Česká společnost ornitologická dostala dopis, ve kterém pisatelé píší o nevhodnosti a nebezpečnosti budek pro ptáky, které se prodávají v e-shopu ČSO Zelená domácnost. Zde je odpověď ředitele České společnosti ornitologické Zdeňka Vermouzka.
Víme, reklamy jsou otravné. A respektujeme, že je máte vypnuté :-) Budeme rádi, když nás podpoříte jinak.
Vážení ochránci zvířat,
nebojte se mě! Kdybyste se podepsali, nekousl bych vás, ale mohl bych vám v klidu odpovědět soukromě. I bez výhrůžek medializací, se kterou vám rád pomohu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Těší mne vaše starost o to, aby prodejna Zelené domácnosti v pražském Braníku prodávala kvalitní výrobky. Je pravdou, že se obecně doporučuje, aby vnitřky ptačích budek zůstaly nehoblované, drsné. Ptáci opravdu hoblované budky nepotřebují.
Neznám ale jedinou vědeckou práci, která by dokládala, že by budky s hoblovanými stěnami byly jakkoli nebezpečné. Ptáci mají křídla a nebojí se je použít. I uvnitř budky, jak můžeme vidět na mnoha kamerových záběrech.
Ptáci také docela často hnízdí i v plechových poštovních schránkách a jiných umělých dutinách s mnohem hladším povrchem, než je hoblované dřevo. A i z těchto hlubokých úzkých hladkých štěrbin dokáží úspěšně vyvádět mláďata.
S potřebou neustálé kontroly kvality prodávaných výrobků na ochranu ptactva plně souhlasím, problémy ale nacházím jinde. Nedlouho po převzetí Zelené domácnosti jsem například nechal ze sortimentu vyřadit levné (a u některých zákazníků oblíbené) ptačí budky z překližky, které nevyhovovaly hned v několika směrech – malými rozměry, nekvalitním provedením, přístupností pro predátory. Ty už na Zelené domácnosti nenajdete.
Zkontrolovat těch několik tisíc výrobků, které Zelená domácnost nabízí, ovšem nějaký čas zabere. Upozornění na problematické zboží proto přivítám od kohokoli, od „ochránců zvířat“ i od všech ostatních čtenářů této zprávy. Věřím, že snaha ptákům opravdu pomáhat a neubližovat, je nám společná.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (25)
RČ
Radek Čuda
14.3.2024 15:19
Chápu tu starost, byť jako úplný laik vůbec netuším, nakolik je oprávněná a věřím, že moc ne. Ale ok.
Co ale fakt chápat nechci je, když si nějaký píííp pod hrozbou údajné medializace zkouší něco vynutit a ještě se neumí podepsat.
To to opravdu nelze projevit nějaké obavy či výhrady nějak normálně?
Hoblované stěny jsou nebezpečné pro netopýry, kteří se neodráží ode dna, ale potřebují se k otvoru vyšplhat/"doplazit". Párkrát jsem našel uhynulý kus v budkách pro sovu z vojenských beden, které byla zevnitř i zvenku hoblované. V případě plastových budek to byly i masové úhyny (2x 12-15 ks M. myotis), neb netopýr "volá o pomoc" a láká tak další do smrtelné pasti. Od té doby dávám dovniř nehoblované prkno, a i sově se ven líp vyskakuje.
O vertikálních pastech (komíny, duté sloupy, okapové svody, šachty, nádrže) pro sovy i menší pěvce (vrabčák, sýkora) se ví, avšak chybí zde striktní stavební norma, která by tento šlendrián vyřešila.
Ono těch pastí je mnoho. Další past je kanalizace na žáby, kdy je okraj vozovky dovede ke vpusti a tam spadnou a zůstanou. Aspoň pro dospělé jedince by to vyřešil vhodný tvar roštu. Ale norma EU (na rozdíl od okurek a banánů) chybí.
To je tak, když se někdo řídí videi, a ne praktickými zkušenostmi. Ano, sýkora zahnízdí i v plotní trubce, ale už málokdo ví, jak energeticky náročné jsou opakované výlety úzkým prostorem. Ti ptáci jsou často úplně vyšťavení, šedočerní, k nepoznání.
Pro měšťáka je pohodlnější si budku koupit, jenže profistolaři nejsou budkaři, okopčí rozměry z návodu, ale na připomínku o nehoblovaném vnitřku kašlou, protože většinou u ní není vysvětlen důvod, proč nechat hrubou strukturu dřeva. Mláďata tak jsou v hnízdě déle, což prodlužuje vyčerpávající rodičovskou péči, na druhou stranu vyletují vyspělejší, což snižuje ztráty predací – jediné a poslední plus.
Ano, kanály se širokými mezerami v rastru slouží jako lapače žab, myší, kachňat aj. ptačích mláďat běžících/poskakujících kolem vysokého pangejtu. To je jen další střípek z negativního dopadu atropické/městské krajiny na úbytek běžných druhů.
Jsem si jist, že mrtvé netopýry našlo v plastových, ze zednické překližky a hoblovaných budkách hodně lidí, ale nikdo se s tím “chlubit” nebude. Pokud to nenapíše “rebel” Zvářal, tak se to promlčí. Setkávání s pokrytci a kolektivní nenávistí mi naštěstí vůbec nechybí. Stačí se ponořit do lesa a člověk je hned v jiném světě…
Je to tak. Sýkorka vyvedla mladé i v klasické dlouhé pumpě stojící na studni, nebo v plotovém sloupku většího průměru. Škodlivost hoblovaného prkna je naprostý nesmysl.
Výhružný dopis, který dostal pan Vermouzek, mi je nesympatický kvůli tomu, že jeho autor se nepodepsal a zneužil nálepku „ochránci zvířat“. Upozornění na ony výrobky, ať už jsou nebo nejsou vyhovující, není pro jejich pisatele nijak ohrožující, proto to považuji za zbabělost. Zřejmě se jeho tvůrce stydí za formulaci textu. Pan Vermouzek není Miloš Zeman, který je mstitelem až do hrobu, a šikovně to s odpovědí na anonymní dopis vyřešil zveřejněním na ekolistu.
Co to psalo za lopatu? To je ještě horší čeština a sloh než mám já. Jinak k budkám jen jedno. Už by se měl někdo taky zabývat tím jak je správně přidělat, opravdu to jde lépe jak dvoustovkou hřebíkem. Na jednu stranu velká ochrana přírody a na druhou její poškozování. To už vůbec nemluvím o tom že si to každý natluče kam ho napadne bez ohledu na majetkoprávní vztahy, nedivil bych se kdyby to někdo začal razantně řešit jako úmyslné poškozování cizí věci.
Už ani nevím kdy jsem s panem Vermouzkem souhlasil ale v tomto s ním souhlasit musím. Drápky pěvců jsou dostatečně tvrdé a ostré aby se zachytili i na měkkém hoblovaném dřevě. Budky se snad dělají ze smrkových prkýnek. Proč by to někdo dělal z tvrdých dřevin, že. Problém muže být překližka. Jinak ta ze vnitř "ohoblovaná budka" se podstatně lépe čistí, tedy pokud se čistí. Pisatelé dopisu asi nečistí.
Nesmysl. Nafoťte, jak ptáci při zájmu o novou hoblovanou budku se drží drápky (jen) holé stěny. Vždy se drží otvoru, druhou se maximálně podepírá vespod. A nebo drápky svírá roh budky, ale nikdy neuvidíte, že by po budce šplhali, jak brhlík po kůře. Tedy rozhodně ne u zánovní budky. To je možné u letitých, s rozpraskanými stěnami, neb dřevo časem degraguje od malých prasklinek až po širší. Totéž platí o vnitřku. I tam sýkora nešplhá po stěnách jak moucha, ale vždy vyskočí do otvoru. Pokud není budka příliš hluboká, ptákům nečiní problém k otvoru na jedno mávnutí (i bez něj) vyskočit. Horší je to u úzkých a hlubokých (+40 cm), které často ani neobsazují.
A co se týče čištění, stačí v jednom rohu podebrat klacíkem, ve druhém ,a po nadzvednutí hnízdo vyhodit. Stačí lehce vyškrábnout ze dna starý trus po zimním nocování, větší hygienu ptáci nepotřebují. Stará výstelka se odstraňuje kvůli tomu, aby kuna nedosáhla na spící ptáky, a aby se starou výstelkou se vyhodili i paraziti (blechy, roztoči).
Proč by mě pták šplhat po budce když spolehlivě přistane právě v tom vletovém otvoru? Ano sýkora a další pěvci nemusí , jak sám píšete nikde šplhat a to ani zevnitř. Proto jim je hoblovane, nehoblované celkem fuk. No a proč by měla být budka pro pěvce, třeba vámi zmíněné sýkorky uzká a přitom hluboká +40 cm? Vy už nevíte asi co napsat. Budky mají snad nějaké rozměry a těch 40+ je tak pro sovy, poštolku , doupňáka a jiné větší ptáky. Já dávám navíc pod vletový otvor ( z vnitřní strany abyste nad tím nemusel bádat) ještě hranolek.
No a čištění? Ti paraziti se nedrží jen ve vystýlce a to jednoduché "vyškrábnutí"? Samozřejmě se to lépe vyškrabuje z hladšího povrchu.
Prostě a jasně, řešit hoblovanost prkýnek z vnitřní strany budky je nesmysl.
No jistě, blá blá blá, a máme poklizeno. Od trolla/ oponenta z principu nepřekvapí. 40-45 cm vysoké budky ("sýkorníky") jsem dostal od jednoho čsop jako "dar". Pobité silným plechem, roznáška po lese byla za trest. Některé "šachty" nebyly nikdy obsazeny!, stačí? Až po dosypání sm hrabankou.
Název článku by tedy mohl znít: Vermouzkovi a Schindlerovi hoblovaný vnitřek budek nevadí, netopýrům ano.
Jste směšný. Pokud mluvite o oponentu " trollu" tak jestli jste si nevšiml, Vy reagujete na můj komentář. To, že jste někdy něco dostal ( budky pro sýkorky v rozměrech budek pro podstatně větší práky) snad ještě neznamená, že je to v pořádku a normální. Budky pro jednotlivé druhy snad, znovu to zopakuji, mají nějaké rozměry a to včetně průměru vletového otvoru, vhodné pro dané druhy. No pokud jste ale roznášel skoro půlmetrové sýkorníky? To asi mluví za vše.
No a řeší se ptáci, o netopýrech jste se zmínil zase až Vy. No a já zatím v budce žádného chcíplého netopýra, z důvodu že by nevylezl, nenašel.
Nic nemusím fotit. Stačí když se podíváte na přiložená videa a v druhém díle o medřinkách je jasně vidět jak se jsou ptáčata schopny se udržet i na převislé (úhel odhaduji na 45 stupňů) hoblované desce. Čas 18,04 a 20,17.
Jinak pro všechny gramotné, kteří rozumí psanému slovu: ten článeček o hromadném úhynu netopýrů v plastikáčích (asi letní kolonie matek-/ je v PTAČÍM SVĚTĚ někdy začátkem devadesátek. Ještě dlouho potom to byla denní můra, ty výjevy se daly popsat jako "Pár cenťáčků od svobody". Na ty otevřené tlamičky zamrzlé v čase se nedá zapomenout...
Nevhodnost hoblovaného materiálu pro ptačí budky mohu bohužel potvrdit z vlastní zkušenosti. Budka byla vlastní výroby, následoval úhyn všech vylíhnutých sýkorek modřinek, které se nedokázaly dostat ven.
Nemohlo to být spíše úhynem, resp. odlovení rodičovského páru krahujcem či kočkou? Mortalita vyspělých mláďat na hnízdě bývá málokdy stoprocentní, většinou je to ztráta rodičů, postřik stromů v nejbližším okolí, nebo vysbírání hmyzu a jeho nedostatek pro krmící ptáky, potažmo i mláďata. V lesním prostředí bývá na vině krahujec, v zástavbě - nevýznamné zastoupení zeleně/zdroje potravy, chem. postřik nebo kočka.
Z hoblované budky vyletují mláďata později, než z přirozené dutiny, nejhorší je to u plotních sloupků, kdy samička krmí posledního hendikepa ještě dny i týdny po opuštění zbytku mláďat, jež jsou uzavřena dole do věku více než 4 týdny, tj. ca o 10 dní déle, než v přirozené dutině či nízké/ nehoblované budce.
Ano, varianta úhynu rodičovského páru je určitě možnou příčinou, proč došlo k úhynu mláďat v budce. Jednalo se o budku v zahradní kolonii s výskytem toulavých koček.
Tento příspěvek pana Jarka Schindlera byl nahlášen redakci Ekolist.cz pro porušení pravidel diskuze a to: - osobní a jiné urážky ostatních diskutujících nebo dalších osob, nepodložené obviňování ostatních diskutujících nebo dalších osob.
V příspěvku se je jedná o urážlivý argumentační faul.
Je pozoruhodné a příznačné, že nikdo z čtenářů nepoukáže na podobné případy z lidských staveb, např. bytů na sídlišti. Zdálo by se logické, že jak vlezou dovnitř, stejnou cestou by měli i ven... Ano, ale to je jen teorie!, je nemálo případů o hromadných úhynech netopýrů díky lidské hlouposti a lhostejnosti.
Málo se to ví, ale rorýsi hnízdí někde i ve stromových dutinách (po strakapoudovi či žlůně). A vyrobit pro ně napodobeninu těchto dutin s hoblovaným vnitřkem - to by byla ukázka antiekologie. Oni též hynou v budovách, např. po vletu za dřevěné žaluzie do zvonice, odkud se už nedostanou. Po hladké omítce to nedají, stejně jako zhoblovaném dřevu. Takže pokud budky na budovy ("špačník") a la Harz či Bělověž, tak jedině NEhoblované.