https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/dnes-zacal-tyden-skleneneho-zabijaka.pomozte-zmapovat-budovy-o-ktere-se-zabijeji-ptaci
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Dnes začal Týden skleněného zabijáka. Pomozte zmapovat budovy, o které se zabíjejí ptáci

23.9.2024 17:09 | PRAHA (Ekolist.cz)
Skleněné budovy fungují jako zrcadlo. Náraz do skla je pro ptáky často smrtelný. Na snímku ledňáček říční.
Skleněné budovy fungují jako zrcadlo. Náraz do skla je pro ptáky často smrtelný. Na snímku ledňáček říční.
Foto | Kateřina Ševčíková / Česká společnost ornitologická
Milion ptáků ročně přijde v Česku o život poté, co narazí do prosklené překážky, odhadují ornitologové. Aby zmapovali nebezpečná místa, organizují 23.–29. září akci Týden skleněného zabijáka, ve které budou odborníci i veřejnost pátrat po místech, kde ptáci narážejí do skel. Nejčastěji jde o zrcadlící pláště obchodních center či moderních výškových domů, průhledné spojovací krčky budov, ale i prosklené stěny zastávek . Údaje získané při hromadném mapování ptáků zabitých o sklo poskytnou České společnosti ornitologické (ČSO) přesnější čísla a jasné argumenty pro jednání s majiteli nebezpečných objektů.
 
Jde o jednu z nejčastějších příčin úmrtí ptáků. Odhady odborníků hovoří o milionu ptáků v Česku a jedné až dvou miliardách ptáků na celém světě, kteří každoročně zahynou po nárazu do skleněné plochy.

„Náraz do prosklené plochy patří vedle sražení autem a úhynu na drátech a sloupech vysokého napětí k nejčastějším důvodům, proč u nás divoce žijící ptáci hynou. Problém ale není tolik viditelný. Zatímco mrtvé ptáky na silnicích nebo pod vysokým napětím vidíme často, opeřence, kteří zahynou po nárazu do skleněné plochy, úklidové čety velmi rychle odstraní. Jde o neviditelný, ale velký problém,“ zdůrazňuje Lukáš Viktora, který se v ČSO zabývá ochranou ptáků ve městech.

Podle Viktory jsou pro ptáky nejnebezpečnější skleněné plochy, které jsou buď průhledné, nebo zrcadlící. Největší riziko nastává, když je takováto plocha umístěná ve větším množství zeleně, kde se pohybuje i velké množství ptáků, např. v parcích, v lese nebo na břehu řeky.

Prosklený roh výškové budovy je naprosto průhledný a rychle letící pták nemá šanci rozpoznat překážku. Umístěná silueta dravce není řešení. Pták ji obletí a stejně narazí do skla.
Prosklený roh výškové budovy je naprosto průhledný a rychle letící pták nemá šanci rozpoznat překážku. Umístěná silueta dravce není řešení. Pták ji obletí a stejně narazí do skla.
Foto | Ludmila Korešová / Česká společnost ornitologická

Rizikem se tak v posledních letech stávají i čím dál oblíbenější zážitkové tiny housy (tzv. glamping), které mají často prosklenou celou stěnu a jsou posazené na samotě, přímo v zeleni, takže se jedná o velmi nebezpečné pasti pro ptáky.

„Ptáci se pohybují výrazně rychleji než savci a na rozdíl od lidí mají oči umístěné po stranách hlavy, proto vidí nejostřeji do stran. Také nedovedou rozlišit, co je skutečnost a co je její zrcadlový obraz. Průhledné sklo, jako je například plášť autobusové zastávky, anebo protihluková stěna u dálnice, nedokáže pták zaznamenat jako překážku a v plné rychlosti do ní narazí. Zrcadlové pláště budov, které vidíme povětšinou na obchodních centrech nebo výškových budovách, často zrcadlí oblohu a okolní zeleň a stávají se tak pro ptáky prakticky neviditelnými,“ vysvětluje důvody nárazů Viktora.

Co dělat při nálezu zraněného ptáka

Většina ptáků trpí po nárazu do skla otřesem mozku. Ptáka po nárazu poznáte podle toho, že je omráčený, schoulený, přivírá oči, nereaguje a není schopen se orientovat a odletět.

V případě nálezu takto zraněného jedince je potřeba ho hlavně dostat do bezpečí, tj. dát ho nejlépe do suché krabice bez vody a potravy a kontaktovat příslušnou záchrannou stanici. Rozhodně není vhodné ho jen umístit na strom a nechat v místě nálezu, jelikož se může snadno stát obětí predátorů.

Jen v pražské záchranné stanici skončí po nárazu do skla minimálně tisíc ptáků ročně, což je celá jedna třetina ptáků, kteří se zde během roku ocitnou. Z toho se podaří zpátky do přírody vypustit přibližně jednu polovinu.

Týden skleněného zabijáka

Po nebezpečných místech, kde se ptáci zabíjejí a zraňují o skla, budou v týdnu 23.–29. září pátrat lidé po celém světě. Akci Global Bird Rescue organizuje FLAP Canada a v Česku se koná pod záštitou ČSO.

„Mapovat ptáky zabité o skla může opravdu každý. Stačí obejít skleněné plochy v okolí. Když pak lidé najdou zabitého nebo zraněného ptáka, je důležité zadat informace o nálezu – datum, čas, místo a fotodokumentaci – do databáze birds.cz,“ vysvětluje Gabriela Dobruská, která se v ČSO věnuje osvětě a koordinuje Týden skleněného zabijáka.

Zimní zahrady a další objekty s velkou prosklenou plochou patří k nejrizikovějším.  Na snímku samice kosa.
Zimní zahrady a další objekty s velkou prosklenou plochou patří k nejrizikovějším. Na snímku samice kosa.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ludmila Korešová / Česká společnost ornitologická

Smrt nárazem do skla se týká téměř všech druhů ptáků. Mezi ptačí oběti skleněných ploch patří jak malí pěvci jako například červenka nebo sýkora, tak i větší draví ptáci jako je poštolka či krahujec.

Týdnem skleněného zabijáka pátrání po nebezpečných plochách nekončí. „Informace o ptácích, kteří se zabili či zranili nárazem do skla, sbíráme celoročně. Uvítáme i zpětná hlášení a především průběžná, která nám řeknou, že na konkrétní budově opakovaně dochází k nárazům ptáků do skel. Z dosavadních zkušeností při jednání s majiteli a provozovateli nebezpečných skleněných ploch víme, jak je důležité mít data, o která se můžeme opřít,“ říká Viktora.

Jedna silueta dravce nestačí

Skleněné plochy lze zabezpečit tak, že je lidé pro ptáky zviditelní. Jednotlivé siluety dravců jsou ale nefunkční.

„Nepředstavují pro ptáky reálnou hrozbu a jsou jen pevnými objekty, kolem kterých se ptáci snaží proletět. Ze všeho nejdůležitější je zajistit, aby ptáci měli možnost včas si prosklených ploch všimnout a bezpečně se jim vyhnout. K tomu slouží například barvy na sklo, samolepící fólie nebo samolepky s nejrůznějších tvarů, barev i motivů – klidně i dravců, ale musí být maximálně 10 cm od sebe a z vnější strany, jinak by v případě zrcadlení nebyly vidět,“ zdůrazňuje Viktora.

Velice nenápadným řešením jsou UV samolepky. Ptáci vidí na rozdíl od lidí i ultrafialovou část světelného spektra a jsou tak schopni detekovat odražené UV světlo z těchto samolepek, které jsou pro lidi téměř neviditelné.

Zastávka v Kněževsi byla zabezpečena polepem, který si místní škola navrhla ve spolupráci s reklamní agenturou.
Zastávka v Kněževsi byla zabezpečena polepem, který si místní škola navrhla ve spolupráci s reklamní agenturou.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Iva Farová / Česká společnost ornitologická

„Účinnost těchto polepů je však nižší a jejich životnost omezená, proto je nedoporučujeme na velkoplošné instalace,“ upozorňuje Evžen Tošenovský z České společnosti ornitologické a dává tip na levné a jednoduše aplikovatelné řešení pro velké plochy.

„Před sklo se nainstaluje vodící lanko, na které se následně naváží volně spuštěná menší lanka. Dohromady pak vytváří závěs, který eliminuje zrcadlení a možnost průletu. Velkou službu však mohou udělat také venkovní žaluzie a pokud nedochází k zrcadlení, tak i obyčejné záclony.“

Kromě osvěty pro veřejnost ČSO pořádá školení, semináře a webináře pro architekty, stavaře, projektanty, úředníky i učitele. Dále se podílí na vývoji zabezpečovacích prvků a posuzování rizikových staveb a sbírá data o rizikových stavbách.

Nejvíce problematickým obdobím roku, co se týká nárazů ptáků do skel, bývá podzim, kdy ptáci ve velkých hejnech migrují na jih a při tom musí čelit mnoha proskleným překážkám. ČSO již tradičně první říjnový víkend pořádá Festival ptactva, jehož cílem je upozornit na fenomén ptačí migrace a na nebezpečí, která ptáky na jejich cestách mohou potkat. Akce je mezinárodní kampaní BirdLife International, v rámci které partnerské organizace organizují v jednotlivých evropských zemích vycházky do přírody spojené s pozorováním ptáků a dalším doprovodným programem.

Týden skleněného zabijáka. Jak se mohu zapojit?

Vydejte se od 23. do 29. září 2024 ke skleněným plochám ve vašem okolí a pátrejte po mrtvých a zraněných ptácích v blízkosti těchto míst. Ideální je vypravit se na mapování brzy ráno, kdy ještě mrtvolky nejsou odklizené úklidovými četami.

Doporučujeme se zaměřit hlavně na prosklené budovy (obytné, kancelářské, obchodní, průmyslové). V zájmu vaší bezpečnosti naopak nedoporučujeme protihlukové stěny, kde je pro zmapování potřeba pohybovat se v místech se zvýšenou dopravou.

Uložte si do mobilu číslo na nejbližší záchrannou stanici, v případě nálezu zraněného ptáka. Kontakty na záchranné stanice najdete na stránkách zvirevnouzi.cz nebo využijte stejnojmennou mobilní aplikaci.

Prosíme, respektujte při mapování soukromý majetek a zákazy vstupu.

Co vše je dobré sledovat?

Při nálezu mrtvého nebo zraněného ptáka si zaznamenejte:

  • datum a čas nálezu
  • co nejpřesnější místo a ideálně i orientaci stěny budovy (S/J/V/Z), u které jste ptáka našli
  • nález vyfoťte se skleněnou plochou na pozadí, ne pouze detail uhynulého/poraněného ptáka
  • o jaký druh se jedná (pokud ho máte vyfocený, přesné určení zajistí ČSO)

Co s nasbíranými údaji?

Údaje z mapování vložte do ornitologické databáze Avif na adrese birds.cz.

Po registraci/přihlášení stačí zadat datum a čas vycházky, místo nálezu (obec a ideálně bodem v mapě určete i přesné místo) a do poznámky zadejte orientaci skleněné plochy a heslo „Týden Skleněného zabijáka“ (krok 1). Pak se tlačítkem Uložit dostanete do kroku 2, kde zadáte ptačí druh a v poli Aktivita zvolte možnost zraněný pod skleněnou plochou či mrtvý pod skleněnou plochou. Nezapomeňte nahrát fotografii.

Pokud jste na stejném místě našli více ptáků, zadejte další druh (krok 2). Pro zadání dalšího místa zvolte tlačítko Uložit a začněte od kroku 1.

Pokud nemůžete vložit údaje do výše uvedené databáze, můžete je poslat e-mailem na adresu viktora@birdlife.cz.

Jak to pomůže ptákům?

Zraněným ptákům pomůžete přímo vy předáním do péče záchranné stanice a díky nasbíraným údajům získáme dobrý argument, o který se budeme moci opřít při jednání s majiteli a provozovateli nebezpečných staveb.

reklama

 
foto - Valchářová Tereza
Tereza Valchářová
Autorka je pracovnice České společnosti ornitologické.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (21)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

23.9.2024 18:01
Jak dlouho víme o průseru jménem čiré sklo či zrcadlové stěny? Je k nevíře, že neustále "mapujeme", ale k SYSTÉMOVÝM změnám nedochází! Mluvil jsem v 09 v Praza s nějakými unylými týpky ohledně architektonických pastí, ti se neustále odvolávali na to, že "oni to pro ně dělají". Bylo poznat, že to pouští druhým uchem ven - výsledek nula. Prostě obšlahneme americký trendy, od sterilní zeleně (a krmítkem celoročně, že) až po zabijácké město, hlavně, že je o čem psát. Debilita vládne světu, opravdu...
Odpovědět
MM

Milan Milan

23.9.2024 18:51
Bezpochyby občas nějaké ptáče někam narazí, ale já osobně s tím nemám žádnou zkušenost a že jich kolem hojně proskleného věžáku lítá. Ta stejná "samička" kosa je použita jako obrázek, a pak i ve video upoutávce?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

24.9.2024 07:16 Reaguje na Milan Milan
To víte, redaktor sáhne po internetu. No já sám mám několik vlastních foto, ale tady se nedávají.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

23.9.2024 19:20
Nechápu u zastávek proč jsou proskleny na straně od okolí a po směru
jízdy. Beru sklo na straně příjezdu, aby řidič viděl cestujícího na zastávce a ten zase přijíždějící vozidlo. Ale proč zezadu? Nestačí
tam mléčné sklo a nebo drátěné jako kdysi? Ať je to klidně reklamní
plocha a nebo plocha pro obecní oznámení a nějaké plakáty. U budov je
je to o kolaudacích a hlavně o schvalování stavby, kdy má být sklo
vyloučeno jako obklad stěn a okna mají být osazená žaluziemi. Viděl jsem ptáky zabité i o stěny skleněných skleníků a že je jiní nevidí je dílo
predátorů, kteří pouze ty budovy obejdou a posbírají kořist bez lovu.
Nač máme odbory životního prostředí, když to neuhlídají a tolerují
takové pasti pro ptáky? Na to aby hlídaly zahrádkáře kácející stromy
na vlastní zahradě a chalupníky topící ve starých kotlích? Je smutné,
když takovou zastávku na fotce postaví samotné město a schválí to
jeho vlastní odbor životního prostředí. Asi tam sedí "odborníci"!
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

24.9.2024 07:14 Reaguje na Břetislav Machaček
Tak jak píšete.
Nechápu, proč EU, která určuje vše, nemá předpis pro husté bodování- kolečkování na skleněných plochách. I to co je na ilustračním obrázku je řídké. Lidem to stačí aby nenarazili, ptáci si myslí, že se vyhnou.
A piráti raději propagují zelenou trávu.
V rodinných domcích byly dříve všude záclony, teď je vražedná móda holé okno.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

23.9.2024 19:36
Stalo by za to porovnat to i s jinymi zabijaky ptaku jako napriklad vrtulemi "zelenych" vetrnych elektraren. Kde je tech mrtvych ptaku vic, a jake druhy jsou hlavne zabijeny
Odpovědět
Peter Sládek

Peter Sládek

23.9.2024 22:42
Že tento problém je omnoho väčší, než by sa zdalo, som zistil, keď som mal 10 rokov poľovníckeho psa, ktorý ma na zabité vtáky vždy upozornil. Pri neskorej večernej a hlavne skorej rannej vychádzke ešte na svitaní sme doslova zbierali vtáky zabité o okná fasády verejnej budovy na kraji mesta. Bez psa by som o ne ani nezavadil. Najhoršia bola presklená spojovacia chodba, cez ktorú bolo vidieť skrz. Okrem drobných spevavcov (červienky, pinky, penice, sýkorky) aj väčšie vtáky - drozdy, čvíkoty, sojky, sluky, sovy. Vždy som aj vedel identifikovať miesto, kde narazili (čerstvá škvrna na okne). Niektoré menšie boli len omráčené a podarilo sa mi ich "vzkriesiť" natoľko, že odleteli, väčšie mávali aj úplne rozflákanú hlavu, takže sa nehodili ani na vypchatie.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

24.9.2024 07:08 Reaguje na Peter Sládek
Samozřejmě, že se nalezení zdá malé. Oni to predátoři, hlavně kočky ráno posbírají.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.9.2024 07:37 Reaguje na Slavomil Vinkler
Kuny, ježci, poštolka, sojka... chodí jak do spižírny.
Odpovědět
Peter Sládek

Peter Sládek

24.9.2024 09:49 Reaguje na Karel Zvářal
Mačky o to záujem nemali.V tomto konkrétnom prípade to likvidovali vrany, kuny a hlavne tchor a samica krahulca. Tá nám dokonca odniesla aj živú hrdličku priamo spred nosa. Hrdličku sme zachránili po náraze, ale museli sme jej dať amputovať krídlo.
Ono veľa drobných spevavcov narazilo do skla práve pri záchrane pred dravcom. Samica krahulca útočila ako prepadový stíhač sponad budovy, bola to jej lovecká taktika...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.9.2024 10:43 Reaguje na Peter Sládek
A. nisus i gentilis nacházím pod rezavým plotem či čirou protihlukovkou, takže tyto pasti působí průřezově/ "spravedlivě", nejen (většinově) na pěvce. V jedné obci se ulici říká Nasralách - to jako vzpomínka na pobyt Turků. Klidně bych takto pojmenoval ulici v Dejvicích, kde tamní ministerstvo má řešení antropogenních pastí v gesci. Elektrika, komíny, šachty, nádrže, sklo..., těch pastí je v krajině tolik, že je s podivem, že něco ještě přežívá. Řeší se to liknavě a nedostatečně. K tomu přibyly vrtule, takže máme o "zábavu" (diplomky, disertačky, "mapování") postaráno. Vedle toho je spor o myslivost trapná komedie.
Odpovědět
Peter Sládek

Peter Sládek

24.9.2024 10:59 Reaguje na Karel Zvářal
Aj mňa dosť zaráža až systémová ľahostajnosť k týmto pasciam. Hlavne preto, že sú úplne zbytočné a existujú mnohokrát len z nevedomosti. pritom ich odstránenie (či jednoducho len ich nevytváranie) by sa dalo ošetriť napr. technickou normou. Veď napr. inštalácii hrebeňov a iných zábran na stožiare VN sa energetici nijako nebránili, dokonca vyvinuli nejaké iné tvary ktoré už zábrany ani nevyžadujú... len ich bolo treba informovať.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.9.2024 11:12 Reaguje na Peter Sládek
Je to už dosti dlouho, ale sloupy v nezměněné podobě tam jsou stále... cáral jsem v luhu louce, když mě upoutaly nějaké předměty v trávě. Nestačil jsem počítat, pod jedním sloupem bylo přes 20 zabitých šedivek. Jich mi nijak líto není, jenže na jiných místech to byla káně, poštolka, kalous.
Asi to funguje jako u rozjetého slimáka, kterého jejich uklízecí četa s chutí pojídá - než blíže ke krajnici projede další auto... Vrána vidí z dálky hopsajícího druha, jde to "prošetřit" a skončí podobně.
Mně jde zejména o kuvika, neb kusy s vysílačkou skončily v dutých betonových sloupech nebo jednom jediném nezakrytém komínu v dědině, a to ve významném procentu. Jinde jich jsou stovky nezakrytých a tisíce, takže se nemůžeme jeho absenci divit. Na kanálu mříž je, proč ne na komíně? Cena pár kaček.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.9.2024 11:19 Reaguje na Karel Zvářal
Když jsem to více než před dvaceti lety nadhodil, odborník na sýčky se jen ušklíbl: "sýček není tak hloupý, aby padal do komína" - měl jsem tehdy napočítaných kolem 180 puštíků (i 12 v jedné rouře).

Tady je vidět význam batůžků s vysílačkou - jinak bychom se o tom nedozvěděli. Takže můžeme vyvěšovat budek kolik chceme, když na každé střeše má Steinkaiu několik kamenných...
Odpovědět
Peter Sládek

Peter Sládek

24.9.2024 11:27 Reaguje na Karel Zvářal
Asi je problém práve "cena pár kaček". Z priliepania na asfalt a čipovania dreva je lepší vývar.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

24.9.2024 21:17 Reaguje na Peter Sládek
No ono nejde jen o ptáky. Například žáby padají mříží do kanálů.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

24.9.2024 07:42
Mám domek,dřevostavbu.Na francouzském okně je samolepka dravce,nevím o karambolu ptáka.Ale občas je slyšet rána při nárazu ptáka,snad vrabce na palubkovou fasádu.Ptáci jistě také narážejí na překážky z nepozornosti.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.9.2024 07:53 Reaguje na Emil Bernardy
Jednou jsem viděl, jak rehek domácí, který je jinak zástavbě velmi dobře přizpůsoben (sklo "vidí"), se zabil při lovu o čelní sklo zaparkované vejtřasky. Asi před deseti lety jsem našel uprostřed sídliště pod okny ještě teplou bažantí slepici. Jestli viděla odraz oblohy, či narazila do zdi, těžko hádat.

Všem kolizím nejde zabránit, ovšem stavět neustále zastávky, krčky a protihlukové stěny z čirého skla, obří budovy ze zrcadel, to je na nějakou zvláštní cenu. Třeba Homo sapiens idioticus.
Odpovědět
Peter Sládek

Peter Sládek

24.9.2024 10:10 Reaguje na Karel Zvářal
Pre úplnosť, v mojom výpočte horevyššie som zabudol bažanta. Zaujímavé je, že žltochvost (rehek) nikdy, pritom nám hniezdil priamo na špajzovom okienku.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

24.9.2024 21:20 Reaguje na Emil Bernardy
Ta rána ale bude do skla ne do dřeva.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

25.9.2024 13:14 Reaguje na Slavomil Vinkler
? bourají do prken,ne do skla.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist