Nastupující ministr životního prostředí má zásadní úkol – výrazně proškrtat environmentální byrokracii, která brzdí rozvoj Česka.

Ve čtvrtek v Praze proběhla jedinečná akce: simulace klimatického summitu COP se studenty VŠ. A já se ohromně těšil, protože jsem měl asistovat skupině, která hrála fosilní lobby.

Evropská unie rozhoduje o oslabení dlouhá léta připravovaných opatření na ochranu lidského zdraví, přírody a klimatu. Původně legitimní záměr snížit byrokratickou zátěž a zvýšit konkurenceschopnost evropských firem se mění ve faktickou rezignaci na boj se znečištěním přírody. Evropští lidovci se přitom spojují s doposud izolovanou krajní pravicí, která tak získává podíl na moci. Výhody a úlevy pro průmyslové kartely a agrochemickou oligarchii zaplatí inovativní firmy, které již na udržitelnější provoz vynaložily obrovské prostředky. A my všichni na zhoršeném zdraví v důsledku vyššího znečištění ovzduší, vody a půdy.

Jedna z mých nejoblíbenějších infografik Atlasu dekarbonizace Česka -> kolik emisí způsobuje železniční doprava. Ano, je to ten nejužší sloupeček úplně vpravo, pouhé jedno procento.

„Končící ministr životního prostředí řeší svůj poslední problém,“ čteme v článku na Novinkách. Pojednává o dopisu s pokynem rozhodnout o tom, kdo ministerstvo opustí, který v polovině listopadu rozeslala státní tajemnice ministerstva Simeona Zikmundová a vrchní ředitel ekonomicko-provozní sekce Jan Šafařík.

Evropská unie po roce intenzivních politických jednání schválila balíček Omnibus 1, který výrazně mění povinnosti firem v oblasti udržitelnosti. Nová dohoda zásadně omezuje okruh společností, na které se vztahují směrnice CSRD o reportování udržitelnosti a CSDDD o náležité péči. Tato změna znamená zásadní obrat ve strategii EU a přichází v době, kdy Evropa potřebuje naopak urychlit ekonomickou transformaci kvůli vlastním zájmům – zvýšit odolnosti vůči klimatickým rizikům a globálním výzvám a snížit závislost na dovážených energiích a technologiích.

Červenka obecná (Erithacus rubecula) je poměrně hojně rozšířený pěvec našich lesů, v zimě zaletuje do městských parků a zahrad, kde svým zpěvem jako jeden z mála ptáků příjemně oživuje ztichlou krajinu. Hnízdí většinou na zemi, ale také v nízko vytvořených polodutinách, někdy obsazuje i sovníky a rozpadající se klasické menší budky s proděravělými stěnami od strakapouda.

Zemědělství a výroba potravin v Evropské unii jsou pod obrovským globalizačním tlakem mezinárodního obchodu, stále dražších energií a dalších vstupů a rostoucího dopadu změny klimatu, kterému musí své podniky přizpůsobovat.

Měl bych tip pro novou vládu, pokud chce někde najít 100 miliard na potřebné věci, které zlepší životy lidí. Tady jsou.