https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/vladimir-f.mana-uradujme-jeste-vice
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vladimír F. Mana: Úřadujme ještě více!

21.4.2021
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | ČSOP
„Kritika pro kritiku“, tak se označuje účelové chování, kdy kritizujícímu nejde o pozitivní změnu, ale pouze o vlastní zviditelnění. Ukázkovým příkladem takového chování bylo nedávné vystoupení poslance Františka Elfmarka při projednávání tzv. „invazní novely“ zákona o ochraně přírody a krajiny (ZOPK).
 

Pan poslanec odmítl návrh vlády obsažený v invazní novele na omezení množství vydávaných povolení, souhlasů a výjimek v případech, kdy jsou tyto správní úkony vydávány pro činnosti iniciované orgánem ochrany přírody a jejich realizace je výhradně v zájmu ochrany přírody. Jako typický příklad lze uvést některé činnosti v chráněných územích, jako je šetrné sečení orchidejových luk, revitalizace rašelinišť nebo vytváření nových mokřadů, které jsou plně v souladu s plánem péče i s právními předpisy, kterými byla zvláště chráněná území zřízena. Tedy činnosti, které dnes zadávají nejen správy národních parků, ale také Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) nebo krajské úřady. Podle dnes platného zákona jsou pro jejich realizaci nezbytné souhlasy a výjimky, které ZOPK předpokládá obecně pro jakékoli typy činností. V praxi se nám potvrdilo, že úřadování podle ZOPK v případech takto přesně vymezených typů činností je naprosto formálním správním aktem, jež pouze přidává práci správním úřadům a nadto každý rok vytváří tisíce stran nadbytečných úředních dokumentů.

Volání po omezování zbytečné byrokracie je oblíbeným politickým tématem. Proto mne překvapuje, když jedna z parlamentních stran začne dělat pravý opak a brání ministerstvu v jeho snaze byrokracii skutečně omezit. Argumenty, že „udělování výjimek pro orgány ochrany přírody je byrokraticky velmi jednoduché“ nebo že „pokud by platila navrhovaná změna, veřejnost by se o kácení (na Šumavě) nikdy nedozvěděla“, svědčí o naprostém nepochopení nejen ministerstvem navržené a vládou schválené legislativní změny, ale také podstaty správních řízení v režimu správního řádu. Vydávání výjimek, udělování souhlasů nebo závazných stanovisek v režimu správního řádu rozhodně není jednoduchý úkon. Správní úřady, které tuto agendu podobně jako pan poslanec podceňují, mají velmi často problémy v odvolacích řízeních a v soudních sporech. A uvádění kácení v Národním parku Šumava před 10 lety jako příkladu aktivity související s navrhovanou legislativní úpravou je důkazem jejího nepochopení, protože v tomto případě se vůbec nejednalo o činnost „v zájmu ochrany přírody“, což je jedna z limitních podmínek (nikoli jediná) obsažená ve vládním návrhu novely ZOPK.

Zcela odmítnout musím také tvrzení pana poslance, že se jedná o tzv. přílepek, který je dle něj v rozporu s legislativními pravidly vlády. Po téměř čtyřech letech ve sněmovní lavici by pan poslanec už mohl vědět, že legislativní pravidla vlády pojem „přílepek“ vůbec neřeší a že se praxe přílepků (mimochodem opakovaně kritizovaná judikaturou Ústavního soudu) může týkat pouze poslaneckých pozměňovacích návrhů. A pokud má dokonce pocit, že se omezení byrokracie v souvislosti s činnostmi v zájmu ochrany přírody ve zvláště chráněných územích netýkají předmětu novely ZOPK, tedy nepůvodních invazních druhů rostlin a živočichů, měl by občas vyrazit třeba do CHKO Bílé Karpaty nebo CHKO Beskydy. Na vlastní oči by se mohl přesvědčit, jak vypadá např. realizace záměrů na likvidaci křídlatky japonské, vlčího bobu mnoholistého a dalších invazních druhů rostlin. Záměrů, kvůli kterým musí AOPK vést stovky správních řízení ročně a razítkovat tisíce stran lejster, místo aby se její pracovníci věnovali odborným činnostem v chráněných územích.


reklama

 
foto - Mana Vladimír F.
Vladimír F. Mana
Autor vystudoval Lesnickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Brně. V oboru ekologie, ochrana dřevin a ochrana přírody a krajiny pracuje od roku 1992.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (6)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

21.4.2021 07:41
To byste po Pirátech chtěl moc.
Odpovědět
petra.kolinska

21.4.2021 08:48
Vysvětlení pana náměstka je pro me OK. ALE, pokud projde návrh stavebního zákona, stane se orgánem ochrany přírody i stavební úřad. Jak má MŽP ošetřeno, že se najednou do tohoto režimu "úřad ví, co dělá, a nepotřebuje kontrolovat" nedostane stavební úřad jako vlk mezi ovce?
Odpovědět
DA

DAG

21.4.2021 08:54 Reaguje na
Vlk se dostane mezi ovce jen šlendriánem zemědělce. To je přece všem čtenářům ekolistu jasné ;)
Odpovědět
mk

21.4.2021 12:03 Reaguje na DAG
„Vlk se dostane mezi ovce jen šlendriánem zemědělce.“

Budu Vám vděčná, když uvedete pár konkrétních čtenářů na Ekolistu, kteří by takto extrémní názor zastávali. Čtu už téměř rok všechny články a příspěvky na téma vlk a zatím jsem se nesetkala s takto vyhraněným názorem. Podle mne ani ti nejradikálnější vlkomilové nezpochybňují oficiální vyjádření AOPK, že kvalitní zabezpečení stád je v dnešní době základem řešení konfliktu mezi chovateli a vlky, ale stejně jako u medicínských zákroků se jedná o opatření, která nevylučují určité přijatelné procento selhání. (Proto také při selhání doporučených opatření jsou škody chovatelů způsobené vlkem hrazeny státem.)
Odpovědět
DA

DAG

21.4.2021 12:15 Reaguje na
Paní Kletečková, tak zaprvé to byla ironie a za druhé jsou tím ironizovány články kdy aktivisté chodí a ukazují, jak špatně jsou ovce zabezpečeny a pak, že se ten hloupý majitel diví, že mu je vlci žerou ;)
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

22.4.2021 07:57
Pro Majka Kletečková

Agrární komora ČR vydala publikaci "Vlci v české krajině-zdroj sporů", určenou všem zájemcům o otázku soužití vlka a člověka v kulturní krajině ČR.

Máte tam fakta, názory, barevná fota,odkazy apod. a můžete se sama vzdělávat v této oblasti.

Adresa :
Agrární komora ČR
Počernická 272/6 , 10800 Praha 10
tel.: 269 411 180
email: sekretariat@akcr.cz

Možná ještě něco mají k dispozici- pokud máte zájem.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist