https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/do-reky-malse-vypustili-sest-stovek-mladych-perlorodek.vzacny-mlz-se-muze-dozit-az-140-let
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Do řeky Malše vypustili šest stovek mladých perlorodek. Vzácný mlž se může dožít až 140 let

27.6.2024 17:18 | PRAHA (Ekolist.cz)
Ochranu perlorodek komplikuje její velmi složitý a částečně parazitický životní cyklus.
Ochranu perlorodek komplikuje její velmi složitý a částečně parazitický životní cyklus.
Foto | Kateřina Římalová / AOPK ČR
Šest stovek perlorodek bylo vypuštěno tento týden do řeky Malše. Mladé pětileté perlorodky říční pocházejí z polopřirozeného odchovu. Měly by posílit zdejší málo početnou populaci tohoto vzácného mlže.
 
Pětileté perlorodky byly do Malše vypuštěny také před rokem. Zároveň se připravují různá opatření – například na úpravu kvality vody, erozních poměrů či optimalizaci vegetačního pokryvu – v povodí horní Malše, která by měla perlorodkám ptaké omoci. Děje se tak v rámci přeshraničního česko-rakouského projektu Malsemuschel.

„Perlorodka říční žije z našich živočichů nejdéle, až 140 let,“ uvedl František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ĆR. Ochranu však komplikuje její velmi složitý a částečně parazitický životní cyklus.

„Mladí jedinci nepřežijí první roky života v poškozeném prostředí našich řek. Polopřirozeným odchovem v klíckách jim dokážeme pomoci první roky života překonat. Zároveň se ale v povodí potoků musí šetrně hospodařit, protože splachy z luk a lesů mají na přežívání perlorodek podstatný vliv,“ vysvětluje František Pelc.

Pro další osud perlorodek je klíčové šetrné hospodaření v celém povodí.
Pro další osud perlorodek je klíčové šetrné hospodaření v celém povodí.
Foto | Kateřina Římalová / AOPK ČR

Pokud se vše podaří, stráví dnes vypuštěné perlorodky zhruba dvacet let v povrchové vrstvě dna a postupně se jim vyvine filtrační aparát, pomocí kterého zachycují drobné částečky potravy z vody.

„Pro jejich další osud je klíčové šetrné hospodaření v celém povodí, chráníme proto vedle Malše i mnoho jejích přítoků. Pro minimalizaci vnosu erozního materiálu do toku Malše se budují takzvané sedimentační pasti, které brání tomu, aby se splaveniny dostaly ve větším množství do toků,“ vysvětluje Kateřina Římalová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, která záchranný program pro perlorodku koordinuje.

Perlorodka říční obývá chladné toky horských a podhorských oblastí. Kvůli vysokým nárokům na kvalitu prostředí je jedním z nejcitlivějších indikátorů čistých vod. Odhaduje se, že v celé České republice žije kolem 10 000 perlorodek různého stáří.

Přestože se toto číslo může zdát vysoké, je pouze zlomkem původních počtů obývajících české a moravské řeky ještě na začátku 20. století. V povodích, která leží v různých státech, by ochrana perlorodky bez vzájemné spolupráce vůbec neměla smysl. Právě proto byl projekt Malsemuschel v povodí Malše realizován v česko-rakouské spolupráci.

Pro podporu ohrožených druhů rostlin a živočichů připravila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR rozsáhlý desetiletý projekt PROSPECTIVE LIFE, který byl zahájen začátkem letošního roku. Měl by zlepšit kondici české krajiny, uchovat a zvýšit její biodiverzitu a také zvrátit úbytek nejohroženějších druhů. Přinese na čtyři desítky nových záchranných programů, programů péče a regionálních akčních plánů pro vybrané ohrožené druhy rostlin a živočichů.


reklama

 
foto - Šůlová Karolína
Karolína Šůlová
Autorka je tisková mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (11)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

27.6.2024 20:33
No ano, , těch 140 let dožívání naznačuje, že rozmnožování je silně neúčinné. Splachy jsou problém, ale stejný problém jsou pstruzi a hlavně lososi, potřební pro larvy a co už 200 let neplavou, zato vydra s rodinou vyrybní tok jen to hvízdne.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

1.7.2024 14:23 Reaguje na Slavomil Vinkler
Klíčové a zásadní jsou ty splachy. Když perlorodky odchováte, tak kvůli tomu nepřežijí v přírodním toku.
Pstruzi a spol jsou samozřejmě také problém, o to nic.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

1.7.2024 17:39 Reaguje na Jindřich Duras
Dovolím si na Vás jako na vodaře dotaz. Když jsou ty splachy velký problém, proč perlorodka absentuje na mapce výskytu v alpských zemích (A, D, I, Ch, SLO) s čistými horskými toky? Buďto je ten údaj špatný/nepřesný, nebo tam hraje roli něco jiné (nebudu napovídat-).

https://cs.wikipedia.org/wiki/Perlorodka_%C5%99%C3%AD%C4%8Dn%C3%AD#/media/Soubor:Margaritifera-margaritifera-map-eur-nm-moll.jpg
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

27.6.2024 22:02
Je možné získat několik málo (5) perlorodek? Dal bych je do klícky na místo, kam se vydra ani žoldáci nedostanou. Zajímá mě, zda v našem čistém toku přežijí.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

30.6.2024 15:56 Reaguje na Karel Zvářal
Na chov chráněných živočichů potřebujete povolení. Klícka totiž
není považována za volnou přírodu. I na to klíckování musí být
povolení. Kamarád nadšený myslivec chtěl na svém pozemku chovat
ve voliérách koroptve pro vypouštění do přírody. Kolem povolení
běhal několik let a nakonec se spokojil s chovem okrasných
bažantů. Oni ti profíci nemají rádi "partyzány", kteří chtějí
dělat dobro bez dotací za své a na vlastní riziko. Dokázali by
totiž, že to lze levně, s úspěchem a bez "odborných" keců. Co
by žrali predátoři, když by jste měl perlorodky v klíckách?
Představte si ten řev, když by rybnikáři pletivem zaplotili
nejen břeh, ale i hladinu rybníka a predátoři umírali hlady!
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.6.2024 18:30 Reaguje na Břetislav Machaček
To byl hec, čekal jsem spíše reakci na ty žoldáky, kteří údajně vyhubili škeble v třicetileté válce. Řekl bych, že byl hlad, lidé jedli kopřivy, kůru, chrousty, tak proč ne i mušle, nu ni. Když vidím, jak to zalévají citonovou šťávou a hltavě srkají, raději přepnu kanál. To je něco jako s hmyzem... A věřím tomu, že by přežily, je to pstruhová voda, kdysi dávno tam byly i vranky.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.7.2024 09:32 Reaguje na Karel Zvářal
Správně píšete "kdysi tam byly i vranky"! Když jsem
kdysi začínal pstruhařit, tak byly vranky škodnou v revírech, protože jich bylo tolik, že byly schopny zdecimovat jikry pstruhů. Dnes jsou na predaci jiní kabrňáci a nejsou už ani vranky a raci pod každým
větším kamenem. Pár týdnů po vysazení plůdku a pár
větších ryb pak vidím na březích zbytky vydří hostiny, která po napuštění pstruhy doslova plýtvá.
Vyžere měkké tkáně a nechá hlavu, hřbet a ocas.
Na chovných kapilárách zase řádí volavky, které je
čistí od plůdku, ročků a střevlí. No a zimní nálet
kormoránů na nezamrzlou pstruhovou vodu? Tak to je
doslova masakr a rybáři si mohou na jaře zopakovat
to vysazování ryb, aby nakrmili predátory. Včera
jsem u nás plašil volavku popelavou z rybníčku, kde
se loni podařil odchov dnes už vzácných línů.
Poodletěla sto metrů a počkala, až odejdu. Když jsem se vrátil, tak totéž 4x za sebou. A víte kdo to
vzdal? No přece já a nechal ji plundrovat mělký
rybníček, který je ZAKÁZÁNO před predátory chránit
byť jen naházením větví, aby se chudáci dosyta
nažrali. Řeky jsou totiž zakalené a vysoké po
deštích a tak se predátoři přesunuli na tůně a
plytké chovné rybníky. Mimochodem u nás za 2
hodiny opět napršelo jako ve Zdonově 30 mm za
dva dny a dokonce to zvládl i porost kukuřice ve svahu. Asi stačilo pole osít po vrstevnicích a pohroma se nekonala jako jednou, když to oseli
po svažnici. Opravdu někdy stačí málo.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.7.2024 09:48 Reaguje na Karel Zvářal
Nevím jak vy, ale znal jsem jednoho ornitologa, který no sítí lákal ptáky na "volavky". Doma držel
v klecích z přírody ulovené čížky, stehlíky atd. a ty pak v těsných klíckách věšel u sítí, aby zpěvem nalákali ostatní. Kvůli svému pohodlí seděl opodál
v autě a chodil k sítím někdy až po hodině. Ti
ptáci, které zpěv nalákal, byli v sítích zapleteni
i hodinu a někteří to ani ve zdraví nepřežili. No
tehdy jsem si položil otázku: Miluje tento člověk
přírodu a ptáky a nebo je kroužkuje pouze proto,
aby se pochválil mezi sobě rovnými kolik a jaké
okroužkoval? Jsem rád, že už toho nechal, protože
takto si ochranu přírody nepředstavuji. Mne totiž
vždy doma učili: Nečiň nikomu to, co bys nechtěl, aby on činil tobě. A taky to, že nutná smrt má
být rychlá a bez trápení, protože takou si přeji
sám sobě.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

1.7.2024 10:01 Reaguje na Břetislav Machaček
U sov jsem vymyslel zlepšovák, že když se chytl kalous, rozsvítilo se světlo. Chytával jsem i na 4-5 sítí, ale brzy jsem toho nechal - sovy zamotané, navztekané, musel jsem se s nimi dlouho mořit. Dnes usazen v poho u jedné a jedinečné zážitky. Ano, znám takové, jaké jste popsal, drobňásci mě ale nikdy nebrali.

Řeku u nás čistí zejména volavky a morčáci, a také je to na počtech ryb znát, škoda popisovat... V Kozlovicích dnes ukazovali prosklenou lávku - ideální místo pro usmrcení ledňáčků a skorců. Velkých přibývá, malé likvidujeme. Přírodě zdar a predátorům zvlášť!
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

2.7.2024 09:52 Reaguje na Karel Zvářal
Ano i morčáci jsou už doslova pohromou pro plůdek a drobotinu. Ve kdysi znečištěné Olši
pamatuji hojnost ryb, ale predátoři byli
vzácní. Dnes hojnost predátorů a absence
drobotiny. Kdysi početní hrouzci, ježdíci,
okouni, perlíni a plotice jsou minulostí a
už to doléhá i na jelce a jiné menší ryby.
Brzo to dolehne i na predátory a to bude
konečná. Řeky bez ryb a bez predátorů. U
těch prosklených ploch je to o architektuře,
která se zcela odtrhla od přírody. No a o
těch, kteří takovou stavbu povolí. Pokud
tomu nerozumí, tak povolí i prosklenou
lávku a třeba pouze prosklené zastávky HD.
Mrchožroutům pak stačí obcházet tato "díla"
a dopravní komunikace a mají stále co žrát.
U nás jsou kolem tratě vyšlapány typicky
"uklizené" chodníky jezevců a nory mají v
okolních svazích pouhé 3 m od tratě, kde
sviští rychlíky 150 km/h. Adaptovali se
na hluk a hlavně na zdroj potravy. Každá
mršina je jimi urychleně uklizena a na
prvý pohled si tak laik myslí, že tam nic
neumírá. Opak je pravdou a se zvyšujícími
se rychlostmi bude těch ztrát stále více.
Navrátivši se lokomotivy z tratě mívají
čelo a smetníky potřísněné krví s nalepeným
peřím, chlupy a nebo rovnou se zaklesnutou
mrtvolkou. Jinému ornitologovi jsem tak dodával pravidelně různé ptáky od sluk
po různé dravce a sovy. Bylo třeba je ale
sebrat dříve, než je našla místní kuna, která
oběhla stroj, vzala mršinu a šla nakrmit
sebe a mláďata. Lovila v depu ale i holuby
a přiotrávené potkany. Bylo zajímavé, že se
pokud vím nikdy neotrávila i ona. Naopak byl
problém u sýkorek, které se naučily v halách
krmit otrávenými granulemi z papírových "domečků". Upozornil jsem na nevhodné umístění "domečků" deratizátora, ale ten to ignoroval a po jeho odchodu jsem je přemístil pod skříně a ponky, kam už se sýkorky bály. Ono leckdy to
není tak těžké zabránit zbytečné smrti, ale
musí se myslet a chtít!
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

2.7.2024 10:13 Reaguje na Břetislav Machaček
To sklo sem leze z Ameriky, koukám na kabelovku, kde je toho plno, naprostý nevkus a past na ptáky. Oni to hází na kočky, která mrtvolku položí ke dveřím. Do skla na lávce narazí a spadne do vody - a nikdo nic neví. Zbytek na jiném vlákně. Predátorům zdar, neikonám zmar!
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist