Miroslav Patrik: Znovuzvolení Václava Klause: Přežili jsme Husáka i Havla, tak přežijeme i podruhé Klause
Podstatné spíše je, že jeho praktické a významné ovlivnění politiky ochrany životního prostředí vlastně postupně klesá a naopak roste jen jeho množství a rozsah prostoduchých rétorických a provokativních cvičení na toto téma.
Například titul Ropák 1993 o antiekologický čin získal ještě jako předseda vlády, ale od té doby „jakoby nic“. Naopak počet jeho antiekologických výroků postupně roste. Sice je zatím jediným člověkem, který vyhrál anketu Zelená perla, resp. Nejpitomější výrok z oblasti životního prostředí, dvakrát v letech 1995 a 2005, ale to ještě vůbec nemusí znamenat nějaký významný politický vliv v této oblasti.
Ještě si lze představit, že jeho nejznámější úderný výrok „Ekologie není věda. S vědou nemá nic společného.“ (1995) se třeba může objevit v řadě pedagogických knih či v jiných informačních médiích jako lehká morbidita, nicméně jeho druhý vítězný výrok o deset let později už trpí velkou sofistikovaností a rozvleklostí: „Občanská společnost je polemika se svobodnou společností! A je povinností každého demokrata ze všech svých sil, do konce svých věků proti ní bojovat!!!“ Je vidět, že více slov tak může signalizovat nenávratnou ztrátu politických pozic/vlivu...
Z chronologického hlediska je tedy zřejmé, že jeho vliv klesá a je už jen v rovině různých slovních konstrukcí, které sice mohou u někoho vzbuzovat hněv či vztek, u jiného ale zase pobavení či pohrdání. Slova sice mohou být mocná, ale myslím si, že dnešním převažujícím pocitem mnohých příjemců jeho názorů je spíše trapnost a soucit se stářím, když slyšíme či čteme některé z jeho úvah o životním prostředí.
Nu, posuďme namátkou aspoň dvě z roku 2007: Žádné ničení planety nevidím, nikdy v životě jsem neviděl a nemyslím, že nějaký vážný a rozumný člověk by to mohl říci (únor). Jako někdo, kdo prožil většinu svého života v komunismu, se cítím povinen říci, že největší hrozbou pro svobodu, demokracii, tržní ekonomiku a prosperitu na počátku 21. století není komunismus nebo jeho různé měkčí varianty. Komunismus byl nahrazen hrozbou ambiciózního environmentalismu (březen).
Takže, pokud bych měl odpovědět na předloženou otázku, pak bych se přiklonil k tomu, že jeho vliv na politiku životního prostředí jako staronového prezidenta na dalších pět let bude spíše malý, než velký, nanejvýš indiferentní. Vliv by se asi ještě nějaký možná našel, nikoliv už politická moc jako za „starých dobrých časů“ devadesátých let.
Jeho stávající funkce mu totiž až zas tak neumožňuje provádět potřebné významné politické zásahy a bránit rozvíjejícímu se zájmu lidí a osvícených politiků dávat větší důraz na ochranu životního prostředí. Možná si to uvědomuje i on sám, a proto má tak úpornou snahu zaplavovat svět médií a celebrit svými „eko-hrátky se slovy a větami“.
A abych byl na závěr i mírně cynický, dovolím si ocitovat část svého výroku pro MF Dnes (18. 2. 2008) k jeho znovuzvolení: „Přežili jsme Husáka i Havla, tak přežijeme i podruhé Klause...“ Ya basta!
Poznámka serveru Ekolist.cz: Ve Fóru Ekolistu hodláme publikovat vyžádané komentáře zainteresovaných osobností k aktuálním tématům. Všichni oslovení budou mít stejné zadání tématu. V tomto díle seriálu vybrala redakce téma: "Václav Klaus byl znovu zvolen prezidentem ČR. Co to bude znamenat pro politiku v oblasti životního prostředí?" O komentář k tomuto tématu jsme požádali:
|
reklama