https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/zdenka-provaznikova-a-stanislav-patik-ondrejovice-ve-zlatych-horach-bojuji-o-vodu-sucho-je-drti
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Zdeňka Provazníková a Stanislav Pátík: Ondřejovice ve Zlatých Horách bojují o vodu, sucho je drtí

2.9.2023 | ONDŘEJOVICE
Ondřejovice ve Zlatých horách.
Nerovný boj o vodu a svádějí občané Ondřejovic ve Zlatých Horách na Jesenicku. Už dva roky se marně snaží dokázat, že odvodnění zdejších mokřadů, meliorace a geologické, resp. hydrogeologické vrty uskutečňované v zájmu developerského projektu, mohou mít dalekosáhlé důsledky. Před několika týdny podali právníci občanů další z řady odvolání proti rozhodnutí místních i nadřízených úřadů. V těchto dnech dochází na slova největších pesimistů – voda v Ondřejovicích mizí.
 

Příběh ondřejovických začal nenápadně. Snahou developera Rybka Reality s.r.o. z Kravař na Opavsku (vlastněné Rybka Building a. s. rovněž z Kravař) vybudovat na pozemcích, které k tomu před změnou územního plánu obce nebyly určené, zhruba 13 domků. Ke změně územního plánu došlo v roce 2013.

Problém je ale v tom, že vybrané pozemky v Ondřejovicích, které jsou místní částí Zlatých Hor, nejsou a ani nemají být napojeny na vodovod. Stejně tak starousedlíci či zdejší původní rekreační chaty a chalupy žádný vodovod nemají. Obyvatelé Ondřejovic vědí, že na pozemcích jsou přirozené mokřady, které souvisí i se zásobami podzemní vody. Přirozeně sem stéká voda z okolních luk a je důležitou zásobárnou pitné vody pro individuální zásobování rodinné zástavby v obci. Vodu lidí berou přes vrtané i kopané studny. Začali se proto obávat, že je odvodnění pozemků pro stavbu developerského projektu připraví o vodní zdroje. Na to možná rizika místní upozorňují už od doby zmíněné změny územního plánu, tedy od roku 2013.

Lokalita připravovanho developerského projektu.
Lokalita připravovanho developerského projektu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Zdeňka Provazníková / archiv autorky

Podle místních nejeví zlatohorská radnice žádný zájem vybudovat v Ondřejovicích vodovod ani dnes ani v blízké budoucnosti. Opakovaně tak odpověděla i na písemné dotazy. Odbor životního prostředí Městského úřadu Jeseník, který je místně příslušným k tomu, aby posoudil vliv všech plánovaných zásahů na krajinu a vodu, zatím žádné námitky podané právníky, kteří zastupují nejaktivnější obyvatele Ondřejovic, neakceptoval. Ani individuální ondřejovický stěžovatel neuspěl.

Místní mají dojem, že se ničeho nedomohou, protože Ministerstvo životního prostředí ČR sice reagovalo na jejich korespondenci, de facto ale sdělilo, že věc je v kompetenci místních, resp. regionálních úřadů v Olomouckém kraji. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR zatím nenašla důvod, proč by mokřady a přilehlé pozemky, které jsou v CHKO Jeseníky, takzvaně legalizovala jako významný krajinný prvek. Zjednodušeně řečeno Agentura uvedla: na sousední parcele o chráněných druzích víme, ale na pozemkové parcele je neevidujeme, předmětná parcela je definována platným územním plánem a my to nezměníme.

Obyvatelé požádali o posouzení společnost Ekopontis s.r.o. Brno, která na základě biologického průzkumu v září 2022 uvedla, že v zájmovém území je 22 zvláště chráněných druhů a 19 druhů z tzv. Červeného seznamu, přičemž u 12 druhů lze předpokládat přímou vazbu na dané území.

Do této chvíle podnikli nejaktivnější z občanů desítky kroků v podobě podání námitek, odvolání, dožádání informací apod. V červnu 2021 vznikla i petice za zachování mokřadů. Podepsalo ji 107 občanů. Stavební úřad Městského úřadu Zlaté Hory se s ní vypořádal konstatováním, že je nutné respektovat platný územní plán a pokud investor splní zákonem dané podmínky, bude stavět.

Ondřejovičtí se obávájí, že v důsledku stavebních prací přijdou o vodu ve studních.
Ondřejovičtí se obávájí, že v důsledku stavebních prací přijdou o vodu ve studních.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Zdeňka Provazníková / archiv autorky

Výsledkem je, že v Onřejovicích již proběhly meliorační práce a byl navrtán jede tzv. inženýrsko- geologický vrt deklarovaný pro tepelné čerpadlo, reálně ale šlo o hydrogeologický vrt. Vodoprávní úřad o povolení hydrogeologických vrtů v oblasti nic neví, ale údajně jde o běžnou praxi „dodatečné změny účelu vrtu“.

Aktuální situace v Ondřejovicích je tedy taková, že minimálně v jedné kopané studni na kopci dochází voda, na území pod plochou s provedenými melioracemi usychají stromy nebo naopak u špatně vyvedených meliorací porost trpí neustálou přítomností odváděných vod. Podle vlastníka studny, která je napájena z podzemní pukliny, dochází k narušení podzemního toku vody. Stručně, co je podle odpůrců hlavním problémem developerského záměru a na něj navazujících studií, žádostí a vrtů:

• Koncentrovaná satelitní výstavba je zastaralý trend 90. let 20. stol., který nerespektuje sociální ani urbanistický charakter obce s nízkým počtem obyvatel. Souvislá zástavba nejméně 13 RD v nejvrchnějších partiích Ondřejovického údolí narušuje stávající roztroušenou zástavbu a tím krajinný ráz.

• Formální naplnění zákonných požadavků na novou zástavbu nemůže postačovat pro povolení zástavby ve specifických geologických podmínkách Ondřejovic. Významný hydrogeologický činitel v území je tzv. Ondřejovický zlom. Navržené (a vlastně jediné legální) řešení likvidace odpadních vod a splaškových vod v horní části údolí přímo ohrožuje kvalitu i kvantitu vody jímané obyvateli Ondřejovic v níže položených částech obce (kontaminace a průplachy kolektoru). Při úvaze o dostupnosti vodních zdrojů je potřebné uvědomit si, že plocha, které sbírá srážky, ze kterých je sycena voda v podzemí, je poměrně malá.

• Vzhledem k převládající praxi je zřejmé, že po instalaci a kolaudaci 4stupňového čištění odpadních vod nebude kontrolována a tedy nebude zaručena kvalita vypouštěných odpadních vod. Vypouštění přečištěných odpadních vod v horní části puklinově propustné tektonické poruchy potom přináší významná rizika pro kvalitu vody jímané v níže položených částech obce.

• Navrhovaná řešení jsou v rámci developerského projektu formalistická – typickým příkladem je návrh veřejného prostranství na okraji plánované zástavby sousedící se stávajícím RD, který je dnes domem zcela na okraji obce.

• Absence komunikace významného stavebního záměru s obyvateli sousedních domů i s obyvateli Ondřejovic v počátcích záměru poukazuje na skutečnost, že cílem projektu není rozvoj obce a jejich obyvatel. Je s podivem, že vedení města Zlaté Hory automaticky nepreferuje potřeby místních před potřebami ostravského investora bez dlouhodobé vazby na místo.

• Ondřejovice by při plánované výstavbě čekal nárůst obyvatel o 50 % (či razantní nárůst rekreačních kapacit), na což se místních obyvatel nikdo neptal.

• Územní studie explicitně pracuje s 13 RD a cca 50 obyvateli, vyhrazuje však možnost výstavby rekreačních kapacit na jednotlivých pozemcích. Okamžitá potřeba pitné vody či zátěž odpadní vodou může být tedy násobně vyšší než avizovaný počet.


reklama

 
foto - a Stanislav Pátík Zdeňka Provazníková
Zdeňka Provazníková a Stanislav Pátík
Autoři jsou obyvatelé Ondřejovic.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (18)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Pe

Petr

2.9.2023 06:12
Navíc 13 betonových a doširoka obdlážděných domů bude výrazným tepelným ostrovem, navždy silně měnícím okolí.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

4.9.2023 11:03 Reaguje na Petr
Je třeba se postarat, aby byla zástavba jako pasivní dřevostavby s bílými střechami.

Možná je lepší přemýšlet dříve než křičet.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

2.9.2023 07:29
je to všude stejný," okresní" mnohdy samozvaní developeři nemají na velkou hru peníze a tak okopávají radnice.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

2.9.2023 07:51
To spíš vypadá na klasickou situaci, kdy si starousedlíci chtějí uživat klidné přírodu i na pozemcích někoho jiného. Koupit si je ale sami nechtějí.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

2.9.2023 09:43 Reaguje na Richard Vacek
tomu se říká stavební regulativ a Územní plán, nicméně, jestli si pamatuju dobře, tak se zde celkem jasně píše o zmanipulování územního plánu na " přání " developera. Zkrátka podvod, který je starý skoro jak lidstvo samo.
Odpovědět

Radek Čuda

4.9.2023 14:22 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Kde se v článku píše, o zmanipulování ÚP? Bo já to tam nevidím.

Odpovědět

Jaroslav Řezáč

2.9.2023 09:45 Reaguje na Richard Vacek
jinak se píše, že oblast je vystavena velkému suchu, tedy další stavby tuto situaci rozhodně nezlepší.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

2.9.2023 12:43 Reaguje na Jaroslav Řezáč
To nebude radnicí. Pokud máte pozemek zemědělský tak má cenu, víte lépe jak já, třeba 10 Kč/m2. Pokud bude stavební, tak má cenu 1 tisíc nebo i 10 tisíc za m2, Hektar je místo 100 tisíc za 10 nebo sto milionů. A to je cifra, za kterou se vraždí. No a majitel pozemku udělá cokoli, aby prodal.
Odpovědět

Jan Škrdla

2.9.2023 13:24 Reaguje na Slavomil Vinkler
Pochybuji, že developer někde na Jesenicku nabídne 10 tis. za hektar. Spíš bych čekal, že to vykoupí řádově za desítky nebo stovky Kč, aby přeplatil zemědělce a obec, a pak to za draho rozparceluje.
Odpovědět

Jan Škrdla

2.9.2023 13:25 Reaguje na Jan Škrdla
oprava - 10 tis. za m2
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

4.9.2023 11:10 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Pokud budou nové nevsákavé povrchy hodně světlé a veškerá voda z nich bude zasakována, zlepší se výstavbou klimatické i vodní podmínky.

Nebo nesouhlasíte?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

2.9.2023 11:56
Konkrétní situaci neznám, ale je to vždy stále totéž. Pokud si místní myslí, že o pozemek nebude mezi developery zájem a je za pár korun, tak ho nekoupí, aby si zajistili klid a nezměnily se přírodní podmínky na pozemku. Pak se najde developer ochotný to koupit, "přesvědčí" radnici a postaví tam něco, co se místním nelíbí. Kdysi byla na prodej sousední zahrada ve velmi
zanedbaném stavu o kterou jevila zájem pouze paní, která tam chtěla chovat
prasata na kšeft ze zbytků ze školní kuchyně a z popelnic. Nemeškal jsem,
přesvědčil prodávající, zaplatil o něco více a zahradu koupil. Udělal jsem
z ní miniles, jako nárazníkové pásmo mezi domem a silnicí s hadníkem,
jezírkem pro ptáky a žáby a jehličnany na nocování ptáků. Nyní je to
oáza zeleně a žádný prasečák, či skladiště stavebního materiálu, které
tam měl záměr vybudovat soused, který to chtěl později ode mne koupit.
Nabízel mi půl milionu, ale netrpím nouzí a lépe mít u domu lesík,
než mít na kontě peníze a mít u domu skladiště. Místním a obcím vždy
radím:investujte do byť na první pohled bezcenného území, ať se
nedožijete něčeho, co vám bude vadit. Kamarád prodal pole na stavbu
známému, který ale nestavěl a prodal to jinému. Dnes má kamarád za
souseda nesnášenlivého člověka a lituje toho prodeje. Co se dá dělat,
ale nikomu nevlezete do hlavy, jaký má záměr a zda se mu nezmění jeho
priority. Zamokřený pozemek byl určitě za babku a společenství vlastníků
a nebo obec by ho zřejmě byla schopna koupit a udržet v současném stavu.
Má rada zní! Pokud opravdu velmi nutně nepotřebujete peníze neprodávejte nic, na čem vám záleží a pokud na to máte, tak to kupte, dokud to nekoupí někdo, kdo kdo má jiné priority, než vy.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

2.9.2023 18:43 Reaguje na Břetislav Machaček
Ono to není tak jednoduché koupit pozemek. Každý pozemek někdo vlastní a za současných cen ho asi sotva bude chtít prodat za cenu pole nebo mokřiny, protože doufá, že někdy za nějaký rok to prodá za mnohem vyšší cenu jako stavební pozemek.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

3.9.2023 11:14 Reaguje na Radim Polášek
Nevím jak kde, ale u nás město vykupuje kdejaké pozemky, které se objeví k prodeji v realitce pouze proto, aby neztratilo kontrolu nad případnými spekulacemi s pozemky
v sousedství jejich vlastních pozemků. Skupuje dokonce bývalé skládky, různé proluky a okolí cest, aby později nemuselo platit násobně více, když rozhodne o chodníku,
či kanalizaci. Je to prozíravá činnost pro budoucnost a
už se to osvědčilo při stavbě protipovodňových hrází, kde
zdánlivě bezcenné pozemky skoupilo a nenechalo se později
vydírat spekulanty při rozhodnutí o stavbě. Protipovodňové
hráze jsou zároveň cyklostezkami na své koruně a je to
"zabití" dvou much jednou ranou i s tím, že v záplavové
krajině vznikají suchá místa pro život hmyzu a jsou dopravní tepnou pro záchranné jednotky při povodních. Je to prostě
o vizích vedení města, které se už 30 let nezměnilo a plní
své sliby a plány. Někde se vedení neustále mění a co změna
u koryt, to změna plánů a priorit. Lidé to pochopili a proto
ta důvěra současnému vedení. Občané často spoléhají pouze na sliby a pak zjistí, že je nikdo neplní. Územní plán je mocný
nástroj regulující cenu pozemku a pokud jasně určím, že ten pozemek NIKDY nebude stavební, tak to nesmí jiní zastupitelé
účelově změnit. Pak i ten spekulant s pozemky pozemek rád
prodá městu za pár korun, protože ví, že stabilní vedení
města plán měnit nebude. Ano je to o stabilitě vedení a
neměnnosti předchozích rozhodnutí. To u nás lidé pochopili
a vidí i výsledky zásadové politiky vedení města. Pokud
tedy vedení Zlatých Hor občany odepsalo, tak asi občané
volili nesprávné zastupitele. Ono totiž stačilo nepovolit
zastavění mokřadu a problém by tu nebyl.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

3.9.2023 11:39 Reaguje na Břetislav Machaček
No ja, pane Macháčku ale všimné je mocná čarodějka, zejména pro zainteresované.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

3.9.2023 19:32 Reaguje na Slavomil Vinkler
Pokud je lump dočasně ve funkci, tak hrabe jak může. Slušnému stačí, když pouze kape, ale 30. let a zcela
legálně.
Odpovědět
va

vaber

3.9.2023 09:01
někdo má kopanou studnu několik metrů hlubokou ,někdo vrtanou 40m hlubokou,
voda v podzemí je něco jako nasáknutá houba, ve které když se udělá otvor ,se voda do otvoru stahuje, samozřejmě jsou i nepropustné vrstvy,
není divu ,že kopané studny první vyschnou ,když je odběr větší než přítok a nikdo neví odkud přítok je,
vodovod přivede vodu do baráčků, ale z krajiny ji jen odčerpává
Odpovědět

Radek Čuda

4.9.2023 14:17
Situace je asi z pohledu místních smutná, nicméně prostě 2013 ke změně ÚP došlo a tato je platná ... buď ji nikdo nezpochybnil, nebo ji zpochybnil, ale neúspěšně.

Takže těžko vyčítat Rybkovi, nebo Rybkám:-)?, že tam hodlá stavět. Max od něj mohou ty pozemky vykoupit.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist