https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/do-sumavskeho-jezera-laka-se-po-50-letech-vratili-pstruzi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Do šumavského jezera Laka se po 50 letech vrátili pstruzi

10.11.2020 11:05 | PLZEŇ (ČTK)
Pstruh obecný
Pstruh obecný
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Luboš Kočvara / Biologické centrum AV ČR
Do nejmenšího a nejvýše položeného šumavského ledovcového jezera Laka se po 50 letech vrátili pstruzi. Potvrdili to vědci českobudějovického Biologického centra Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Podle nich je to důkaz toho, že se zlepšila kvalita vody a ekosystém jezera se přirozeně zotavuje z období, způsobeného v minulém století kyselými dešti. V jezeře a v jeho přítoku jsou desítky pstruhů obecných, v potoce asi tři kilometry pod jezerem žijí rybky vranky obecné, patřící v ČR k zranitelným druhům, informovalo ČTK Biologické centrum.
 

"Pstruzi čile kolonizují jezero a stalo se tak pravděpodobně přirozeně, což je unikátní. Nejvíce nás ale překvapilo, že se v pravostranném přítoku i třou. Místní populace by tak mohla být úplně nezávislá," uvedl Jiří Peterka s Biologického centra.

Jihočeští vědci monitorují šumavská jezera téměř 40 let. Už na začátku tisíciletí zjistili, že chemické vlastnosti vody i dostatek potravy v jezeře Laka by mohly umožnit život a rozmnožování ryb. Ve studii z let 2005 až 2010 potvrdili, že pstruzi a vranky jsou v Jezerním potoce vytékajícím z Laky. "Před deseti lety jsme zaznamenali, že jednomu pstruhovi chybělo už jen překonat hráz," řekl hydrobiolog Jaroslav Vrba z univerzity. K návratu pstruhů do jezera zřejmě přispěli i bobři, jejichž hráze zvýšily hladinu a vytvořily boční přelivy, uvedl koordinátor průzkumu Petr Blabolil z Biologického centra.

Jezero Laka
Jezero Laka
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Tomáš Kolařík / Biologické centrum AV ČR

Chemické složení vody v šumavských jezerech od poloviny 20. století výrazně změnily kyselé deště, které zdevastovaly život v jezerech. Do 80. let byla voda tak kyselá, že veškeré ryby vyhynuly. Výrazný obrat přišel podle vědců po roce 1989 se snižováním znečištění ovzduší. Kyselost vody se zmírnila a ekosystém se začal pomalu zotavovat. Vědci nyní zjistili výskyt dospělých pstruhů těsně před třením v pravostranném přítoku jezera. Naopak v levostranném přítoku, kde je voda přirozeně kyselejší a podmínky nepříznivější, nebyli téměř žádní. Na jezero se badatelé vrátí na jaře, aby ověřili, zda je tam rybí plůdek a zda je tak populace pstruhů nezávislá na migracích z dolních toků. Návrat ryb do dalších jezer na české straně Šumavy je ale podle odborníků kvůli četným migračním bariérám nejistý.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (10)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JD

Jiří Daneš

10.11.2020 20:04
Pamatuji, že jako kluci jsme po válce chytali ve Svratce pod tišnovským splavem pod kameny vranky, mřenky, hrouzky a na splavu střevle pruhované ve velkém a kdykoliv, kromě zimy. Brali na ně výborně jelci i sem tam nějaký pstruh zabral. Při tom papírna v Předklášteří vypouštěla odpadní vodu v barvě papíru, jaký právě vyráběla, někdy modrou, někdy šedou, či načervenalou. Jenže to ještě existovaly mlýnské náhony, dnes zlikvidované a celkový objem vody na tom území byl jistě víc než dvojnásobný, navíc bylo kolem řeky několik trvalých tůní po jarním tání. Nebyli při tom žádní ekoaktivisté, ani žádná drahá AOPK, je lidé byli rozumnější, ne tak sebestřední a soustředění na "nevaž se,odvaž se".
Odpovědět
VJ

Václav John

12.11.2020 23:28 Reaguje na Jiří Daneš
Dobrý den, oni žádní aktivisté (jakkoliv je moc v oblibě nemám) nebyli ovšem ani u toho, když se likvidovaly Vámi zmíněné mlýnské náhony a prováděly se vodohospodářské úpravy a podařilo se docílit toho, že řeky až na výjimky připomínají dnes kanály. Nemyslím si ani to, že lidi byli víc nebo míň sebestřední. Možná v tom máte pravdu, každopádně je to už mnoho desítek let zpátky, co se ty lokality zničily a nestáli za tím dnešní třicátníci ani čtyřicátníci...

Jinak kvality vody je jedna z mála věcí, která se v posledních 30 letech výrazně zlepšila a víc druhů ryb se k nám vrací. Samozřejmě původní meandry, náhony a tůně se samy nevrátí a je mi líto, že jsem ten stav, který popisujete osobně nezažil.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

13.11.2020 13:35 Reaguje na Václav John
Nepíši, že u něčeho byli, nebo nebyli ekoaktivisté, psal jsem o tom, že tehdy ti ekoaktivisté vůbec nebyli a vše bylo v pořádku. Bez ministerstva pro životní prostředí, ČIŽPu, AOPK a dalších stovek či tisíců zbytečných dobře placených úředníků.
Odpovědět
VJ

Václav John

13.11.2020 17:06 Reaguje na Jiří Daneš
Ano, (téměř) vše bylo v pořádku a dnes není. Organizace, které jste vyjmenoval vznikly prakticky pro to, aby se zabránilo zničit i to málo, co ještě zbylo. Samozřejmě, pokud by nedošlo k tak rozsáhlé devastaci, tak by tyhle organizace byly zbytečné. A dost možná, že kdyby existovaly dřív, tak by k takové devastaci nedošlo.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

15.11.2020 19:12 Reaguje na Václav John
Je to zvláštní, ale já mám fotografie víc než deseti druhů motýlů ze zahrádky na chalupě o výměře 50 m2 a všechny ta fotografie jsem pořídili před rokem 1989. Jak šel čas a údajně bylo zlepšováno životní prostředí, tak druhů ubývalo a stále ubývá.
Loni se podařilo vyfotografovat jen pár bělásků na levandulích a dvě babočky.
V celé dědině je 85 stálých obyvatel a topí se prakticky ve všech domech plynem, silnice vede po okraji, ve středu je zatravněná a třešňemi z části osázená náves jen s cestou kolem ní, prakticky žádná auta.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

15.11.2020 19:13 Reaguje na Václav John
A stejné je to s ostatním hmyzem a drobným ptactvem.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

15.11.2020 19:20 Reaguje na Václav John
Je to zvláštní, ale já mám fotografie víc než deseti druhů motýlů ze zahrádky na chalupě o výměře 50 m2 a všechny ta fotografie jsem pořídili před rokem 1989. Jak šel čas a údajně bylo zlepšováno životní prostředí, tak druhů ubývalo a stále ubývá.
Loni se podařilo vyfotografovat jen pár bělásků na levandulích a dvě babočky.
V celé dědině je 85 stálých obyvatel a topí se prakticky ve všech domech plynem, silnice vede po okraji, ve středu je zatravněná a třešňemi z části osázená náves jen s cestou kolem ní, prakticky žádná auta.
Ty organizace začali existovat po listopadu, před listopadem stačilo nedotavané (dodnes( hnutí Brontosaurus na zcela dobrovolném základě. A po listopadu také začal mizet hmyz a drobné ptactvo.
Odpovědět
VJ

Václav John

15.11.2020 21:12 Reaguje na Jiří Daneš
Dobrý den, to ale není v žádném rozporu s tím co píšu já. Já se hmyzem zabývám víc jak 20 let, hlavně motýly a ten úbytek vidím taky. Je na to spousta dat historických i současných. Úbytek začal ještě dlouho před listopadem, a ano - jak správně píšete - pokračoval bohužel i po něm.

Jednak o něčem vypovídá to, že pokud se motýlům někde daří, jsou to právě chráněná území. Ale přímá likvidace biotopů je jenom jeden ze způsobů, jak se z nějakého druhu stane ohrožený. U hmyzu jsou hlavní problémy dva:

a) biocidní látky - chápu, že bez nich to úplně nejde, ale je to chemický sajrajt, současně téměř všechny látky jsou karcinogenní
b) ale ještě mnohem víc zánik extenzivního zemědělství. Květnatá louka byla dřív běžný stav, dneska výjimka horko těžko udržovaná v některých chráněných územích. Dřív měl na vesnici každý druhý králíky a sekal pro ně trávu. Dneska? Až na výjimky zahrada vyholená jako golfové hřiště. Dřív měl každý ovocné stromy a staral se o sad. Agro-envi dotace na sečení luk jsou nastavené tak, že louky sečete v jednom termínu a hmyz přijde o zdroje nektaru. Na takové louce opravdu nic moc nepřežije. Situace v západní Evropě je bohužel ještě horší jako u nás.

Velká část této problematiky ale vůbec není ani v kompetenci MŽP, ale v kompetenci Ministerstva zemědělství. Pokud chcete zvrátit úbytek hmyzu, nestačí na to síť chráněných území, ale musela by existovat dost silná společenská poptávka na to, aby vzniknul tlak na ekologičtější zemědělství a tohle se zlepšilo.

Pokud pro to chcete udělat něco sám, můžete. Na motýly existuje úžasný keř, komule Davidova. Protože motýlům dneska chybí i obyčejné zdroje nektaru, takový keř určitě ocení, i kdybyste byl obklopený sterilní zemědělskou krajinou.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

16.11.2020 12:03 Reaguje na Václav John
Dobrá je také levandule, když kvete, je tam plno včel a bělásků.
Odpovědět
VJ

Václav John

16.11.2020 17:16 Reaguje na Jiří Daneš
Souhlasím, ale určitě zkuste tu komuli sehnat, doporučuju:
https://www.ireceptar.cz/galerie/komule-davidova-prilaka-na-zahradu-libezne-motyly.html?photo=9

Ilustrační fotky jsou dost výstižné, a to i přes skutečnost, že na fotce 4/9 je severoamerický druh otakárka, který se v Evropě nevyskytuje :-)
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist