Chytrá recyklace betonu pomůže s poválečnou obnovou Ukrajiny
Takže i v zemích, kde většinou materiály nemrhají a výběhový beton zpracovávají, nepřesahuje míra recyklace deset procent. Nejlépe v Evropě si stojí Švýcarsko, kde objem betonu recyklují z 18 procent.
Problém to je, protože produkce stavebního betonu je globálně odpovědná za osm procent všech antropogenních emisí. Přesnější je tedy říct, že za to nemůže ani tak samotný beton, jako jedna účinná složka pro jeho výrobu, cement. A že když recyklujeme starý beton na štěrk, cement a s ním vydané emise tím nazpět nezískáme.
Potřeba betonu a s ním spojená spotřeba emisně nepřehlédnutelného cementu je zkrátka pořádnou dírou v uhlíkové bilanci, kterou je v rámci cirkulární ekonomiky nesnadné zalepit.
Na řešení a efektivnější recyklaci proto začal pracovat tým složený z nizozemských a belgických výzkumníků, vedených profesorem Hubertem Rahierem z Vrije Universiteit Brussel. Navrhli a vyvinuli přístup, který umožňuje vydělit ze starého betonu nejen štěrk a písek, ale také ono pojivo, cement.
Znovupoužitelný cement
„Písek a štěrk se z betonu uvolní, pokud ho určitým způsobem mechanicky rozemelete. Jemnější frakce, část obsahující hydratovaný a tedy ‚hotový‛ cement, se dá znovu zpracovat, dokud není znovupoužitelná jako pojivo,“ popisuje Rahier.
Jak toho lze dosáhnout? S pomocí speciální průmyslové mikrovlnné trouby, která cement z jemné frakce nahřeje na 600 °C, čímž ji vymaní z chemické vazby a vrátí ji do znovu použitelného stavu.
Rahier s kolegy nezůstali u teorie a laboratorních pokusů ve formátu kuchyňské mikrovlnky, ale ve spolupráci s nizozemskou společností Slim Breker vytvořila prototyp stroje, zvaného SmartCrusher. Je to kombinovaná průmyslová drtička, uzpůsobená na náležité objemy stavebního odpadu. A kromě mechanického drcení a separace drceného betonového štěrku nabízí i onu obří pec, k vydělení a jímání cementového pojiva.
Aby to celé bylo ještě o něco zajímavější, SmartCrusher získává energii na svůj provoz ze solárních panelů. „Takže ten proces recyklace betonu na základní ingredience běží bez dalších emisí uhlíku,“ dodává Rahier. Nizozemsko-belgický SmartCrusher zatím ustál provozní testy – obstál na výbornou – ale vypadá to, že na svou největší příležitost dosud čeká.
Svou premiéru si totiž má odbýt na Ukrajině.
Obnova s ohledem na udržitelnost
Země zdevastovaná po ruské invazi válkou se totiž utápí v troskách budov. Přes 120 000 rodinných domů a 20 000 bytů se bombardováním a dělostřeleckou palbou změnilo na sutiny.
Odhady škod na ukrajinské infrastruktuře už dávno přesahují 128 miliard eur. To vše bude zapotřebí, až jednou válka skončí, znovu postavit.
A Dmitry Rodionov, majitel velké stavební firmy Kopach Profi, by byl rád, kdyby ta poválečná obnova země proběhla co nejudržitelnější formou.
V dosavadním průběhu války přišla jeho firma prakticky o celý profil podnikání. Ze stavitelů a výrobců stavebních materiálů se museli přeorientovat na demoliční firmu, která zpracovává suť ze zničených obydlí.
Každý týden jim „pod rukama“ projde okolo 200 000 tun stavebního odpadu. A právě ten objem odpadů, které jsou v případě betonu recyklovány zatím jen na štěrk, vedl Rodionova k oslovení profesora Rahiera. Belgicko-nizozemská společnost Slim Breker byla jejich domluvou nadšená, protože jejich vynález se může zásadním způsobem propsat do toho, jak poválečná obnova Ukrajiny proběhne.
Vyzískat podstatnou část emisně náročného cementu z tepelně recyklovaného betonu (bez vzniku dalších emisí) by pro ně bylo fantastickou ukázkou možností této nové technologie.
Miliony tun stavebních odpadů by tak nemusely skončit na skládkách, ani být využity jako třetiřadá podkladová výplň.
„Řada obydlených oblastí v naší zemi byla částečně nebo zcela zničena,“ říká Rodionov. „Při obnově a opravách té kolosální destrukce bychom proto rádi vsadili na recyklaci stavebního odpadu, vzniklého ze zbouraných budov a staveb. A chtěli bychom toho dosáhnout s co nejmenší újmou pro životní prostředí.“
Přečtěte si také |
Paradox války: na Ukrajině se od začátku bojů zlepšila kvalita ovzduší
Podle zpráv je společnost Slim Breker schopná vyslat několik zařízení SmartCrusher krátce po novém roku.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Válka kontaminuje půdu i vodu kovy a zbytky výbušnin, upozornili experti
Čeští ochránci přírody pomohou ukrajinským kolegům s úpravou legislativy podle EU
V okolí Kyjeva hoří lesní požáry. V ukrajinském hlavním městě je špatné ovzduší
Další články autora |
Umělý velrybí trus. Vědci testují, zda pomůže schopnosti oceánů pohlcovat oxid uhličitý. Vypadá to slibně
Radomír Dohnal: Existuje propojení mezinárodního boje proti klimatu s mezinárodním terorismem?
Hřbitovy jsou cenná útočiště živé přírody ve městech, objasňuje studieOnline diskuse
Všechny komentáře (6)
Lukas B.
12.7.2023 13:10co však tuším je, jaká je energetická náročnost výroby cementu a čím se primární surovina (slínky) už skoro století částečně nahrazují. do výrobku (cement, anebo tedy stavební pojivo obecně) se dá přidat odpad, který je takto zrecyklovanou surovinou v jednom jediném případě, a to jsou-li parametry odpadu=suroviny nějak rozumně stálých parametrů. a to je prosímpěkně velmi těžké dodržet i u takových tradičních složek směsných cementů, jako je popílek nebo vysokopecní struska. jedná-li se o vybouraný beton, je to trošku oříšek. prvním krokem je separace železa, to je poměrně ajnfach, drtička a magnet. ale pak máme kontaminaci živicí (všelijaké izolace), sírou (sádra v pozemních stavbách), máme tam barvy-laky (skoro všude), může být kontaminace mastnou špínou a ropnými produkty, solí, cukrem a jeho kvasnými produkty (zemědělské stavby)... no a do toho je beton umíchaný pokaždé z jiného kameniva (od křemence po vápenec) a teď si představme hromadu sutě každej pes jiná ves a představme si, že to máme v průmyslovém měřítku přepracovat a výsledný produkt by měl stát v jednotkách kč za kilogram a měl by být nějak rozumně bezpečný (stačí že to omezíme jen na obsah těžkých kovů, je-li ve starém betonu struska, dá se očekávat namátkou stroncium, kadmium...)
Pavel Jeřábek
12.7.2023 22:17 Reaguje na Lukas B.Vždyť jde jen recyklovat tímto způsobem jen část "čistých" betonů.
A to se nechá řešit, že stavba s kontaminovaným betonem na tuto recyklaci nepůjde.
A pokud jde o nevybuchlou munici - ta se musí řešit i při obyčejném odvozu sutin na skládku.
Lukas B.
13.7.2023 10:42 Reaguje na Pavel Jeřábektady se bavíme o nevyklizených domech, fabrikách, skladech, stavbách technické infrastruktury atakdále.
pro jednoduchost: takový panelák ze 70.-80. let. je tam docela dost betonu (samotné panely pláště jsou ovšem sendviče nosná vrstva-polystyren-monierka) a je to dost vyztužené (počítejme kolem 80 kg výztuže na kubík betonu). jsou tam nějaké dozdívky (cihly, vápno, pórobeton). je tam docela dost živice (izolace, zálivky lícových spár). je tam elektroinstalace a vodoinstalace. je tam sklo (okna, nádobí). je tam docela dost azbestu (protipožární konstrukce) a hmot na bázi dřeva (umakartová jádra, dveře, okna, kuchyňské linky, nábytek). některý byty jsou rekonstruované, a tak je tam dost sádry a minerální vlny. dost starých plastů (podlahové krytiny). hodně textilu, papíru, nějaké zásoby jídla, nějaká ta drogerie (a některá docela agresivní, třeba starší prostředky na čištění odpadů). u paneláku parkovala auta (takže je to kontaminované vším z čeho jsou auta). máte prostě hromadu směsného bordelu.
