Vojtěch Novotný: Terry Erwin, muž zajímavého nápadu
Až Erwin využil svoje data z 19 fumigovaných stromů jednoho druhu v Panamě, z nichž získal 955 druhů brouků, k tomu, aby odhadl celosvětový počet druhů hmyzu. Jednoduchou rovnicí založenou na odhadu hostitelské specializace těchto brouků na jediný strom, počtu druhů tropických stromů a procentu druhů hmyzu představovaných brouky dospěl k závěru, že by na světě mohlo existovat až 30 milionů druhů hmyzu. Číslo to bylo šokující a způsobilo nemalé překvapení mezi hmyzími taxonomy, kteří od časů Linného popsali pouze milion druhů. Mezi ochránci přírody zavládlo nadšení, neboť měli hned lepší argument pro zachování deštných pralesů. Naopak ti, kdo financovali taxonomii, potěšeni nebyli, neboť to vypadalo, že úkol popsat všechny druhy hmyzu je za prvních 200 let hotov jen z 5 %, takže je možná na čase to vzdát.
Vždycky jsem věřil, že ten výpočet je špatně. A skutečně, naše první studie z Nové Guinee, již jsme publikovali v Nature v roce 2002, původní Erwinův odhad o vysoké specializaci hmyzu na hostitelské stromy snížila a tím zredukovala i odhad diverzity hmyzu na 4-6 milionů druhů. Řada dalších ekologů došla ke stejnému závěru.
Odhad množství druhů stromů v tropech, který Erwin získal od svého známého „botanika na telefonu“, se naopak ukázal být správný, potvrzen byl až studií z roku 2015. Zato jeho odhad relativního významu brouků v rámci hmyzu se nyní reviduje směrem dolů, díky masovému sekvenování DNA, jež objevuje obrovskou druhovou rozmanitost dříve zanedbávaných (a proto podceňovaných) taxonů, zejména much a parazitických vosiček. Což znamená, že odhady diverzity hmyzu podle Erwinovy rovnice půjdou zase nahoru, byť nejspíš nikoli až zpět k oněm 30 milionům.
Nicméně Erwinův odkaz neleží v konkrétním odhadu hmyzí diverzity, ale v tom, že zavedl ve své době originální, kvantitativní a testovatelný způsob, jak přemýšlet o globální diverzitě. Tento směr bádání pokračuje produktivně dodnes. Erwin sám byl velice překvapený tím, jaký dopad jeho studie o hmyzí diverzitě měla. Publikoval ji roku 1982 v časopise Coleopterologist’s Bulletin, který ve své (jakož i v jakékoli jiné) době nebyl zrovna nejprestižnějším periodikem. Dal tak vzniknout bezkonkurenčně nejcitovanější studii v celé historii tohoto časopisu.
S Terrym jsem se měl možnost důkladněji diskutovat naposledy v roce 2002, na večeři zorganizované naším společným přítelem Scottem Millerem (technicky Erwinovým šéfem ve Smithsonově národním přírodovědném muzeu, i když šéfovat Erwinovi nebylo skoro možné). Erwin zůstával nadále přesvědčen o svých původních odhadech vysoké rozmanitosti tropického hmyzu a v muzeu nastřádal za léta zástupy mrazicích boxů, plných vzorků tropického hmyzu, vysokou diverzitu dokumentující.
Vliv Terryho Erwina na naše myšlení o biologické rozmanitosti bude pokračovat i po jeho smrti. Jeho práce názorně ukazuje, že jeden nápad může stačit, pokud je opravdu nový a zajímavý.
reklama