Chtěli jsme Sněžku bez sítí, ale lidé řekli ne!
Ochranné sítě se objeví na obou místech jako loni a to na vrcholu a v sedle u bývalé Obří boudy (u Slezského domu). Na Sněžce bude přibližně 600 m ochranných sítí, v sedle pak 500 m.
Návštěvníkům vrcholu byl k volnému pohybu v minulosti vyhrazen prostor přibližně o velikosti poloviny fotbalového hřiště. Mnozí to ale nerespektují a vstupují na alpínské trávníky či lezou po skalách.
Proto správy obou krkonošských národních parků loni poprvé oddělily prostor přírody od návštěvníků oranžovou ochrannou sítí. Tato metr vysoká síť posílila již instalované řetězové zábrany, které ale lidé ve velkých počtech překračovali. Oranžová ochranná síť je jasně viditelná a na vrcholu hory opravdu působí nezvykle. I letos budou pro celou letní sezónu vyčleněni strážci, kteří budou celý den na Sněžce dohlížet na dodržování zákonných pravidel. Tato strážní a informační služba bude posilována i o služby s Policií ČR.
Extrémní a symbol – tato dvě slova zcela vystihují Sněžku. Nejvyšší hora Česka je symbolem pro všechny Čechy. Extrémní je pak z mnoha důvodů. Roční průměrná teplota 0,2 ˚C a vysoké množství dešťových a sněhových srážek řadí vrchol Sněžky mezi nejextrémnější prostředí u nás. Extrémní je i návštěvnost vrcholu. Denní počet pěších turistů v letní sezóně je 8 000–9 000 osob. V tomto počtu nejsou zahrnuty počty přepravených osob lanovou dráhou Pec pod Sněžkou–Sněžka (s denní kapacitou až 2 400 osob). Tím se vrchol Sněžky stává turismem nejzatíženější přírodní lokalitou u nás.
Přečtěte si také |
Vrchol Sněžky obepnula metr vysoká síť, má chránit příroduZvláštní jehlancovitý tvar 1 603 m vysoké Sněžky vznikl v dobách ledových. V důsledku mrazivého a větrného klimatu tam vznikly mrazem tříděné půdy. Kamenné mnohoúhelníky a brázdy, svahové terasy či rozsáhlé kamenné sutě jsou jejich významnými pozůstatky. V minulosti – zejména na východním úbočí Sněžky, na Obřím hřebeni – se staly terčem stavitelů kamenných pyramid (mužíků). Ti tak často nevratně zastavili proces trvající desítky tisíc let.
Kromě neživé přírody je Sněžka domovem řady druhů charakteristických pro severskou tundru a alpínské trávníky. Některé z nich nenajdete nikde jinde na světě. Roste zde rozrazil chudobkovitý, pampeliška krkonošská, jestřábník severský nebo bika klasnatá, lipnice plihá a sítina trojklanná.
Na zemi na skalách hnízdí pěvuška podhorní či linduška horská. Kamenné sutě jsou zase domovem lišejníků rodů pukléřka či šídlovec. Z přírodovědeckého hlediska je přírodní prostředí na Sněžce nenahraditelné a není možné připustit jeho ohrožení a ničení masivním počtem neukázněných návštěvníků.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (32)
Zbyněk Šeděnka
7.6.2021 14:34Miloš Zahradník
7.6.2021 16:20Kolik lidi v tomto state pozna napriklad tu pampelisku krkonosskou kdyz jim ji "anonymne" ukazete? Pet? Deset? Tak by asi znela odpoved jeste pred 70 lety... dnes uz je pocet profesionalnich botaniku a studentu botaniky mnohem vetsi
Opravdu si myslim, ze unikatnost Snezky v ceskem (nemuzu mluvit o nemeckem a polskem) vedomi je zpusobena necim jinym, nez temito sesti zcela nenapadnymi a vedecky (nejspis tedy :) oprostime li se od prehnaneho lokalpatriotismu) nevyznamnymi rostlinkami
Některé z nich nenajdete nikde jinde na světě. Roste zde rozrazil chudobkovitý, pampeliška krkonošská, jestřábník severský nebo bika klasnatá, lipnice plihá a sítina trojklanná
Zbyněk Šeděnka
7.6.2021 17:30 Reaguje na Miloš ZahradníkNapř Josef Dostál - Květena ČSR a ilustrovaný klíč k určení všech cévnatých rostlin, na území Československa planě rostoucích nebo běžně pěstovaných
Miloš Zahradník
7.6.2021 19:41 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaPoznámka: v subalpínském až alpínském stupni východních Krkonoš (mapř. vrchol Sněžky) se vzácně vyskytuje pampeliška krkonošská (obrazová dokumentace není k dispozici), dříve uváděna též pod názvem pampeliška načernalá. Je považována za endemický druh Krkonoš
Zbyněk Šeděnka
7.6.2021 20:31 Reaguje na Miloš ZahradníkMiloš Zahradník
7.6.2021 23:13 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaZbyněk Šeděnka
8.6.2021 11:03 Reaguje na Miloš ZahradníkMiloš Zahradník
8.6.2021 11:37 Reaguje na Zbyněk Šeděnkalaboratorni hratky s hromadou pisku, kamenu a zeminy nejsou nahodou intelektualne zajimavejsi nez nastvany pohled na hromadu mrazem post/ledovych dob usporadaneho kameni, prehazenou nejakymi polskymi burany :)
Kamil Krabice
13.6.2021 10:34 Reaguje na Miloš ZahradníkTakže znova, problém je v neznalosti mas, ale se současným rozjetým inkluzivním školství to bude už jen horší.
Vít Milíč
7.6.2021 18:49Miloš Zahradník
7.6.2021 19:46 Reaguje na Vít MilíčZbyněk Šeděnka
8.6.2021 08:29 Reaguje na Miloš ZahradníkSvatá Prostoto
8.6.2021 09:12 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaJestli si tam chcete v létě postavit a apelovat na ty zástupy, co se tam valí ... směle do toho. Mám jen obavu, že že tam ty strážní věže budete chtít celkem rychle stavět sám. I s palposty.
Miloš Zahradník
8.6.2021 10:30 Reaguje na Zbyněk Šeděnkas poradnym a vzhlednym retezem. Nevadilo by mi ani
"ocipovani" navstevniku a hlidaci kamery, to proste v mistech kde je takovyto naval asi jinak nejde.
Jedine co zduraznuji je aby na strane ochranaru bylo min hysterie, vic velkorysosti a respektu k slusnym navstevnikum a pokud chci apelovat na city navstevniku, nesmim byt prilisny demagog, psat hlouposti (jako latinska jmena tamnich lisejniku) a triviality a neumet vysvetlit, cim ta hora je unikatni a v cem si zaslouzi opravdovy ohled, peci
a velkoryse investice. (Penize na ne prece muzou ochranari ziskat od lanovkaru - maji nad nimi neomezenou moc kterou ne vzdy pouzivaji rozumnym zpusobem. Napriklad to skrceni provozu z Pece. Kdyby
tu lanovku nechali pustit naplno a financne motivovali navstevniky co jen pojedou nahoru a dolu a na kopci se nezdrzi vic, jak par minut byl byten napor navstevnosti na tamni "nenahraditelna arktoalp-inska spolcenstva" ve skutecnosti daleko mensi, nez ted
rýpal lesní
8.6.2021 17:45 Reaguje na Miloš ZahradníkTam, kde příjde jeden, obvykle se chová slušně. Jdou-li tři a více, poškozují. A máte-li jich tam za den 10.000, je to devastace a pomůže jen ohrada na dobytek.
Onlouvám se za upřímnost, ale takto to je.
Dřív, kdo šel nahoru, šel po svých a kdo na to neměl, zůstal dole. Teď si každý myslí, že být na vrcholu je jeho vrchol demokracie, když na to má peníze. Za lanovku jsem platil za celý život jen 5x, jen 2x z toho v ČS. Jinak vždy nahoru i dolů po svých. A zásadně ne v sandálech. Ale většinu tras jsem šel sám, a vždy v pořádku. A s odpadky v batohu. <rl>
Svatá Prostoto
8.6.2021 09:16 Reaguje na Vít MilíčJeště lepší je si v létě za pěkného počasí sednout ke Slezskému domu a dívat se na to, co se valí od lanovky na Kopu.
To Lego z Pece s poměrně striktně nastavenou kapacitou zas takový problém není.
Jirka Černý
8.6.2021 07:52Svatá Prostoto
8.6.2021 09:09 Reaguje na Jirka ČernýNemaj lidi, bo nemají na ně peníze.
Protože co jim ve Vršovicích nenadělí, to nemají.
Konec hlášení.
Anežka M
8.6.2021 10:05Lepší si to přiznat a vybudovat zázemí tomu odpovídající, než se tvářit, že jde o divočinu, kudy jen shodou okolností chodí davy lidí.
A to zázemí udělat hezky a důstojně, ne jak košáry na ovce. Kapacitně tak, aby odpovídalo denní kvótě návštěvníků (které se v budoucnu nevyhneme).
Vzdálenější okolí od stezek a zbytek Krkonoš chránit jako divočinu.
A nebrečte, ochránci, a trochu pozpytujte svědomí. Lidi jsou lidi, nedonutíte je, aby si seděli na hlavách nebo si dali šlofíka uprostřed cestičky. Chytejte a trestejte skutečné hulváty (motorkáře, čtyřkolkáře, skútraře). Ty fotky vám moc nepomáhají, kam jako si mají lidi sednout/lehnout, aby přes ně kolemjdoucí neklopýtali?
Miloš Zahradník
8.6.2021 10:41 Reaguje na Anežka Mneskodil. Ani to pripadne hazeni odpadku neukaznenymi turisty dolu z lanovky by taky nemusel byt neresitelny problem, kamery, pokuty a rozumna struktura nabidky v bufetu by to vyresily) No a za delsi nez
nekolikaminutovy pobyt nahore ci za luxus jit dolu pesky (nahoru to obvykle tolik nevadi, stoupajici turista cestu a jeji okoli nici mene) - necht si milovnici hor nalezite priplati, proc ne
Svatá Prostoto
8.6.2021 12:42 Reaguje na Miloš ZahradníkJá mám pocit, že moc ne.
Protože nahoru vede lanovka jen od nás, která má omezenou kapacitu. Hlavní nápor je ale z Polska, kde lanovka vede jen na Kopu. A má kapacitu výrazně vyšší.
Miloš Zahradník
8.6.2021 14:46 Reaguje na Svatá Prostotopristupovych cest na takto superatraktivni vrcholy.
Prikladem budiz "papezska" (ci Mussoliniho) lanovka na Gran Sasso pobliz Rima. Tam je ten vapencovy podklad jeste mnohem zranitelnejsi a presto vegetace strmych svahu pod lanovkou vypada velmi zachovale
Miloš Zahradník
8.6.2021 14:46 Reaguje na Svatá Prostotopristupovych cest na takto superatraktivni vrcholy.
Prikladem budiz "papezska" (ci Mussoliniho) lanovka na Gran Sasso pobliz Rima. Tam je ten vapencovy podklad jeste mnohem zranitelnejsi a presto vegetace strmych svahu pod lanovkou vypada velmi zachovale
Svatá Prostoto
8.6.2021 16:10 Reaguje na Miloš ZahradníkPod lanovkou je to ok, až po Růžovou horu, pak ale dráhu lanovky kopíruje žlutá TČ.
Hlavní céres dostává Sněžka v horní části okolo všech 3 značených tur cest (i když Jubilejní je s ohledem na svoji šíři celkem v klidu).
Z naší strany velká část lanovkářů jdou dolů po svých, navýšení kapacity lanovky z naší strany tak situaci pouze zhorší.
Jak jsem psal ... tam je nej si někdy v létě sednout ke Slezskýmu domu a dívat se:-)
Miloš Zahradník
8.6.2021 18:39 Reaguje na Svatá ProstotoPridam tri ilustracni snimky z me navstevy Snezky pred 13 lety, od te doby jsem tam nebyl ... On ale architekt tech taliru je docela sympatak, cetl jsem s nim - nejspis v casopise Krkonose? zajimavy rozhovor pred casem
https://photos.app.goo.gl/eRJd6A8MZSmkwVQr7
https://photos.app.goo.gl/2aWJaYG6DPnj9QPs7
https://photos.app.goo.gl/W5nBwyuqaobBZwhK9
Plus mene sentimentality od ochranaru. Rozslapane cestu jsou sice ohavne ale to je hlavne esteticky problem, rekl bych ze na 90% plochy nasi nejvyssi hory nevstupuji bud zadni navstevnici nebo jen ojedinele (jako napr. vedci z Krnapu studujici rozsireni pampelisky krkonosske :) plus vyjimecne nekdo velmi neukazneny nebo zbloudily
Svatá Prostoto
9.6.2021 09:12 Reaguje na Miloš ZahradníkTak tohle bych chtěl vidět vv sezóně v praxi, nehledě na velmi pravděpodobnou (víc se mi to studovat nechce) nelegálnost takového postupu.
Nehledě na to, že když se opravdu dobře podíváte na mapu, tak zjistíte, že větší část té vrcholové plošinky je polská.
Jinak je prostě vidět, že to tam neznáte ... nic ve zlém.
BTW ... ono je navíc spousta dní v roce, dní v roce, kdy tam budete prakticky sám, to zatížení je koncentrováno do celkově relativně malého časového úseku, ale v něm je to právě masakr.
Miloš Zahradník
9.6.2021 11:43 Reaguje na Svatá ProstotoJeste obecnou poznamku. Jde jiste o multidisciplinarni problem do ktereho maji co mluvit botanici, ochranari, mistni obce, horska sluzba, ekonomove atd. Jednu profesi bych nechal co nejvic v pozadi, kdyz tak pouze s poradnim hlasem. Pravniky. Prijde mi silene, kdyz o otazce rozsireni pampelisky ci rozrazilu rozhoduji pravnici. Nemene silene je, ovsem kdyz pravnici vezmou do svych rukou otazku "globalniho oteplovani" ale to uz jsme u globalnich zalezitosti. Zustanme na vrcholu Snezky a ja zopakuji svou uplne pocatecni otazku. Ukazte mi prosim areal rozsireni tamni "arktoalpinske" varianty pampelisky rozrazilu v 50m okoli vrcholove plosiny
Svatá Prostoto
9.6.2021 14:58 Reaguje na Miloš ZahradníkMiloš Zahradník
10.6.2021 09:29 Reaguje na Svatá ProstotoTrihranny vrchol Snezky ma tri znacne odlisna uboci. Botanicky asi "nejcennejsi" je ten cesky svah do Obriho dolu -ale tam zadna devastace nehrozi. Svah do Lviho dolu je asi mene pozoruhodny a tez neni nejak prelidnen. Zbyva severni, hodne kamenity svah do Polska (+ prilehle hrebenove pristupove cesty a ta silnice jeste od Nemcu) ktery je seslapavan sice tisicehloavymi davy turistu ale rychlosti tak jeden milimetr rocne. (Na skalnatem podkladu jeste mnohem mene.) Tam at si buransti Polaci koneckoncu delaji co chteji! vcetne treba zavodu automobilu do vrchu ;) Ceska strana te hory (s vyjimkou tedy vrcholove plosiny ktera si zaslouzi stejne velkorysou upravu jako nejvyznamnejsi namesti ve meste) je dle meho nazoru ochranitelna rozumnym provozem ceske lanovky. Napr. - domnivam se - cenou listku stanovenou zadarmo dolu, trzni cenou smerem nahoru a poplatkem za dlohodobejsi pobyvani na vrcholu. Nejsem pritelem nejakych covid passu ale ocipovani navstevniku Snezky
-stejne tak jako treba navstevniku fotbaloveho zapasu apod. by mi prislo jako rozumna vec :)
Břetislav Machaček
8.6.2021 19:09Za přírodou? No nevím, ale v tom randálu neuvidí ze zvířat nic, bez toho,
že by šli za tu pásku, tak ani nic vzácného z rostlin a ty výhledy? Ono
to je tak trochu móda pochválit se selfíčkem na Sněžce, koupit si odznak,
známku, či magnetku a hajdy domů ji připnout na mapu svých cest. Mne ty hordy turistů od návštěvy podobných lákadel odradily už dávno. Začalo to
vše nenápadně a dlouho to bylo únosné, protože výstupy byly náročné a
mnohé to odradilo. Dnes to díky lanovce zvládne pomalu každý a tak se
tam děje to, co už není únosné. Komercionalizace turistiky na odvětví
vynášející slušné příjmy se chopili ti, kteří ji propagují, zpřístupňují
ta místa, budují tam atrakce, restaurace a ubytování. Obce tomu fandí
kvůli příjmům z parkovného, pokut, daní a výsledkem jsou hordy návštěvníků a další zpřístupňování a budování hotelových a restauračních kapacit.
Kdo hledá, ten najde klid opuštěných neatraktivních míst a střeží jejich
opuštěnost. Nikomu už neříkám, co tam žije, roste a jaký tam je klid,
protože co člověk, tak na sebe nabalí jiného a časem je to Václavák.
Nebýt tam lanovka a občerstvení, tak tam přijde pár stovek lidí a ne
ty tisíce. To je to, co sníží tlak na podobné hory, jako je Sněžka
a taky ubrat na propagaci a reklamě.
Martina Vránová
8.6.2021 19:18 Reaguje na Břetislav MachačekV zájmu "turistického ruchu" se zpřístupňuje a umožňuje snadné dosažení cíle v jakákoli lokalitě na světě. (Před časem jsem nejdřív fotku s frontou lidí na vrchol M. Everestu považovala za jednu z vtipných fotomontáží).
Ale vrátila bych se k těm květinám, potažmo i živočišným druhům - otázka, zda má cenu nebo je nutné nějaký druh chránit (protože je beztak neznámý, nenápadný, nezajímavý), taková otázka snad ani nestojí....
Bohužel jak vidím z několika ohlasů, stojí.
Břetislav Machaček
10.6.2021 15:49 Reaguje na Martina Vránovátěm rostlinám neublíží, ale tisíce jich ty rostliny
doslova roznesou na kopytech(botách). Kdysi se mohl
tremp natáhnout do trávy na horské louce a ničemu
neublížil, ale ty tisíce nedovolí ani ničemu vyrůst.
Masovost je špatná všude, vždy a ve všem, ale člověk je
stádní tvor a mnohým anonymní stádo vyhovuje i k pácháni
zla. V davu i trpaslíkovi narostou ramena a udělá to, co
by se sám nikdy neodvážil. Proto dav nerespektuje zákazy
a východiskem bude jednou buď omezení počtu turistů a
nebo ploty a mastné pokuty. Já jsem spíše pro vypnutí
lanovek a zákazy vjezdu až téměř na místo. Výjimku dejme
invalidům a lidem s omezenou hybností, ale mladí a zdraví
ať si svůj "zážitek" zaslouží i námahou a bude po těch
masových výstupech a frontách "na čumendu". Někteří tu
navrhují rezervaci placeného termínu výstupu, ale to
dnes odradí pouze opravdové milovníky přírody. Ostatní
si to objednají, zaplatí a užijí si toho jako kina.
Platit za přírodu nepovažuji za správné, protože je to
prozatím většinou státní majetek a ne nějaké to kino.
Neberme si příklady ze zahraničí, kde sejít z cesty je
nemožné i kvůli vyčůráni a to nehovořím o malině na
kterou dostane chuť třeba dítě. To je extrém, kterého
bych se u nás nechtěl dožít.