Chránit sokoly je tak jednoduché. Stačí se trochu ovládnout a nelétat s dronem všude

Začíná období hnízdění sokolů stěhovavých, kriticky ohrožených dravců. Na Troskách, symbolu Českého ráje, naposledy úspěšně zahnízdili v roce 1957. Až v roce 2019 se k Troskám vrátili, zatím ale byly jejich pokusy o vyvedení mláďat neúspěšné. Jedním z hlavních důvodů je pravděpodobně rušení drony. Jejich přelety nad Troskami jsou totiž téměř každodenní záležitostí, informuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. „Zejména na počátku hnízdění jsou samice sokolů velmi citlivé. Vadí jim především pohyb nad hnízdem nebo v jeho bezprostřední blízkosti. Pokud jsou vyrušeny, mnohdy hnízdo opustí. Hrozí pak zastydnutí vajec či úhyn mláďat hladem," vyzývá Jiří Klápště z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

To se stalo i sokolímu páru na Troskách před dvěma lety. "Žádáme proto všechny milovníky létání s drony, aby svou zálibu provozovali někde jinde. Dejme sokolům šanci,“ vyzývá Jiří Klápště z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Správa CHKO Český ráj nyní připravuje opatření obecné povahy, které bude zakazovat používání letadel bez pilota a jejich modelů (mj. drony) na území přírodní památky Trosky a v okruhu 300 metrů v době od 1. 1. do 30. 6. To by mělo sokolům v budoucnu zajistit potřebný klid. Kontrola dodržování tohoto zákazu bude jedním z prioritních úkolů pro stráž přírody Českého ráje.

Sokoli v současné době kromě Českého ráje hnízdí v České republice na více místech. Jednou z nejvýznamnějších sokolích oblastí jsou Jeseníky, dalšími jsou například České středohoří, České Švýcarsko či Moravský kras.

Sokol stěhovavý, nejrychlejší dravec na světě je velký zhruba jako vrána a je relativně dlouhověký druh. Dožívá se až okolo dvaceti let, během kterých je při úspěšném hnízdění věrný jednomu stálému partnerovi.

Vhodné místo pro hnízdění, na které se v optimálním případě vrací celý život, vybírá samice. Zpravidla volí místa ve skalnatých a horských oblastech, kde preferuje římsy či otvory ve vysokých skalních stěnách, nepohrdne však třeba ani starou hradní věží.

Ve druhé polovině minulého století počty sokolů drasticky poklesly, především kvůli ztrátě vhodných hnízdišť, pronásledování člověkem a používání chemických látek, zejména pesticidů, v zemědělství. Ty se přes potravní řetězec dostávaly až do vajec. Přestože počet sokolů v ČR stoupá, stále patří mezi kriticky ohrožené druhy naší fauny.

Toužíte vidět Trosky z ptačí perpektivy? Nemusíte hned startovat svůj dron. Na YouTube najdete dostatek videí nejen z této lokality:

---

reklama

---