Zdeňka Provazníková a Stanislav Pátík: Ondřejovice ve Zlatých Horách bojují o vodu, sucho je drtí

Ondřejovice ve Zlatých horách.

Licence | GNU Free Documentation License (Svobodná licence GNU pro dokumenty)

Foto | Ladin / Wikimedia Commons

Příběh ondřejovických začal nenápadně. Snahou developera Rybka Reality s.r.o. z Kravař na Opavsku (vlastněné Rybka Building a. s. rovněž z Kravař) vybudovat na pozemcích, které k tomu před změnou územního plánu obce nebyly určené, zhruba 13 domků. Ke změně územního plánu došlo v roce 2013.

Přečtěte si také |

Aleš Čuhel: Odpověď developera

Problém je ale v tom, že vybrané pozemky v Ondřejovicích, které jsou místní částí Zlatých Hor, nejsou a ani nemají být napojeny na vodovod. Stejně tak starousedlíci či zdejší původní rekreační chaty a chalupy žádný vodovod nemají. Obyvatelé Ondřejovic vědí, že na pozemcích jsou přirozené mokřady, které souvisí i se zásobami podzemní vody. Přirozeně sem stéká voda z okolních luk a je důležitou zásobárnou pitné vody pro individuální zásobování rodinné zástavby v obci. Vodu lidí berou přes vrtané i kopané studny. Začali se proto obávat, že je odvodnění pozemků pro stavbu developerského projektu připraví o vodní zdroje. Na to možná rizika místní upozorňují už od doby zmíněné změny územního plánu, tedy od roku 2013.

Lokalita připravovanho developerského projektu.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Zdeňka Provazníková / archiv autorky

Podle místních nejeví zlatohorská radnice žádný zájem vybudovat v Ondřejovicích vodovod ani dnes ani v blízké budoucnosti. Opakovaně tak odpověděla i na písemné dotazy. Odbor životního prostředí Městského úřadu Jeseník, který je místně příslušným k tomu, aby posoudil vliv všech plánovaných zásahů na krajinu a vodu, zatím žádné námitky podané právníky, kteří zastupují nejaktivnější obyvatele Ondřejovic, neakceptoval. Ani individuální ondřejovický stěžovatel neuspěl.

Místní mají dojem, že se ničeho nedomohou, protože Ministerstvo životního prostředí ČR sice reagovalo na jejich korespondenci, de facto ale sdělilo, že věc je v kompetenci místních, resp. regionálních úřadů v Olomouckém kraji. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR zatím nenašla důvod, proč by mokřady a přilehlé pozemky, které jsou v CHKO Jeseníky, takzvaně legalizovala jako významný krajinný prvek. Zjednodušeně řečeno Agentura uvedla: na sousední parcele o chráněných druzích víme, ale na pozemkové parcele je neevidujeme, předmětná parcela je definována platným územním plánem a my to nezměníme.

Obyvatelé požádali o posouzení společnost Ekopontis s.r.o. Brno, která na základě biologického průzkumu v září 2022 uvedla, že v zájmovém území je 22 zvláště chráněných druhů a 19 druhů z tzv. Červeného seznamu, přičemž u 12 druhů lze předpokládat přímou vazbu na dané území.

Do této chvíle podnikli nejaktivnější z občanů desítky kroků v podobě podání námitek, odvolání, dožádání informací apod. V červnu 2021 vznikla i petice za zachování mokřadů. Podepsalo ji 107 občanů. Stavební úřad Městského úřadu Zlaté Hory se s ní vypořádal konstatováním, že je nutné respektovat platný územní plán a pokud investor splní zákonem dané podmínky, bude stavět.

Ondřejovičtí se obávájí, že v důsledku stavebních prací přijdou o vodu ve studních.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Zdeňka Provazníková / archiv autorky

Výsledkem je, že v Onřejovicích již proběhly meliorační práce a byl navrtán jede tzv. inženýrsko- geologický vrt deklarovaný pro tepelné čerpadlo, reálně ale šlo o hydrogeologický vrt. Vodoprávní úřad o povolení hydrogeologických vrtů v oblasti nic neví, ale údajně jde o běžnou praxi „dodatečné změny účelu vrtu“.

Aktuální situace v Ondřejovicích je tedy taková, že minimálně v jedné kopané studni na kopci dochází voda, na území pod plochou s provedenými melioracemi usychají stromy nebo naopak u špatně vyvedených meliorací porost trpí neustálou přítomností odváděných vod. Podle vlastníka studny, která je napájena z podzemní pukliny, dochází k narušení podzemního toku vody. Stručně, co je podle odpůrců hlavním problémem developerského záměru a na něj navazujících studií, žádostí a vrtů:

• Koncentrovaná satelitní výstavba je zastaralý trend 90. let 20. stol., který nerespektuje sociální ani urbanistický charakter obce s nízkým počtem obyvatel. Souvislá zástavba nejméně 13 RD v nejvrchnějších partiích Ondřejovického údolí narušuje stávající roztroušenou zástavbu a tím krajinný ráz.

• Formální naplnění zákonných požadavků na novou zástavbu nemůže postačovat pro povolení zástavby ve specifických geologických podmínkách Ondřejovic. Významný hydrogeologický činitel v území je tzv. Ondřejovický zlom. Navržené (a vlastně jediné legální) řešení likvidace odpadních vod a splaškových vod v horní části údolí přímo ohrožuje kvalitu i kvantitu vody jímané obyvateli Ondřejovic v níže položených částech obce (kontaminace a průplachy kolektoru). Při úvaze o dostupnosti vodních zdrojů je potřebné uvědomit si, že plocha, které sbírá srážky, ze kterých je sycena voda v podzemí, je poměrně malá.

• Vzhledem k převládající praxi je zřejmé, že po instalaci a kolaudaci 4stupňového čištění odpadních vod nebude kontrolována a tedy nebude zaručena kvalita vypouštěných odpadních vod. Vypouštění přečištěných odpadních vod v horní části puklinově propustné tektonické poruchy potom přináší významná rizika pro kvalitu vody jímané v níže položených částech obce.

• Navrhovaná řešení jsou v rámci developerského projektu formalistická – typickým příkladem je návrh veřejného prostranství na okraji plánované zástavby sousedící se stávajícím RD, který je dnes domem zcela na okraji obce.

• Absence komunikace významného stavebního záměru s obyvateli sousedních domů i s obyvateli Ondřejovic v počátcích záměru poukazuje na skutečnost, že cílem projektu není rozvoj obce a jejich obyvatel. Je s podivem, že vedení města Zlaté Hory automaticky nepreferuje potřeby místních před potřebami ostravského investora bez dlouhodobé vazby na místo.

• Ondřejovice by při plánované výstavbě čekal nárůst obyvatel o 50 % (či razantní nárůst rekreačních kapacit), na což se místních obyvatel nikdo neptal.

Přečtěte si také |

Aleš Čuhel: Odpověď developera

• Územní studie explicitně pracuje s 13 RD a cca 50 obyvateli, vyhrazuje však možnost výstavby rekreačních kapacit na jednotlivých pozemcích. Okamžitá potřeba pitné vody či zátěž odpadní vodou může být tedy násobně vyšší než avizovaný počet.