https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/vladimir-dolejsky-proc-soucasny-stupen-ochrany-nejcennejsich-krivoklatskych-lesu-nestaci-a-je-treba-narodniho-parku
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vladimír Dolejský: Proč současný stupeň ochrany nejcennějších křivoklátských lesů nestačí a je třeba národního parku?

26.5.2022
Křivoklátské lesy v zimním oparu.
Křivoklátské lesy v zimním oparu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Otázek kolem připravovaného národního parku Křivoklátsko je jistě celá řada. Jedna se ale neustále vrací a je potřeba ji poctivě zodpovědět. A ta zní: V čem se liší ochrana přírody v chráněné krajinné oblasti oproti národnímu parku? Nebo ještě přesněji, proč nestačí současný stupeň ochrany křivoklátských lesů?
 
Klíčový rozdíl je v hospodaření a pohledu na funkci lesů v obou druzích velkoplošných chráněných územích. Proto si je pojďme podrobně popsat. Předem se omlouvám za poněkud úřednický jazyk, není ale možné popsat rozdíly přístupu zákonů bez jazyka legislativy.

Jak se hospodaří v CHKO

Dnes se v CHKO hospodaří běžným lesnickým způsobem. Správcem jsou Lesy České republiky, které se zásadně řídí podle platného zákona č.289/1992 Sb., o lesích (lesní zákon). Účelem tohoto zákona je stanovit předpoklady pro zachování lesa, péči o les a obnovu lesa jako národního bohatství, tvořícího nenahraditelnou složku životního prostředí, pro plnění všech jeho funkcí a pro podporu trvale udržitelného hospodaření v něm. Dále je pro státní podnik určující zákon č.77/1997 Sb., o státním podniku, jenž jednoznačně určuje, že podnik je povinen využívat majetek účelně, hospodárně a efektivně k jeho podnikání. Podnik s majetkem hospodaří a nakládá tak, aby svým jednáním majetek nepoškozoval a neodůvodněně nesnižoval jeho rozsah a hodnotu anebo výnos z tohoto majetku. Statut státního podniku Lesy České republiky, s.p. (čl.3 Základní poslání) vymezuje hlavní předmět podniku tak, že se řídí ustanoveními lesního zákona, resp. je povinen zejména řádně obhospodařovat lesní majetek ve vlastnictví státu, zachovávat jej, zušlechťovat a rozvíjet. V lesích hospodaří s cílem maximalizace hospodářského výsledku lesní správy (lesní závody) podle schválených lesních hospodářských plánů. Těžba probíhá na celé ploše lesů, v případech omezení hospodaření ze strany orgánů ochrany přírody, má státní podnik Lesy České republiky právo uplatnit tzv. “újmu“ (§ 58 ZOPK).

Je tedy naprosto zřejmé, že tou hlavní činností je produkce dřeva. Zároveň je v těchto lesích realizována myslivost na převážné ploše honebních pozemků zprostředkovaně, tedy nájemci, nikoliv vlastním personálem.

Lesy v národním parku

Národní parky jsou rozsáhlá území s typickým reliéfem a geologickou stavbou a převažujícím výskytem přirozených nebo člověkem málo pozměněných ekosystémů, jedinečná a významná v národním či mezinárodním měřítku z hlediska ekologického, vědeckého, vzdělávacího nebo osvětového. Veškeré využití národních parků musí být podřízeno zachování jejich ekologicky stabilních přirozených ekosystémů odpovídajících danému stanovišti a dosažení jejich přirozené biologické rozmanitosti a musí být v souladu s cíli ochrany sledovanými jejich vyhlášením. Dlouhodobým cílem ochrany národních parků je tedy zachování nebo postupná obnova přirozených ekosystémů včetně zajištění nerušeného průběhu přírodních dějů v jejich přirozené dynamice na převažující ploše území národních parků a zachování nebo postupné zlepšování stavu ekosystémů, jejichž existence je podmíněna činností člověka, významných z hlediska biologické rozmanitosti, na zbývajícím území národních parků.

Posláním národních parků je naplňovat dlouhodobé cíle ochrany a také umožnit využití území národních parků k trvale udržitelnému rozvoji, ke vzdělávání, výchově, výzkumu a k přírodě šetrnému turistickému využití. A to způsoby, které nejsou v rozporu s dlouhodobými cíli ochrany národního parku. Lesy v národním parku nejsou lesy hospodářskými. S lesy, s pozemky určenými k plnění funkcí lesa a s jiným majetkem ve vlastnictví státu souvisejícím s plněním funkcí lesa na území národního parku a jeho ochranného pásma je podle své územní příslušnosti oprávněná hospodařit správa národního parku. Při provádění péče o lesy zařazené do zóny přírodní a do zóny přírodě blízké se nepoužívají ustanovení jiného právního předpisu (lesní zákon) o povinnosti obnovovat a vychovávat lesní porosty, o lhůtách k zalesnění holin a o lhůtách k zajištění lesních porostů na lesních pozemcích, o povinném provádění meliorací a hrazení bystřin v lesích ani ustanovení o povinném přednostním provádění nahodilé těžby.

Lesy zařazené do zóny přírodní se nezahrnují do výpočtu závazných ustanovení lesních hospodářských plánů podle jiného právního předpisu, rovněž se v nich neumisťují těžby a nenavrhují výchovná a pěstební opatření v lesních hospodářských plánech.

V lesích zařazených do zóny přírodě blízké se závazné ustanovení lesního hospodářského plánu maximální celková výše těžeb stanoví jako součet těžeb umístěných v jednotlivých lesních porostech. Péči o lesy v národních parcích zajišťují správy národních parků. Je naprosto zřejmé, že funkce produkce dřeva není hlavní činností správ národních parků. Myslivost realizují správy národních parků. Maximalizace zisku není jistě zásadním úkolem správ národních parků.

Péče versus hospodaření

Kromě zásadního rozdílu mezi hospodařením v lesích pod správou státního podniku Lesy ČR a péčí o lesní ekosystémy pod správami národních parků je významný rozdíl v používaných přístupech, technologiích, a zvláště metodách péče.

Péče o lesy v národním parku vychází ze základního poslání národních parků, kterým je zachování přírodě blízkých společenstev a umožnění jejich samovolného vývoje. I v národních parcích nacházíme lesní porosty, které jsou od svého přirozeného stavu značně vzdáleny. Úkolem péče o lesy v národních parcích je upravit citlivými metodami, přírodě blízkými postupy, v pozměněných porostech dřevinnou skladbu, porostní strukturu a texturu tak, aby se postupně blížily modelu potenciální přirozené vegetace.

Jednotlivé kroky vyhlašování národního parku:

  • Před zahájením vlastního procesu vyhlašování probíhá fáze předjednávání a seznamování dotčených obcí s možnostmi vyhlášení národního parku
  • Vlastní proces vyhlašování se zahájí zveřejněním záměru Ministerstvem životního prostředí, postup je stanoven zákonem 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
  • Ke zveřejněnému záměru mohou podávat obce, kraje a vlastníci nemovitostí dotčených záměrem svoje připomínky a námitky ve lhůtě 90 dní
  • Ministerstvo životního prostředí o podaných připomínkách rozhodne a dle tohoto předložený návrh upraví
  • MŽP zahájí přípravu pro předložení zákona, kterým bude vyhlášen národní park, vládě. Během této přípravy je zákon projednáván s ostatními ministerstvy a dalšími institucemi, které připomínkují návrhy zákonů
  • Po vypořádání všech připomínek je návrh zákona předložen vládě
  • Pokud vláda návrh schválí, předloží jej k projednání parlamentu
  • Po schválení zákona parlamentem, podpisu prezidenta/tky a nabytí platnosti se realizují kroky k zajištění funkčnosti – je zřízena a vybavena správa národního parku a dojde k předání státního majetku do jejího spravování

reklama

 
foto - Dolejský Vladimír
Vladimír Dolejský
Autor je náměstek ministra životního prostředí.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (22)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

26.5.2022 07:39
Co píše pan Dolejský je jahodová proklamace . Vezměme KRNAP a Šumavu , dva ze čtyř NP v ČR a doložte, že status NP přispěl k tomu, že jsou dnes vzorem mezi všemi zbývajícími NP a CHKO podle zásad trvale udržitelného rozvoje a zejména pohledu péče přírodního dědictví. Nejsou !

Zrovna teď probíhá on-line státem podporovaná devastace Státní přírodní rezervace Králický Sněžník (CHKO , NATURA 2000 ) a kdeže je ta účinná ochrana přírody ?

Odpovědět
Pe

Pepa

26.5.2022 07:54 Reaguje na Miroslav Vinkler
Miro, kdyby byl kralický Sněžník v NP tak ta lávka tam není a nebyl by povolen ani tak destruktivní masový turismus. Ale kralický Sněžník neni ani v Chko. Je to pouze přírodní park a je součástí Natura.
Asi tak, ve stručnosti.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

26.5.2022 08:26 Reaguje na Pepa
To bych se stručně musel odvolat na Směrnici EU o ochraně druhů a stanovišť , která je závazná pro PL i ČR.
A také na územně-plánovací dokumentaci od Územní politiky ČR přes Zásady územního rozvoje kraje Pardubického až po místní územní plány, kde je všude zakotvena ochrana přírodního dědictví. Která se však nedodržuje a proto máme sudetský Disneyland v podání všehoschopných investorů, zde Sněžník a.s.
M.j. kladné stanovisko CHKO Jeseníky je nedílnou součástí dokumentace k záměru PL vybudovat rozhlednu na vrcholu K.S.
Podpis - vedoucí CHKO Jeseníky ,Pruknerová.
Takže formálně ano - K.S. není v CHKO, ale CHKO Jeseníky byla požádána o stanovisko, a to dala. Kladné.
Představa, že stejní lidé budou bránit přírodu a krajinu v rámci NP je mírně řečeno úsměvná.
Odpovědět
Pe

Pepa

26.5.2022 09:13 Reaguje na Miroslav Vinkler
prostě území vzdálené 30 km od CHKO nemůže dostat stejnou ochranu platnou v CHKO. Kladné stanovisko CHKO se netýkalo CHKO. Vztah tam je, ale není rozhodující.
Odpovědět
LB

Lukas B.

26.5.2022 11:32 Reaguje na Pepa
když porovnáme, jak (laskavý editor snad promine to slovo a nesmázne mě) se zpizdily hory tam, kde nejsou ve velkoplošném chráněném území (ať už dolní morava nebo klínovec), a porovnáme to s overturistěnými krkonošemi, tak národní park v některých případech smysl asi má a je schopen zabránit nejhorším lunaparkovým excesům (ikdyž, v poslední době mě nadzvihla ta "revitalizace" vyhlídky na strážníku, jakkoli je jen v ochranném pásmu krnapu, leč na lesních pozemcích ve správě krnapu, a ta ohavnost u Hoffmannek, jakkoli uznávám, že na světlé hoře by mi vadila ještě víc).

nicméně křivoklátsko vnímám spíš než jako overturistované jako pozamenuté, kde se v hlubokých lesích najde dostatek klidu a samoty a kde míra turistiky, houbaření, vodáctví, trempaření a lesní cyklistiky se provozuje v míře rozumné. tady mám skoro obavu, aby hrátky s národním parkem na křivoklátsko zbytečně neupozorňovaly.
Odpovědět
LB

Lukas B.

26.5.2022 11:46 Reaguje na Lukas B.
samozřejmě článek argumentuje jen a pouze hospodařením v lese kontra péče o les (tam se do polemiky pouštět nebudu, tam mi byly ty dubinami zarostlé chloumky vždy moc sympatické, na rozdíl od nutdných smrčin v rastru). to neexistuje nějaký smysluplný režim jak pečovat bez NP?
Odpovědět
MM

Milan Milan

26.5.2022 11:20
Šumava, nebo i část lesu na severní Moravě s pomýlenou teorií samoobnovy je přesně příkladem, jak lesy a NP zvlášť nemají, ale budou asi v budoucnu vypadat. Stát (nebo lobisté??) zřejmě chce vše kontrolovat, o všem dění rozhodovat a vše řídit......
Odpovědět
Pe

Pepa

26.5.2022 13:53 Reaguje na Milan Milan
co mají lesy společného NP šumava s lesy na severní moravě? tu až tak neznám, žiji v np na šumavě.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

26.5.2022 12:41
Takže když to shrneme, MZe a MŽP se neshodnou na tom, jak vlastním prakticky veškerých lesů v dané lokalitě, kterým jsou LČR, bude na daném území hospodařit. Protože kdyby vláda a MZe opravdu chtěly, tak LČR požadovaným/preferovaným způsobem mohou, resp. musí, hospodařit i bez NP, jen s tou CHKO.

A nebo je to prostě mocensko kompetenční spor mezi ministerstvy.

A proto se blbne s NP.

My jsme fakt stát ...
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

26.5.2022 15:54
Díval jsem se na letecké a turistické mapy Křivoklátska. Z leteckých snímků vidím hezkou dosti zalesněnou KULTURNÍ krajinu. Karlova Ves je ukázková lánová vesnice, Branov podobně tak. Hospodářské lesy jsou proložené funkční sítí opravdu velkých národních přírodních rezervací a protínají je lesní cesty. Co se stane po vyhlášení národního parku? Vzniknou místa pro úklid vysloužilých politiků (ředitelství parku). Strhne se bitva o plán péče, ve které se střetnou lidé starající se o území značnou část svého života s teoretiky - odborníky z univerzit. Všichni se budou hádat. Koncepce se bude měnit v závislosti na tom kdo ovládne vedení parku a MŽP. Hospodářské lesy se mezi tím rozpadnou. Bude snaha zredukovat síť cest a "regulovat" návštěvnost. V prvních a druhých zónách bude zakázáno vstupovat do lesů mimo "značené turistické cesty". Postaví se za státní peníze sídlo parku, návštěvnické centrum a parkoviště. Namísto nějak výdělečné činnosti (?) poskytující práci několika místním lidem bude park už trvale vyžadovat dotace ze státního. Místní lidé, kteří si park nepřejí, budou čelit trvalým regulacím a přílivu turistů. analogie všeho co jsem popsal prožíváme v ostatních národních parcích.
Odpovědět

Jirka Černý

26.5.2022 16:47
Do teď vše funguje, Křivoklátsko je hezký kout země a najednou se zjistí že to nestačí? A takovéhle kecy? Vy o ty teplé místečka hodně stojíte co?
Odpovědět
Kamil Krabice

Kamil Krabice

26.5.2022 17:55
Tady múžete podepsat petici proti zřízení dalších úřednických míst a tím i další inflace:
https://www.otevrenekrivoklatsko.cz/petice_220118.pdf
Chybí ještě pár podpisů.
Odpovědět

Jirka Černý

26.5.2022 18:02 Reaguje na Kamil Krabice
Škoda že není alespoň jedno podpisové místo v Rakovniku.
Odpovědět
Kamil Krabice

Kamil Krabice

27.5.2022 10:15 Reaguje na Jirka Černý
Tak ho zřidte, obešlete cyklo obchody třeba, rybáře, myslivce , prodejce pil , ...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

26.5.2022 19:20
Opět jde o moc a kšefty a nic jiného. Jedni se budou opájet mocí, jak budou
jiným zakazovat a nařizovat. Druzí zhodnotí nakoupené pozemky na hotýlky
a kratochvilné atrakce. Jen takový pozemek na budoucí záchytné parkoviště
je zlatý důl a někdo se už vidí jako prospektor. No a pak tu budou kšefty
komu něco povolit, za kolik a komu zakázat, když nic nechce dát. No a na
opačné straně jsou ti, co o moc přijdou a nakonec i ti, co přijdou o ten
dosavadní způsob života. Pamatuji toho mnoho, kdy se měnilo vedení jedné CHKO a nové vedení se předvedlo radikálností proti trempům s jejich
tradičními tábořišti a boudami z třicátých let, které přežily i válku.
Pamatuji vyhlášení přírodního parku, kde po privatizaci luk a jejich přeměnu na pastviny došlo na jejich devastaci velkými kopytníky a tak
bych mohl pokračovat. Táboření bylo na louce zakázáno i v zimě, ale
po privatizaci je krávy spásaly celoročně a z luk je spíše tankodrom.
Pak nezvládnutý kůrovec a zaplocení údolí oborou. Ani bývalý revírník
už nemá chuť se tam jít podívat, aby se nerozbrečel, natož ti, co za
možnost tam tábořit ty louky ručně kosili kosami. Lidé mají zkušenosti
i z jiných NP, CHKO atd. a bojí se, jaké změny je čekají. Mnozí se tak
tomu budou bránit a pokud dojde k vyhlášení, tak ztratí smysl života.
Tak dobře se o krajinu starali, že si jí někdo všimnul, že je zachovalá
a chce ji vyhlásit NP. Možná si nyní říkají, že ji měli raději zničit
a nyní by o ni nebyl zájem, jak se tomu stalo jinde.
Odpovědět
JO

Jarka O.

26.5.2022 19:29
Otázka z nadpisu zůstala neodpovězená. Proč je potřeba NP, když CHKO očividně dlouhodobě zajistilo, že oblast je krásným kusem kulturní krajiny. Rozdíl mezi CHKO a NP je jednoduše ten, že CHKO se zřizuje v zachovalé krajině, kterou obývá a využívá člověk, kdežto NP v přírodě málo obydlené lidmi (Krkonoše, Tatry, Šumava). Vypadá to (z dálky), že Krivoklátsko se přes nebo asi spíš díky hospodaření vyvinulo v krásnou kulturní krajinu. Tak by první otázka ministrovi měla znít, za který typ ho on/ona považuje a proč. Má stát na zřízení prostředky, i v téhle době? Má dost dřeva na náhradu z jiných zdrojů? Nebude zdroj obživy místních a příjmu do stát. rozpočtu chybět? Opravdu krajina a ekosystemy v režimu CHKO, PR a Natura trpí nebo proč je ten NP vlastně nutný? Z článků zde plyne, že místní jsou spíše proti. Bude se jejich hlas respektovat? Nebylo by dobré vydat prostředky na referendum? To by bylo podobných otázek, tak doufejme, že vláda těchto odborníků umí rozhodovat demokraticky a podle rozumu.
A přece je i nutné věřit špatným zkušenostem návštěvníků NP, kteří vidí spíš obraz selhání státu než trvale udržitelný rozvoj.
A jen aby během reorganizace les nesežral kůrovec.
P. náměstku, možná Vám to pomůže se na otázky připravit.:-)
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

27.5.2022 11:59 Reaguje na Jarka O.
Rozdíl mezi mezi CHKO a NP je ZDE zjevně primárně v tom, kdo kde velí. Teď, tedy v CHKO je to MZe/LČR, v NP by to bylo MŽP a Správa parku. Bo ty pozemky prakticky komplet patří státu, tam to není o nějakém umravňování bezohledných soukromníků (oblíbený to důvod pro různé prasárny).

A čím dál víc mám pocit, že o to tu hlavně jde.

Odpovědět
LB

Lukas B.

27.5.2022 12:06 Reaguje na Svatá Prostoto
to bude asi onen hřebíček na hlavičku.

oslí můstek a krok stranou, běžkování, rozdíl mezi jizerkami (chko a lčr) a krakonošovem (krnap) - mnohem lépe to funguje v krnapu, kde se upravuje od dostatečné vrstvy sněhu a běžkuje se dokud nějaký sníh je a práce v lese se tomu přizpůsobí (a samozřejmě někde je zákaz upravování a někde sezonní zákaz), v jizerkách občas nějakému lesákovi rupne v kouli a rozjezdí stopy teréňákem nebo vypluhuje páteřní běžkové trasy (protože může a basta).
Odpovědět
JO

Jarka O.

27.5.2022 12:37 Reaguje na Lukas B.
Mně to přijde jako prosazování moci, kdo na to má, ale co já vím…
Tak u vás v Krakonošově je vidět, že jde víc o turistiku než o práce v lese … to u nás v CHKO si stopy prošlapáváme sami… ne, už ne, to bývalo, s úzkými běžkami to ani nejde. Většinou jsou stopy skútrem po loukách, takže na zkušenosti s takovými kolchozníky si nevzpomenu :-) to spíš pěší a pejskaři vám rozdupou stopy bezohledně a pak nechápou, když je bězkař naštvaný… to je něco.
Odpovědět
AZ

A Z

26.5.2022 19:36
Tak už aby byl NP Křivoklátsko vyhlášený. :-)
Odpovědět
Jan  Bolek

Jan Bolek

27.5.2022 08:29
Dobrá poznámka k zamyšlení.
Tato otázka se nabízí, tedy zda je možné pro přírodu dělat něco více již i při současném režimu kdy Křivoklátsko vlnění národním parkem.
(Předpokladem by zřejmě byl citlivější přístup LČR potažmo MZE).

Pokud by tam nějaké možnosti byly, pak by se dobrý přístup či zkušenosti mohly použít i v jiných koutech ČR / v jiných CHKO.
Odpovědět
dharmošlap

dharmošlap

2.8.2022 11:19
Pan náměstek přechází v odstavci k CHKO jednu zásadní věc. A sice, že Správy mají zpracovány Plány péče o území, v případně MCHÚ pak ještě parciální plány péče o rezervace/památky. Jsou zásadním dotčeným orgánem pro schvalování lesních hospodářských plánů, bez jejich souhlasu, respektive uspokojivého vypořádání připomínek, nemůže být orgánem SSL LHP schválen. Text tak na mě působí velice účelově, je zde podsouváno, že Správy CHKO jsou v zásadě bez kompetencí, co se týče lesního hospodaření, a proto je třeba prosazovat zpřísňování ochrany cestou vzniku národních parků.
Doufám, že po katastrofě v NP ČŠ bude proces vyhlašování na Křivoklátsku pozastaven do doby, než bude jasné, zda se nejedná o systémové selhání ze strany státní správy na úseku ochrany přírody a krajiny.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist