Ivan Sommer: Využívá narkomafie GMO ?

Připadá mi, že v diskusích o genetickém inženýrství si většina přispívatelů u nás neuvědomuje, jak rychle se tento obor rozvíjí. Metody, které byly ještě před 10 lety doménou nejvyspělejších laboratoří, se zjednodušily a zlevnily natolik, že jsou přístupny již v obyčejných chemických či farmaceutických provozech nebo laboratořích. Kokain, jedna z nejvíce rozšířených drog na světě, se získává z rostliny kokainovník pravý (Erythroxylon coca) obvykle nazývané koka, pěstované téměř výhradně ve státech jižní Ameriky. Jde o keř nebo malý strom vysoký cca 2 m. Místní vlády se za značné podpory USA snaží ničit kokové plantáže leteckými postřiky herbicidy nebo dokonce napalmem. K odhalování ploch s kokou slouží i satelity. Pozemní speciální vojenské jednotky  likvidují provozy na výrobu a rafinaci kokainu. V podstatě jde o téměř nepřetržitou a nemilosrdnou válku, na kterou se vynaložily již miliardy dolarů, s  dobře vyzbrojenou a organizovanou narkomafií. Přesto se údajně množství kokainu propašovaného na území USA nijak nemenší a stále rostou zisky tzv. narkobaronů z jeho distribuce narkomanům. K nám občas doputují v médiích zprávy z vražedných bojů o rozdělení vlivů mezi různými pašeráky drog, jako byl nedávno objev masových hrobů v Mexiku.

Jednou z příčin, proč se udržuje pěstování koky, je sociální situace. Pro chudé rolníky (cocaleros) představuje někdy jediný zdroj obživy. Tvrdí se, že mezi ně snad patřil i president Bolívie Evo Morales. Nemíním rozebírat tamní sociálně-ekonomickou situaci, jen jsem zaznamenal, že se nedávno objevily v jihoamerickém tisku zprávy o nových odrůdách koky v Kolumbii, podstatně větších rostlin a s vyšším obsahem kokainu než dřívější odrůdy, také odolávající postřiku herbicidů. Předpokládá se, že jde o výsledky genetického inženýrství

Nebylo by nutné obhospodařovat velké plochy, ke stejnému výtěžku kokainu by postačoval menší rozsah ploch více méně uprostřed osídlených lokalit, kde nelze zasáhnout postřiky nebo napalmem. Malé plochy se také podstatně lépe skryjí mezi jinou zelení. Zisky z prodeje drog jsou totiž tak enormní, že není problémem nakoupit zařízení a získat odborníky na genetické inženýrství, schopné vyvinout nové odrůdy. Zprávy jsou však rozporné. Sice se podařilo analyzovat genetickou strukturu několika exemplářů údajně nové koky, neobsahovaly však gen odolnosti proti herbicidu Roundup, který se užíval na postřiky.

Existuje další vysvětlení vzniku nových odrůd. Po postřicích byly vybírány rostliny, které „přežily“ a tak postupně vyššími dávkami hnojiv vyšlechtěny nové odrůdy, jak by odpovídalo klasickým zvyklostem v zemědělství. Jenže k tomu je také nutné zajistit organizaci sběru přeživších rostlin a jejich další rozmnožení a výsadbu, což by vyžadovalo určité vzdělání, stěží se vyskytující u zaostalých chudáků cocaleros. Tato teorie však neobjasňuje rychlost, s jakou by se nová koka musela šířit, aby se nezmenšilo množství produkovaného kokainu. Klasické postupy šlechtění jsou podstatně pomalejší, jejich tvůrci by museli nějak obelstít zákony evoluce, což je nepravděpodobné.

Asi nelze vůbec očekávat nějaké přesné informace o vývoji pěstování koky v jižní Americe, popřípadě o genetických úpravách. Ty jistě patří k obzvláště střeženým tajemstvím na všech stranách. Považoval bych však za podstatnou okolnost, že modifikace jsou v dosahu současných technických možností provozů v odlehlých oblastech. Proto se domnívám, že i tento příklad, pro nás jistě nezvyklý, ale vlastně nikterak technicky složitý, ukazuje na nutnost všeobecné kontroly genetických modifikací.

Odkazy:
(http://blog.buzzflash.com/analysis/894).
http://news.bbc.co.uk/go/pr/fr/-/2/hi/americas/4076525.stm

---

reklama

---