Do řeky Malše vypustili šest stovek mladých perlorodek. Vzácný mlž se může dožít až 140 let
„Perlorodka říční žije z našich živočichů nejdéle, až 140 let,“ uvedl František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ĆR. Ochranu však komplikuje její velmi složitý a částečně parazitický životní cyklus.
„Mladí jedinci nepřežijí první roky života v poškozeném prostředí našich řek. Polopřirozeným odchovem v klíckách jim dokážeme pomoci první roky života překonat. Zároveň se ale v povodí potoků musí šetrně hospodařit, protože splachy z luk a lesů mají na přežívání perlorodek podstatný vliv,“ vysvětluje František Pelc.
Pokud se vše podaří, stráví dnes vypuštěné perlorodky zhruba dvacet let v povrchové vrstvě dna a postupně se jim vyvine filtrační aparát, pomocí kterého zachycují drobné částečky potravy z vody.
„Pro jejich další osud je klíčové šetrné hospodaření v celém povodí, chráníme proto vedle Malše i mnoho jejích přítoků. Pro minimalizaci vnosu erozního materiálu do toku Malše se budují takzvané sedimentační pasti, které brání tomu, aby se splaveniny dostaly ve větším množství do toků,“ vysvětluje Kateřina Římalová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, která záchranný program pro perlorodku koordinuje.
Perlorodka říční obývá chladné toky horských a podhorských oblastí. Kvůli vysokým nárokům na kvalitu prostředí je jedním z nejcitlivějších indikátorů čistých vod. Odhaduje se, že v celé České republice žije kolem 10 000 perlorodek různého stáří.
Přestože se toto číslo může zdát vysoké, je pouze zlomkem původních počtů obývajících české a moravské řeky ještě na začátku 20. století. V povodích, která leží v různých státech, by ochrana perlorodky bez vzájemné spolupráce vůbec neměla smysl. Právě proto byl projekt Malsemuschel v povodí Malše realizován v česko-rakouské spolupráci.
Přečtěte si také |
V čem spočívá ničivá síla obávaného lodního červa? Vědci asi vyřešili po staletí trvající záhadu
Pro podporu ohrožených druhů rostlin a živočichů připravila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR rozsáhlý desetiletý projekt PROSPECTIVE LIFE, který byl zahájen začátkem letošního roku. Měl by zlepšit kondici české krajiny, uchovat a zvýšit její biodiverzitu a také zvrátit úbytek nejohroženějších druhů. Přinese na čtyři desítky nových záchranných programů, programů péče a regionálních akčních plánů pro vybrané ohrožené druhy rostlin a živočichů.
reklama
Dále čtěte |
Mokřady a pestrý řídký les „Na Skřivánku“ se staly novým Místem pro přírodu
Ochránci přírody zachraňují vzácnou orchidej střevíčník pantoflíček. Květinu, která má důmyslnou past na hmyz
Do Jeseníků se po 80 letech vrátili pastevci ovcí. Pomohou vzácným rostlinám
Další články autora |
V CHKO Brdy po třech letech zahnízdili orli mořští. Jejich hnízda jsou impozantní
Rekordní rok pro orly mořské na Vysočině. Hnízdí i pták v lednu přiotrávený karbofuranemOnline diskuse
Všechny komentáře (4)
Slavomil Vinkler
27.6.2024 20:33
Karel Zvářal
27.6.2024 22:02Břetislav Machaček
30.6.2024 15:56 Reaguje na Karel Zvářalnení považována za volnou přírodu. I na to klíckování musí být
povolení. Kamarád nadšený myslivec chtěl na svém pozemku chovat
ve voliérách koroptve pro vypouštění do přírody. Kolem povolení
běhal několik let a nakonec se spokojil s chovem okrasných
bažantů. Oni ti profíci nemají rádi "partyzány", kteří chtějí
dělat dobro bez dotací za své a na vlastní riziko. Dokázali by
totiž, že to lze levně, s úspěchem a bez "odborných" keců. Co
by žrali predátoři, když by jste měl perlorodky v klíckách?
Představte si ten řev, když by rybnikáři pletivem zaplotili
nejen břeh, ale i hladinu rybníka a predátoři umírali hlady!
