https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/vladimir-hanzal-narodni-inventarizace-lesu-a-jeji-vyuzitelnost-v-managementu-zvere
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vladimír Hanzal: Národní inventarizace lesů a její využitelnost v managementu zvěře

17.1.2025
Zmlazení smrku.
Zmlazení smrku.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Vladimír Hanzal
Předně se omlouvám za nedopatření, kterého jsem se dopustil a které pobouřilo pracovníky ÚHÚL.
 
Ve svém příspěvku, ve kterém jsem popsal Zkušenosti s redukcí spárkaté zvěře v našich honitbách po téměř čtyřiceti letech, jsem nešťastně uvedl tuto větu: „Hysterie okolo spárkaté zvěře se mimo jiné opírá i o výsledky NIL (Národní inventarizace lesů), ze kterých vyplývá, že třetina porostů do stádia mlazin je poškozena zvěří. To je bohapustý nesmysl a účelově šířená lež, která vyplývá z metodického pochybení při vyhodnocování výsledků“. Toto nedopatření vzniklo kvůli zkratkovitému spojení dvou textů a bylo cíleno na uživatele výstupů NIL, nikoliv na pracoviště ÚHÚL. Měl jsem na mysli překrucování, nebo účelové využívání výsledků NIL zejména politiky a nevládními organizacemi a nijak jsem nechtěl zpochybnit vlastní metodiku, data, nebo výstupy NIL.

Za nešťastnou formulaci a osočení Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů, jako těch, kdo jsou za provádění a vyhodnocování NIL zodpovědní, se tímto velmi omlouvám, nebylo to mým úmyslem.

V žádném případě jsem nechtěl znevážit práci a dobré jméno ÚHÚL. Práce zaměstnanců si vážím a nepochybuji, že ji odvádějí s maximálním nasazením.

Co mne tedy přivedlo k názoru, že data publikovaná ve zprávě NIL2 jsou více či méně, zručnými manipulátory, tendenčně překrucována a zneužívána. Byly to předně argumenty, kterými jsou prostřednictvím médií zahlcována veřejnost v souvislosti se škodami zvěří na lesích a je tak ovlivňováno veřejné mínění. Například v jednom publicistickém pořadu bylo na bezovém keři (bez černý) demonstrováno loupání srnčí zvěří. Přitom srnčí zvěř není schopna loupat kůru a ta ukázka byla jakési malé ohrádky ve které byl držen ochočený srnec. Řada mých známých, neznalých podstaty problému, to brala jako seriózní informaci. Čili dezinformace par excellence. To je pouze příklad, nesouvisí to s výstupy NIL2.

Zásadní politiky používaný argument, se kterým se nemohu ztotožnit, je skutečně tvrzení, že každý třetí jedinec v lesních kulturách a náletech, je poškozen zvěří. Není mi jasné, jak k tomuto argumentu, ti kteří se o toto tvrzení opírají, došli? Pohybuji se v lesích po celé republice a vím, že mnohde jsou skutečně neúnosné škody, které je nutné řešit. Ale na druhé straně se například na Šumavě v Novohradských horách, či v Blanském lese se spontánně zmlazuje smrk a buk dokonce na úkor ostatních hospodářských dřevin. Z toho pro mne vyplývá, že bez dalších detailních informací, které je však nutné složitě dohledávat, je možné vyslovovat i zkratkovité závěry a používat je jako pádné argumenty.

Vytvoření zkratkovitého závěru umožňuje např. ve zprávě NIL2 konstatování, že zastoupení poškozených jedinců obnovy do výšky 1,3 m okusem je 45,2 % listnáčů a nejvíce jsou poškozeny ostatní listnáče (50,7 ± 3,2 %). Běžný čtenář, který se v problematice odborně neorientuje, to přijme jako fakt a prostá informace o padesáti procentním poškození ostatních listnáčů může být vykládána jako katastrofální poškození. Pokud ale podrobně prostudujeme metodiku, tak zjistíme, že mezi ostatní listnáče patří například vedle jilmů a lip také líska obecná, krušina olšová, trnka obecná, osiky, topoly, všechny vrby, nepůvodní akát, invazní pajasan žláznatý včetně ostatních keřů stromovitého vzrůstu a listnatých souší, potom už informace o 50% poškození nemusí vyznít katastroficky. Zejména, když k tomu dodáme, že zastoupení tzv. ostatních listnatých dřevin v ČR je podle NIL2 celkem 8,6 %. Nemluvě o tom, že při výchovných zásazích je v rámci výchovy je odstraněno nejméně 40% jedinců pocházejících z umělé obnovy a násobně více z přirozené obnovy. Tuto hmotu je možné vesměs hospodářsky využít.

Terénní šetření v rámci NIL jsou prováděna v podsíti 2 × 2 km, která byla náhodným podvýběrem postupně odvozena z mateřské sítě 500 × 500 m. V každém z těchto čtverců o straně 2 km jsou náhodně umístěny 2 středy inventarizačních ploch. V rámci třetího období NIL, bylo šetřeno úctyhodných 15000 ploch. Přesto však podle mého názoru se pouhé konstatování stavu posuzovaných ploch, bez dalších souvislostí, ukazuje jako problematické a zručným manipulátorům s veřejným míněním to vytváří prostor pro účelově zaměřený výklad a překrucování zveřejňovaných dat vytržených ze souvislostí. Na druhé straně byl právě ÚHÚL často kritizován za to, že výsledky svých šetření složitě komentuje právě s ohledem na vytváření nezbytného kontextu. Z této informace jsem usoudil, že je to otázka spíše politické vůle zadavatele, než odbornosti zpracovatele.

Chybějícími informace o závažných souvislostech jsou například údaje o tom, zdali se inventarizační plocha nenachází v tzv. termální zóně do které se sezónně soustřeďuje zvěř, mnohdy na velkou vzdálenost, především v zimním období. Je známo, že například za Šumavy se jelení zvěř historicky stahovala jak na jižní straně do mokřadů k Dunaji, tak na severní straně do podhůří na české straně, kde jsou klimaticky příznivější podmínky pro přečkání zimního období. Tomu už v současné době brání překážky ve fragmentované kulturní krajině. Může se i tak stát, že se v jedné lokalitě přechodně soustředí větší množství zvěře, která se jinak v celé oblasti vyskytuje v minimálních početních stavech. Pokud ale v rámci daného území vyjde statisticky prokazatelné vyššímu poškození, lze z těchto údajů odvodit, že v rámci vyhodnocovaného území (PLO, kraj) jsou neúnosné početní stavy zvěře.

Uznávám, že je to z hlediska reprodukování závěrů velmi složité a odborně náročné, včetně rizika sklouznutí ke krátkozrakému kauzálnímu racionalismu. O to je to však populisticky uchopitelnější a odborně zranitelnější.

Zároveň je paradoxní, že v souvislosti s vlky jsou přesuny spárkaté zvěře a za nimi i vlků do níže položených oblastí, kde je méně sněhu a více potravy i úkrytů považovány za přirozený proces a majitelům hospodářských zvířat je doporučeno svá stáda účinně ochránit.

Dalším závažným a opomíjeným problémem v souvislosti se vznikem škod je ignorování čekárnového efektu, to znamená, že zvěř musí čekat v krytu na umožnění příjmu potravy na vhodných místech. V souvislosti s lovem, turistickým ruchem, či jinými vlivy zvěř nemůže vytáhnout na pastvu a tak hledá náhradní zdroje příjmu alespoň minimálního množství strukturální vlákniny pro zajištění odpovídajícího pH v bachoru pro mikroorganismy, nezbytných pro fermentaci rostlinné potravy. V tomto případě však nepomůže prosté snížení početních stavů zvěře, ale musí být přijata další managementová opatření ze strany držitele a uživatele honitby. Klasickým příkladem je v současné době medializované poškozování porostů v souvislosti s čekárnovým efektem v NPR Mionší. Kde je však obecně vyloučeno provádění práva myslivosti (pokud není udělena částečná výjimka) a jelení zvěř velmi rychle vyhodnotila tento unikátní prales jako bezpečné místo pro život. Z kusých údajů v médiích soudím, že v rezervaci patrně není lov povolen. Mimo rezervaci jsou však vyvezeny hromady cukrové řepy, na kterých je zvěř lovena. (Pozn.: Vyvážení hromad je v rozporu nejen se zoohygienickými zásadami, ale i porušení řady předpisů.) Takže poškozování porostů je iniciováno nejen v souvislosti s čekárnovým efektem před návštěvou hromad cukrovky ale i následně po konzumaci cukrovky, kdy je zvěř nucena doplnit chybějící strukturální vlákninu po opuštění hromad a zatažení do krytu. V tomto případě došlo k souběhu tří negativních faktorů, zákaz (omezení) provádění práva myslivosti v NPR, nenastavení smysluplných pravidel pro provádění práva myslivosti držitelem honitby a laického přístupu uživatele honitby k lovu zvěře. Ironií osudu je, že tento prales si vybral původní majitel panství arcivévoda Bedřich Habsburský jako své oblíbené loviště a zakázal v něm veškeré lesnické hospodářské aktivity aby zvěř nebyla rušena, díky čemuž se dochovaly unikátní jedlo-bukové porosty. Takže bychom vlastně mohli tuto informaci použít jako argument pro zákaz těžby v lesích.

Nyní se dopustím filozofické úvahy a navážu na myšlenky evoluční ontologie. Hledání optimálního řešení na základě poznání souvislostí a vztahů, včetně pokorného přístupu k přírodním složkám se totiž neslučuje s filozofií predátorského přístupu tzv. kulturního světa k přírodním zdrojům, který se zrodil již v antickém světě. Antičtí filozofové a myslitelé, totiž neznali biologii, antropologii, ani nevratnost a lineární plynutí času a prosazovali nadřazenost myšlení nad bytím, rozumu nad přírodou, čímž vytvořili základ predátorského duchovního paradigmatu který se plně rozvinul během průmyslové revoluce ale nemá perspektivu z hlediska pustošení Země. Pro současné období je charakteristický existenciální souboj sílících destruktivních sil kultury, využívajících abiotickou fyziku a plytkou politologii, s omezenými tvořivými silami přírody. Predátorský přístup není trvale udržitelný přístup a měli bychom si to uvědomit i ve vztahu ke zvěři jako přírodnímu bohatství.

Takže závěrem odpovím na otázku v názvu. Národní inventarizace lesů může být užitečným nástrojem pro hospodaření se zvěří, pakliže budou výstupy týkající se zvěře brány pouze jako orientační informace o situaci a následná opatření budou přijímána až po důkladném posouzení dalších vlivů a souvislostí.

Je škoda, že v zapomnění upadla doporučení pracovníků z oddělení myslivosti ve VÚLHM ze 60. let minulého století, kteří už tehdy doporučovali, aby součástí lesních hospodářských plánů (LHP) byly myslivecké vrstvy, na základě kterých by byl vyhodnocován stav a následně navrhována doporučení pro hospodaření se zvěří pro příštích deset let v rámci celého lesního hospodářského celku, který měl v té době plochu obvykle 20000 ha. Modifikaci těchto plánů navrhovali vytvářet i pro zemědělské pozemky.

Management zvěře je složitý proces, jehož zvládnutí vyžaduje hluboké znalosti biologie, zejména etologie zvěře a pochopení funkcí jednotlivých přírodních složek, příčin a vývoje chování zvěře. Proto pouhé konstatování stavu prostředí, bez poznání souvislostí, nestačí k přijímání opatření. Zde proto vidím příležitost k rozšíření metodického přístupu a rozšíření dat popisující lesní ekosystém v souvislostech.

Doufám, že tyto mé poznámky budou námětem k úvahám směřujícím ke komplexnějšímu vnímání problematiky hospodaření se zvěří.


reklama

 
foto - Hanzal Vladimír
Vladimír Hanzal
Autor je akademik, věnuje se myslivosti a lesnictví.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (48)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

17.1.2025 08:03
Ano, Mionší je jeden z křiklavých ukázek škodlivého dopadu totálního bezzásahu v chráněném území. Pokud vím, tak i Boubín je oplocen!!!
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

17.1.2025 08:09 Reaguje na Slavomil Vinkler
"Ironií osudu je, že tento prales si vybral původní majitel panství arcivévoda Bedřich Habsburský jako své oblíbené loviště a zakázal v něm veškeré lesnické hospodářské aktivity aby zvěř nebyla rušena, díky čemuž se dochovaly unikátní jedlo-bukové porosty."
Tedy. Pokud chceme zachovat přírodu tak jak byla, musí se o ni pečovat historickým způsobem jak vznikla. Bezzásah je všude v Evropě hrob původní přírody, neb celá krajina byla člověkem ovlivněna už po tisíce let.
Odpovědět
Pe

Petr

17.1.2025 20:13 Reaguje na Slavomil Vinkler
Váš myšlenkový omyl je, že přírodu stvořil člověk.
Odpovědět
Pe

Petr

17.1.2025 20:30 Reaguje na Slavomil Vinkler
Nechápu jak můžete to, co vytvořil člověk, stále dokola označovat za původní.
Odpovědět
JH

Jiří Hušek

17.1.2025 15:45 Reaguje na Slavomil Vinkler
Jsa přichycen při nepravdě, pokusí se pan docent tuto nevěrohodnou omluvou relativizovat jako "nešťastnou formulaci". Budiž, jeho věc. A když už si bere slovo, tak v mlze akademistického slovního smogu vypustí pár dalších ataků ma své ideové odpůrce a ochranu přírody zejména. Příkladem nechť je právě odstavec o Mionší. Pan docent "soudí z kusých údajů v médiích" (typická metoda vědecké práce?), že lov v NPR není povolen, ale nějak se neobtěžuje s ověřením tohoto faktu a staví na něm svoje subjektivní závěry. Pravdou je, že v NPR je sice zákonem výkon práva myslivosti vázán na souhlas orgánu ochrany přírody, tento souhlas ovšem bývá obligatorně vydáván. Samozřejmě na žádost vlastníka honitby, má-li tedy tento o vydání zájem. V případě Mionší existuje dohoda mezi AOPK ČR a Lesy ČR o vymezení monitorovaného bezzásahového území, ve které výslovně stojí: "V území ponechaném samovolnému vývoji nebudou zřizována krmná zařízení. Lov zvěře není touto smlouvou omezen. Zajišťování průchodnosti loveckých chodníků, v minimálním rozsahu bez odstraňování mrtvého dřeva, je přípustné. Případná ochrana přirozeného zmlazení málo zastoupených autochtonních dřevin vhodným způsobem (např. oplocením nebo individuálními ochranami) je přípustná." Takže míč je opět na straně myslivců a jejich tragického "managementu lovné zvěře", jakkoli chápu, že vám jejich argumentace vyhovuje ve vytrvalém tažení proti bezzásahovosti.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

17.1.2025 16:23 Reaguje na Jiří Hušek
A lesy ČR tam loví? Nemělo by AOPK důsledně dbát na přiměřený lov příslušnými "lovci", jako jeden z bodů plánu péče? T A to, že brojím proti bezzásahovosti v Evropě je na základě devastace většiny chráněných území, zejména stepí, luk, ale i lesů atd. Kde jsou dříve běžné porosty kosatců sibiřských, úpolínů, orchidejí, konikleců, hlaváčků...? Některé CHKO i NP jsouce progresivní významnou péči provádí. Například výsledky jsou vidět Bílé karpaty a p. Jongepierová.
Odpovědět
Pe

Petr

17.1.2025 20:18 Reaguje na Slavomil Vinkler
"Kde jsou dříve běžné porosty kosatců sibiřských, úpolínů, orchidejí, konikleců, hlaváčků...?"
Ta správná otázka zní: Kde jsou dříve běžné husté a neprostupné lesy? Proč místo nich máme pole a louky?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

18.1.2025 09:12 Reaguje na Petr
Proč máme pole a louky? Aby jsme nevychcípali hlady. Posledně jste tu tvrdil, že máme mít lesnatost na úrovni 50 % výměry státu, jako tomu je v Rakousku. Odhlédněme od faktu, že Rakousko je ze tří čtvrtin tvořeno druhým nejvyšším pohořím v Evropě a zkusme vzít do ruky kalkulačku - těch vašich 14 % rozlohy státu, které nás dělí od Rakouska činí cca 1 300 000 ha - to je téměř polovina veškerého ZPF České republiky... výstupem bude, že tuzemské zemědělství bude schopno vyprodukovat potraviny pro + - 6 milionů obyvatel, pak stačí nějaká krize (namátkou třeba pandemie nějakého čínského humusu, klimaticky velmi špatný rok nebo válečný konflikt významných producentů) a máme tady hladomor. Vaše nacistické vize o středoevropském pralese budou zase kousek blíže uskutečnění.
Víte, již legendární Prof. MuDr. Josef Thomayer popsal jistý mentální fenomén spojený s tím vašim krajem, pojmenoval jej Dementia mesobohemica - jste zářným dokladem...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.1.2025 10:05 Reaguje na Jakub Graňák
Ano, i pětileté dítě by se neustále neptalo A ploc? a pochopilo by, že v horách pole být nemohou. Demence jako evoluční výhoda...
Odpovědět
Pe

Petr

18.1.2025 10:10 Reaguje na Karel Zvářal
A ploc tam máme louky, na ktelých se nic nepase?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.1.2025 10:22 Reaguje na Petr
Hraboš je důležitý pro spoustu ikon.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

18.1.2025 12:10 Reaguje na Petr
Copak kravičky papají v zimě? Zajdou si do supermarketu jako vy?
Odpovědět
Pe

Petr

18.1.2025 12:46 Reaguje na Jakub Graňák
Dnes se seno používá pro krmení krav jen minimálně, to víte velmi dobře. Ty nejen horské louky se často sekají jen aby se sekaly. Potřebné už dávno nejsou, což také velmi dobře víte.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

18.1.2025 17:38 Reaguje na Petr
Dnes se seno u paseného skotu (které tvoří cca třetinu celkového počtu skotu v ČR) používá pro krmení úplně stejně, jako kdysi... což velmi dobře vím. A potřebné stále je, což taky velmi dobře vím.
Co však nevíte vy, poněvadž jste městský flůtek, že siláží se krmí skot ustájený... holštýnky na mlíko a ani ty se bez sena neobejdou, protože jej potřebují pro správné fungování gastrointestinálního traktu (ve zkratce) - ale jen tak dál, dělejte ze sebe ještě většího i..ota, zjevně je to činnost v níž excelujete.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

18.1.2025 12:28 Reaguje na Karel Zvářal
Jak by řekl můj tata: "ten synek je užitečnej jak z kozí pitky patrontaška" :-)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.1.2025 13:28 Reaguje na Jakub Graňák
V letech po sametu se mi líbila v rozhlase hláška pozvaného hosta: "Manželka mi hovorí - ty nič něvieš, lebo ty si minister!" Už si nevzpomenu jméno, ale to byly časy, kdy šly do vlády herci a podobné osobnosti, které lid vynesl do pozic. A tipuji, že měli i podobné poradce, podle toho, kam se to tehdy stočilo... (všechno koupíme).
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

18.1.2025 17:54 Reaguje na Karel Zvářal
Řekněte mi prosím Vás, odkud se tihle ocasi furt rojí? Neví zhola nic o ničem, ale do všeho musí kafrat.
Je vidět, že však hodně vykolejuje, když mu jeden připomene, že ty jeho plány už tu měli jiní - vypláchnutí podobným brainwashingem. To je tak jediná věc, která mně při "diskusi" s podobnými individuji "baví".
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.1.2025 19:09 Reaguje na Jakub Graňák
To je na delší pojednání, a jako amatérský psycholog/etolog bych o tom mohl napsat knihu, ale zestručním to. Po většinu dospělého života jsem měl více "protihráčů" než kamarádů - a časem (či s věkem) se to zhoršuje. Takže na podpásovky, podrazy a negativní reklamu jsem zvyklý, proto mě tyto typy nemohou ničím překvapit. Vše, co dělám já, je špatně, a on, protože dělá kulový, neb ničemu nerozumí, ale naučil se na základce psát, na fildě žvanit, a to ho opravňuje stavět se na roveň, či na vyšší level, v diskusích s praktiky. Pro něho je pravá ekologie totální bezzásah, a to, že člověk dokáže na malém území vytvořit spousty rozmanitých biotopů s bohatou diverzitou, bere jako škodlivé zásahy... A v tomto není sám, jen anonymita mu dovoluje neustále se zesměšňovat svou argumentační bídou. Takže ano, nepolepšitelný mistr brainwashingu.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

19.1.2025 13:07 Reaguje na Karel Zvářal
A teď si představte, že se něco takového chytí nástrojů typu ej-áj, to teprv bude aj-aj :-)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.1.2025 19:52 Reaguje na Jakub Graňák
No...zatímco Gari Kasparov v šachu s PC prohrál, náš hrdina by svým totálním bezzásahem nad AI zvítězil. Tak jako vítězí v diskusích na Ekolistu.
Odpovědět
Pe

Petr

18.1.2025 10:09 Reaguje na Jakub Graňák
Máte divné myšlenkové pochody i vyjadřování.
A matematiku taky. ZPF je 54 % naší rozlohy. Aniž bych musel počítat vidím, že 14 není téměř polovina z 54. Možná u vás ano, u nás ne.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

18.1.2025 12:08 Reaguje na Petr
Och pardon, jde o polovinu veškeré orné... na výše zmíněném to však nic moc nemění což?
Divná je spíš vaše snaha maskovat genocidní tendence řečima o ochraně životního prostředí.
Odpovědět
Pe

Petr

18.1.2025 12:41 Reaguje na Jakub Graňák
Nevím co mi to podsouváte za vaše pokřivenosti, vaše povaha a myšlení jsou skutečně velmi divné.
No a zalesnit 14 procent rozlohy státu je lehce dosažitelné a na zemědělskou produkci by to mělo vliv zanedbatelný. Nevyužitých a nevyužívaných ploch je dostatek, stejně jako je dostatek ploch využívaných k produkci jiné než potravinové. Nicméně celé je to o něčem úplně jiném, než byl můj úvodní příspěvek.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.1.2025 13:19 Reaguje na Petr
Škola polopatismu pro filosofy, opravdu... Tak jako si dobrý hospodář chrání slepici, která mu přinese spoustu vajec, lidská populace chrání zásoby vody (v přehradách), je dobré mít v záloze i nějakou nepříliš intenzivně využívanou půdu. Chtít ji zbrkle zalesnit, když tam není ekokuku, může jen opak toho, co popisuji výše. Tedy pomýlený, dezorientovaný aktivista. Spoléhat na to, že vždy si mohu potřebné zboží koupit, to opravdu může malé dítě.
Odpovědět
Pe

Petr

18.1.2025 13:38 Reaguje na Karel Zvářal
A zalesněním vám snad něco ubyde? Neubyde, jen tam poroste něco jiného, to je celé (a kdykoliv to můžete zase vykácet a udělat z toho zpátky tu louku). Zato to výrazně prospěje přírodě a biodiverzitě, vašim ptákům, a i té vodě, kterou byste právě tím pomáhal chránit. A dokonce i ekonomice. Dřevo je lepší než zbytečné ježdění traktorem a sekání trávy.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.1.2025 13:45 Reaguje na Petr
Lesů máme až Aš, zájezdy ze západu se nemohou toho zemanovského objímání stromů nabažit:-) Proč si nezalesní své nekonečné ovčí pastviny, když mohou maso dovézt odjinud? A pokud zalesní, tak tam jede štěpka jak nikde jinde... Proč se tam nikdo nekurtuje a nedemonstruje za větší zalesnění?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.1.2025 13:50 Reaguje na Karel Zvářal
To je z podobného soudku, jako když N. aj. kritizovali Slováky za regulaci vlka, přitom oni sami neměli žádné... Chucpe jak vyšité.
Odpovědět
Pe

Petr

18.1.2025 14:03 Reaguje na Karel Zvářal
Ten váš dobrý hospodář si nenechá něco ladem pro strýčka příhodu, ale využije to tak, jak je zrovna potřeba. A teď zrovna krajina potřebuje víc lesa, víc chránit klima a vodu.
Váš přístup je raději něco, co je na nic, co kdyby... (raději les vykácet, co kdyby hořelo). To není přístup dobrého hospodáře, ale vystrašeného paranoika.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.1.2025 14:08 Reaguje na Petr
Protipožární pásy a preventivní vypalování je regulerní prevence před většími škodami a ztrátami na životech. Raději obětovat kus lesa, než nechat shořet celý.
Odpovědět
Pe

Petr

18.1.2025 14:14 Reaguje na Karel Zvářal
No přesně to je váš problém - raději budete dělat celý život něco zcela zbytečného, co kdyby něco. A že tím znemožníte něco mnohem potřebnějšího vidět odmítáte, máte přece ušlechtilý cíl - prevenci.
Neměl byste podle stejné logiky zničit všechny vaše ptačí budky? Co kdyby se v nich rozšířila nějaká nemoc? Prevence ztrát na životech ptáků. Raději obětovat pár hnízd, než je nechat pomřít.
Odpovědět
Pe

Petr

18.1.2025 14:16 Reaguje na Petr
A vy místo prevence tomu šíření nemocí ještě pomáháte. Čistit a dezinfikovat nestačí, nemoci se šíří rychle, musíte preventivně vše zničit. Co kdyby.
Odpovědět
Pe

Petr

18.1.2025 14:42 Reaguje na Petr
A stejně je to s krmením ptáků - sdružování na jedno místo jen napomáhá šíření nemocí. Doufám tedy, že to z preventivních důvodů neděláte. Raději nechat pár ptáků umřít hlady je regulerní prevence před většími ztrátami na životech.
Odpovědět
Pe

Petr

18.1.2025 14:07 Reaguje na Karel Zvářal
Když jste zmínil Slovensko, tamní lesnatost je přes 40 procent, blíží se Rakouské. A chcípají hlady? Nebo jsou špatní hospodáři? Nebo dokonce mají horší biodiverzitu? Ne, ani jedno. To je ale divné.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

18.1.2025 17:16 Reaguje na Petr
Už jsem vám to vysvětloval minule: neprostupný prales od Berlína po Minsk byl plán nacistických pohlavárů - vy vzhledem k tomu, že se tímto plánem zjevně inspirujete, jste zkrátka nácek.
1,3 milionu ha nevyužívaných ploch v tuzemsku skutečně není, je vidět, že nemáte ani nejmenší ponětí co kvákáte.
Odpovědět
Pe

Petr

18.1.2025 17:29 Reaguje na Jakub Graňák
Zde si dovolím použít jeden citát z prvního dílu filmového Švejka: Cítíte se úplně zdravým?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

18.1.2025 17:41 Reaguje na Petr
By mně docela zajímalo, proč si všichni extrémisti myslí, že vadní jsou ti kolem nich?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

20.1.2025 12:20 Reaguje na Petr
No na většíně území nikdy nebyly neprostupné pralesy. Odkud by tady ty kytky přišly?
Odpovědět
JH

Jiří Hušek

20.1.2025 14:31 Reaguje na Slavomil Vinkler
Soudě podle popisu situace v článku tam asi LČR neloví. Nejspíš proto, že honitbu pronajímají a nejsou ani schopni/ochotni vymáhat od uživatele honitby dodržování bazálních podmínek pro výkon práva myslivosti(?). A AOPK může "dbát na přiměřený lov" leda tak, že podle §39 zákona o myslivosti podá podnět na snížení stavů zvěře. Příslušný úředník státní správy myslivosti si s tím podnětem pak obvykle podloží hrnek s kafem. A k té bezzásahovosti - přírodě blízké horské lesy určitě nezasahováním žádnou újmu neutrpí (jestliže tedy účinně budeme suplovat chybějící, tedy vybité, predátory) a ani vaše oblíbená megafauna tam nijak citelně nepůsobila. Naproti tomu nikdo příčetný nezpochybňuje, že bezzásah v druhotných antropogenně podmíněných ekosystémech je pitomost a cesta biodiverzity do pekel. Zkuste to, prosím, rozlišovat.
Odpovědět
DA

DAG

17.1.2025 08:30
Spousta podmětů a myšlenek na logické a vědecké bázi. Jaký paradox oproti některým pisatelům, kteří se snaží emocionálně vydírat nějakými nesmyslnými křivdami komunismu a nesmyslnými právy o které má zájem jen pár hrabat a větších sedláků. Tím nemyslím velké zemědělské podniky s těmi se dá ve většině jednat.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

17.1.2025 15:13
Dobrý den pane Hanzal. Děkuji za příspěvek. Ekologisti ho ale stejně nepochopí a nepřijmou.
Odpovědět
JO

Jarka O.

17.1.2025 16:10
Děkuji za další velmi hezký článek. Teď ještě pravidla převést do srozumitelného zákona.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

17.1.2025 18:21
Text obsahuje pro mne řadu zajímavých informací. Nevím ale, jak moc se mohu spolehnout na jeho serióznost. Nemile mne překvapilo, že si pan akademik nezjistil, jak je to s povolením lovu v NPR Mionší a z chybné premisy pak odvozuje své závěry. To hodnotu jeho článku v mých očích snižuje.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

17.1.2025 18:47 Reaguje na Majka Kletečková
Víte, já neznám podrobnosti, ale obvykle Lesy ČR neloví. Takže smlouva AOPK-LČR je s kým a o čem?
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

18.1.2025 09:16 Reaguje na Slavomil Vinkler
Lesy loví. Dokonce mají své režijní honitby. Většinou ale honitby pronajímají.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

18.1.2025 09:19 Reaguje na Majka Kletečková
Chápu. Pan akademik je vzdělaný odborník, tudíž nepřítel ekologistů. Ekologisti naopak zastřešují laiky, případně devianty.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

18.1.2025 14:45
Je načase přiznat, že se ideologií napáchalo mnoho napravitelných škod. Jako jeden z příkladů uvedu pronájem honiteb těm, co nabízejí nejvíc.
Výsledkem pak bývá, že mají zájem i o návratnost investice. Jde jednak o
lákání zvěře z okolí a odstřel zvěře trofejní za nehorázné ceny pro lovce.
Pak je zde snaha zkreslovat stavy zvěře za účelem jejich navýšení. Je to
mnohde zcela běžná praxe a v takových revírech pak k nadměrným škodám
opravdu dochází. Jinde jsou škody banální a dotýkají se dřevin pro zvěř
atraktivních(chutných) a takové lze účinně chránit. Řešením není tudíž
vybití zvěře v místech s takovými dřevinami, protože na uvolněné místo
se přemístí zvěř z okolí. Tu vybijí taky? Autor správně popsal, že pro
zvěř stále platí zásada klidu v době odpočinku a v době zimního strádání. To je dnes stále více problematičtější. Kdysi býval zimní les mimo cesty
tabu a dnes lesem i v zimě projíždějí lyžaři vyznávající jízdu mezi
stromy i s jejich poškozováním. Viděl jsem kdysi semenáče smrků po
průjezdu skupiny těchto sportovců a hranami lyží byla většina po
vrcholky zasněžených smrčků zbavena terminálních výhonů. Kam se hrabe
okus, který je obživou na rozdíl od zábavy při lyžování. Taktéž tam
dopadlo i borůvčí a ostatní nálety v trase jejich kratochvíle.
Revírník byl bezradný a navíc zjistil, že vyplašili odpočívající
zvěř a ta se přemístila do sousedního revíru. Projeli dokonce kolem
krmeliště a posedu ze kterého měl ten den lovit poplatkový lovec.
I takzvaní "ochranáři" v touze přiblížit se co nejvíc ke zvěři v
zimě prolézají houštiny a se psy navštěvují krmeliště, kterým se
pak zvěř vyhýbá , když tam stále cítí čerstvý psí a lidský pach.
K tomu dnes přibývají vlci, kteří po ukončení pastvy hledají potravu
u krmelců, kde se vysílená zvěř koncentruje. Prostě zvěři ubývá klid
a kde je ještě možný, tak se tam koncentruje a tam i více škodí.
Řešením pro LČR je upustit od pronajímání honiteb systémem, kdo dá víc
a řídit odlovy sami i formou poplatkových odstřelů. U nich je možné
stanovit slevu oplátkou za odstřel holé a nežádoucích kusů. Je to
snadné, když se odstřel trofejního kusu podmíní odstřelem těchto kusů.
Jinak vedení LČR chápu, že se snaží vydělat pro státní pokladnu co
se dá, protože je vládou dosazeno do funkcí a musí plnit vládní
požadavky. Dostává se tak i do střetu zájmu s ochranáři, když těží
hodnotnější dřevo, aby splnilo plán daný ministerstvem financí
a jinou těžbu odsouvá na dobu, až už bude plán splněn. Ptal jsem
se kamaráda revírníka, proč těží zdravý smrkový les a vedle mu žere
smrky kůrovec. Řekl, že na napadené smrky dojde po splnění plánu
vytěžením zdravých smrků. Tady je zakopaný pes, že přednost má zisk
i tehdy, když jde o šíření kůrovce a těží se to, co vynáší víc.
Stát si zvykl na ziskovost LČR a tlačí na ziskovost za KAŽDOU cenu.
Les je ale investice dlouhodobá, kde se střídají roky ziskové s
roky ztrátovými a vyžadovat trvalý zisk je cestou do pekel.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

19.1.2025 10:25 Reaguje na Břetislav Machaček
Stát potřebuje peníze, aby mohl financovat ekologické projekty. Nové národní parky, nové solární elektrárny, autíčka na baterky .
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

19.1.2025 16:56 Reaguje na Břetislav Machaček
Kdo sleduje publikační činnost institutu ekologie zvěře Brno, Nitra, Vídeň ví, že v Rakousku nebo Bavorsku je spárkaté zvěře 3x a drobné ( zajíci) 10x více. A mnohem menší škody. Ekologistům nejde o přírodu, nýbrž o peníze a teror.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist