Vojtěch Kotecký: Zdravé lesy a spárkatá zvěř
A ano, pokud zvěř nadměrně okusuje stromky, jde v prvé řadě o ekologický problém. Ovšemže nikoho moc netěší, vznikají-li zároveň velké ekonomické škody ve výši miliard korun. Ale proměna druhové skladby ve prospěch smrku nebo bariéra přirozené obnově lesa (pro nelesníky: stromkům vyrůstajícím ze semenáčků namísto umělé výsadby) jsou daleko důležitější. Tohle, nikoli finanční ztráty, je důvodem, proč se věcí zabývá Hnutí DUHA.
Nicméně to všechno nic nemění na věci samotné – stavy zvěře jsou vážný problém.
Počty spárkaté zvěře na mnoha místech v českých lesích jsou několikrát větší, než by odpovídalo přirozenému stavu. V Krušných horách – považovaných za exemplární problém, nikoli však jediném problémovém místě – podle výzkumu Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů skutečné stavy jelení zvěře zhruba pětkrát překračují vyhláškou normovaný stav a přibližně osmkrát přirozenou populaci. (Že na jiných místech jeleni třeba chybí, krušnohorským lesům moc nepomůže.) Nezávislá studie Ústavu pro výzkum lesních ekosystémů (IFER) zjistila, že zvěř spase nebo poškodí roce téměř polovinu mladých vysazených stromků (44 %). Pro listnáče a jedličky stejné číslo činí dokonce 60 %. Vysoké populace zvěře tak posilují podíl smrku v porostech.
Ministerstvo zemědělství situaci oficiálně označilo za „velmi vážný“ problém. Silně trpí i některé národní přírodní rezervace: podle výzkumu provedeného na brněnské lesnické fakultě zvěř poškodila 64 % listnatých stromků v NPR Praděd nebo 54 % listnáčků v NPR Týřov na Křivoklátsku.
Jelenů i srnců přitom dál přibývá. Poškození dubů a buků podle kalkulací IFER během první poloviny tohoto desetiletí stouplo na dvojnásobek.
Problém potřebujeme řešit. Jenomže vyrazit do lesů a spustit krvavý masakr srnců není řešením. Potřebujeme odstranit příčiny přemnožení. Proto Hnutí DUHA, lesníci i vědci prosazují reformu současné legislativy. Přesně to chce i Národní lesnický program, který na podzim schválila vláda: novela vyhlášky má zajistit, že v lese bude tolik zvěře, kolik porosty uživí – a stavy tudíž budou odvozovány od zdraví ekosystému měřeného odrůstáním stromků.
Přečtěte si názor Josefa Nováka: Zvěř a hnutí DUHA.
reklama
Online diskuse
Hnutí Duha a zvěř - 21. 1. 2009 - Novák JosefUznávám, že z pohledu vlastníka hospodářského lesa zvěř působí škody, ale vznik škod ovlivňuje člověk.Ale můj příspěvek nebyl o tom, jestli zvěř působí nebo nepůsobí hospodářské škody, ale zamyšlením nad hodnocením působení některých organismů. Zvěř v lese působí škody,proto ji vystřílejte, ale zároveň spásáním části přirozené obnovy šetří náklady na její pěstování. Nechci zapadat do odborné diskuze, co je už škoda, co ještě škoda není, i co znamená pojem zdravé lesy. Vždy bude docházet ke střetům ekonomického vidění světa s idealistickým, a v tom případě by DUHA měla být spíš na straně idealistů a zastávat se i neekonomických stromů a keřů.Neekonomickým stromem byla i jedle, kterou jsem sám na brigádě v Jeseníkách vysekával z porostů smrků.Mně na problému vadí, že DUHA zastává ekonomický pohled. Oblíbené Krušné hory s porostem smrku pichlavého a neudržovanými lukami jsou klasickým přikladem.Místo zvýšení ůživnosti formou obnovy luk a políček pro zvěř, a tím i k zvýšení biodiverzity, se navrhuje vystřílení jelení zvěře na cílový stav 5 ks/1000 ha. Právě v Krušných horách jsem poprvé slyšel názor hajného, že jeden pár zajíců udělá větší škodu jak deset jelenů, tento názor jsem od hajných slyšel později mnohokrát.Proč to uvádím, je fakt, že jsou mnohonásobně vyšší stavy spárkaté zvěře, než byly například před sto lety. Na druhou stranu jsou několikanásobně nižší stavy zajíců, ještě v sedmdesatých letech dvacátého stolení byly běžné zaječí hony i v horských revírech. Vyhláška umožňovala lovit v lesích na téže ploše třikrát do roka a výřady byly na dnešní poměry slušné.Přestože se lesy na dnešní poměry doslova hemžily zajíci, tak vyrostly hospodářské stromy. Nevím, co si představit pod pojmem přirozený stav zvěře a od čeho se odrazit, ale jako zoolog vím, že to není pět jelenů na tisíc hektarů. Mám v živé paměti, kdy DUHA organizovala protest proti rozdělení území republiky na zóny pro rysa otrovida.Na transparentech bylo, že nechce gheta pro zvířata. Jelen zřejmě není zvíře. Vadí mi, že se skloňuje slovo biodiverzita ve všech pádech, v lesích to znmená hospodářské druhy stromů a ve volné krajině nekonečné lány oseté řepkou olejkou, případně další energetickou plodinou, která nás má spasit před energetickou krizí. |
