Do šumavského jezera Laka se po 50 letech vrátili pstruzi

Pamatuji, že jako kluci jsme po válce chytali ve Svratce pod tišnovským splavem pod kameny vranky, mřenky, hrouzky a na splavu střevle pruhované ve velkém a kdykoliv, kromě zimy. Brali na ně výborně jelci i sem tam nějaký pstruh zabral. Při tom papírna v Předklášteří vypouštěla odpadní vodu v barvě papíru, jaký právě vyráběla, někdy modrou, někdy šedou, či načervenalou. Jenže to ještě existovaly mlýnské náhony, dnes zlikvidované a celkový objem vody na tom území byl jistě víc než dvojnásobný, navíc bylo kolem řeky několik trvalých tůní po jarním tání. Nebyli při tom žádní ekoaktivisté, ani žádná drahá AOPK, je lidé byli rozumnější, ne tak sebestřední a soustředění na "nevaž se,odvaž se".

Dobrý den, oni žádní aktivisté (jakkoliv je moc v oblibě nemám) nebyli ovšem ani u toho, když se likvidovaly Vámi zmíněné mlýnské náhony a prováděly se vodohospodářské úpravy a podařilo se docílit toho, že řeky až na výjimky připomínají dnes kanály. Nemyslím si ani to, že lidi byli víc nebo míň sebestřední. Možná v tom máte pravdu, každopádně je to už mnoho desítek let zpátky, co se ty lokality zničily a nestáli za tím dnešní třicátníci ani čtyřicátníci...

Jinak kvality vody je jedna z mála věcí, která se v posledních 30 letech výrazně zlepšila a víc druhů ryb se k nám vrací. Samozřejmě původní meandry, náhony a tůně se samy nevrátí a je mi líto, že jsem ten stav, který popisujete osobně nezažil.

Nepíši, že u něčeho byli, nebo nebyli ekoaktivisté, psal jsem o tom, že tehdy ti ekoaktivisté vůbec nebyli a vše bylo v pořádku. Bez ministerstva pro životní prostředí, ČIŽPu, AOPK a dalších stovek či tisíců zbytečných dobře placených úředníků.

Ano, (téměř) vše bylo v pořádku a dnes není. Organizace, které jste vyjmenoval vznikly prakticky pro to, aby se zabránilo zničit i to málo, co ještě zbylo. Samozřejmě, pokud by nedošlo k tak rozsáhlé devastaci, tak by tyhle organizace byly zbytečné. A dost možná, že kdyby existovaly dřív, tak by k takové devastaci nedošlo.

Je to zvláštní, ale já mám fotografie víc než deseti druhů motýlů ze zahrádky na chalupě o výměře 50 m2 a všechny ta fotografie jsem pořídili před rokem 1989. Jak šel čas a údajně bylo zlepšováno životní prostředí, tak druhů ubývalo a stále ubývá.
Loni se podařilo vyfotografovat jen pár bělásků na levandulích a dvě babočky.
V celé dědině je 85 stálých obyvatel a topí se prakticky ve všech domech plynem, silnice vede po okraji, ve středu je zatravněná a třešňemi z části osázená náves jen s cestou kolem ní, prakticky žádná auta.

A stejné je to s ostatním hmyzem a drobným ptactvem.

Je to zvláštní, ale já mám fotografie víc než deseti druhů motýlů ze zahrádky na chalupě o výměře 50 m2 a všechny ta fotografie jsem pořídili před rokem 1989. Jak šel čas a údajně bylo zlepšováno životní prostředí, tak druhů ubývalo a stále ubývá.
Loni se podařilo vyfotografovat jen pár bělásků na levandulích a dvě babočky.
V celé dědině je 85 stálých obyvatel a topí se prakticky ve všech domech plynem, silnice vede po okraji, ve středu je zatravněná a třešňemi z části osázená náves jen s cestou kolem ní, prakticky žádná auta.
Ty organizace začali existovat po listopadu, před listopadem stačilo nedotavané (dodnes( hnutí Brontosaurus na zcela dobrovolném základě. A po listopadu také začal mizet hmyz a drobné ptactvo.

Dobrý den, to ale není v žádném rozporu s tím co píšu já. Já se hmyzem zabývám víc jak 20 let, hlavně motýly a ten úbytek vidím taky. Je na to spousta dat historických i současných. Úbytek začal ještě dlouho před listopadem, a ano - jak správně píšete - pokračoval bohužel i po něm.

Jednak o něčem vypovídá to, že pokud se motýlům někde daří, jsou to právě chráněná území. Ale přímá likvidace biotopů je jenom jeden ze způsobů, jak se z nějakého druhu stane ohrožený. U hmyzu jsou hlavní problémy dva:

a) biocidní látky - chápu, že bez nich to úplně nejde, ale je to chemický sajrajt, současně téměř všechny látky jsou karcinogenní
b) ale ještě mnohem víc zánik extenzivního zemědělství. Květnatá louka byla dřív běžný stav, dneska výjimka horko těžko udržovaná v některých chráněných územích. Dřív měl na vesnici každý druhý králíky a sekal pro ně trávu. Dneska? Až na výjimky zahrada vyholená jako golfové hřiště. Dřív měl každý ovocné stromy a staral se o sad. Agro-envi dotace na sečení luk jsou nastavené tak, že louky sečete v jednom termínu a hmyz přijde o zdroje nektaru. Na takové louce opravdu nic moc nepřežije. Situace v západní Evropě je bohužel ještě horší jako u nás.

Velká část této problematiky ale vůbec není ani v kompetenci MŽP, ale v kompetenci Ministerstva zemědělství. Pokud chcete zvrátit úbytek hmyzu, nestačí na to síť chráněných území, ale musela by existovat dost silná společenská poptávka na to, aby vzniknul tlak na ekologičtější zemědělství a tohle se zlepšilo.

Pokud pro to chcete udělat něco sám, můžete. Na motýly existuje úžasný keř, komule Davidova. Protože motýlům dneska chybí i obyčejné zdroje nektaru, takový keř určitě ocení, i kdybyste byl obklopený sterilní zemědělskou krajinou.

Dobrá je také levandule, když kvete, je tam plno včel a bělásků.

Souhlasím, ale určitě zkuste tu komuli sehnat, doporučuju:
https://www.ireceptar.cz/galerie/komule-davidova-prilaka-na-zahradu-libezne-motyly.html?photo=9

Ilustrační fotky jsou dost výstižné, a to i přes skutečnost, že na fotce 4/9 je severoamerický druh otakárka, který se v Evropě nevyskytuje :-)