https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/cesti-vedci-zjistili-co-stoji-za-depresemi-papousku
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Čeští vědci zjistili, co stojí za depresemi papoušků

17.12.2022 06:11 | PRAHA (Ekolist.cz)
Foto | Petr Souček / Přírodovědecká fakulta Univerztity Karlovy
Nová studie, na níž se významně podíleli pracovníci z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, odhaluje pravděpodobné příčiny poruch chování u inteligentních opeřenců. Za jejich apatií či sebepoškozováním je evoluční ztráta genu CNR2, který reguluje záněty v mozku. I slabá infekce tak může ovlivnit vyladění, ve kterém ptáci vyhodnocují podněty ze svého okolí. O studii, která vyšla ve vědeckém časopise Proceedings of the Royal Society B, informuje Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy.
 
Papoušky vnímá většina lidí jako barevné a věčně veselé společníky dobrodruhů bažících po exotice. Do obecného povědomí pronikly také zprávy o jejich inteligenci a učenlivosti, včetně schopnosti věrného napodobování lidské řeči.

Papoušci toho však umí daleko více, než si lidé obvykle myslí – díky značně rozvinutému mozku dokážou řešit poměrně složité problémy, vytváří si rozvinuté sociální vazby a aby si ukrátili dlouhou chvíli, vymýšlejí občas hry, které mohou jejich majitele nezřídka dohánět i k zoufalství. Jen málokdo ovšem ví, že papoušci také často trpí poruchami chování, které v mnohém připomínají lidské deprese. Ty se mohou projevovat stereotypními pohyby, apatií, anorexií nebo naopak sklony k obezitě a v neposlední řadě také relativně častými sebezraňujícími sklony, obvykle v podobě vyškubávání vlastního peří.

Pohled na takovéto ptačí pacienty je pak velice smutný. Veterináři obvykle nemají mnoho možností pro účinnou terapii, a tak je léčba těchto poruch, spočívající především v ošetření poranění a zlepšení životních a sociálních podmínek, jen velmi zdlouhavá. Co je však příčinou těchto poruch, to prozatím zůstává obestřeno tajemstvím.

Ptáci, a tedy i papoušci, mají ve srovnání s jinými obratlovci spíše malé a kompaktní genomy (soubory všech genů), které si obvykle konzervativně zachovávají svou strukturu. Jak se však ukázalo, papoušci jsou v tomto směru trochu výjimkou. V evoluci totiž v jejich genomech došlo k řadě přestaveb, které jednotlivými geny značně zamíchaly.

Výzkumné skupině z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se nedávno podařilo zjistit, že při těchto přestavbách ztratili papoušci také jeden z klíčových genů regulujících interakce mezi imunitním systémem a nervovou soustavou: kanabinoidní receptor druhého typu (CNR2). Ve svém článku v časopise Proceedings of the Royal Society B přinášejí důkazy o tom, že by tato ztráta mohla u papoušků zvyšovat citlivost k neurologickému zánětu.

„V případě chybné regulace výměny signálů mezi imunitou a mozkem může mít i slabý zánět významný vliv na vnímání podnětů z prostředí. Zdá se, že právě u předků současných papoušků došlo v důsledku ztráty genu pro CNR2 k takovéto dysregulaci, která může ovlivňovat i jejich chování,“ říká vedoucí projektu Michal Vinkler z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Výzkum, na kterém se podíleli krom zaměstnanců a studentů Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy také spolupracovníci z Evropské laboratoře molekulární biologie, Ústavu molekulární genetiky AV ČR a Vojenského zdravotního ústavu, zmapoval evoluci kanabinoidního receptoru CNR2 napříč genomy více než 150 druhů obratlovců. Pouze u papoušků ukázala srovnávací genomická analýza ztrátu tohoto genu napříč celou skupinou.

Michal Vinkler
Michal Vinkler
Foto | Petr Juračka / Přírodovědecká fakulta Univerztity Karlovy

„Papoušci prošli přirozeně v průběhu evoluce masivními chromozomovými přestavbami, které výrazně změnily jejich genom, minimálně dvakrát nezávisle na sobě, jak ukazuje chromozomová struktura druhů andulky vlnkované a kakapa. Kvůli tomu přišli o některé důležité regulační geny včetně genu pro CNR2, který se v obou případech nachází v bodech zlomu přestavby genomu. Tento receptor se podílí na regulaci zánětu, mimo jiné také v mozku, a to tak, že jej tlumí a ukončuje,“ vysvětluje Daniel Divín, hlavní autor studie.

Výsledky návazných selekčních analýz pak nenaznačují, že by sesterský gen CNR1 změnil v důsledku ztráty CNR2 svou funkci a tuto ztrátu u papoušků kompenzoval.

„Zdá se tedy, že papoušci opravdu mohli ztratit důležitou schopnost prozánětlivé signály vysílané z těla k nervové soustavě adekvátně regulovat,“ dodává Daniel Divín.

Následná transkriptomická analýza pak tyto závěry potvrdila. Ukázala totiž, že i slabý zánět v těle vyvolává u papoušků, na rozdíl od příbuzných pěvců, prokazatelné změny v expresní aktivitě mozku, které indikují probíhající neurologický zánět.

„Naše výsledky naznačují, že papoušci mají naneštěstí k depresím vrozené sklony. Spouštěčem by mohla být i relativně slabá infekce nebo výraznější změna prostředí či potravy ovlivňující složení střevní mikrobioty – takováto změna může spustit zánětlivé změny, které pak ovlivní vyladění, ve kterém ptáci vyhodnocují podněty ze svého okolí. Zánět, který je toho příčinou přitom nemusí být nijak silný – žádné dramatické imunopatologie. Kvůli ztrátě genu pro CNR2 mohou mít papoušci problém regulovat právě jen slabé výkyvy v imunitě, které ostatní druhy snadno vyváží,“ uzavírá Michal Vinkler.

Zda může tento poznatek přispět k budoucí léčbě ptačích pacientů, a jaké může mít případné implikace pro výzkum psychologických poruch obecně, zůstává zatím otázkou. Již nyní je ale zřejmé, že moderní výzkum rozmanitosti v genomech zvířat může ukázat překvapivé souvislosti i u druhů, které jsou tradičním biomedicínským výzkumem zcela opomíjeny.


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (11)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

17.12.2022 07:07
Tito ptačí pacienti, řekl bych, se vyskytují u jedinců v lidské péči. A ta "péče" je spíše nepéče, tj ignorování. Lidé si pořídí papouška, a myslí si, že když předtím měli kaktus a zlatou rybku, že jsou dostatečně zkušení chovatelé. Jenže papoušek není mluvící kaktus...

Tím sebepoškozováním pták reaguje na stres, kterému je v zajetí vystaven. Silně pochybuji, že takto se chovají v divoké populaci. Papoušek je při dobré péči vděčný chovanec. Nejenže opakuje slova, ale také z nich tvoří nové věty, tvoří i nová slova, zejména se zdrobnělinami.

Proto nezájem chovatele, nedostatek pohybu, podnětů z okolí a pod. způsobuje špatnou náladu/deprese, které vedou k patologickému chování. Zda po cestě "ztratí gen", to nechám na jiných. Ale prapříčinou těchto změn chování je stres z nevhodné, tj zanedbávané péče, především nedostatku kontaktu, vjemů a podnětů, aby si papoušek nepřipadal zbytečný. A jestli lidé nemají na chovance čas, ba ani elementární empatii, ať raději zůstanou u květináče za oknem... Ono pořídit si něco, že jsem to viděl, tudíž "to znám", je častá chyba povrchních povah.
Odpovědět
va

vaber

17.12.2022 09:22 Reaguje na Karel Zvářal
člověk je takový starostlivý tvor, že do klecí v zoologické zahradě zavíral i svoje soukmenovce dovlečemé z Afriky,
asi proto, že taky mluvili,
já osobně nevěřím, že papoušek nějak chápe to co říká a dokáže tvořit smysluplou větu,ale dokáže skvěle opakovat různé zvuky
což třeba šimpanzi nedokáží, ale zkusilo se s nimi komunikovat ve znakové řeči a úspěšně
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

17.12.2022 10:01 Reaguje na vaber
To je právě zásadní omyl! Tak jako pes slyší na jméno a rozumí povelům sedni, lehni, zůstaň..., podobně v tom má jasno i papoušek. On (andulka) úplně nové věty netvoří, jen ty stávající si ne/překvapivě upraví dle svého myšlení. Bylo by to na delší stať, proto jen takto v kostce. A ne všechny mají stejný talent, jsou mezi nimi rozdíly. Některý je třeba spíše komik (pohybové kreace), jiný rád napodobuje nejen řeč, ale i zvuky v domácnosti (vypínač, tekoucí vodu, vrzání pantů, kašel, kýchání...), takže nuda a s ním určitě není. Ale to za jediného předpokladu - že má volnost a nenudí se! Zavřít ho jak ho jak vepře do chlívku - to může jedině vůl...
Odpovědět
va

vaber

17.12.2022 10:28 Reaguje na Karel Zvářal
já živé tvory ani papoušky nechovám ,
viděl jsem jen videa s mluvícími papoušky ,na internetu je jich dost a vždy jsem jen slyšel , jak říkají věty bez jakýchkoliv souvislostí,prostě zopakují nějaký zvuk ,který dává člověku smysl,papouškovi ne, určitě nedokáže člověku odpovědět i když větu se správnou odpovědí dobře zná a vím že mají inteligenci, dokáží vyřešit něco, co by pes nikdy nedokázal, ale pes je od přírody naučen poslouchat vůdce smečky a to může být i člověk, takže nám se zdá chytrý
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

17.12.2022 10:47 Reaguje na vaber
Měli jsme Žluťáska, ten s oblibou sekal do hřbetu ruky a vždy to doprovázel hlasem: nesekej!, neštípej!, nesmíš! a ...chachacha! s andulčím přirozeným smíchem rošťáka odletěl na garnýž.

S modrým Bobiškem jsem chodil všude na rameni, i do obchodu, mohl uletět, ale neuletěl. Když jsme doplňovali krmítko, vždycky říkal: poť sém, poť sém - tzn. předjímal to, co bych říkal, kdyby uletěl... Takže nejsou to jen tupé "nahrávky zvuků", které znají ze svého okolí, u mnoha z nich chápou význam času a místa, kdy to použít.

Tak jako mají ptáci různé hlasy pro vábení či varování, kterým rozumí, chápe význam slov a vět i papoušek. Ale musí se to s ním umět a musí dostat prostor. Zavřít ho do klece a čekat, že začne mluvit - což lidé často reklamují, že "náš papoušek nemluví", vypovídá o nich, ne o schopnostech papouška.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

17.12.2022 11:53 Reaguje na vaber
První byla Pepina, pojmenovaná jako Pepíček. Ta si ráda hrála na šporáku, zvedala kovové podložky a kryty na přívodu plynu. Parkrát se spálila na žhavé ploténce, a velice brzy pochopila slova Pozor, pozor! Doběhla ke šporáku a Pozor, pozor! Říkám, dobrý Pepíčku, je to studené a dal jsem na plotnu ruku. Pochopila a hned začala s "údržbou"-)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

17.12.2022 21:04 Reaguje na vaber
Ještě k té komunikaci, resp. odpovědi na otázku. Když mohl Bobišek lítat, zaletěl si do kuchyně, kde měl proso i vodu. Po mrtvičce létat nemohl, tak dával najevo že něco chce tím, že řekl "Šašo" - tak si mě pojmenoval. Ptám se ho "Chceš proso?", neřekl jo, ale vydal krátký zvuk, který zněl úplně podobně. Když měl velký hlad, tak rychle přiblížil zobáček k nosu. Takže měl svůj jazyk i znakovou řeč. Když se venku bál, tak také řekl Šašo, ale v tónu byl slyšet strach, jako by říkal Pojďme dom. A jinak slov a vět uměly všechny andule mezi padesáti až stem - nikdy jsem to nepočítal, kromě toho hodně zvuků, napodobování znělek a signálů pískání, prostě zábavní společníci, žádné oškubané zdeprimované chudiny zavřené v kleci.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

17.12.2022 12:48 Reaguje na Karel Zvářal
Jestli to není tím, že lidi si pořizují zvířata jako společníky proti vlastním depresím, až je od lidi chytnou ta nebohá zvířata od nich
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

17.12.2022 13:44 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Jak už jsem uvedl, kdyby toto zjistili u ptáků z přírody, budu tomu přikládat nějakou vážnost. U psychicky týraných jedinců je to odraz prostředí v jakém "žijí". Pochybuji, že se to týká např. ptáků z dobře sestaveného páru či ve skupině (v zajetí). Dnes je módní hrabat se v DNA a vše zdůvodňovat poruchami na genomech. Parafrázuji starou pravdu: Změň myšlení (prostředí) a změní se ti život. A jak už jsem nastínil: Když dva dělají totéž, není to totéž, viz níže.

https://www.youtube.com/watch?v=DFnYK72fH-E
Odpovědět
Pe

Petr

17.12.2022 08:31
Papoušek strčený do vězení malé klece uprostřed blázince má deprese? Kdo by to řekl?
Odpovědět
HH

Honza Honza

18.12.2022 09:08
zajímavý článek a poučná diskuze. Já si myslím, že papoušci mají depresi především proto, že jsou velmi inteligentní. Ve škole jsme se učili, že inteligentní je jen člověk a zvířata se řídí jen instinkty. To není pravda, řada zvířat si uvědomuje sdama sebe, myslí, používá nástroje. Jejich myšlení není tak dokonalé jako naše, ale hlavně je trochu jiné.
Stejně to tak bude u počítačů, časem se vyrovnají a dokonce překonají lidské myšlení, ale jejich myšlení vždy bude jiné, nikdy to nebude člověk.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist