Bagry vrátily život do odvodněných luk přírodní rezervace Maršálka v Železných horách
Nejprve proběhla detailní analýza včetně využití dálkového průzkumu Země. Měření bylo velmi přesné, díky tomu každé kopnutí do země vedlo k nalezení meliorační trubky. Hlavní svodné drény se vykopaly bagrem, zemina se promíchala se střepy z rozdrcených trubek a následně se zahutněná vracela na místo.
Staré zahloubené napřímené koryto, které rychle odvádělo vodu, bylo vyplněno jílovitou zeminou, aby se voda vrátila na povrch, zpomalila a sytila okolní louky. Potvrdilo se, že když se podaří narušit staré meliorační podpovrchové kanály, které z krajiny vodu rychle odvádějí, efekt nastane skoro okamžitě. Voda se zpomalí, sytí půdu, odtéká postupně.
„V České republice byla odvodněna více než čtvrtina zemědělského půdního fondu - přes milion hektarů. Významně postižena byla prameniště podobná jako v lokalitě Maršálka. Protkaly je kilometry trubek a funkce těchto přirozených vodních rezervoárů byla zničena či významně poškozena. Rušení odvodnění, je proto v České republice dnes, kdy čelíme dopadům klimatické změny, aktuální téma. Revitalizace pramenišť je navíc levnější a účinnější než stavba poldrů či protipovodňových zdí,“ vysvětluje Pavel Pešout z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Celková revitalizovaná plocha je 5,76 hektaru, celková délka odkrytí a předrcení svodných drénů činí 645 metrů a délka rušeného zahloubeného koryta 247 metrů. Vznikla tu i soustava šesti neprůtočných tůní o celkové ploše 2092 m2, lišících se rozsahem vodní plochy, hloubkou, členitostí a sklonem břehů.
„Nové tůně hned po dokončení prací obsadili obojživelníci, vážky a mnoho dalších druhů hmyzu, zahnízdila tu vzácná bekasina otavní a kulík říční. To nás samozřejmě těší, ale velkou radost máme i ze zájmu místních lidí. Maršálka tedy může sloužit jako jako učebnice pod širým nebem. Budeme rádi, když nás lidé, které naše práce zaujala, v soutěži podpoří svým hlasem,“ dodává Vlastimil Peřina.
Přečtěte si také |
Až poznáme, co krajina uměla před odvodněním, začneme vodě její prostor navracet. Lukáš Linhart vysvětluje, proč je dobré mít mokřadyNáklady projektu revitalizace přírodní rezervace Maršálka činily 2 240 919 Kč, byly hrazeny z Operačního programu Životní prostředí.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (20)
Pepa
11.8.2024 08:13"Potvrdilo se, že když se podaří narušit staré meliorační podpovrchové kanály, které z krajiny vodu rychle odvádějí, efekt nastane skoro okamžitě. Voda se zpomalí, sytí půdu, odtéká postupně."
Slavomil Vinkler
11.8.2024 08:27 Reaguje na PepaPepa
11.8.2024 08:39 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
11.8.2024 11:16 Reaguje na PepaNa produkčním poli je při suchu odvodnění nefunkční, pokud naprší moc, je možno sklízet.
pavel peregrin
11.8.2024 14:29 Reaguje na Slavomil VinklerPetr
11.8.2024 21:25 Reaguje na Slavomil VinklerA když zaprší moc - jak často se tohle asi tak stává, že je kvůli tomu nutné trvale odvodňovat krajinu? Jednou za deset let?
Slavomil Vinkler
12.8.2024 06:51 Reaguje na PetrPetr
12.8.2024 08:52 Reaguje na Slavomil VinklerPetr
11.8.2024 22:00 Reaguje na Slavomil VinklerSucho, které to odvodnění samo způsobilo. Jo, to je vynikající pomocník do krajiny.
Slavomil Vinkler
12.8.2024 06:49 Reaguje na PetrPetr
12.8.2024 08:50 Reaguje na Slavomil VinklerMeliorace odvede vodu, takže způsobí sucho. Chápete?
Meliorace je systém vyžadující trvalý přísun vody. Buď vrchní, srážkami, nebo spodní, průtokem půdou a krajinou. Proto se dělá. A když pak přijde suché období, kdy je vody nedostatek, tak i když náhodou zaprší víc a vodu je potřeba mít v půdě, tak to vodu odvede, zbyde sucho.
V dnešní situaci krajně nevhodná věc, způsobující a prohlubující problémy v krajině.
Petr
12.8.2024 09:30 Reaguje na PetrSlavomil Vinkler
12.8.2024 09:37 Reaguje na PetrPetr
12.8.2024 09:49 Reaguje na Slavomil VinklerNebo že průchodnost údolí ve středověku vznikla díky melioracím?
Slavomil Vinkler
12.8.2024 10:47 Reaguje na PetrSlavomil Vinkler
12.8.2024 09:39 Reaguje na PetrPetr
12.8.2024 09:53 Reaguje na Slavomil VinklerAno, něco udělat lze, jen je to téměř nemožné. Kdyby to bylo možné, tak už by se to dávno dělalo, protože by to vyřešilo dnešní vysychání krajiny.
O kousek výš píšete o lítání od dorazu na doraz. A přesně to teď děláte - vymýšlíte nesmyslné krajně absurdní varianty jako jakési vyrování.
Emil Bernardy
11.8.2024 16:11 Reaguje na Pepasmějící se bestie
11.8.2024 09:10když je sucho, je vhodné zavodňovat, hlavně však při co nejmenší byrokracii, že !
Břetislav Machaček
12.8.2024 11:44to učiní. Je to pouze jeho rozhodnutí, když mu cena pozemku klesne na
desetinu. Horší je, když tak někomu někdo učiní bez jeho souhlasu. Pak
je tu důvod k podání žaloby. Povím vám příběh několika starousedlíků na kopcích v mém okolí, které díky jílovité půdě cihlářské kvality museli
mít pozemky protkány drenážemi, aby na kopcí!!! neměli na poli kaluže
a ve sklepích jezera. Po revoluci rozprodali ta pole k výstavbě RD
a nyní toho litují. Při stavbě RD se narušily drenáže a oni musí ze
sklepů čerpat vodu a není ji kam vypouštět, protože jílovitá půda
po nasycení vodou působí jako izolace proti zásaku vody. Co s tím?
Zhodnotili svá pole na stavební pozemky, ale znehodnotili své domy
ve kterých mají zaplavené sklepy. Ti noví sklepy nemají a tak se jich
problém netýká. Já žiji v rovině pod těmi kopci a celé okolí je
postaveno na dřívější bažině. Lidé ji odvodnili a postavili kostel,
dom a cesty. I to se má vracet zpět přírodě? Takže prosím s rozvahou, rozumem a hlavně se souhlasem vlastníků a nikoliv někomu hodit do
meliorací balík slámy a škodolibě se smát, že má z pole mokřad.
Hlavně aby jednou bylo dost lidí ochotných ty mokřadní louky udržovat!