https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/dovolena-v-chorvatsku-v-ohrozeni-more-obsadily-meduzy
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Dovolená v Chorvatsku v ohrožení? Moře obsadily medúzy

9.6.2022 05:20 | PRAHA (Ekolist.cz)
Současnému masivnímu kvetení medúz u chorvatského pobřeží dominuje druh Rhizostoma pulmo, tedy kořenoústka plicnatá.
Současnému masivnímu kvetení medúz u chorvatského pobřeží dominuje druh Rhizostoma pulmo, tedy kořenoústka plicnatá.
Aktuální výskyt medúz u chorvatského pobřeží popisují mořští biologové jako masivní a do extrému abnormální. Od odborníků, kteří obvykle šetří velkými slovy, to zní nečekaně. Jenže situace tu je skutečně mimořádná. Nahloučení medúz devastuje rybolov, a nikdo není schopen říct, jak dlouho to ještě potrvá.
 

Osvěžující mořský vánek, houpavé kolébání lodi. Rutina časného rána rybářů u severního pobřeží Jadranu vypadá pořád stejně, ale výsledek jejich práce se teď liší. Sítě, s jejichž vytažením naviják zápolí, totiž nenabraly váhu úlovkem. Jsou celé pokryté slizkým poloprůhledným povlakem. Medúzami. Na italské straně jim říkají polmone di mare, u Chorvatů zase klobučnjake nebo morska pluća. Jsou všude, a je jich mnohem víc, než tu bývalo zvykem.

„Není teď neobvyklé, když jich najednou vytáhneme tunu,“ říká rybář ze Savudrije Danilo Latin. To je ten lepší případ. Častěji totiž masa medúz svou vahou navíjené sítě potrhá. Jedna taková dospělá medúza může vážit i kolem 8-10 kilo. A stačí se jen podívat přes palubu: moře jich je plné, pod hladinou vytváří souvislé šedivé oblaka. Jsou jich statisíce.

Rybáři u istrijského pobřeží s nimi zápolí od loňského podzimu a u Terstského zálivu od kraje února letošního roku. Mnozí teď už raději na moře za rybami nevyjíždí. Protože to nemá cenu. Jen by zbytečně propálili palivo a trhali sítě, aniž by mohli zpět připlout s něčím, co by se dalo prodat. Pro jejich živobytí je to katastrofa, na kterou momentálně neexistuje jiné řešení než čekat. A doufat, že to brzo přejde. 50 milionů kun, jež jako záchranný balíček pro chorvatské rybáře přislíbilo Ministerstvo námořnictví, dopravy a infrastruktury, stačí stěží na pokrytí hmotných škod.

Orgie mezi medúzami

Fenomén masivního nahloučení medúz není ve vodách Chorvatska přitom až tak něčím neobvyklým. To, že se jimi hladina tu a tam, jednou za pár let cele pokryje, je součástí jejich rozmnožovacího cyklu. Je to milostný vodní tanec. Nebo spíš bezobratlé orgie. Přirovnat je můžeme třeba k semenným rokům u jehličnanů (které nás pak dráždí všudypřítomným pylem) nebo „houbovým létům“, na něž pak houbaři ještě dlouho vzpomínají.

Takzvané kvetení medúz je vzácná a kouzelná podívaná, která zpravidla trvá krátce. Tentokrát ovšem ne, masa průhledných klobouků ve vodě setrvává už třetí měsíc, a lokálně ještě déle. A nezdá se, že by ji něco dokázalo rozptýlit. Říct, kdy a jestli kvetení medúz skončí, teď nedokáže s určitostí nikdo.

„Současnému masivnímu kvetení medúz u chorvatského pobřeží dominuje druh Rhizostoma pulmo, tedy kořenoústka plicnatá,“ vysvětluje Barbara Sladonja z Centra pro invazní druhy v Poreči. „Tato medúza se přirozeně vyskytuje v našich vodách, nabývá na počtech a dává o sobě vědět právě oním typickým kvetením.“

Jednou z mnoha příčin, které za rekordním kvetením medúz nyní stojí, je velmi mírná zima. „Ta obvykle počty kruhoústek zredukuje,“ vysvětluje mořský biolog Ruder Bošković z Institutu v Rovinji. „Teplota vody letos ale nepoklesla pod kritickou mez, a tak je medúz až přespříliš.“

Počasí jim zatím přeje

To, jak se bude medúzám v daném místě moře líbit, ovlivňuje řada podmínek. A zrovna ty, které panovaly v posledních měsících v Terstském zálivu a u chorvatského pobřeží, pro ně byly víc než příhodné. Normálně by se držely v hloubce 25-30 metrů, ale voda při povrchu příjemně ohřátá na 12-14 °C je lákala víc k hladině. Za jiných okolností by tu dlouho nevydržely, protože by je rozehnalo vlnobití. Jenže zrovna posledních pár týdnů tu vane vítr jen mírný a slabý. Vlnky jsou malé a hladina klidná.

S tím, že tu tolik nefouká, pak souvisí i slabší cirkulace vodní masy v celém zálivu. Z ústí řek na pobřeží sem neplyne tolik sladké vody, takže se voda postupně stává slanější. A to medúzám náramně vyhovuje. Navíc tu nachází víc než dostatek potravy, nepatrného vodního fytoplanktonu. Celá oblast je pro ně jako naplněná spíž.

Když k tomu nakonec přičteme vliv jiho-severního proudění vody, které „sbírá“ medúzy podél celého istrijského pobřeží a zanáší je sem, máme výsledek. Momentální podmínky prostě nahrávají tomu, že se tu původní populace medúz nyní dynamicky rozrůstá, a přibývají sem další, odjinud.

Stálí obyvatelé moře i nezvaní hosté

Podobná situace tu panovala v 80. letech minulého století a pak kolem roku 2000. Medúzy k severnímu pobřeží Jadranu a Terstskému zálivu prostě patří. Co se ale s lety mění, je zastoupení druhů.

Tím, že přispíváme k proměně podnební, zbavujeme moře přirozených nepřátel medúz a ještě jim vytváříme schovávačky, se sami posouváme k tomu, že se z koupání v Jadranu může stát palčivě žahavá senzace. Ilustrační foto
Tím, že přispíváme k proměně podnební, zbavujeme moře přirozených nepřátel medúz a ještě jim vytváříme schovávačky, se sami posouváme k tomu, že se z koupání v Jadranu může stát palčivě žahavá senzace. Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Dnes o sobě dávají vědět hlavně kořenoústky, které vám dovolenou u vody znepříjemní jen částečně. Jejich požahání není příjemným zážitkem, ale ani tragédií. To talířovky svítivé, které se tu masivně objevily a vykvetly naposledy před čtyřiceti lety, zavřely prakticky všechna pobřežní letoviska. Lokálně tehdy dosahovaly hustoty 500 jedinců v jednom kubíku vody, a jejich těla kompletně pokrytá žahavými buňkami učinila každý pokus o koupání krajně bolestivým zážitkem.

Ten ostatně dokáží zprostředkovat i čtyřhranky středomořské, které se do těl koupajících propisují nehezkými puchýři. Kontakt s nimi smrtící není, ale zatraceně bolestivý ano. A raději ani nevzpomínat na invazní žebernatky, které se u chorvatského pobřeží v posledních letech také zabydlují. Ne nadarmo se jim přezdívá „bradavičnaté“, podle jejich charakteristického podpisu na lidské kůži. Není to sice trvalé zranění, ale ani příjemný suvenýr z dovolené.

Současná situace s masivním výskytem kořenoústek u chorvatského pobřeží přitom nemá charakter nějaké nenadálé novinky, ale je spíše výsledkem trendu dlouhodobého vývoje. Nestalo se to přes noc, sbíralo se k tomu dlouho.

Problém, za který si můžeme sami

Oceánografové a mořští biologové zmiňují například to, že se meziročně zvyšuje průměrná teplota vody v Jadranu o 0,1 °C, takže u dna vznikají příhodnější podmínky pro rozmnožování medúz. S jejich velkými počty by se nejspíš už dávno vypořádaly hladové ryby, ale oblast severního Jadranu patří mezi kriticky přelovené zóny. A svou roli sehrávají i různé lidské stavby a konstrukce, usazené u mořského pobřeží. Mola, vlnolamy, umělé útesy, podmořské kabeláže a potrubní systémy vytváří bezpečná hájemství pro polypy medúz, jejich zárodky.

Kořen současného problému je environmentální: tím, že přispíváme k proměně podnební, zbavujeme moře přirozených nepřátel medúz a ještě jim vytváříme schovávačky, se sami posouváme k tomu, že se z koupání v Jadranu může stát palčivě žahavá senzace.

Barbara Sladonja zmiňuje, že v posledních sezónách se doba květu prodlužovala, ale dosud zřídka překročila mez dvou tří týdnů. Tříměsíční výskyt květu na jaře je rarita, ke které běžně nedochází. Proto chybí srovnání i kvalifikovaný odhad do budoucna. „Nelze tedy s jistotou říci, kdy to přestane. Jejich koncentrace ve vodě je stále vysoká. Můžeme jen doufat, že to nebude trvat až do léta,“ říká.

Dá se ale odtušit, že pokud by medúzy v takových masivních a abnormálních počtech setrvaly u pobřeží až do letní sezóny, byla by to katastrofa nejen pro rybáře, ale pro celý sektor cestovního ruchu Chorvatska.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (3)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Zbyněk Šeděnka

9.6.2022 18:34
Medůzy pochopily, co to je masová turistika a dorazily do Chorvatska dříve než lidští cestovatelé.
Odpovědět

Jirka Černý

10.6.2022 17:25
Fuj to je hnus velebnosti.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

12.6.2022 10:10
A to je nejde vysbírat nebo vychytat a rozvařit třeba na šlichtu prasatům? Stovky cisteren by mohly denně jezdit z pobřeží do prasečáků.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist