Zdeněk Vermouzek: Lov poláků velkých, poláků chocholaček a lysek černých je konečně minulostí
1.4.2025
Novela upravuje vyhlášku č. 245/2002 Sb. o době lovu jednotlivých druhů zvěře. Kromě změn týkajících se lovu lišek či spárkaté zvěře přinesla i pozitivní změny pro ohrožené druhy vodních ptáků. Polák velký, polák chocholačka a lyska černá jsou nyní celoročně hájeni. Až doposud tomu tak nebylo.
Lyska i oba druhy poláků dodnes figurují seznamu ptačích druhů, na které se nevztahuje obecná ochrana a zákaz lovu a najdeme je rovněž ve výčtu lovné zvěře podle Zákona o myslivosti. Původní vyhláška stanovovala dobu lovu od začátku září do konce listopadu. Novela dobu lovu nijak nestanovuje, a tudíž je jejich lov celoročně zakázán.
Za posledních 30 let ubylo v Evropě až 50 % jedinců poláků velkých, příčinou je především intenzivní rybníkářství. V roce 2015 byl proto zařazen na seznam celosvětově ohrožených druhů. Tento trend se bohužel nevyhnul ani našemu území – jen od konce minulého století zmizela z Česka třetina hnízdní populace poláků velkých. Přesto trvalo dlouhých deset let, než se jeho lov podařilo zakázat, a to především kvůli liknavému přístupu ze stran myslivců i ministerstev.
O prosazení zákazu lovu lysky černé a obou druhů poláků se dlouhodobě zasazovala Česká společnost ornitologická za podpory dalších nevládních organizací. Dodávali jsme Ministerstvu životního prostředí odborné podklady a připomínkovali návrh vyhlášky. Věřím, že k prosazení zákazu lovu přispěla i kampaň Pták roku, kterým jsme pro rok 2023 zvolili právě poláka velkého, přičemž ukončení jeho lovu bylo jedním z dílčích cílů kampaně. V roce 2023 navíc vstoupilo v platnost i nařízení Evropské unie, podle kterého se již na mokřadech nesmějí k lovu používat olověné broky. Ukončení lovu je tak dalším významným vítězstvím pro vodní ptáky.
Další informace:
Studie týkající se změn početnosti poláka velkého v Evropě
Aktuální data o stavu populace a ohrožení poláka velkého
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Policie prověřuje otravy chráněných dravců luňáka a orla nalezených u Brtnice
Ve třech maďarských obcích žije více sýčků než v celém Česku. Prospívá jim tradiční hospodaření
Na Ostaši na Broumovsku začal platit zákaz vstupu kvůli hnízdění sokolů
Další články autora |
Zdeněk Vermouzek: Odpověď anonymním ochráncům zvířat – hoblovaný vnitřek budek ptákům nevadí
Zdeněk Vermouzek: Proč si ornitologové koupili komerční firmu?
Zdeněk Vermouzek: Hodně nebezpečný kotrmelecOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (22)
MU
Michal Ukropec
1.4.2025 15:39Dobrý den přeji. Nikoho jsem tyto ptáky lovit neviděl, přesto považuji zákaz za přínosný. Mnohem více ale ubylo i motýlů a jiného hmyzu. Zasadíme se i o zákaz lovu hmyzu? Nemluvě o tom, že ptákům i hmyzu škodí zejména přemnožená zvěř, jak již roky poukazuje ČSO. Zejména v korunách stromů a na nebi.....
Odpovědět
RJ
Robert Jirman
1.4.2025 15:56 Reaguje na Michal Ukropecano, je potřeba se postarat i o "zákaz lovu hmyzu". Snad se toho nějaká organizace ujme.
Odpovědět
Ra
Radek
1.4.2025 16:14Pan Vermouzek píše o zákazu lovu a jak se zrušení doby výrazně podepíše na stavech Poláka Velkého . Netuším kolik jich myslivci ročně lovili ale myslím že to nijak výrazné číslo nebylo ale co vím ze stoprocentní jistotou je že početní stavy určuje vhodnost životního prostředí , ale to on moc dobře ví .Jen si potřeboval kopnout u příležitosti začátku platnosti vyhlášky 245/2002 Sb do myslivců . Čemu nerozumím , je že si nekopl do ochránců přírody , všemožných hnutí které se včetně ČSO na té vyhlášce aktivně podílely a právě díky nim , je hájená liška a jsou celoročně loveny bachyně černé zvěře a zvěře spárkaté , matky které jsou buď ve vysokém stádiu březosti a nebo matky které mají v hnízdě selata , nebo už vodí srnčata ,daňčata ,muflončata , jelení kolouchy . Takže díky ČSO a hnutí DUHA , dalším ochranářům hynou hladem čerstvě rozená mláďata a nebo se stávají lehkou kořistí všude hojnou liškou . Hlavně že si před laickou veřejností zase kopnul do myslivců že vás hanba nefackuje .
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
1.4.2025 19:15 Reaguje na RadekA za to mě platí. Říká Krásnoočko v mém oblíbeném filmu.
Odpovědět
TP
Tomáš Pilík
1.4.2025 20:01Pan Vermouzek ví, že ,,příčinou je především intenzivní rybníkářství", ale když je příležitost si kopnout do myslivců, proč by jí nevyužil. Když pana Vermouzka vyzvou myslivci ke konstruktivní debatě na toto téma, tak dělá, že není a následně veřejně tvrdí, že to trvalo dlouho ,,především kvůli liknavému přístupu ze stran myslivců i ministerstev". V ČSO funguje spousta skvělých odborníků, kteří jsou schopni vnímat problematiku v souvislostech, ale prostor bohužel dostávají jiní.
Odpovědět
MK
Michal Krátký
2.4.2025 06:00 Reaguje na Tomáš PilíkAno, za stav populací vodnich ptáků může kvalita rybničních ekosystémů, ale na druhou stranu, proč by se měli poláci střílet? Ona ta myslivecká "tradice" střílení do kachen z čiré radosti (viz ty vysypané desítky kachních odchovanců na rybniky) není to, za co by veřejnost měla myslivce obdivovat.
Odpovědět
TP
Tomáš Pilík
2.4.2025 07:55 Reaguje na Michal KrátkýTento článek ale není o střílení voliérových kachen, na které určitě nikdo z myslivců nemůže být hrdý, ale tom, že pan Vermouzek napadá myslivce za laxnost ohledně ukončení lovu poláků. Konstruktivní debata na toto téma mu byla nabídnuta před dvěma roky a až do včerejška dělal mrtvého brouka.
Odpovědět
MK
Michal Krátký
2.4.2025 19:27 Reaguje na Tomáš PilíkTakže CMMJ chtěla poláky vyškrtnout z lovené zvěře? Proč to tedy sami nezveřejní a nekomunikují?
Odpovědět
TP
Tomáš Pilík
3.4.2025 14:16 Reaguje na Michal KrátkýOpět podsouváte něco, o čem článek není. ČMMJ nechtěla vyškrtnou poláky ze zvěře, kterou lze lovit (když už) a je to tak správně (myslivost není jen o lovu), ale netrvala na tom, že musejí mít stanovenou dobu lovu.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
2.4.2025 08:49 Reaguje na Tomáš PilíkPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
RJ
Robert Jirman
2.4.2025 16:40 Reaguje na Michal UkropecVy musíte bejt strašně divnej člověk, srovnávat SS s s danými organizacemi v dnešní době. Někdy se divím, že správce tady takovéto komentáře toleruje
Odpovědět
MK
Michal Krátký
2.4.2025 19:05 Reaguje na Robert JirmanAno je to pomatenec. Ale nikdo mu většinou neodpovídá...
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
3.4.2025 08:27 Reaguje na Michal KrátkýAno. Pomatenec, který v přírodě vidí vyrabované toky, a lesy sežrané chráněným broukem. Ti co se přivazovali ke stromům , to byli odborníci.......
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
3.4.2025 08:15 Reaguje na Robert JirmanOmlouvám se, ale asi málo čtete. Tamta organizace byla založena jako prestižní a elitní, k výsledkům se dopracovala časem. Pokud si prostudujete stanovy ČSO, jsou bez chyby. K nenávisti k myslivcům, zvěři, rybářům nebo včelařům se pod vedením pana Zdeňka Vermouzka také dopracovali časem. Taky tam nemají ve stanovách že cílem je zlikvidovat život ve vodních tocích kormoránem. Ekologistické spolky srovnávat s parlamentními i mimo parlamentními stranami nelze, jelikož se chovají k přírodě mnohem šetrněji a ohleduplněji.
Odpovědět
Karel Zvářal
2.4.2025 07:14Koroptev, chocholouš, sýček, moudivláček... se dávno neloví - tak kde jsou? Příčiny úbytku/vymizení jsou někde jinde, "kde, to se neříká". Aneb rub a líc ochrany ikon.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
2.4.2025 12:33 Reaguje na Karel ZvářalNa ikony ochrany přírody nesmíme sahat, protože na hračku se nesahá
ani dětem, aby nebrečely. Neustále opakuji, že v mém okolí nebyly
kdysi lišky a ani jezevčí rodinka. Byly tam ale kvanta na zemi
hnízdících ptáků, zajíců a obojživelníků. Dnes je od kořisti zcela
vymeteno, lišky loví slepice v pravé poledne a spolu s jezevci
trhají pytle s odpadky při shánění potravy. Potkat jezevce ve
vesnici je zážitek kdysi zcela nemožný, ale dnes zcela běžný.
Když k tomu připočtu sojky, straky, vrány a dokonce krkavce,
tak i idiotům musí být jasné, jaké jsou příčiny mizení kořisti,
když narůstají stavy predátorů. Slovenská vláda dnes rozhodla
o odstřelu 350 medvědů. Pozdě, ale přece, jen to muselo dospět
až tak daleko. Ode zdi ke zdi je totiž ta samoregulace mimo
skutečnou divočinu, protože v omezeném prostoru se nekoná nejen
migrace a ani doplnění stavů kořisti z okolí. Prostě zmizí a je
dokonáno.
Odpovědět
ani dětem, aby nebrečely. Neustále opakuji, že v mém okolí nebyly
kdysi lišky a ani jezevčí rodinka. Byly tam ale kvanta na zemi
hnízdících ptáků, zajíců a obojživelníků. Dnes je od kořisti zcela
vymeteno, lišky loví slepice v pravé poledne a spolu s jezevci
trhají pytle s odpadky při shánění potravy. Potkat jezevce ve
vesnici je zážitek kdysi zcela nemožný, ale dnes zcela běžný.
Když k tomu připočtu sojky, straky, vrány a dokonce krkavce,
tak i idiotům musí být jasné, jaké jsou příčiny mizení kořisti,
když narůstají stavy predátorů. Slovenská vláda dnes rozhodla
o odstřelu 350 medvědů. Pozdě, ale přece, jen to muselo dospět
až tak daleko. Ode zdi ke zdi je totiž ta samoregulace mimo
skutečnou divočinu, protože v omezeném prostoru se nekoná nejen
migrace a ani doplnění stavů kořisti z okolí. Prostě zmizí a je
dokonáno.
JS
Jarek Schindler
2.4.2025 13:48 Reaguje na Břetislav MachačekTak doufám, že na tom Slovensku přestanou vyhazovat peníze na nesmyslnou ochranu, na" zásahové týmy" a medvěd a vlk se vrátí mezi zvěř která se obhospodařuje lovem. Tedy , že nepujde o předražené krátkodobé výkřiky ale věci se vrátí k smysluplnému managementu těchto šelem. Co se týká těch poláků tak ještě na začátku minulého století to u nás byl v případě chocholačky nehnízdící druh. U chocholačky se má první u nás doložené hnízdění datovat rokem 1914. Druhy se šířili jižním a západním směrem. Navíc u chocholačky jde i světově o málo dotčený druh. Stejné je to i u běžné lysky. Tvrzení, že by lov u nás měl na tyto druhy nějaký vliv je nesmysl. Ono se stačí podívat na to kolik se těchto kachen lovilo u nás a kolik se bude pořád lovit ve světě. Ulovili v minulých letech víc těchto kachen myslivci nebo " ochranáři" vypuštění minkové či mývalové jejiž lov v minulosti takoví vermouzkové sabotovali?
Odpovědět
TP
Tomáš Pilík
2.4.2025 14:28 Reaguje na Jarek SchindlerSkoro bych se vsadil, že mnohonásobně větší podíl na úbytku poláků a lysek mají ikony ochrany přírody - všudypřítomné vydry a motáci.
Odpovědět
Ra
Radek
2.4.2025 14:56 Reaguje na Tomáš PilíkOni to samozřejmě verouzkové ví. Víc se jim hodí zlý myslivec , jinak by se kousali do vlastní nohy
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
3.4.2025 11:08 Reaguje na Tomáš PilíkPokud byste se vsázel s takovými ochranáři a ekology jako je Vermouzek a pol, tak to s největší pravděpodobností prohrajete, protože vás překřičí. Je přece " nesmysl" tvrdit, že šelma či dravec se může přemnožit a mít tak vliv na úbytek čehokoliv. Nebo to snad není jejich tvrzení?
Odpovědět
MK
Michal Krátký
2.4.2025 19:23 Reaguje na Karel ZvářalDrop, ťuhýk rudohlavý, mandelík, taky vaše ikony? Kdepak
Odpovědět
Karel Zvářal
2.4.2025 20:08 Reaguje na Michal KrátkýKdepak jsou?, chtěl krátký básník napsat, že?-)
Červovy ikony jsou: kormorán veliký, krkavec veliký, čáp býlí, kuna skalní. Všechno kriticky ohrožené a nesmírně užitečné druhy. Deštníkové.
Odpovědět
Červovy ikony jsou: kormorán veliký, krkavec veliký, čáp býlí, kuna skalní. Všechno kriticky ohrožené a nesmírně užitečné druhy. Deštníkové.
