https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/divoke-orchideje-v-topolovych-plantazich
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Divoké orchideje v topolových plantážích

22.10.2022 06:43 | PRAHA (Ekolist.cz)
Topolová plantáž v Maďarsku
Topolová plantáž v Maďarsku
Foto | L. Simán / Preslia
Topolové monokultury jsou společně s vrbami nejčastějšími druhy pěstovaných rychle rostoucích dřevin. Ačkoliv se většinou tyto druhy a plantáže považují za málo hodnotné pro krajinu, v poslední době získávají uznání pro svou mnohostrannou roli v ekologickém inženýrství, jako je například ukládání uhlíku, půdní remediace nebo produkce bioenergie. Biodiverzita plantáží je dlouhodobě opomíjená, a právě tuto problematiku popisují ve své studii vědci z Univerzity z Debrecenu v Maďarsku.
 
V rámci systematického botanického průzkumu popsali 232 topolových plantáží ve střední Evropě s cílem posoudit jejich rostlinnou diverzitu se zaměřením na suchozemské orchideje. Na základě průzkumu těchto plantáží zjistili, že téměř 60 % topolových monokultur ukrývá suchozemské orchideje, některé i s několika tisíci exempláři v rámci jedné plantáže. Celkem bylo nalezeno 15 různých druhů suchozemských orchidejí, včetně taxonů s omezeným rozšířením nebo ohroženým statusem. Pravděpodobnost výskytu orchidejí je nejvyšší ve starších a větších topolových plantážích, které se vyznačují vysokým obsahem celkové organické hmoty a vysokým pH půdy.

Komerční topolové monokultury jsou dlouhodobě středem pozornosti pro svou vysokou ekonomickou hodnotu, nicméně v poslední době si získaly v mnoha zemích pozornost i díky jejich přínosu pro životní prostředí. Nyní jsou široce uznávány jako účinný systém pro fixaci energie, který by mohl částečně nahradit fosilní paliva.

Nesporný je také jejich příznivý vliv při fytoremediaci, kdy z půdy dokáží odstraňovat například některé rizikové prvky tím, že je čerpají kořeny a zabudovávají je do své biomasy. Následným sklizením a odstraněním této biomasy klesá přístupný podíl specifických negativních látek v půdě. Nicméně i přes jejich stále rostoucí rozlohu a ekonomický význam je jejich přínos pro biodiverzitu málo studován a chápán širokou veřejností.

Monokultury produkující biomasu lze obecně považovat za stanoviště s minimální biologickou rozmanitostí, netypickým bylinným patrem a často jsou složeny z nepůvodních druhů. Topolové monokultury jsou často označovány jako “zelená poušť” a přírodní hodnoty těchto porostů jsou značně podceňovány.

Obecně panují názory odsuzující monokultury produkující energii jako hrozbu pro biologickou rozmanitost. Ve skutečnosti pozitivní u rychle rostoucích dřevin je poměrně dobře rozvinuté bylinné patro, což má za následek celkově hodnotnou a rozmanitou flóru, která nabízí příznivé podmínky pro rozvoj fauny. Tento jev se u typického zemědělství nevyskytuje.

Orchideje jsou ideálními bioindikátory antropogenních biotopů. Především díky jejich vysoké diverzitě, jejich ochranářskému významu a pravděpodobnosti kolonizace antropogenních biotopů (jako jsou například opuštěné doly, hřbitovy nebo krajnice u silnic). Výskyt suchozemských orchidejí je opakovaně dokumentován v nejrůznějších plantážích, včetně kávových, kakaových, kaučukových, olivových nebo kaštanových.

Orchidej Okrotice bílá v hybridní topolové monokultuře
Orchidej Okrotice bílá v hybridní topolové monokultuře
Foto | Attila Molnár V. / Preslia

První zmínky o výskytu orchidejí v evropských topolových plantážích pochází z roku 1991 z Polska, kde na jedné plantáži byly nalezeny tři taxony orchidejí. Při dalším bádání byly orchideje objeveny i v dalších 15 evropských zemích, kde bylo popsáno celkem 32 taxonů orchidejí.

Předpokládá se, že úspěšnost osídlení a kolonizace suchozemských orchidejí v antropogenně narušených stanovištích souvisí s jejich schopností rozptylu, stejně jako s jejich tolerancí vůči stresu. Plody orchidejí totiž obsahují tisíce prachových semen, což jim umožňuje kolonizovat nová stanoviště prostřednictví anemochorního šíření i do velmi vzdálených míst.

Podle výsledků maďarské studie se nacházel alespoň jeden zástupce orchidejí na většině (59,9 %) zkoumaných topolových plantážích. Celkové množství orchidejí čítalo 15 druhů ze 7 rodů. Nejrozšířenějším druhem byl Epipactis tallosii (57 plantáží), Cephalanthera damasonium (45 plantáží) a Epipactis helleborine (44 plantáží). Celkový počet jedinců se pohyboval od jednoho do 10 251 jedinců.

Topolové plantáže, bez ohledu na jejich přirozenost, jsou významným stanovištěm pro suchozemské orchideje. To zásadním způsobem zvyšuje význam topolových plantáží ve srovnání s jinými. Topolové plantáže se tak zdají být přínosné nejen pro bioenergetiku a pěstování biomasy, ale i pro místní rostlinné druhy a biodiverzitu obecně.

Přeloženo a shrnuto z: Suvages K, Vincze O, Loki V, Lovas-Kiss A, Takacs A, Fekete R, Budai JT, Molnar AV. 2022. Native and alien poplar plantations are important habitats for terrestrial orchids. Preslia 94: 429-445.


reklama

 
foto - Pospíšil Vojtěch
Vojtěch Pospíšil
Autor je konzultant CZ Biom - České sdružení pro biomasu pro oblasti pevná biomasa a kritéria udržitelnosti.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (21)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MU

Michal Ukropec

22.10.2022 06:48
Ano. Všechny monokultury jsou přínosem pro ekologii. Nejen topol. Ale i smrk, kukuřice do bioplynky, nebo řepka pro MEŘO. S ekologismem na věčné časy a nikdy jinak!
Odpovědět
JO

Jarka O.

22.10.2022 08:15
Tak nepůvodní topolove plantáže nevadí a smrk má být ménecenny? Také jsou topoy a osiky alergenni, smrk naopak léčivý.
Odpovědět
Pe

Pepa

22.10.2022 08:23 Reaguje na Jarka O.
Ne, proč? To napsal kdo, kdy? Cituje prosím.
Odpovědět
JO

Jarka O.

22.10.2022 08:49 Reaguje na Pepa

Můžete se podívat třeba do sekce Příroda. 25.9.22.Zkusme zakládat nové lesy jinak.
Odpovědět
Anyr

Anyr

22.10.2022 23:07 Reaguje na Jarka O.
Smrk vyčerpává a silně okyseluje půdu jehličím. Navíc patří výhradně do horských poloh, protože během sucha v nížinách strádá, je náchylný k nemocem a poškození hmyzem, například kůrovcem, a následně plošně odumírá. Dále, topol je živnou rostlinou pro určité druhy "vítaných" hmyzáků, včetně motýlů. A tak podobně.
Absolutně nelze smrk srovnávat s jakýmkoliv listnáčem, který znám.
A za alergie si může lidstvo samo. Netřeba trestat stromy za chyby lidí.

Stačí prostě studovat, Jarko.
Odpovědět
JO

Jarka O.

23.10.2022 09:37 Reaguje na Anyr

Stanoviště, meteorologické a geologické podmínky limitují život všech organismu. Jde i o slova monokultura a nepůvodní. Jaký je rozdíl mezi : Topol odebírá z půdy škodliviny a : Smrk vyčerpává půdu? Jsou to 2 popisy téže situace. Proto se např používá hnojení. Nepůvodní (nevadí?!) rychlerostouci topol je typická biofabrika, pole, náhražka mnohem efektivnějších paliv. 80lety smrkový les je již stabilizovaný ekosystém. "Absolutně nejde smrk..." jejej, stromovy rasismus. "
Za alergie si.. " Souhlas.
" Netřeba trestat stromy... " Absolutní souhlas. Tak proč ten smrk trestate? Toto neni z mé strany nenávist k jiným stromům. Jako topivo je výborný buk, tak budou vznikat bukové monokultury? Jak chcete pěstovat ve velkém? V malém jde všechno, ale velké plochy potřebujete také.
Krom studia vám přidám jedno pozorování kulturní krajiny ve Slovinsku: dům stojící ve stínu 7 krásných vzrostlých smrků na kopci nad hektary a hektary vinic, na zahrádce vedle smrků broskvone, lesy v blízkosti smíšené, mj. jedlé kaštany. Krása. Pro mě příklad plasticity přírody a souznění s člověkem, pro vás? A Šumava a Vysočina jsou nížiny?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

23.10.2022 10:16 Reaguje na Jarka O.
S největší pravděpodobností smrk pančičův - to by vám naši lesáci dali...
Odpovědět
JO

Jarka O.

26.10.2022 10:39 Reaguje na Jakub Graňák
Vida, smrk do teplých, vysychavých poloh:) Zdá se, že se mu výborně daří na půdách s dostatkem vápníku, tak lokality by se pro něj našly, vápník mmch. mají rády orchideje. Dřevo bude asi podobné jako jiné smrky, takže jako stavební materiál by se dalo použít?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

27.10.2022 07:33 Reaguje na Jarka O.
Má jednu, pro lesnictví podstatnou "vadu", roste pomalu.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

24.10.2022 08:51 Reaguje na Anyr
Jakákoliv monokultura je zlo. Stejně jako monokulturní myšlení.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

11.11.2022 14:00 Reaguje na Michal Ukropec
jakákoliv monokultura není zlo. Vzpomeňta třeba na přirozené rákosiny nebo olšiny;)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

22.10.2022 08:38
To označení "zelená poušť" je docela výstižné, protože třeba pro hmyz a potažmo ptáky je topol velmi neaktraktivní dřevina, v porovnání např s dubinou, či třeba vrbovou plantáží. Takže zjištěný výskyt orchidejí činí toto moderní hospodaření aspoň trochu ekologickým. Vedle chemizovaných polních kultur přece jen jakási naděje do budoucna...
Odpovědět
ss

smějící se bestie

22.10.2022 08:45 Reaguje na Karel Zvářal
Topoly se spíše hodí do krajiny, co by větrolamové aleje, ale tak s životností do 50let.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

24.10.2022 08:04 Reaguje na Karel Zvářal
Tak ale hlavně se u energetických topolů musí bezpodmínečně dodržovat podmínka sklízení té plantáže nejpozději asi osmý rok. Protože pokud se ty topoly nechají růst déle, začnou kvést a potom, protože to jsou cizokrajní kříženci, vnášejí do krajiny nepůvodní geny. A ničí naši samovolně se udržující populaci našich původních topolů vyskytujících se hlavně v lužních lesích. Tuším Topol Černý a Topol Bílý.
To je právě zásadní podmínka, která limituje provozování těch topolových plantáží. A která, jak koukám, není na fotkách přiložených k tomuto článku dodržena, ty topoly, zvláště na druhé fotografii, jsou určitě starší než osmileté.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

22.10.2022 09:03
Epipactis tallosii Je sice u nás původní, ale v současnosti taky upřednostňuje topolové plantáže.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

23.10.2022 10:24
Paráda! Tak už je tu argument, proč se nebránit plantážím nepůvodních
dřevin pro energetiku. Už jsem to tu popisoval, jak jeden "průkopník"
pěstování japonských topolů zalesnil louku. Prvá sklizeň paráda, druhá
o něco slabší a nyní neduživé pruty, neb už vydrancovaly z půdy živiny.
Načerno je nyní hnojí vodou ze žumpy, aby mu vyrostlo alespoň něco.
Podmínkou pro úspěšné pěstování mohou být cyklicky zaplavované říční
nivy s doplňováním živin z nánosů a nebo je pěstovat kolem čističek
odpadních vod a zavlažovat je "vyčištěnou" vodou bez rizika, že ta
voda otráví řeku. Jiné opodstatnění pro ně nevidím a nenapraví to
ani ty orchideje.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

23.10.2022 10:38 Reaguje na Břetislav Machaček
Tak čísla hovoří jasně. Na vyhnojené půdě a s dostatkem živin je přírůstek až 10 - 15 tun biomasy z hektaru ročně, na nehnojené půdě, kde živiny přicházejí hlavně přirozeným rozkladem podložní horniny je přírůstek odhadem 3 - 5 tun dřevité biomasy z hektaru ročně. Jestli se tam objevují jen neduživé pruty, tak je problém spíš v něčem jiném. Půdě nevhodné pro topoly, vodnímu režimu nevhodnému pro topoly atd. Ono to nevypadá, ale energetický topol vyžaduje pro prosperitu poměrně úzké rozmezí podmínek. Pokud jsou ty místní podmínky mimo, je třeba na produkci biomasy buď hledat jiné dřeviny, kterým vyhovují víc nebo to "přerážet" intenzívním hnojením.
Jinak obecně se mně pásy osazené těmi energetickými topoly jeví jako dobrá možnost záchytu a využití živin, které jinak z hnojených ploch, polí unikají bez užitku do vodních toků, případně spodních vod. Totéž možná platí pro původní druhy našich topolů používaných ve vlhčí krajině jako větrolamy. Topoly mohou využívat takové uniklé živiny a současně svým listím často končícím na tom poli mohou část uniklých živin navracet na pole zpět.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

24.10.2022 08:53 Reaguje na Břetislav Machaček
1*.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

23.10.2022 10:25
To je čistě o detailech. Jednak o detailech místních podmínek konkrétní topolové plantáže, jednak složení matečné horniny, ze které ta půda vznikla a tudíž přirozený obsah živin v půdě, a zavedený vodní režim na tom místě. A potom to je o detailech konkrétního provozvání té topolové plantáže. Pokud ty vstupní podmínky a hospodaření na takových topolových plantáží budou vhodné, může to být docela ekologicky přívětivý biotop. I když energetické topoly jsou z hlediska ochrany přírody docela nechutní nepůvodní kříženci cizokrajných druhů topolů. Na rozdíl třeba od smrku, který je u nás původní a jehož monokultury jsou ostrakizovány hloupými nevzdělanými zelenými aktivisty.
Odpovědět
Sl

Slovan

23.10.2022 14:06
Lesy neuzdravíme žádnými plantážemi topolu!
Lesy uzdravíme pouze tím, že dáme větší prostor přírodě a šetrnému způsobu hospodaření v hospodářských lesích v kombinaci s bezzásahovými plochami v chráněných územích!

S energetikou ze dřeva nechť jdou všichni někam! Větší podíl těchto zdrojů by neznamenal nic jiného, než další devastaci lesů - a ve jménu čeho? Ve jménu přírody určitě ne, ta by zase trpěla. Jsou jiné zdroje, které je potřeba budovat a tím zároveň podpořit jejich zlepšování.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

24.10.2022 15:54 Reaguje na Slovan
Tak ono se plantáže třeba těch energetických topolů nemusí nutně používat jen na produkci biomasy na pálení. Klidně se mohou používat, pokud budememe mít dost energie z jiných zdrojů, třeba na produkci suroviny na výrobu celulózy, papírů a dalšího spotřebního materiálu. Rozhodně to bude lepší možnost než jen kvůli produkci celulózy kácet další lesy.
Nebo se mohou používat na výrobu stavebních produktů. Třeba na výrobu velkoplošných štěpin na produkci třeba OSB desek a podobných materiálů. Když ne rovnou všelijaké dřevotřískové lepené a lisované desky. Nebo možná i, když se plantáž použije na produkci silnějšího dřeva, tak technologií lepení na všelijaké nosníky a další komponenty. Topolové dřevo je sice měkké a není moc nosné, ale to je jen otázka kombinace snadného získávání příslušného dřeva a jeho snadného zpracování, které dřevo bude nakonec pro produkci dřevěných lepených nosníků nejvýhodnější. Jestli nějaké tvrdé, bukové, dubové nebo o něco měkčí nějaké méně tvrdé nebo měkké jako to topolové.
Nebo třeba dřevo z dalšího rychle rostoucího stromu, jako je bnapříklad paulownie. Či z rychle rostoucího tropického dřeva, jako jsou třeba brazilské plantáže eukalyptů.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist