nechvalně známému uhlobaronovi Tykačovi.

Krajský úřad Pardubického kraje sice i tak výjimku udělil, ale následně bylo toto rozhodnutí v listopadu zrušeno Ministerstvem životního prostředí, načež krajský úřad sám sebe na základě podaných námitek vyloučil z řízení pro podjatost. Rozhodovat se tak bude na férovější, méně prolobbované půdě v Olomouci.

Je to předzvěst dění ve vládní uhelné komisi, která ve světle událostí odstartovala činnost za účasti zástupce Zeleného kruhu a Greenpeace a pod vytrvalým dohledem celého hnutí a médií na podzim. Otázkou není jestli uhlí i v Česku skončí. Ale jak rychle a jak proběhne ekonomická transformace dnešních uhelných regionů. Po mnoha letech oddalování této diskuze už bylo na čase. Zázraky se nekonají, jen nutné posuny letitých pozic.

S tím souvisí fakt, že jádro nemá kapacitu uhlí nahradit. Ani včas, ani v požadovaném objemu. Je proto třeba hledat konečně cesty jak transformaci provést a neztratit přitom s jádrem moc peněz a času. Na toto téma, ekonomické aspekty jaderné energetiky jsme uspořádali hojně navštívený seminář v Senátu, na kterém se podíleli zejména Edvard Sequens a senátoři Petr Orel, Lukáš Wagenknecht a Ladislav Kos.

Nejnovější pomoc poskytli výzkumníci Stanfordovy univerzity, kteří zanalyzovali pro 134 států včetně Česka realistické možnosti dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Na jádru to fakt nestojí.

I sněmovní opozici jsme společnými silami postupně přiměli tu a tam aspoň mluvit o klimatické krizi. Svůj podíl na tom má jak společná kandidatura Zelených STANu a TOP09 do evropských voleb a z toho plynoucí programová spolupráce, tak paralelní tlak na tyto strany, Piráty a KDU-ČSL ve vedení Prahy tak i zlomové obří překvapení v podobě velké účasti na studentských klimatických stávkách během jara.

Prvním slibným výsledkem této snahy je jednou provždy historicky první vyhlášení stavu klimatické nouze ve Střední a Východní Evropě - na Praze 7 a hned nedlouho poté na Praze 6. Až o týdny později se přidaly Varšava, Budapešť, Krakov nebo Vratislav. Byť jako celá města, což se u nás ještě nikde nestalo.

Paralelně k výše zmíněnému se v Česku během roku odehrávalo ještě jedno hnutí. Lokální. Za demokracii. Mluvím o hnutí Milion chvilek pro demokracii, které je navzdory nemnoha dosud přímo dosaženým změnám i v mezinárodním srovnání bezprecedentní svým objemem v poměru k počtu obyvatel.

Je sice paradoxní, že se organizátoři protestů z mnoha různých důvodů snažili vyhýbat tematizaci environmentání devastace naší budoucnosti, na což upozorňují kromě českých studentů a dílčích složek klimatického hnutí lidé po celém světě, ale postupně “chvilky” umožnily integrovat i toto téma, opakovaně vznikl na Letné klimatický sektor a za Zelené, poté, co jsme podvakráte upozornili na klimatickou krizi obřím transparentem s nápisem “Na mrtvé Zemi nebude líp”, mohla před koncem roku konečně také promluvit právě 1. místopředsedkyně Magdalena Davis.

Průzkumy, neprůzkumy byť to čeští nacionalisté takto marně podávají, před problémy sucha nebo devastace biodiverzity nelze utéct nebo se schovat za hranice.

Podobně nelze ani zavírat oči před tím, když vláda navzdory všem varováním pokračuje v dávno sebedestruktivním plánu na investici až 55 miliard do zdvojnásobení počtu cestujících, z drtivé většiny turistů mířících do Prahy, přes pražské letiště. Když premiér Babiš na tiskové konferenci, kterou jsem infiltroval, ohlásil poprvé tuto astronomickou částku, které dodnes někteří nechtějí věřit, šokovalo mě to stejně jako jeho prohlášení, že chce aby přes letiště procházelo oproti dnešním necelým 17 milionům ročně na 30 milionů cestujících.

Na místě jsem mu oponoval, že to je celé hodně šílený nesmysl, proč si to myslím, a že nejsem zdaleka sám. Na místě jsem bohužel byl s tímto komentářem jediný. Média až na drobné výjimky mlčky přihlížela.

Jak takhle snížíme emise skleníkových plynů?

Kde ti lidi, kteří z většiny míří do Prahy, budou v Praze bydlet a kam je ještě v přeturistované Praze nacpeme?

A kde budou bydlet Pražané, kteří již dnes mají co dělat aby našli dostupné bydlení, když se potřebují přestěhovat?

Od jara proto rozšiřujeme spolupracující síť pod heslem "55 miliard pro budoucnost, nebo do luftu?" resp. pro Pražáky: Letiště Praha Nebourat, Nerozšiřovat!

Mimo jiné cesty je tu stále možnost vedení Prahy odvolat se v územním řízení a tlačit na vládu proti záměru. Novinkou je usnesení Prahy 1 proti záměru spolu s výzvou vedení Prahy: Braňte se! Protože pro život v centru Prahy by jeho realizace byla devastační.

V průběhu roku kolegyně a kolegové zejména v koordinaci Magdaleny Davis a Martina Andera připomínkovali nebo iniciovali i celou řadu dalších tematik:

🌻návrh ukončení tvrdého hazardu v Praze,

🌻podpora dostupného bydlení,

🌻integrace lidí bez domova přes brigády, sociální práci,

🌻evropskou směrnici o vodě,

🌻evropskou směrnici o plastech,

🌻novelu zákona o urychlení výstavby dopravní infrastruktury,

🌻novela zákona o vodách,

🌻novelu zákona o ochraně ovzduší,

🌻novelu stavebního a vodního zákona,

🌻návrh ústavního zákona o zbraních,

🌻ochranu půdního fondu,

🌻problematiku mořského rybolovu a používání tažných sítí,

🌻ochranu evropských lesů,

🌻rezoluci ke klimatické konferenci COP 25,

🌻situaci v Amazonii a související smlouvu EU-Mercosur

a mnoho jiného.

Věřím, že ne každému musí vše z výše uvedeného vyhovovat. Ale s vědomím tohoto dílčího přehledu aktivit jen z posledního roku musím tento text zakončit přiznáním, že bych každému přál takovou rodinu, jako je evropská a česká zelená rodina z roku 2019:

Respektující odlišnosti, odvážná při hájení principů, obětavá při ochraně základních hodnot a rozhodně ne nudná.

Přidat se ostatně není zas tak těžké.

Ctíme barvu. Již 30 let!


reklama

foto - Masare Vít
Vít Masare
Autor je člen předsednictva Zelených a spolupředseda Zelených v Praze.

tisknout poslat  twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (30)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

J

Jiří Svoboda

31.12.2019 11:24
Řadu uvedených názorů i já považuji za správnou a racionálně podloženou. Bohužel ne tu o využívání JE, kde se zelení vždy chytnou do vlastní (možná chtěné a na něčí objednávku) pasti naivity a neznalosti.

Ano, jádro není všelék klimatické změny, ale může být pilířem pro řešení. Prostě tím, že za přiměřené peníze získáme v dohledné době bezemisní stabilní zdroj s dlouhou životností.

Odmítat JE a vše sázet na OZE je obrovským hazardem, který svědčí o velmi nezodpovědném přístupu zelených a jejich stoupenců. Na četné racionální argumenty proti dominantnímu využití OZE prostě nereagují a omílají si neustále svou mantru. Přitom tu jsou jasné ukázky, jak to s JE již několik desetilatí jde (Francie) a jak to s OZE zoufale drhne (Německo). Ohánět se nějakou studií výzkumníků Stanfordovy univerzity, kteří radí, jak by se to v Česku mělo dělat, a nebýt schopen kritické analýzy, to je zjevně zásadní vada zelených a spol.

Problém klimatické změny je natolik vážný, že nezbývá, aby kritický rozum zvítězil nad vírou a ideologií.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

31.12.2019 11:42
Podstatné už řekl Jiří Svoboda. Problémem je, že ani Hnutí za klima a ani vývoj v Německu, které na rozdíl od Francie odejde od uhlí až v roce 2038 a to jen k zemnímu plynu (tedy jinému fosilnímu palivu) naše zelené nepoučil a nevedl u nich k sebereflexi. Stále jsou jejich prioritními body boj proti jádru a prosazování biomasy pro náhradu fosilních zdrojů. Jejich ideologická zaslepenost tak místo ke zlepšování životního prostředí a jeho ochraně vede k takovým průšvihům, jako jsou biopaliva a spalování lesů v elektrárnách konvertovaných z uhlí na spalování dřevní hmoty.
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.1.2020 12:43 Reaguje na Vladimír Wagner
To není ideologická zaslepenost. To jsou zcela jednoznačně ekonomické vazby na provozovatele biomasy a dalších "alternativ", které jsou placeny z dotací na tyto "zdroje" energie. Tedy z kapes všech občanů. A za tou "ideologickou zaslepeností" stojí jednoznačně snaha si tyhle zdroje peněz udržet, případně je dále rozhojňovat.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

3.1.2020 14:08 Reaguje na Jan Šimůnek
Vůbec nemusíte být dalek pravdě!
Odpovědět
KP

Katka Pazderů

31.12.2019 20:42
Pokud by se všechny peníze, co chtějí investovat do rozvoje jádra, investovaly do OZE, máme tady za tu cenu temelíny možná i 2.
Cena za MWh vysoutěžená v Německu v nových OZE projektech byla letos 1350 kč, cena z Portugalska je 367 kč/MWh, z Brazílie 463 kč/MWh, odborný odhad ceny elektřiny z dostavby JE je 1750 kč/MWh.
Proč to stavět, když to není dobrá investice.
On i ČEZ na to přijde. Za těch 10 let.
Kdyby ČEZ vypsal mezinárodní tendr na zajištění dodávky elektřiny pro ČR po roce 2030, vidělo by se, kolik by bylo zájemců o stavbu nových jaderných bloků. Jen se to musí soutěžit bez rozdílu zdroje.
Odvahu, milí jaderní aktivisté, pane Wagnere a pane Svobodo.
A klidný rok 2020!
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

1.1.2020 11:03 Reaguje na Katka Pazderů
Dobrý den paní Pazderů

Já se považuji za skeptického aktivistu v rámci ochrana klimatu. Nejsem jaderný aktivista.

Vy srovnáváte nesrovnatelná čísla.
1. Cena vyrobené elektřiny silně závisí na klimatických podmínkách.
2. OZE dávají elektřinu závislou na počasí, spotřeba je dána aktuálními potřebami zákazníků. Dodávky z OZE a spotřeba se často silně rozcházejí a dát to do souladu (hlavně ty dlouhodobé rozdíly trvacící týdny až měsíce) se zatím jeví jako mnohem složitější a dražší problém než vlastní elektřinu v OZE vyrobit.

Myslím, že pan Wagner i já projevujeme dosti odvahy postavit se velmi zjednodušenému a nepravdivému pohledu na OZE, který zastáváte i vy (je to vaše právo žít v nepravdě a dávat to najevo). Naše preference jádra vyplývá výlučně z realistických ekonomických úvah, které, jak jste zde předvedla, vy nesprávně provádíte.
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.1.2020 11:18 Reaguje na Katka Pazderů
Můžete pokrýt celou plochu státu solárními panely a mezi ně postavit co pár metrů jednu vrtuli. V noci a za bezvětří z toho nevydolujete ani watthodinu.
OZE jsou prostě totálně bezcenné a naprosto k ničemu. Respektive jen k tomu, aby si zločinecký odpad jejich provozováním mastil kapsy z různých dotací na úkor celé společnosti.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

1.1.2020 14:39 Reaguje na Katka Pazderů
Paní Pazderová, jak už zmínil Jiří Svoboda, je Váš příspěvek velice krásnou ukázkou ideologické zaslepenosti zelených aktivistů, kterou kritizujeme. Ty ceny obnovitelných zdrojů (které ostatně jsou srovnatelné s cenami, které se předpokládají s jaderných zdrojů třeba v Maďarsku) platí pouze v případě, že svítí Slunce nebo fouká a to v regionech ideálních pro tyto zdroje. Pokud pak ovšem máte instalovaný velký výkon (srovnatelný s potřebným) fotovoltaických nebo větrných zdrojů, tak v době větrné a slunečné sice máte přebytek výroby a cena se dostává do záporných hodnot, ale jindy nemáte nic. Celoročně v tomto případě je však výroba z fotovoltaických zdrojů pouze okolo 11 % a větrných v podmínkách srovnatelných s našimi nepřekročí 20 %. Zbytek (pokud odmítnete jádro) musíte vyrobit z fosilních zdrojů.
Víte, Vaši ideologickou zaslepenost dokumentuje Vámi uváděné srovnání cen jaderných a obnovitelných zdrojů.
Solární zdroje jsou ideální k vykrývání denních špiček ve spotřebě elektřiny a větrné k posílení výroby v zimě. V té podobě (tvoří jen omezenou část celkového instalovaného výkonu) lze počítat s Vašimi cenami pro dané geografické podmínky. Pro vyšší zastoupení už ne.
Pokud se na ceny díváte z hlediska investora, který staví pro zisk a potřebujete investici s životností u OZE okolo 25 let a jádra více než 60 let splatit za stejnou dobu během zhruba 15 - 20 let a pokrýt u jádra vysoké úroky i rizika spojená právě s politickými riziky předčasnému uzavření i díky kampani Zelených, tak Vám pro jádro vychází cena, kterou uvádíte.
Ovšem v případě, že by šlo o strategickou investici státu, která zajišťuje dlouhodobě nízkoemisní a levnou elektřinu a splácení dlouhodobé investice rozložíte na dobu srovnatelnou s životností (jako je tomu díky mnohem kratší životnosti u větrných a fotovoltaických zdrojů), tak dostaneme cenu elektřiny z jádra nižší než Vámi uváděné ceny u OZE a to bez nutnosti mít ty ideální geografické podmínky a v libovolné roční a denní době.
Víte, na jedné straně jsou schopni zelení aktivisté akceptovat libovolné náklady za dosažení nízkých emisí pomocí OZE a na druhé straně se cenou ohánějí v boji proti jádru. A bez racionálního srovnání a posouzení možností různých nízkoemisních zdrojů.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

1.1.2020 17:39 Reaguje na Katka Pazderů
Katko, Katko…
Pokud by se všechny ty peníze, kterými jsme dovolili napěchovat kapsy fotovoltaickým baronům, bývaly věnovaly místo na podporu fotovoltaiky a dalších OZE na (včasnou!..) přípravu dostavby JE, spal bych mnohem klidněji.
Nejsem jaderný aktivista. Ale odvahu opravdu potřebuji, protože mám strach. Obávám se, že pomýlení jedinci Vašeho typu nakonec dokáží značně již zblblou populaci zblbnout úplně.
Doufám, že jste mladá; bylo by spravedlivé, abyste si důsledky toho, co pácháte, musela vychutnávat co nejdéle.
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.1.2020 11:21
Ten program je naprosto vynikající...
Tedy, je vynikající ukázkou skutečnosti, že politika zelených (či ekologů) je směsice fašistických a bolševických prvků, snažící se navodit totalitu, která by byla v mnoha ohledech horší než ta bolševická nebo fašistická.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

1.1.2020 12:12
V Česku máme dobrou energetickou koncepci, kde jádro má své nezpochybnitelné místo. OZE nezatracuji, ale není to všelék, je závislé na příznivých povětrnostních podmínkách. A kdo to nechápe, je jako mula s klapkami na očích, kterou bělovlasý guru vede tam, kam se mu zlíbí.
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.1.2020 13:12 Reaguje na Karel Zvářal
OZE jsou naprosto bezcenné, pokud nebude možné energii z nich efektivně a ve velkém množství skladovat. Což nejde a zatím ani nejsou rozumné náznaky, že to půjde v době dožití současné populace. Do té doby jsou OZE v síti spíše na obtíž, protože snižují její stabilitu.
Něco jiného je provozování OZE v ryze ostrovním režimu. Tam se vyplatí vzhledem k ceně elektrického vedení (kdysi jsem byl informován, že kolem 100 000 Kč za jeden sloup a příslušné dráty) i taková investice do akumulátorů, která je v dosahu sítě naprosto nesmyslná. A totéž platí i pro oblasti, kde jsou stavební uzávěry a vedení tam nepostavíte, i kdyby se ekonomicky vyplatilo.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

1.1.2020 13:35 Reaguje na Jan Šimůnek
Nešetříte silnými slovy, já je za bezcenné nepovažuji. V létě pojedou chlaďáky a klimatizace na plný výkon. To z valné části může pokrýt FTV. Na podzim a v zimě často fouká, přispějí větrníky. To jádro je taková dobrá pojistka, jehož cenu těžko dokáže zmanipulovaný laik docenit. Bude doplňovat a dorovnávat ten energetický koláč, když ani ani...
Odpovědět
ig

1.1.2020 15:18 Reaguje na Karel Zvářal
Mně ne, já si klimatizaci pouštím hlavně v noci aby se mi líp spalo. A do ledničky lezu taky hlavně v noci, protože nemůžu usnout. Takže pro mě fotovoltaika nic moc :-)

(Teď vážně: dovedu si představit, jak reorganizovat průmysl, aby uměl spotřebovávat elektřinu z větrníků a fve, ale jde to jen u části průmyslu a i tak to bude jen taková nouzovka, ve stylu že lidem přijde zpráva, že fouká, jdeme soustružit :-). A neumím si představit, jak na tom postavit celou společnost.)
Odpovědět
ig

1.1.2020 15:24 Reaguje na Karel Zvářal
Ještě k tomu jádru: to nebude nic dorovnávat, JE musí běžet furt. Hlavně proto, že JE stojí pořád skoro stejně, ať vyrábí nebo ne. A když už ji budeme mít, tak ty větrníky tím pádem ani nepotřebujeme :-)
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

1.1.2020 17:28 Reaguje na Karel Zvářal
Že FTV pokryje z valné části příkon potřebný na klimatizaci a chlazení potravin, je iluze. A vůbec tím nechci říci, že OZE zavrhuji. Jen to, že je třeba vidět reálné možnosti.
To je jako když pan profesor Moldan vypráví zbožně naslouchajícím naivkům pohádku o tom, jak se budou z čistých FTV zdrojů čistě dobíjet čisté elektromobily. Jenže těmi se bude jezdit převážně VE DNE, a dobíjet je bude potřeba V NOCI, když FTV odpočívají...
Pane Zvářale, jádro není dobrá pojistka; jádro je ZÁKLAD, bez kterého to nepůjde, pokud se to myslí vážně s energetikou bez uhlí.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

1.1.2020 18:01 Reaguje na Karel Ploranský
Energetika bez uhlí je též možná díky zemnímu plynu (viz Německo a jeho skrčka s názvem Nordstream 2). Je zajímavé, že dnešní světové ceny uhlí na jednotku spalného tepla jsou VYŠŠÍ než zemního plynu viz https://tradingeconomics.com/commodities. Přepočítat jednotky USD/MMBtu u plynu a USD/MT u uhlí na USD/MWh je sice nepříjemná, leč proveditelná práce. 1 MT = 8.14 MWh a 1 MMBtu = 0.29 MWh. Nakonec to vyjde 8.48 USD/MWh u uhlí a 7.41 USD/MWh u plynu.

Navíc má paroplynový cyklus výroby elektřiny účinnost kolem 60%, kdežto z uhlí je to kolem 40%.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

1.1.2020 18:16 Reaguje na Jiří Svoboda
Dodal bych, že paroplynka je taky, aspoň při takové letmé úvaze (snadná doprava plynu, nulové emise pevných částic) mnohem vhodnější k příměstské výstavbě a využití odpadního tepla.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

1.1.2020 19:43 Reaguje na Petr Dvořák
No ale než bychom něco přestavěli na plyn, tak uplyne 20 let, a za dalších 10 let to budeme, na základě plánů EU, zavírat
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

1.1.2020 20:33 Reaguje na Jiří Svoboda
To je otázka, na kterou asi nelze bez poctivé analýzy odpovědět.
Plyn má bolístku v únicích při těžbě, ale to je asi největší bolest u břidlic, u plynu z ruska zatím (doufám?) ne.
Je to ale docela dobrý nosič a paroplynka je ideální na rychlou změnu výkonu pro dorovnávání FVE/VE. Tady by bylo třeba zhodnotit taky potenciál technologií P2G a bioplynu a už s tím v té strategii počítat, aby nedošlo k zmíněnému. Bylo by zajímavé namodelovat, jak by to muselo vypadat, aby utilizace jak JE tak těch p2g "konvertorů" byla blízko maximu, resp. jestli by celkové optimum nebylo někde jinde a jak by to vycházelo. Ale to tady nevymyslíme..

ps. imho paroplynku máte za 5 let, když se chce; 20 let je horizont spíš u toho jádra
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.1.2020 09:38 Reaguje na Petr Dvořák
Co vy víte, jak prasácky plyn v tom Rusku těží? Moc iluzí bych si nedělal.

Obávám se velice, že těžba břidličného plynu na našem území bude výrazně ekologičtější a ještě eliminuje riziko vydírání zavřením kohoutu.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

2.1.2020 10:08 Reaguje na Jan Šimůnek
Nevím, ale jsou to konvenční ložiska. Když si člověk představí, kolik se jen spálilo a spálí plynu bez užitku, coby odpadu při těžbě ropy..
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

2.1.2020 12:21 Reaguje na Petr Dvořák
Teď mne napadlo, proč se zemní plyn, který je ve světových cenách asi 5x levnější než ropa, zatím nevyužívá k výrobě "syntetických" kapalných pohonných hmot? Tato dovednost by se v budoucnu jistě hodila.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

2.1.2020 12:37 Reaguje na Jiří Svoboda
To je číslo odkud?
Když koukám na spotřebitelské ceny, tak v ČR to je kolem 1,50 Kč/kWh u plynu a kolem 2,70 Kč/kWh za naftu na benzínce (tj včetně spotřební daně).
Plyn se navíc dá použít docela dobře jako pohonná hmota přímo.
Na kapalných palivech pracuje (mj?) Audi a Solarfire, mezistupněm před FT syntézou tam je myslím syntézní plyn.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

2.1.2020 19:07 Reaguje na Petr Dvořák
odkaz:

https://markets.businessinsider.com/commodities

Tady jde o využití zemního plynu do letadel.

Asi je schůdné vyrábět metylalkohol+vodík z metanu+vody. metylalkohol by snad letadla aspoň na kratší vzdálenosti unesly.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

3.1.2020 07:44 Reaguje na Jiří Svoboda
Zajímavé. Proč je koncová cena skoro stejná? :\

Jinak ta ledadla, imho to je trochu předčasné, když je mnohem jednodušší nahradit nejdřív PHM používané pro pozemní dopravu, kde je i o řád větší poptávka.

U toho zmíněného Solarfire jde o přeměnu voda->vodík + CO2 -> syntézní plyn -> kapalné palivo;

výsledkem je bezsirnatá náhražka nafty, takže do letadel asi ideál .. asi by se dalo vyjít i z metanu (je složkou syntézního plynu)

viz blue crude, e-diesel
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

3.1.2020 10:42 Reaguje na Petr Dvořák
Cena je dána kartelovou dohodou.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

1.1.2020 18:14 Reaguje na Karel Ploranský
Jj, myšomyší válka. Slovíčkaření jako základ porozumění. Je snad jasné, že pojistkou myslím to, co musí být po ruce VŽDY, když selžou alternartivní zdroje.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

1.1.2020 14:44 Reaguje na Jan Šimůnek
Pane Šimůnku, jak už Vám psal pan Zvářal, tak pochopitelně jsou jak větrné tak fotovoltaické zdroje velmi užitečné. Pokud mají rozumné odpovídající zastoupení, tak fotovoltaika velice pěkně pomáhá vykrývat denní špičky a větrné pomáhají hlavně v zimním období vykrývat vyšší požadavky ve spotřebě. Víte, oni jsou ke škodě ideologičtí fanatici na obou stranách.
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.1.2020 09:43 Reaguje na Vladimír Wagner
Je třeba si uvědomit, že je dost fotovoltaické i větrné energie z Německa (a je narůstající trend), takže nemá cenu si destabilizovávat síť ještě další.

Druhým problémem je podpora lidem, kteří tyhle shity provozují. Až nebudou dostávat stovky miliard ročně od státu, pochopitelně vytahané z kapes občanů, ale dokážou to pokrytí špiček zvládnout vlastními náklady (a třeba na tom i něco vydělat), pak proti tomu nebudu mít námitky. Do té doby ovšem považuji provozovatele těchto zařízení za zloděje a nebránil bych v jejich případě ani středověkým trestům typu sekání rukou.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist