Borové lesy jsou v ohrožení

Borový les na Plzeňsku, kde si monitoruje zdravotní stav borovice lesní.

Zdroj | VÚLHM

Současné zastoupení borovice v našich lesích tvoří 16 %, výhledově by se mohlo zvýšit na 17 %. Jenže udržení tohoto podílu ve stávajících přírodních podmínkách bude vyžadovat změnu ve způsobu pěstování borových lesů, spočívající např. v pěstování smíšených porostů a využití přírodě blízkých způsobů hospodaření.

Výrazně vyšší pozornost budou muset lesníci věnovat ochraně lesa a potlačovat působení nežádoucích škodlivých faktorů. Stejně jako smrkové porosty jsou i borové porosty náchylné k poškození jak abiotickými vlivy (vítr, sucho, sníh), tak biotickými činiteli (býložravými obratlovci, hmyzími škůdci). Tyto faktory jsou propojeny vzájemně se posilujícími vztahy.

V důsledku postupující klimatické změny se bude mortalita borovic způsobená působením kůrovců a také dřevokazných škůdců pravděpodobně nadále zvyšovat. Ochrana před hospodářsky nežádoucími druhy hmyzu by se proto měla stát v borových porostech nezbytnou prioritou.

Příklad přestavby borové monokultury na smíšený les.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | VÚLHM

Plošné a náhlé extinkce vzrostlých stromů spojené se vznikem rozsáhlých ploch bez horního stromového patra, stejně tak jako jejich dlouhodobé nezalesnění, totiž není z ekologického ani socioekonomického hlediska žádoucí. Je nutné omezit vytváření monokulturních porostů, zejména pak jehličnanů, a všemi způsoby postupně zvyšovat příměs dalších dřevin.

Z tohoto důvodu je nutné omezit vliv škodlivých biotických činitelů a využít zásad integrované ochrany lesa (ekosystémový pohled, využívání antagonistických druhů, škůdce neposuzovat izolovaně, aplikovat obranná opatření nepoškozující podstatu lesního ekosystému). Vhodné metody ochrany lesa lze plánovat a aplikovat pouze s podrobnou znalostí škodlivých činitelů spolu s prognózou jejich vývoje. Vědci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti proto pro lesníky připravili praktický manuál „Ochrana borovice lesní před podkorním a dřevokazným hmyzem“.

Vědci v metodice na základě poznatků o aktuálním spektru podkorního hmyzu zpracovali návrh optimalizovaných metod kontroly a ochrany. Podrobněji jsou zde uvedeny druhy nově zjištěné, nebo nově se škodlivě projevující na borovici lesní. Prezentované metody a postupy ochrany lesa proti aktuálním škodlivým činitelům v borových porostech poskytují relativně jednoduché návody, pomocí nichž lze bránit nárůstu populačních hustot škůdců, případně potlačovat (tlumit) vzniklá přemnožení.

Koruny borovic by se neměly dotýkat, ani ve větru, aby se vzájemně nepoškozovaly.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz

Novým přínosem metodiky je přehledný souhrn informací o lesnickém a hospodářském významu, bionomii a rozšíření jednotlivých druhů a navržení prakticky proveditelných metod ochrany a obrany u doposud nevýznamných či nově zjištěných druhů škodlivých organizmů, jakými jsou zejména pilořitka borová, lýkožrout protáhlý a lýkožrout borový, případně také zavlečení kůrovci Gnathotrichus materiarius a Xylosandrus germanus.

Kromě toho na základě získaných poznatků vědci revidovali metodické postupy u stávajících známých význačných škodlivých činitelů. Jejich příkladem může být lýkožrout vrcholkový. Metodika tak dává lesníkům potřebné informace, na jejichž základě mohou provádět efektivní opatření ochrany lesa, zamezující vzniku a rozvoji gradací, případně vedoucí k potlačení vzniklých gradací, ať již u dosavadních známých či u nově se etablujících škodlivých organismů.

Probíhající klimatická změna je na našem území spojena se zvýšením teplot a snížením a změnou distribuce množství srážek během vegetačního období. V důsledku toho jsou stromy oslabeny nedostatkem srážek, vyššími teplotami a změnami v koloběhu živin. Vyšší teploty jsou spojeny s kratší (rychlejší) dobou vývoje hospodářsky nežádoucích organismů, čímž se prodlužuje jejich reprodukční období a natalita, obojí podporované účinnější feromonovou komunikací hmyzu. Kratší doba vývoje také zkracuje dobu expozice larev pro jejich přirozené nepřátele.

Borový porost dominantně napadený lýkožroutem vrcholkovým na Moravskokrumlovsku v červenci 2019.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | archiv VÚLHM

Mezi nejagresivnější podkorní hmyz v borových lesích v Česku patří několik druhů kůrovců, zejména lýkožrout vrcholkový a lýkožrout borový, v menší míře pak lýkohub menší a lýkohub sosnový. Další druhy kůrovců, jako např. lýkožrout protáhlý, navíc neustále rozšiřují svůj areál.

Lýkožrout protáhlý patří mezi zástupce typické fauny původních pralesovitých porostů borovic. V rámci Československa se vyskytoval pouze v oblasti západního Slovenska, později se rozšířil do oblastí jižní Moravy. V současné době se stále zvětšuje jeho areál rozšíření. V posledních letech byl nalezen i na dalších lokalitách v Česku, a to i v oblastech velmi vzdálených od původního výskytu, jako např. poprvé v Čechách u Sobotky a později v severních Čechách v regionu Mimoně.

Neméně agresivní je krasec borový, zejména pak v obdobích zesíleného fyziologického stresu hostitelské dřeviny. Typicky primárním škůdcem je pilořitka borová, jež se stává významnou příčinou usychání borovic zejména v teplejších částech státu.

V souvislosti s usycháním dřevin vyvstává i problematika následného zalesňování holin. Přítomnost velkého množství pařezů či usychajících/uschlých stojících stromů v blízkosti sazenic či mladých semenáčků je příčinou nárůstu škod způsobených klikorohem borovým.

Hlavní naše úsilí by mělo směřovat k zamezení či alespoň omezení vzniku velkoplošného odumírání borových porostů, které spolu nese závažná ekologická, ekonomická a společenská rizika.