https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/bagry-vratily-zivot-do-odvodnenych-luk-prirodni-rezervace-marsalka
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Bagry vrátily život do odvodněných luk přírodní rezervace Maršálka v Železných horách

11.8.2024 03:10 | PRAHA (Ekolist.cz)
Foto | Zuzana Růžičková / AOPK ČR
Bagry a další technika vrátily život do odvodněných luk přírodní rezervace a evropsky významné lokality Maršálka v CHKO Železné hory. Ačkoli práce skončily teprve před rokem, je zjevné, že se podařilo napravit, co se neuváženým zásahem za minulého režimu zničilo. Vzácné tolije, orchideje prstnatce a tajemní plži vrkoči zde nyní mají vhodné podmínky a šíří se. Investorem byla Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Revitalizace Maršálky je nyní ve finále soutěže Adapterra.
 
„Doslova se nám splnil sen. Ještě začátkem padesátých let minulého století tady bylo jedno z největších tokanišť tetřívka obecného na Vysočině. Během kolektivizace však bylo několik pozemků v okolí převedeno na ornou půdu a v šedesátých letech byla zkáza dokonána plošným odvodněním rozsáhlých ploch systematickou drenáží. Tetřívek zmizel a s ním i další chráněné druhy. Věděli jsme, že pro oživení místa je potřeba vrátit vodu tam, kam patří,“ vysvětluje Vlastimil Peřina z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Nejprve proběhla detailní analýza včetně využití dálkového průzkumu Země. Měření bylo velmi přesné, díky tomu každé kopnutí do země vedlo k nalezení meliorační trubky. Hlavní svodné drény se vykopaly bagrem, zemina se promíchala se střepy z rozdrcených trubek a následně se zahutněná vracela na místo.

Prstnatce.
Prstnatce.
Foto | Zuzana Růžičková / AOPK ČR

Staré zahloubené napřímené koryto, které rychle odvádělo vodu, bylo vyplněno jílovitou zeminou, aby se voda vrátila na povrch, zpomalila a sytila okolní louky. Potvrdilo se, že když se podaří narušit staré meliorační podpovrchové kanály, které z krajiny vodu rychle odvádějí, efekt nastane skoro okamžitě. Voda se zpomalí, sytí půdu, odtéká postupně.

„V České republice byla odvodněna více než čtvrtina zemědělského půdního fondu - přes milion hektarů. Významně postižena byla prameniště podobná jako v lokalitě Maršálka. Protkaly je kilometry trubek a funkce těchto přirozených vodních rezervoárů byla zničena či významně poškozena. Rušení odvodnění, je proto v České republice dnes, kdy čelíme dopadům klimatické změny, aktuální téma. Revitalizace pramenišť je navíc levnější a účinnější než stavba poldrů či protipovodňových zdí,“ vysvětluje Pavel Pešout z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Suchopýry.
Suchopýry.
Foto | Zuzana Růžičková / AOPK ČR

Celková revitalizovaná plocha je 5,76 hektaru, celková délka odkrytí a předrcení svodných drénů činí 645 metrů a délka rušeného zahloubeného koryta 247 metrů. Vznikla tu i soustava šesti neprůtočných tůní o celkové ploše 2092 m2, lišících se rozsahem vodní plochy, hloubkou, členitostí a sklonem břehů.

„Nové tůně hned po dokončení prací obsadili obojživelníci, vážky a mnoho dalších druhů hmyzu, zahnízdila tu vzácná bekasina otavní a kulík říční. To nás samozřejmě těší, ale velkou radost máme i ze zájmu místních lidí. Maršálka tedy může sloužit jako jako učebnice pod širým nebem. Budeme rádi, když nás lidé, které naše práce zaujala, v soutěži podpoří svým hlasem,“ dodává Vlastimil Peřina.

Náklady projektu revitalizace přírodní rezervace Maršálka činily 2 240 919 Kč, byly hrazeny z Operačního programu Životní prostředí.


reklama

 
foto - Šůlová Karolína
Karolína Šůlová
Autorka je tisková mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (20)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Pe

Pepa

11.8.2024 08:13
Máme problém s vysychání krajiny nebo jej nechceme řešit u více než milionů hektarů zem.pudy?
"Potvrdilo se, že když se podaří narušit staré meliorační podpovrchové kanály, které z krajiny vodu rychle odvádějí, efekt nastane skoro okamžitě. Voda se zpomalí, sytí půdu, odtéká postupně."
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

11.8.2024 08:27 Reaguje na Pepa
Vytrženo trolem ze souvislosti. Platí to zejména pro prameniště a mokré louky. A navíc, je třeba tyto mokré louky potom dosti pracně udržovat sečením, ručně neboť stroje tam nemohou. Nebo případně úměrným pasením.
Odpovědět
Pe

Pepa

11.8.2024 08:39 Reaguje na Slavomil Vinkler
Stále ti pisalku nedochází zrejme souvislosti "Rušení odvodnění, je proto v České republice dnes, kdy čelíme dopadům klimatické změny, aktuální téma."
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

11.8.2024 11:16 Reaguje na Pepa
Ale vůbec ne. Souvislosti nedochází vám. Rušit odvodnění šmahem je stejná pitomost, jako odvodňovat prameniště. Vy umíte lítat jen z dorazu na doraz.
Na produkčním poli je při suchu odvodnění nefunkční, pokud naprší moc, je možno sklízet.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

11.8.2024 14:29 Reaguje na Slavomil Vinkler
Naprosto souhlasím. Konečně někdo, kdo pochopil princip trubkových meliorací. Ale je vás jako prstů na ruce.
Odpovědět
Pe

Petr

11.8.2024 21:25 Reaguje na Slavomil Vinkler
Vodu je ale potřeba v krajině zadržovat, ne hned odvádět pryč, když náhodou trochu zaprší.
A když zaprší moc - jak často se tohle asi tak stává, že je kvůli tomu nutné trvale odvodňovat krajinu? Jednou za deset let?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

12.8.2024 06:51 Reaguje na Petr
Vy asi moc nepamatujete. V 50 letech bylo sucho, v 60-80 letech nebylo kdy vybrat dovolenou , aby nepropršela. A proto se jezdilo do jugoslávie. No a teď je zase sucho.
Odpovědět
Pe

Petr

12.8.2024 08:52 Reaguje na Slavomil Vinkler
A proto je pitomost mít v krajině odvodnění.
Odpovědět
Pe

Petr

11.8.2024 22:00 Reaguje na Slavomil Vinkler
"Na produkčním poli je při suchu odvodnění nefunkční"
Sucho, které to odvodnění samo způsobilo. Jo, to je vynikající pomocník do krajiny.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

12.8.2024 06:49 Reaguje na Petr
Dobrý, meliorace bez vody způsobují, že neprší. To jsem ještě nezapsal. A co ječtě umíte?
Odpovědět
Pe

Petr

12.8.2024 08:50 Reaguje na Slavomil Vinkler
Tohle jste přečetl?
Meliorace odvede vodu, takže způsobí sucho. Chápete?
Meliorace je systém vyžadující trvalý přísun vody. Buď vrchní, srážkami, nebo spodní, průtokem půdou a krajinou. Proto se dělá. A když pak přijde suché období, kdy je vody nedostatek, tak i když náhodou zaprší víc a vodu je potřeba mít v půdě, tak to vodu odvede, zbyde sucho.
V dnešní situaci krajně nevhodná věc, způsobující a prohlubující problémy v krajině.
Odpovědět
Pe

Petr

12.8.2024 09:30 Reaguje na Petr
A "nesucho" není jen voda v povrchové vrstvě půdy, ale jsou to i půdní rezervoáry vody v krajině - místa, která jsou celá prosycená vodou. Krajina není soubor jednotlivých míst a území, ale propojený celek, ve kterém voda koluje a proudí jako v těle. Odvodněním a odvedením vody pryč z jedné části ovlivníme vodní režim i jinde. Když způsobíme vyschnutí i zavodněné části krajiny, krajina vyschne celá, což má pak vliv i na klima, takže vlastně opravdu můžeme říct, že meliorace způsobují, že neprší.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

12.8.2024 09:37 Reaguje na Petr
Ano, vše souvisí se vším. Teprve ve středověku po založení mlýnů začaly být údolí řek a potoků pochozí, kam se chcete vrátit?. No teď nám sdělte tu o karkulce, co?
Odpovědět
Pe

Petr

12.8.2024 09:49 Reaguje na Slavomil Vinkler
A vy si opravdu myslíte, že zrušením meliorací hrozí nějaká neprůchodnost krajiny, nebo co?
Nebo že průchodnost údolí ve středověku vznikla díky melioracím?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

12.8.2024 10:47 Reaguje na Petr
Jistě, no to, že upravíte potok, uděláte stavidla, stružky v loukách atd., ano to je meliorace.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

12.8.2024 09:39 Reaguje na Petr
Lze udělat meliorace, co zaplaví a trvale zabahní v podstatě veškerou půdu. To už tady bylo. Co budete jíst?
Odpovědět
Pe

Petr

12.8.2024 09:53 Reaguje na Slavomil Vinkler
Vymýšlíte nesmysly. Kde na to vezmete vodu?
Ano, něco udělat lze, jen je to téměř nemožné. Kdyby to bylo možné, tak už by se to dávno dělalo, protože by to vyřešilo dnešní vysychání krajiny.
O kousek výš píšete o lítání od dorazu na doraz. A přesně to teď děláte - vymýšlíte nesmyslné krajně absurdní varianty jako jakési vyrování.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

11.8.2024 16:11 Reaguje na Pepa
Mluvíte o něčem jiném,než je článek,budiž.Odvodnění mokrých luk a polí bylo zpochybňováno již v době mých studií.,tedy cca 1975 .
Odpovědět
ss

smějící se bestie

11.8.2024 09:10
Když bylo hodně vlhko, tak se odvodňovalo -
když je sucho, je vhodné zavodňovat, hlavně však při co nejmenší byrokracii, že !
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

12.8.2024 11:44
Pokud si vlastník přeje mít z pole mokřad a nebo něco podobného, tak ať
to učiní. Je to pouze jeho rozhodnutí, když mu cena pozemku klesne na
desetinu. Horší je, když tak někomu někdo učiní bez jeho souhlasu. Pak
je tu důvod k podání žaloby. Povím vám příběh několika starousedlíků na kopcích v mém okolí, které díky jílovité půdě cihlářské kvality museli
mít pozemky protkány drenážemi, aby na kopcí!!! neměli na poli kaluže
a ve sklepích jezera. Po revoluci rozprodali ta pole k výstavbě RD
a nyní toho litují. Při stavbě RD se narušily drenáže a oni musí ze
sklepů čerpat vodu a není ji kam vypouštět, protože jílovitá půda
po nasycení vodou působí jako izolace proti zásaku vody. Co s tím?
Zhodnotili svá pole na stavební pozemky, ale znehodnotili své domy
ve kterých mají zaplavené sklepy. Ti noví sklepy nemají a tak se jich
problém netýká. Já žiji v rovině pod těmi kopci a celé okolí je
postaveno na dřívější bažině. Lidé ji odvodnili a postavili kostel,
dom a cesty. I to se má vracet zpět přírodě? Takže prosím s rozvahou, rozumem a hlavně se souhlasem vlastníků a nikoliv někomu hodit do
meliorací balík slámy a škodolibě se smát, že má z pole mokřad.
Hlavně aby jednou bylo dost lidí ochotných ty mokřadní louky udržovat!
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist