Ivan Sommer: Využívá narkomafie GMO ?
7.9.2010
Připadá mi, že v diskusích o genetickém inženýrství si většina přispívatelů u nás neuvědomuje, jak rychle se tento obor rozvíjí. Metody, které byly ještě před 10 lety doménou nejvyspělejších laboratoří, se zjednodušily a zlevnily natolik, že jsou přístupny již v obyčejných chemických či farmaceutických provozech nebo laboratořích.
Kokain, jedna z nejvíce rozšířených drog na světě, se získává z rostliny kokainovník pravý (Erythroxylon coca) obvykle nazývané koka, pěstované téměř výhradně ve státech jižní Ameriky. Jde o keř nebo malý strom vysoký cca 2 m. Místní vlády se za značné podpory USA snaží ničit kokové plantáže leteckými postřiky herbicidy nebo dokonce napalmem. K odhalování ploch s kokou slouží i satelity. Pozemní speciální vojenské jednotky likvidují provozy na výrobu a rafinaci kokainu. V podstatě jde o téměř nepřetržitou a nemilosrdnou válku, na kterou se vynaložily již miliardy dolarů, s dobře vyzbrojenou a organizovanou narkomafií. Přesto se údajně množství kokainu propašovaného na území USA nijak nemenší a stále rostou zisky tzv. narkobaronů z jeho distribuce narkomanům. K nám občas doputují v médiích zprávy z vražedných bojů o rozdělení vlivů mezi různými pašeráky drog, jako byl nedávno objev masových hrobů v Mexiku.
Jednou z příčin, proč se udržuje pěstování koky, je sociální situace. Pro chudé rolníky (cocaleros) představuje někdy jediný zdroj obživy. Tvrdí se, že mezi ně snad patřil i president Bolívie Evo Morales. Nemíním rozebírat tamní sociálně-ekonomickou situaci, jen jsem zaznamenal, že se nedávno objevily v jihoamerickém tisku zprávy o nových odrůdách koky v Kolumbii, podstatně větších rostlin a s vyšším obsahem kokainu než dřívější odrůdy, také odolávající postřiku herbicidů. Předpokládá se, že jde o výsledky genetického inženýrství
Nebylo by nutné obhospodařovat velké plochy, ke stejnému výtěžku kokainu by postačoval menší rozsah ploch více méně uprostřed osídlených lokalit, kde nelze zasáhnout postřiky nebo napalmem. Malé plochy se také podstatně lépe skryjí mezi jinou zelení. Zisky z prodeje drog jsou totiž tak enormní, že není problémem nakoupit zařízení a získat odborníky na genetické inženýrství, schopné vyvinout nové odrůdy. Zprávy jsou však rozporné. Sice se podařilo analyzovat genetickou strukturu několika exemplářů údajně nové koky, neobsahovaly však gen odolnosti proti herbicidu Roundup, který se užíval na postřiky.
Existuje další vysvětlení vzniku nových odrůd. Po postřicích byly vybírány rostliny, které „přežily“ a tak postupně vyššími dávkami hnojiv vyšlechtěny nové odrůdy, jak by odpovídalo klasickým zvyklostem v zemědělství. Jenže k tomu je také nutné zajistit organizaci sběru přeživších rostlin a jejich další rozmnožení a výsadbu, což by vyžadovalo určité vzdělání, stěží se vyskytující u zaostalých chudáků cocaleros. Tato teorie však neobjasňuje rychlost, s jakou by se nová koka musela šířit, aby se nezmenšilo množství produkovaného kokainu. Klasické postupy šlechtění jsou podstatně pomalejší, jejich tvůrci by museli nějak obelstít zákony evoluce, což je nepravděpodobné.
Asi nelze vůbec očekávat nějaké přesné informace o vývoji pěstování koky v jižní Americe, popřípadě o genetických úpravách. Ty jistě patří k obzvláště střeženým tajemstvím na všech stranách. Považoval bych však za podstatnou okolnost, že modifikace jsou v dosahu současných technických možností provozů v odlehlých oblastech. Proto se domnívám, že i tento příklad, pro nás jistě nezvyklý, ale vlastně nikterak technicky složitý, ukazuje na nutnost všeobecné kontroly genetických modifikací.
Odkazy:
(http://blog.buzzflash.com/analysis/894).
http://news.bbc.co.uk/go/pr/fr/-/2/hi/americas/4076525.stm
reklama
Jednou z příčin, proč se udržuje pěstování koky, je sociální situace. Pro chudé rolníky (cocaleros) představuje někdy jediný zdroj obživy. Tvrdí se, že mezi ně snad patřil i president Bolívie Evo Morales. Nemíním rozebírat tamní sociálně-ekonomickou situaci, jen jsem zaznamenal, že se nedávno objevily v jihoamerickém tisku zprávy o nových odrůdách koky v Kolumbii, podstatně větších rostlin a s vyšším obsahem kokainu než dřívější odrůdy, také odolávající postřiku herbicidů. Předpokládá se, že jde o výsledky genetického inženýrství
Nebylo by nutné obhospodařovat velké plochy, ke stejnému výtěžku kokainu by postačoval menší rozsah ploch více méně uprostřed osídlených lokalit, kde nelze zasáhnout postřiky nebo napalmem. Malé plochy se také podstatně lépe skryjí mezi jinou zelení. Zisky z prodeje drog jsou totiž tak enormní, že není problémem nakoupit zařízení a získat odborníky na genetické inženýrství, schopné vyvinout nové odrůdy. Zprávy jsou však rozporné. Sice se podařilo analyzovat genetickou strukturu několika exemplářů údajně nové koky, neobsahovaly však gen odolnosti proti herbicidu Roundup, který se užíval na postřiky.
Existuje další vysvětlení vzniku nových odrůd. Po postřicích byly vybírány rostliny, které „přežily“ a tak postupně vyššími dávkami hnojiv vyšlechtěny nové odrůdy, jak by odpovídalo klasickým zvyklostem v zemědělství. Jenže k tomu je také nutné zajistit organizaci sběru přeživších rostlin a jejich další rozmnožení a výsadbu, což by vyžadovalo určité vzdělání, stěží se vyskytující u zaostalých chudáků cocaleros. Tato teorie však neobjasňuje rychlost, s jakou by se nová koka musela šířit, aby se nezmenšilo množství produkovaného kokainu. Klasické postupy šlechtění jsou podstatně pomalejší, jejich tvůrci by museli nějak obelstít zákony evoluce, což je nepravděpodobné.
Asi nelze vůbec očekávat nějaké přesné informace o vývoji pěstování koky v jižní Americe, popřípadě o genetických úpravách. Ty jistě patří k obzvláště střeženým tajemstvím na všech stranách. Považoval bych však za podstatnou okolnost, že modifikace jsou v dosahu současných technických možností provozů v odlehlých oblastech. Proto se domnívám, že i tento příklad, pro nás jistě nezvyklý, ale vlastně nikterak technicky složitý, ukazuje na nutnost všeobecné kontroly genetických modifikací.
Odkazy:
(http://blog.buzzflash.com/analysis/894).
http://news.bbc.co.uk/go/pr/fr/-/2/hi/americas/4076525.stm
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
par poznamek - 20. 9. 2010 - Ivan SommerT.M. Děkuji za vyjádření. Snažil jsem se ještě vystopovat bližší informace, ale příliš se mi to nepodařilo. Dokonce vymizely téměř všechny dřívější internetové odkazy. Našel jsem jen zprávu, že se o pěstování nějaké varianty koky uvažuje v Kosovu, což mi ale připadalo jako výplod propagandy. Náhodou jsem viděl TV dokument uvádějící rozhovor presidentem Evo Moralesem sice na téma vnitropolitických událostí, ale v úvodu popisující pěstování koky, jehož je president zastáncem, protože listí koky je součástí potravy obyvatelstva. Takovéto „ticho“ naznačuje, že se ve skutečnosti možná něco velice intenzivně děje.Zisky z prodeje drog jsou astronomické, jen obtížně představitelné. Jeden z šéfů Escobar, pověstný svojí krutostí, nabídl kolumbijské vládě zaplatit zahraniční dluh země ve výši 13 miliard dolarů výměnou za tolerování jeho obchodů (viz časopis Lidé a země 3.9.2010 http://www.lideazeme.cz/clanek/vecna-vlada-kokainu). Mohl by možná uhradit dluh České republiky a Kalouskovi se složenkou „vypálit“ rybník. Investovat stovky milionů dolarů do vývoje transgenetické koky by mu nečinilo problém, kdyby tušil zisk. Jenže v jeho době na začátku devadesátých let nebyla technologie rozvinuta a Escobar je už po smrti. Že by vědečtí a vývojoví pracovníci odolali pokušení dolarové záplavy se mi jeví jako sporné (viz podobné téma Friedrich Dürrenmatt: Návštěva staré dámy). Můj pohled i přístup k věci je trochu jiný. Sám jsem původním vzděláním technik a ke GMO jsem se dostal velkou oklikou přes technologie a laboratorní přístroje. Vámi uváděných 30 let na mně dýchlo jako návrat do středověku. Pře 30 lety vznikala první PC, internet ani mobily neexistovaly, ani metoda PCR aj. Rozvoj techniky a snížení ceny zařízení snad tisíckrát umožnil rozšifrovat genomy různých organismů včetně člověk a uvažovat o masivním rozšíření genetických modifikacích. Přes internet lze zadat práce do laboratoří na druhé straně Země, aniž jejich pracovníci mají tušení, pro koho pracují. Hlavně, že dostanou zaplaceno, což umožňuje masivní přelévání globalizačního kapitálu, také před 30 lety málo rozvinuté. Představa, že by se výzkum odehrával někde ve srubu v džungli je naivní. Přitom si uvědomuji, že některé principy mohou být formulovány velice dlouho, desítky let, a lze je prakticky využít až se vyvinou potřebné technologie, popřípadě materiály. Vaše myšlenka, že nějakým výběrem za spolupůsobení herbicidu by se evoluce urychlila, by se musela projevit jako vedlejší účinek vznikem i jiných herbicidům odolných rostlin. A opravdu jsem našel neurčité stesky amerických farmářů, že jejich kombajny nejsou občas schopny sklidit úrodu, protože se na plochách ošetřovaných herbicidy zasekávají na mechanicky odolném plevelu, jaký se dříve nevyskytoval. Co se týče ochrany před zneužitím či nechtěným rozšířením GMO, již v současnosti existuje dosti přísný systém evidence pracovišť, jejich technického zabezpečení, metodiky testování a využití v praxi. V podstatě se to podobá kombinaci systému vývoje léčiv a ochrany sbírek mikroorganismů (virů aj.). Nepochybně se všechna opatření vyznačují pravděpodobností, že mohou být úmyslně překonána. Jenže GMO tu již jsou a je nutno se s jejich přítomností vyrovnat. To jsem si reálně uvědomil, když jsem před časem narazil na informace o možném zneužití GMO ve službách narkomafie. Proto jsem článek napsal. |
