Berneška velká zahnízdila s husou velkou a mají osm housat
Berneška velká pochází ze Severní Ameriky, ale lidé ji vysadili v severozápadní Evropě a také chovali v parcích, odkud se rozšířila i do volné přírody. Je větší než naše husa velká a snadno se pozná podle velmi dlouhého černého krku a černobílého zbarvení hlavy.
Na štěrkovně v Hustopečích nad Bečvou se poprvé objevily bernešky velké v dubnu 2020 a to dokonce tři kusy. Na jaře následujícího roku se zde zdržovaly dva až čtyři kusy, tak jako loni. Letos se jedna objevila již v března a vzhledem k tomu, že neměla druhou bernešku do páru, vytvořila pár s husou velkou.
15. dubna 2023 byla poprvé pozorována berneška velká společně s husou velkou a s osmi mláďaty na hladině bývalé štěrkovny.
Je však otázkou, zda jde opravdu o křížence těchto dvou druhů, protože si mohla berneška osvojit mláďata husy velké, která přišla o partnera.
Přečtěte si také |
Co jsou zač podivní ‚papoušci‛ na Hané? Poštolky rudonohéOrnitologové je proto hodlají sledovat až do dospělosti, kdy se podle jejich zbarvení pozná, zda jde o křížence.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (3)
Petr Pekařík
22.4.2023 11:28Možná vidíme počátek nově vznikajícího druhu
Slavomil Vinkler
24.4.2023 06:07 Reaguje na Petr PekaříkPokud je něco špatně, jsou to některé invazní druhy, jako husice egyptská nebo papoušci.
Břetislav Machaček
25.4.2023 09:18 Reaguje na Slavomil Vinklerto z hlediska lidského a nebo přírody? Lidé tomu brání, ale
příroda po miliony let tomu nebrání. V přírodě vítězí vždy
pouze to, co je vitálnější a nikoliv něco, co se neumí
přizpůsobit nové situaci. Vymření vašich oblíbených velkých
spásačů, když pominu možný vliv člověka, tak bylo asi dílem
přírody(možná i změna podnebí)a člověk to pouze globalizací
urychluje. Například úspěšní potkani nahradili neúspěšné
krysy pomalu v celém světě a návrat zpět už není možný.
I takové křídlatky se už nezbavíme a i jiných invazních
druhů. Je lepší se je naučit využívat a ne je pouze bez
užitku odmítat. Toto je konzervatizmus, který je pouze
bojem Sancho Panzy s větrnými mlýny. Časem na to člověk přijde a rezignuje, protože totéž už bylo s potkany,
mandelinkou atd. Naučili jsme se s nimi žít a udržovat
je ve stavu, aby nás nesežrali. Je to o přizpůsobení
se nové situaci a ne o boji s těmi větrnými mlýny. Mnoho
domácích zvířat vzniklo křížením a běžně se množí a totéž
může platit i pro tento mezidruhový pár, pokud nebude
pouze výjimkou. Pokud by se takových párů vyskytlo více,
tak se z toho může vyvinout zcela nový druh hus.