https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/dytik-uhorni.ptak-ktereho-jste-u-nas-patrne-nevideli
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Dytík úhorní. Pták, kterého jste u nás patrně neviděli

29.4.2023 06:03 | PRAHA (Ekolist.cz)
Dytíka úhorního (Burhinus oedicnemus) u nás asi málokdo viděl naživo. Česku je veden jako zvláště chráněný kriticky ohrožený druh. Jeho počty se více než půl století drasticky snižují v celé Evropě především kvůli tomu, že naprosto ztratil své přirozené prostředí, ačkoliv by se byl schopný přizpůsobit mnoha jeho změnám. Čím by mohl dytík prospět české přírodě či lidem, pokud se v tuzemsku znovu zabydlí?
 
Dytík se nejčastěji usadí v suchých lokalitách a na písčitých nebo kamenitých půdách, například na holých kopcích či vápencových skalách, stepích nebo polích. Preferuje travnaté plochy s nízkým travním porostem, řídkým rozmístěním keřů a odhaleným kamenitým podložím. Tito ptáci se živí zejména hmyzem, nejčastěji brouky a mravenci, ale nepohrdnou ani žížalami, šneky, ještěrkami nebo menšími ptáky.

Dytíci se za dne příliš nepohybují. Loví především v noci a i díky svému způsobu hledání potravy potřebují nízkou trávu, jinak by brouky jednoduše neviděli. Kvůli množství hmyzu si oblíbili zejména hnojiště, v okolí kterých mají hojnost potravy. Většinou loví v úzkém okruhu asi jednoho kilometru od svého hnízda.

Dytíci hnízda nestaví, ale vyhrabávají. V plytkém vyhrabaném hnízdě pak samička naklade vejce a stará se o ně, zatímco sameček hlídá okolí. Potravu pro mláďata musí shánět oba rodiče, většinou opět v noci nebo nad ránem. Pro zahnízdění potřebují vodní plochu, avšak stačí jim ve vzdálenosti desítek kilometrů od potencionálního hnízda.

Při hnízdění se vyhýbají frekventovaným silnicím a v zásadě všem hlučným místům, jelikož jsou velmi plaší a zejména citliví na pěší nebo cyklisty. Obecně úspěšnost odchovu dytíčete ovlivňuje to, kolik lidí vyruší hnízdící pár. Mají pro místa svého hnízdění určitá kritéria, avšak ta jsou v porovnání s jinými ptáky vcelku mírná. I proto byli dytíci v Česku kdysi hojně rozšíření.

Dytíkům způsobují problémy převážně lidé

Klíčové je, že „byli“ hojně rozšíření. Mezinárodní svaz ochrany přírody sice dytíky označuje za málo ohrožené, jelikož jejich populace v celé Evropě a severní Africe dosahuje až stovek tisíc dospělých ptáků, ale přesto upozorňuje na rapidní pokles jejich počtů. V Česku je dytík mezi ohroženými druhy na červeném seznamu, jelikož zde byl zpozorován jeden dytík v roce 2012, o tři roky později žádný, pak jeden mrtvý kus v roce 2018 a dokonce dva živí dytíci v 2021.

Mezinárodní ochranářský svaz upozorňuje na to, že dytíky ohrožuje ztráta přirozeného prostředí a doporučuje ochranu míst jejich výskytu, zlepšení legislativy jeho ochrany a přípravu plánů pro zlepšení podmínek pro život tohoto ptáka.

Dytík úhorní, patrně se zlomeným křídlem.
Dytík úhorní, patrně se zlomeným křídlem.
Foto | fra298 / Flickr

Počty dytíků úhorních ovlivňuje hned několik lidských činností a rozhodnutí. Domácí mazlíčci – mezi nimi nejčastěji kočky – je často loví. Dytíci také umírají při střetu s autem v noci, když shánějí potravu. Podle některých zdrojů je také střílí lovci, a to zejména v létě a na podzim v lovné sezoně. Jejich počty snižuje ale i přirozená predace.

Největším problémem pro ně je ale ztráta stanovišť. Na tom se až jednou desetinou podílí rozšiřování obdělávané zemědělské půdy, ale vliv má i těžba štěrku nebo písku z okolí koryt řek, kde se dytíci rádi usazují. Nemalými faktory jsou znečišťování vody, vzduchu i půdy, na jejichž čistotě záleží zdraví dytíků.

Řešením je méně polí i více zajíců

Zpřísňující se legislativní ochrana dytíků již dokázala snížit počet jejich hnízd, které mizí kvůli rozšiřování zemědělské půdy. I proto je nutné vytvořit bezpečné životní prostředí pro ně a zejména jim zajistit dost potravy, o kterou přicházejí také následkem činnosti člověka.

Dytíci si často oblíbí pole, která byla v nedávné době nechána ladem. Nabízí jim ideální zdroj potravy kvůli množství hmyzu a také tomu, že nejsou (zatím) porostlá trávou. Se zemědělstvím souvisí i potřeba nižšího využívání insekticidů, kvůli kterým dytíkům mizí kořist, na které jsou životně závislí.

Snadnou cestou k nastolení vhodných podmínek pro dytíky by mohlo být větší rozšíření divokých zajíců. Ti jednak spásají trávu do – pro dytíky – přijatelné výšky a také svým hrabáním odhalují kameny pod zeminou, takže dytíci mohou mít své oblíbené kamenité prostředí. Zajíci také slouží jako zástupná potrava například pro lišky, které by se jinak dytíky živily a ještě více tak snižovaly jejich počet. Obecně ale dostačuje jakákoliv pastva, ideálně s využitím přírodního hnoje od zvířat.

Jakmile se do české přírody navrátí dytíci v hojnějším počtu, mohou začít prospívat i jiným druhům. Dytík totiž slouží jako bioindikátor, a sice je díky němu snadno rozpoznatelná přílišná úroveň znečištění životního prostředí. Uvnitř jejich těl se, nejčastěji důsledkem lhostejně hospodařících drůbežích farem, množí mikroorganismy, které mohou ohrozit i jiné ptáky nebo další tvory. Jakmile se tedy dytíkům přestane na nějakém místě dařit, je to signál, že je zřejmě okolí znečištěné a ohrožuje biodiverzitu lokality.


reklama

 
foto - Spáčil Petr
Petr Spáčil
Autor je studentem Katedry environmentálních studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (9)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.4.2023 07:24
Bývaly tu ještě nedávno milony vrabčáků, koroptví, desítky tisíc chocholoušů, sýčků... Také "ztratili prostředí", nebo získali spoustu "nových" kontrolorů početnosti? Lesů u nás trvale (pozvolna) přibývá, a kdepak máme dříve poměrně hojné (lovné) druhy lesních kurovitých? Jejich pokles byl také způsoben "změnou hospodaření"? Ano, byl, ale s něčím jiným, než s půdou...

Dokud se v tomto nezmění způsob nazírání na problém úbytku ještě nedávno hojných (i lovených) a dnes přísně chráněných druhů, nelze očekávat zvyšování jejich početnosti, a o původních stavech si můžem nechat leda zdát. (já vím, blbé kecy nemají vliv:-)
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

29.4.2023 10:27
Rozšířit zajíce není snadné, už asi 50 let silně mizí.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.4.2023 17:37 Reaguje na Slavomil Vinkler
Obávám se, že s těmi zajíci by to bylo ještě horší - jen by přitáhli zájem bredátorů do lokality. Dytíkovi asi budou více vyhovovat pustiny, kde kromě (sezonně) pár brouků nežije téměř nic, natož lišky či káně.

V dokumentu z A. dytíci zahnízdili v těsné blízkosti krokodýla, který hlídal vlastní snůšku vajec před varany aj. plazy. Ten měl eminentní zájem o vydatnější kořist, dytíkům se zvedlými křídly a odvážným bráněním moc pozornosti nevěnoval. Oni však svým křikem a pózováním zkušeně přivolali krodýlí samici, takže stačil ukrást jen jedno vejce. Jedině tak lze bojovat s predátory - že s tím z nejsilnějších uzavřete koalici. Někteří to budou považovat za "pudové" chování, takto popsanou strategii za "antropoformifismus", jen nesmíme zapomínat, že i zvířata mají mozek a v průběhu života se učí, zdokonalují.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.4.2023 17:42 Reaguje na Karel Zvářal
antropomorfismus
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

29.4.2023 19:29
Léta hnízdil dytík v kukuřici na Znojemsku. No po zavedení moderních postřiků zmizel. Má tam sice kuku, ale brouky ne.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

2.5.2023 10:45 Reaguje na Slavomil Vinkler
Tak to možná máme dytíků víc, než jsme si mysleli, jen se naučili žít jinde, než bylo u nich zvykem. Mám dojem, že jsem tuhle příšerku nedávno někde viděla, ale jistá si nejsem. Jestli se od vás dytík odstěhoval, nemusely mu vadit zrovna postřiky. Změnit se mohlo více podmínek, ani jste si nemusel všimnout a spojit si to. A pojem "moderní postřiky" zahrnuje co? Přežil DDT, zeaziny, neonikotinoidy, chlorpyrifos a nepřežil co? Něco méně jedovatého? Čejky se drží i v polích běžně ošetřovaných přípravky na ochranu rostlin, takže "moderní postřiky" v tom nakonec mohou být i nevinně.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

2.5.2023 10:15
Dytík nemá šanci. Suché, kamenité plochy ideálně pasené (asi ovcemi) a hnojené hnojem? Na takových plochách jde jen o pastvu extenzivní, takže ovce. Přítomnost vlků pastvu významně omezuje a ztěžuje. Dytíkovi vyhovují polní hnojiště? A někdo mimo zemědělce polní hnojiště na zemědělské půdě potřebuje? Máte představu, jak mohutný hysterický záchvat může dostat starosta, který zjistí, že v jeho katastru chce zemědělec založit hnojiště a dokonce na něm bude hnůj dva roky? Vždyť to hnojiště bude vidět z cesty? Co tomu řeknou turisti? Polní hnojiště jsme z krajiny v podstatě vyhnali. Zajíce vysbírají divočáci a káňata. A klidná lokalita bez turistů a cyklistů? Možná v 1. zóně CHKO nebo NP, ale tam opravdu nebudou hnojiště. Dytík má zkrátka smůlu. Ale dotační program zaměřený na lokalitu pro dytíka by měl zajímal. Třeba povinnost založit a udržet polní hnojiště. To by byla bomba.
Odpovědět
JC

Jan Chloupek

3.5.2023 09:13
Divoký zajíc a hrabe ? Pitomost ! Jedině divoký králík. Každý druh ptáčka chce svoje, ale všechno drobné ptactvo má ve svém osudu jedno společné. Není hmyz ! Bohužel, máme v krajině velké, ale pro život mrtvé lány. Na druhou stranu mnohá neobdělávaná místa jsou silně zarostlá stromy a keři, takže nevedou k rozmanitosti z důvodu hustých porostů, které nepouští slunce, tak potřebné pro veškerý život - od hmyzu až po ptactvo a savce. I tady platí, kde není slunce, není život. Krajinu máme totálně nemocnou.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

4.5.2023 07:24 Reaguje na Jan Chloupek
Hrabe, ale ne nory. Vy jste neviděl pekáč zajíce, nebo tam, kde hledá potravu?
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist