https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/borove-lesy-jsou-v-ohrozeni-2
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Borové lesy jsou v ohrožení

19.3.2022 05:26 | STRNADY (Ekolist.cz)
Borový les na Plzeňsku, kde si monitoruje zdravotní stav borovice lesní.
Borový les na Plzeňsku, kde si monitoruje zdravotní stav borovice lesní.
Zdroj | VÚLHM
Po klimaticky extrémním roce 2015 došlo v celé řadě oblastí Česka k náhlému zhoršení zdravotního stavu borovice lesní. Dramatickou dynamiku do celého procesu zdravotního kolapsu této dřeviny následně vnesla rychlá aktivizace sekundárních biotických škůdců, obzvláště podkorního a dřevokazného hmyzu, kteří svým kalamitním přemnožením způsobili chřadnutí a odumírání fyziologicky poškozených a oslabených porostů.
 

Současné zastoupení borovice v našich lesích tvoří 16 %, výhledově by se mohlo zvýšit na 17 %. Jenže udržení tohoto podílu ve stávajících přírodních podmínkách bude vyžadovat změnu ve způsobu pěstování borových lesů, spočívající např. v pěstování smíšených porostů a využití přírodě blízkých způsobů hospodaření.

Výrazně vyšší pozornost budou muset lesníci věnovat ochraně lesa a potlačovat působení nežádoucích škodlivých faktorů. Stejně jako smrkové porosty jsou i borové porosty náchylné k poškození jak abiotickými vlivy (vítr, sucho, sníh), tak biotickými činiteli (býložravými obratlovci, hmyzími škůdci). Tyto faktory jsou propojeny vzájemně se posilujícími vztahy.

V důsledku postupující klimatické změny se bude mortalita borovic způsobená působením kůrovců a také dřevokazných škůdců pravděpodobně nadále zvyšovat. Ochrana před hospodářsky nežádoucími druhy hmyzu by se proto měla stát v borových porostech nezbytnou prioritou.

Příklad přestavby borové monokultury na smíšený les.
Příklad přestavby borové monokultury na smíšený les.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | VÚLHM

Plošné a náhlé extinkce vzrostlých stromů spojené se vznikem rozsáhlých ploch bez horního stromového patra, stejně tak jako jejich dlouhodobé nezalesnění, totiž není z ekologického ani socioekonomického hlediska žádoucí. Je nutné omezit vytváření monokulturních porostů, zejména pak jehličnanů, a všemi způsoby postupně zvyšovat příměs dalších dřevin.

Z tohoto důvodu je nutné omezit vliv škodlivých biotických činitelů a využít zásad integrované ochrany lesa (ekosystémový pohled, využívání antagonistických druhů, škůdce neposuzovat izolovaně, aplikovat obranná opatření nepoškozující podstatu lesního ekosystému). Vhodné metody ochrany lesa lze plánovat a aplikovat pouze s podrobnou znalostí škodlivých činitelů spolu s prognózou jejich vývoje. Vědci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti proto pro lesníky připravili praktický manuál „Ochrana borovice lesní před podkorním a dřevokazným hmyzem“.

Vědci v metodice na základě poznatků o aktuálním spektru podkorního hmyzu zpracovali návrh optimalizovaných metod kontroly a ochrany. Podrobněji jsou zde uvedeny druhy nově zjištěné, nebo nově se škodlivě projevující na borovici lesní. Prezentované metody a postupy ochrany lesa proti aktuálním škodlivým činitelům v borových porostech poskytují relativně jednoduché návody, pomocí nichž lze bránit nárůstu populačních hustot škůdců, případně potlačovat (tlumit) vzniklá přemnožení.

Koruny borovic by se neměly dotýkat, ani ve větru, aby se vzájemně nepoškozovaly.
Koruny borovic by se neměly dotýkat, ani ve větru, aby se vzájemně nepoškozovaly.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz

Novým přínosem metodiky je přehledný souhrn informací o lesnickém a hospodářském významu, bionomii a rozšíření jednotlivých druhů a navržení prakticky proveditelných metod ochrany a obrany u doposud nevýznamných či nově zjištěných druhů škodlivých organizmů, jakými jsou zejména pilořitka borová, lýkožrout protáhlý a lýkožrout borový, případně také zavlečení kůrovci Gnathotrichus materiarius a Xylosandrus germanus.

Kromě toho na základě získaných poznatků vědci revidovali metodické postupy u stávajících známých význačných škodlivých činitelů. Jejich příkladem může být lýkožrout vrcholkový. Metodika tak dává lesníkům potřebné informace, na jejichž základě mohou provádět efektivní opatření ochrany lesa, zamezující vzniku a rozvoji gradací, případně vedoucí k potlačení vzniklých gradací, ať již u dosavadních známých či u nově se etablujících škodlivých organismů.

Probíhající klimatická změna je na našem území spojena se zvýšením teplot a snížením a změnou distribuce množství srážek během vegetačního období. V důsledku toho jsou stromy oslabeny nedostatkem srážek, vyššími teplotami a změnami v koloběhu živin. Vyšší teploty jsou spojeny s kratší (rychlejší) dobou vývoje hospodářsky nežádoucích organismů, čímž se prodlužuje jejich reprodukční období a natalita, obojí podporované účinnější feromonovou komunikací hmyzu. Kratší doba vývoje také zkracuje dobu expozice larev pro jejich přirozené nepřátele.

Borový porost dominantně napadený lýkožroutem vrcholkovým na Moravskokrumlovsku v červenci 2019.
Borový porost dominantně napadený lýkožroutem vrcholkovým na Moravskokrumlovsku v červenci 2019.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | archiv VÚLHM

Mezi nejagresivnější podkorní hmyz v borových lesích v Česku patří několik druhů kůrovců, zejména lýkožrout vrcholkový a lýkožrout borový, v menší míře pak lýkohub menší a lýkohub sosnový. Další druhy kůrovců, jako např. lýkožrout protáhlý, navíc neustále rozšiřují svůj areál.

Lýkožrout protáhlý patří mezi zástupce typické fauny původních pralesovitých porostů borovic. V rámci Československa se vyskytoval pouze v oblasti západního Slovenska, později se rozšířil do oblastí jižní Moravy. V současné době se stále zvětšuje jeho areál rozšíření. V posledních letech byl nalezen i na dalších lokalitách v Česku, a to i v oblastech velmi vzdálených od původního výskytu, jako např. poprvé v Čechách u Sobotky a později v severních Čechách v regionu Mimoně.

Neméně agresivní je krasec borový, zejména pak v obdobích zesíleného fyziologického stresu hostitelské dřeviny. Typicky primárním škůdcem je pilořitka borová, jež se stává významnou příčinou usychání borovic zejména v teplejších částech státu.

V souvislosti s usycháním dřevin vyvstává i problematika následného zalesňování holin. Přítomnost velkého množství pařezů či usychajících/uschlých stojících stromů v blízkosti sazenic či mladých semenáčků je příčinou nárůstu škod způsobených klikorohem borovým.

Hlavní naše úsilí by mělo směřovat k zamezení či alespoň omezení vzniku velkoplošného odumírání borových porostů, které spolu nese závažná ekologická, ekonomická a společenská rizika.


reklama

 
foto - Řezáč Jan
Jan Řezáč
Autor je pracovníkem Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (23)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

19.3.2022 06:48
Všechny lesy jsou v ohrožení, zvlášť od dob Bursíka a spol !
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

19.3.2022 12:51 Reaguje na smějící se bestie
Smějící se hlupák vyplodil další blábol....tuhle lesní katastrofu předpovídali ekologové již koncem 80. let 20 století v souvilsoti s oteplováním klimatu s tím, že byla uveřejněna i mapa postižených oblastí a ty se kupodivu hodně kryjí s nynejšími kalamitními oblastmi...jen tahle katastrofa měla přijít až v letech 2030-40. Tož tak....
Odpovědět
ss

smějící se bestie

19.3.2022 16:17 Reaguje na Karel Pavelka
A Bursík to urychlil, místo aby se to snažil zastavit.
chytráčku
Odpovědět

Jan Škrdla

19.3.2022 22:35 Reaguje na smějící se bestie
Tak nám napište, jak Bursík urychlil rozpad konkrétně borových porostů. Rád se něčemu přiučím, bude-li však čím.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

20.3.2022 16:29 Reaguje na Jan Škrdla
Téměř vše toto, začalo po " sametu ", kdy postupně končili lesníci, hajní, jejichž hájenky byly prodány na rekreace honoracím.
Bylo tím zrušeno to, co k opatrování lesů, patřilo od Marie Terezie.
Odpovědět

Jan Škrdla

20.3.2022 20:36 Reaguje na smějící se bestie
Transformace lesního hospodářství v 90tých letech opravdu neprobíhala moc šťastně. Ale jak s tím souvisí ministr životního prostředí, který nastoupil na úřad vlády v roce 2007?
Odpovědět
va

vaber

19.3.2022 08:43
jen to chce poznat co je příčina a co je následek, najít kůrovce ve stromě je snadné , na to stačí jen lupa a svést usychání na kůrovce je ten nejsnadnější závěr, stejně tak na monokultury

ohroženo je téměř vše živé, z přírody zmizela rovnováha ,kterou těžce narušil člověk a snaha udělat umělou rovnováhu ,řízenou člověkem ,nefunguje

Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

19.3.2022 14:23
Klima se změnilo v Evropě za miliony let několikrát a změny klimatu nesou
i změny v druhové pestrosti v přírodě. Pokud nesněží a neprší, tak voda
v krajině prostě bude chybět. Přežijí odolné dřeviny, možná nakonec jen
ty nepůvodní a je načase vzít některé na milost, než lpět na původnosti.
Jinak na škůdce vždy platila prevence a nikoliv pouhé přihlížení jeho
množení. Každý strom má svého škůdce a může se namnožit bez preventivních
zásahů každý. Kdo někdy něco pěstoval, tak to ví, ale bohužel o tom dnes
nerozhoduje praktik, ale teoretici bez zodpovědnosti za špatný výsledek.
Takový systém bez osobní a hmotné zodpovědnosti spěje do maléru, který se
už dnes plně projevuje a hledají se zástupné důvody. Zjistím kůrovce, tak
kácím, odkorním a larvy i s kůrou spálím. Nečekám na rozumy ochranářů, ale
konám. Zdravý les je vizitkou dobrého hospodáře a nikoliv to semeniště škůdců a chorob lahodící očím ochranářů, kteří si myslí, že příroda sama
vše vyřeší.
Odpovědět
Pe

Petr

19.3.2022 21:23 Reaguje na Břetislav Machaček
Pokud neprší a nesněží, tak dobrý hospodář kácí? Jo, tím určitě sucho zmírníme. A co budeme dělat až všechno vykácíme?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

20.3.2022 09:11 Reaguje na Petr
Co se mi to snažíte vložit do úst? Nic takového nepíšu, pokud ale vůbec umíte číst a přemýšlet nad psaným textem. Dobrý hospodář kácí stromy napadené škůdci a nenechá je množit. To propagují pouze ti, které les neživí a pouze
ho chodí občas a povrchně sledovat. Těm plesá srdíčko
při pohledu na stojící souše a porosty napadené škůdci,
aby "dokázali", že vše minulé bylo špatně, že oni jsou
dnes nejmoudřejší na světě a bez práce to nechají na
přírodě ať si to sama vyřeší. Tento trend nicnedělání
je to nejhorší, co nás mohlo potkat a vymstí se to do
budoucna nedostatkem hodnotného dřeva. Možná je to i
záměr pracně nepěstovat nic hodnotného a nakonec to
pouze strojně štěpkovat a spálit v "EKO elektrárnách".
Odpovědět
Pe

Petr

20.3.2022 15:38 Reaguje na Břetislav Machaček
Přesně to píšete. Pokud neprší a nesněží, jsou stromy oslabené a lákají škůdce. A cituji: "Zjistím kůrovce, tak kácím."
Zkráceně tedy podle vás: neprší a nesněží, tak dobrý hospodář kácí.
A jak asi sám cítíte, je to hloupost. Dobrý hospodář nečeká až bude mít oslabené stromy, aby si je sám sobě vykácel, protože se může stát, že si je vykácí všechny. Takkovému člověku, který má oslabené stromy a kácí, se nedá říkat dobrý hospodář. Dobrý hospodář se stará o les tak, aby stromy nebyly oslabené, nelákaly škůdce a on nemusel kácet.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

21.3.2022 09:13 Reaguje na Petr
Prosím o návod, jak bez chemie a kácení zamezím
šíření kůrovce v suchých a teplých rocích. Poučte
prosím praktiky. Zachráníte lesy v celé Evropě.
Odpovědět
Pe

Petr

21.3.2022 20:06 Reaguje na Břetislav Machaček
Je jen jeden způsob - že budete pěstovat les tak, aby byl silný a zdravý, a tedy co nejvíce odolný. Vhodná dřevinná skladba, vhodná věková skladba, správná hustota porostu, a tak dál. Pak se kůrovec nebude šířit, protože nemá kam, ani jak. To ale s monokulturou nejde. Pokud mu naservírujete monokulturu zvadlých a polosuchých smrků, tak ho nezastavíte nijak a postupně si vykácíte celý les (dobrý hospodář?). Nezbavíte se ho, protože to nejde. Kůrovec je totiž naprosto běžnou součástí lesa, stejně jako třeba motýl, srnka, nebo ježek. Prostě tam je, jen o něm nevíte. Není to škůdce, příroda nic jako škůdce nezná. Je to normální obyvatel lesa a součást potravního řetězce. Za potravu mu slouží usychající stromy, a zároveň je sám potravou pro mnoho jiných druhů organismů (ptáků, hmyzu, roztočů,...) Vyvážený a funkční systém. To ale dobrý hospodář ví a zná, a podle toho se i ke svému lesu chová.
Odpovědět
Pe

Petr

20.3.2022 15:45 Reaguje na Břetislav Machaček
Na oslabených stromech prostě najdete škůdce vždycky. Tak už příroda funguje. Takže kácet budete prakticky neustále, dokud budete mít co. Řešení tedy není kácet, ale pěstovat les tak, aby byl zdravý a silný, stromy nebyly oslabené a nelákaly škůdce. Tak se pozná dobrý hospodář.
Odpovědět
Pe

Petr

20.3.2022 15:53 Reaguje na Petr
A to ani nezmiňuji váš plán s pálením kůry když neprší a nesněží. Kde ji budete pálit? V lese? Navíc čerstvou třeba z dvaceti stromů nespálíte a sotva odvezete, a když máte suchou, tak už jste zaspal a nic tím nevyřešíte.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

22.3.2022 09:09 Reaguje na Petr
Pokud pozorně sledujete přírodu a nikoliv pouze
od PC, tak víte, že škůdci většinou napadají nějak
oslabené dřeviny(u lidí je to stejné s nemocemi).
No a stromy jsou jako lidé náchylnější ve stáří,
což je u stromů mýtní věk a jeho překročení. On
ten dobrý hospodář sleduje nejenom zdraví stromů,
ale i ten mýtní věk, kdy má dříví největší hodnotu.
Nač čekat, až mi hniloba a houby udělají v kmeni
dutinu a až ho napadne dřevokazný hmyz a houby?
No protože z řeziva zbude pouze palivové dříví.
Ano sucho a teplo prospívá kůrovcům, ale vlhko
zase dřevokazným houbám. Od toho je prevence a to,
že nepřekračuji mýtní věk a vykácené stromy znovu nahradím co nejdříve mladými. Jinak naši předci odkorňovali v lese kůrovcové kmeny zcela běžně a čerstvou kůru pálili na čerstvém klestu ! Asi to nebylo z dnešního pohledu nic EKO, ale on ani
požár lesa není pro většinu lidí EKO. Smolná kůra
sice silně dýmí, ale na řízeném ohni shoří. Ono
lze taky odkorňovat až na pile a z kůry dělat
"noční" brikety, nebo ji tepelně ošetřit a využít
na zkompostování(náhrada rašeliny). Vše je pane
ale o práci a nikoliv pouze o rozumování nad
rozlitým mlékem. Tak se zabránilo v minulosti už
více kalamitám a některým se nedovolilo ani se
rozvinout. Dnešní nicnedělání a rozumování je schopno zničit cokoliv a kdekoliv a není to
pouze borovice a smrk. Svého škůdce má každá dřevina a když se zanedbá prevence, tak zbude kalamita a hledání zástupných problémů. Sucha
už tu byla v minulosti mnohokrát, mnohokrát
tu byly kůrovcové, bekyňové atd. kalamity a
lidé to zvládli a proto mohly zase přijít ty
kalamity dnešní. Ano nemusím to řešit a pouze
přihlížet, dříví vozit z Brazílie a nadávat na
to, že se tam kácí pralesy a my si je místo
hospodářských lesů zakládáme. To, že se to vozí
přes půl zeměkoule přece našim ekologům nevadí,
ale že vlastník kácí napadené stromy je vytáčí,
protože narušuje pokojný vývoj "lékaře lesa".
tak, ž.
Odpovědět
MM

Milan Milan

19.3.2022 20:01
Je to bohužel tak, když cokolov řídí hlupák nemůže to dopadout dobře. A další odborník na ŽP Brabec nic neděláním tomu dal korunu. Svádět něco na nějakou "vyšší moc" je pouze snaha se vyvinit z odpovědnosti. Kdo znal Šumavu před lety a vidí ji teď musí zaslzet. Kdo vidí ty obrovské holiny po borových a smrkových porostech musí zaslzet. Někdy před 10ti lety jsem psal, že rozmáhající se kůrovec je infekce a neléčený les dříve nebo pozdejí umře. Dalo se zasáhnout. a to ještě bylo vody dost. Ten suchý rok jenom odhalil tu hrůzu. Holt k čemu odborníci, k čemu zkušenosti, stačí mít správnou politickou knížku a funkce se jistě najde. A řízení na bázi nápad-pokus-omyl je opravdu skvělá metoda řízení a nejen v ekologii.
Odpovědět
Pe

Petr

19.3.2022 20:54
U usychání borovic bych viděl jednoznačnou příčinu - lidskou chamtivost. U borovice je dovedeno do extrému pěstování nahusto, kdy borovice vyrůstají celý život jako dlouhá a tenká bidla s miniaturní korunou a také miniaturním kořenovým systémem. Takto zmrzačené stromy mají jen malou odolnost, jak už jsme zjistili. Změna je ale nemožná, dobrovolně nikdo zavětvené a sukaté borovice pěstovat nebude,protože přece byznys, takže změnu zdravotního stavu lesa k lepšímu nelze očekávat.
Odpovědět

Jan Škrdla

19.3.2022 22:33 Reaguje na Petr
Je to tak, borovice má mít velkou korunu, silný kmen a mohutný kořenový systém. V opačném případě je odsouzena k zániku. Jistým řešením jsou smíšené dvouetážové porosty, v horním patře borovice, v dolním výchovná dřevina.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

22.3.2022 09:28 Reaguje na Petr
Nastudujte si něco o borovicích s jejich hlubokým kořenovým
systémem a o tom, že kůrovec napadá i ovětvené solitéry, když
už nechodíte do přírody a nevidíte to tam. Na písčitých půdách
při náhlém poklesu spodní vody o dva metry na ni nedosáhnou
ani ty kořeny borovic a nedosáhnou na ni ani jiné stromy. A to
klesla spodní voda mnohde o mnoho více a když neprší, tak uschne
i tráva na pískovém podloží, natož stromy. Usychají duby, břízy, lípy a jiné stromy prosychají a zbavují se části hábitu, aby
šetřily s vodou. Přežije snad pouze to, co se spokojí s rosou
a občasným lijákem, či si umí nakumulovat vodu na horší časy.
Kořenový systém je daný druhem dřeviny a dostupností vody a živin.
V kontejneru můžete mít klidně velikána, pokud mu dodáte s vodou
i potřebné živiny. Neštěstím je pak jeho výsadba do chudé a suché
půdy, kde pokud neuschne, tak pár let živoří, než se jeho kořeny
dostanou k vodě a živinám. Jinak dlouhá rovná "bidla" chce pila
a sukovaté dříví nikdo ani na otop, protože se při štípání zahřeje
více, než při samotném topení. Nejste vlastník lesa a ekonomika
vás asi nikdy nepolíbila. Žijete v zeleném bolševismu, kde MUSÍ
vlastník poslouchat aktivisty a do lesa vkládat prostředky navíc.
Je ho přece třeba potrestat za to, že je vlastník a já ne !!!
Odpovědět
Pe

Petr

19.3.2022 21:10
Stále se mluví o smíšených porostech. Právě začalo období jarního zalesňování. Kolik pasek se zalesňuje jinak než standardním monokulturním a přehuštěným způsobem? Budu hádat. Ani jedna. Jak chceme něco změnit?
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

22.3.2022 14:35
Vlastním 5ha borovin v Polabí, ( mezi Labem a Cidlinou..). První ránu dostali porosty asi imisemi a následkem těchto imisí rostlo všude jmelí. Druhou ránu bylo otevření lesů (těžba) podle majetkových vztahů mnohde po směru západ -východ. Na těchto lokalitách si smlsnul Kiril a jeho další následovníci. Takto narušený les dostal třetí ránu suchým obdobím. Podotýkám, že bory se vysazují převážně na pískách, protože tam nic jiného neroste. I břízy při těch suchách uschly. Jediné co konkuruje je akát se všemi důsledky. Při suchách jsem dělal bagrem sondu a 3 m hluboko byla naprosto suchá vátina. Lesy jsou většinou na kopečku a níže jsou meliorované pole. Vše souvisí se vším. Pokud nevrátíme do polí i lesů vodu nepohneme se z místa. Hmyz sám za vše nemůže. Sázet tam můžete cokoliv stejně tam poroste jen borovice.

Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

22.3.2022 18:10 Reaguje na Jaroslav Vozáb
Přesně to jsem popsal výše. Pokud na písčitém podloží vlivem sucha
klesne spodní voda, tak na ni kořeny nedosáhne žádný strom a ani
ta borovice. Prostě přišlo období, kdy nesněží, neprší a voda tak
kolísá o metry. Někdy to neustojí ani staré hlubokokořenící stromy
a to už nehovořím o mladších ročnících a listnáčích, které stále
neználkovsky doporučují ekologové. Otevření lesa větru je bohužel
důsledek rozdrobení lesů mezi vlastníky a "vlastníky", kteří se
rozhodnou těžit bez koordinace s okolními vlastníky. Ono nemusí
jít nutně o stejnověký les vysazený za socíku, ale i o lesy starší,
které podlehly kdysi kalamitě, nebo byly jednoho vlastníka a tak
byly osázeny stejnověkými stromy. Ochranáři tak často kritizují
to, co má zcela jinou příčinu. Jak píšete, nic jiného, než borovice
tam neroste, vrátili vám stejnověký les, který možná jako takový
vysázel i váš předek a oni dnes rozumují, že máte les pouze na
zisk, stejnověký, jednodruhový a napadený kůrovcem, kterému se
daří v suchých a teplých létech. Oni bohužel pouze umí jenom
mudrovat a nejsou schopni přemýšlet, že většinu toho všeho nelze
ovlivnit. Přece nebudete kácet průběrně nemýtní stromy a pokoušet
se marně nahradit borovice třeba duby a usychajícími břízami.
Zalévat je taky nebudete a tak vám nezbývá nic jiného, než jen
těžit kůrovce, aby se nemnožil a sázet tam to, co tam poroste.
Nevšímejte si těch PC odborníků, kterým uschne i kaktus na okně
a hospodařte po svém ,ale i v souladu s okolními vlastníky. Ono
to otevření porostu zažil i můj kamarád, kterému krycí porost
vytěžil jeho vlastník a stromy, které ještě nedosáhly mýtního
věku pokácela vichřice. Zbyly mu oči pro pláč a palivové dříví
v době, kdy bylo po kůrovci palivového dříví nadbytek. Nyní
má znovu zalesněno, oploceno a potomci se ptají, kolik lze za
pozemek dostat, aby si koupili byty na druhé straně republiky.
Je nešťastný, že to, co sadil děd a otec pokácela vichřice
a to, co sázel on, chtějí potomci prodat. Držím vám palce.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist