Do čtyř let by mohli znovu ožít mamuti, dodo či vakovlk
7.10.2024 09:43 | NEW YORK
(ČTK)
Ačkoli mamut vyhynul zhruba před 4000 lety, sdílí toto velké zvíře 99,5 procenta genů se slonem indickým.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
Podle serveru The Intercept získala tato texaská společnost 235 milionů dolarů (asi 5,4 miliardy Kč) od sponzorů, mezi nimiž jsou krom výše zmíněných i další známé osobnosti včetně motivačního řečníka Tonyho Robbinse či spoluzakladatele společnosti PayPal Petera Thiela. Přispěla ale také americká Ústřední zpravodajská služba (CIA).
Generální ředitel Colossal Biosciences Ben Lamm v rozhovoru s Daily Mail přirovnal proces oživení vyhynulých tvorů k obrácenému Jurskému parku.
"Stanovili jsme si termín pro našeho prvního mamuta na konec roku 2028 a v současné době jsme na dobré cestě, což je skvělé," řekl Lamm. Oživení prehistorického obra podle něj vyžaduje 22 měsíců trvající březost. "Ale vzhledem k tomu, že ostatní druhy mají březost mnohem kratší, je velmi pravděpodobné, že se dočkáme jiného druhu dříve než mamuta," dodal.
Například oživení vakovlka tasmánského, který vyhynul na začátku 80. let 20. století, by podle něj trvalo "pouhé týdny". Pták dronte mauricijský, známý také jako dodo či blboun nejapný, který byl naposledy spatřen v roce 1600, by podle Lamma potřeboval asi jeden měsíc.
Blboun nejapný si zaslouží rehabilitaci. Vyhynulý dronte byl docela svižný pták"Domnívám se, že je velmi pravděpodobné, že do roku 2028 budeme nějaký druh mít, a bude to jeden z těch tří, o kterých jsem mluvil," řekl Lamm.
Ačkoli mamut vyhynul zhruba před 4000 lety, sdílí toto velké zvíře 99,5 procenta genů se slonem indickým. Upravené geny a kmenové buňky by byly spojeny s vajíčkem samice slona indického. Mamut mohl dosahovat hmotnosti až šesti tun.
"Nevezmeme mamutí DNA a nezalepíme díry," řekl Lamm deníku Daily Mail v narážce na katastrofický proces vylíčený ve sci-fi románu Michaela Crichtona Jurský park z roku 1990 a následné stejnojmenné filmové sérii. "Snažíme se vpravit geny mamutů do slonů indických."
Společnost v prohlášení zveřejněném na svých stránkách upřesnila, že potomek takto oplodněné slonice bude "odolnější vůči chladu se všemi základními biologickými znaky mamuta srstnatého".
"Bude chodit jako mamut srstnatý, vypadat jako mamut, vydávat zvuky jako mamut, ale hlavně bude schopen obývat stejný ekosystém, který po vyhynutí mamutů osiřel," dodala společnost, která tvrdí, že pokud by se tento tvor vrátil do arktického prostředí, mohl by být přínosem pro životní prostředí.
"Mohl by pomoci zvrátit rychlé oteplování klimatu - a co je ještě důležitější, mohl by chránit arktický permafrost," uvádí Colossal Biosciences. "Návrat mamuta srstnatého znamená návrat lepší Země."
Zatímco se Colossal Biosciences ohání smělými představami, jak se na Zemi vrátí ptáci dodo a další dávno zmizelá zvířata, odborníci tuto myšlenku označují za pouhé divadlo.
"De-extinkce je vědecká pohádka," řekl v roce 2022 deníku Sydney Morning Herald ředitel australského Centra pro starověkou DNA Jeremy Austin. "Snahy o oživení mamutů srstnatých stavějí spíše na mediální pozornosti pro vědce a méně na seriózní vědě," řekl.
Lamm se však nehodlá kvůli skepsi vědecké obce připravit o své sny. "Kritici, kteří tvrdí, že de-extinkce genů za účelem vytvoření zástupných druhů je nemožná, jsou kritici, kteří prostě nejsou plně informováni a neznají vědu," řekl serveru The Intercept. "Od prvního dne máme jasno v tom, že při obnově druhů budeme vyvíjet technologie, které, jak doufáme, budou prospěšné jak pro lidskou zdravotní péči, tak pro ochranu přírody," dodal.
Přečtěte si také |
![Foto: Mauricio Antón (in Caitlin Sedwick: "What Killed the Woolly Mammoth?". PLoS Biology 6 (4): e99. 1 April 2008.](https://aa.ecn.cz/img_upload/e6ffb6c50bc1424ab10ecf09e063cd63/ice_age_fauna_of_northern_spain_-_mauricio_anton_1.jpg "Foto: Mauricio Antón (in Caitlin Sedwick: "What Killed the Woolly Mammoth?". PLoS Biology 6 (4): e99. 1 April 2008.")
Mamuti, mastodonti nebo velcí lenochodi. Bez nich už není krajina takovou, jakou bývala
Začátkem října společnost Colossal Biosciences oznámila, že založila neziskovou nadaci, která se zaměří na iniciativy na ochranu přírody. Ty by podle sdělení měly využívat technologie vyvinuté společností k "rychlé revoluci v ochraně přírody a obnově ekosystémů".
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Plzeňský kraj udělil první ekoznačku Zdravá krajina. Dostala ji firma podporující Janovský mokřad 
V NP Podyjí přibude další pastvina pro divoké koně, tentokrát převážně v lese
Povodeň zasáhla přírodní rezervaci divokých koní a praturů na březích Lužnice Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (59)
JŘ
Peter Sládek
7.10.2024 11:00 Reaguje na Jaroslav Řezáč"Mohl by pomoci zvrátit rychlé oteplování klimatu".
Odpovědět
JŘ
JŘ
Jaroslav Řezáč
7.10.2024 11:26 Reaguje na Peter Sládekhmm,ano... je to je tak blbé, že se o tom ani nechce psát.
Odpovědět
JŘ
VŠ
Viktor Šedivý
10.10.2024 15:58 Reaguje na Peter SládekPro větší podporu je do všeho dobré přimíchat něco z oteplismu
Odpovědět
HH
Honza Honza
7.10.2024 12:31Typická logika pisatele = logika přírodovědcú, ekologů = co je dobré pro přírodu (diverzifikace), musí být logicky dobré pro všechno = i pro boj s oteplováním. Je to logika malého dítěte- má se jíst jen co je dobré = sladké, zvláště odporné jsou léky, ty se nesmí jíst vůbec!
V Africe vybíjejí slony, v Mongolsku snižují stav dobytka- současná krajina je již nedokáže uživit, zvířata likvidují poslední zbytky stromů, poslední příležitosti k ochlazení rozpálené vysušené stepi, likvidují prameniště, napajedla. Rovněž v našich lesích se bojuje proti přemnožené zvěři, která likviduje novou výsadbu, která by měla vést k větší pestrosti = odolnosti = stabilitě lesa. Pouze v NP to problém není, tam je les tak zahuštěn, že ani zvěř jej nemůže zničit, jak ale bude vypadat tento přehuštěný uniformní les v budoucnu? Nesežere ho znovu kůrovec? To je přeci jedno, příroda si s tím poradí, hlavně že máme přírodovědecké pravidlo o bezzásahovosti!
Podle pisatele článku je ale přemnožená zvěř v našich lesích dobrodiní, umožňuje obnovu lesa jako mamuti a mastodonti, je tedy pitomost jejich stavy snižovat!
Ale tento výzkum je potřebný z jiného důvodu- věda postupuje dál a poznatky umožní záchranu stávajících zvířat postřebných pro naši přírodu, mamuti budou přinášet zisk v cirkuse, zoo, oborách pro pobavení veřejnosti.
Odpovědět
V Africe vybíjejí slony, v Mongolsku snižují stav dobytka- současná krajina je již nedokáže uživit, zvířata likvidují poslední zbytky stromů, poslední příležitosti k ochlazení rozpálené vysušené stepi, likvidují prameniště, napajedla. Rovněž v našich lesích se bojuje proti přemnožené zvěři, která likviduje novou výsadbu, která by měla vést k větší pestrosti = odolnosti = stabilitě lesa. Pouze v NP to problém není, tam je les tak zahuštěn, že ani zvěř jej nemůže zničit, jak ale bude vypadat tento přehuštěný uniformní les v budoucnu? Nesežere ho znovu kůrovec? To je přeci jedno, příroda si s tím poradí, hlavně že máme přírodovědecké pravidlo o bezzásahovosti!
Podle pisatele článku je ale přemnožená zvěř v našich lesích dobrodiní, umožňuje obnovu lesa jako mamuti a mastodonti, je tedy pitomost jejich stavy snižovat!
Ale tento výzkum je potřebný z jiného důvodu- věda postupuje dál a poznatky umožní záchranu stávajících zvířat postřebných pro naši přírodu, mamuti budou přinášet zisk v cirkuse, zoo, oborách pro pobavení veřejnosti.
Pe
Petr
7.10.2024 16:03 Reaguje na Honza HonzaPříroda nic jako přehuštěný les nezná, to je pouze lidský termín, vzniklý z oněch nenechavých pazourů. To bychom museli i třeba tropický prales nazývat přehuštěným. Napadlo by vás tohle tvrdit? Nenapadlo. Zato u nás je to z nějakého důvodu přehuštěné. Nechápu. Přitom je to ideální půdní pokryv.
V přírodě vyroste maximum, které stanoviště dovolí. I takový trávník funguje úplně stejně. A jak bude vegetace vyrůstat, počty jedinců budou klesat, přežijí jen nejsilnější a nejrychlejší. Příroda funguje úplně normálně, to jen tady v diskuzích často čtu, že nefunguje vůbec, a že příroda a lesy vznikly až teprve lidským úsilím, a že před člověkem určitě samo nic nerostlo, hlavně ne lesy.
Odpovědět
V přírodě vyroste maximum, které stanoviště dovolí. I takový trávník funguje úplně stejně. A jak bude vegetace vyrůstat, počty jedinců budou klesat, přežijí jen nejsilnější a nejrychlejší. Příroda funguje úplně normálně, to jen tady v diskuzích často čtu, že nefunguje vůbec, a že příroda a lesy vznikly až teprve lidským úsilím, a že před člověkem určitě samo nic nerostlo, hlavně ne lesy.
SV
Slavomil Vinkler
7.10.2024 16:57 Reaguje na PetrVůbec nerozumíte přírodě. Netušíte co propagujete. Les ovlivňovaný člověkem zde je asi 10 tisíc let.
Člověkenm neovlivňovaní příroda udělá:
-zaroste vše trnitým křovím, pak houstníkem klimaxových stromů, pak klimaxové stromy shodí vichřice. Takový les je lidem neprostupný. Chybí ti mamuti na cesty. Jedině s mačetou 3 km za den.
-údolí zarostou mokřadními stromy a změní se v neprostupnou bažinu (i s pomocí bobrů).
-řeky zaplní popadané a pokácené stromy a zmizí splavnost
-do krajiny se vrátí predátoři jako vlk, medvěd, tygr.
-Výše uvedená krajina je lidem neobyvatelná-nelidská.
Co se týče biodiverzity, zmizí asi 2/3 tedy druhy vázané na bezlesí.
-asi 2/3 druhů zvířat jako sysel, zajíc, ...
-asi 2/3 ptáků polních, rozvolněných lesů, většina vodních...
-asi 2/3 hmyzu, pavouků aj. rozvolněných lesů, stepí...
asi 2/3 rostlin světlomilných a suchomilných, rostlin tj. z rozvolněných lesů a stepí...
Proč to někdo prosazuje nevím.
Odpovědět
Člověkenm neovlivňovaní příroda udělá:
-zaroste vše trnitým křovím, pak houstníkem klimaxových stromů, pak klimaxové stromy shodí vichřice. Takový les je lidem neprostupný. Chybí ti mamuti na cesty. Jedině s mačetou 3 km za den.
-údolí zarostou mokřadními stromy a změní se v neprostupnou bažinu (i s pomocí bobrů).
-řeky zaplní popadané a pokácené stromy a zmizí splavnost
-do krajiny se vrátí predátoři jako vlk, medvěd, tygr.
-Výše uvedená krajina je lidem neobyvatelná-nelidská.
Co se týče biodiverzity, zmizí asi 2/3 tedy druhy vázané na bezlesí.
-asi 2/3 druhů zvířat jako sysel, zajíc, ...
-asi 2/3 ptáků polních, rozvolněných lesů, většina vodních...
-asi 2/3 hmyzu, pavouků aj. rozvolněných lesů, stepí...
asi 2/3 rostlin světlomilných a suchomilných, rostlin tj. z rozvolněných lesů a stepí...
Proč to někdo prosazuje nevím.
Pe
Petr
7.10.2024 17:40 Reaguje na Slavomil VinklerVy jste se v něčem shlédl, to vám dalo smysl, a tak nic jiného nechcete vidět.
Je úplně jedno, jestli je, nebo není příroda ovlivněná člověkem. Když ji necháte být, stejně si nakonec zas poroste po svém a ke stejnému cíli a výsledku. A ten cíl má příroda i lidstvo společný, a to je stabilizované a vyvážené klima. Že vy chcete mít umělý les a řízené prostředí a přírody se bojíte, za to já nemůžu. Bohužel takových lidí je stále víc. Jenže uměle řízené prostředí jednak nefunguje a neudrží ani stabilní klima, ani biodiverzitu, a jednak stojí prachy.
Vy se bojíte tygrů? Humorné.
A nemůžete jako důvod umělého řízení přírody dávat udržení populací zvířat, které vznikly jen díly lidské činnosti. To je zcela nepřírozený stav, neudržitelný, a hlavně neživotaschopný. Nevím na co nám bude udržování umělého bezlesí a vytváření nepůvodních stepí (nechápu na co jako nám má tady u nás být step), když si tím zničíme klima, a tím pak zničíme i ty druhy, které jsme tím chtěli chránit a udržovat na umělých stavech.
Když zmizí všechny ty dvě třetiny, jak je popisujete, tak se nestane žádný armagedon, ale jen a pouze to, že se populace oněch druhů vrátí na svoje původní, přírozené, vyvážené a udržitelné stavy, protože původní krajina není 2/3 bezlesí a 1/3 les, ale přesně naopak.
Ale je mi jasné, že tohle vidět nechcete, protože máte prostě svoji vizi. Jenže ta by platia někde jinde, v jiných krajinách, kde opravdu převažují ona bezlesí. U nás je to obráceně, ať už se vám to líbí, nebo ne. U nás by to šlo jen v případě, že bychom se rozhodli ignorovat vývoj klimatu a chtěli udržet uměle vzniklou krajinu s uměle vzniklou diverzitou. A to nevím proč bychom dělali. Protože vám se to líbí, to skutečně nestačí. Pouvažujte o přestěhování třeba do Kazachstánu, nebo do Mongolska. To je krajina přesně pro vás. Tady je krajina bohužel pro vás jiná. S tím se musíte smířit.
Odpovědět
Je úplně jedno, jestli je, nebo není příroda ovlivněná člověkem. Když ji necháte být, stejně si nakonec zas poroste po svém a ke stejnému cíli a výsledku. A ten cíl má příroda i lidstvo společný, a to je stabilizované a vyvážené klima. Že vy chcete mít umělý les a řízené prostředí a přírody se bojíte, za to já nemůžu. Bohužel takových lidí je stále víc. Jenže uměle řízené prostředí jednak nefunguje a neudrží ani stabilní klima, ani biodiverzitu, a jednak stojí prachy.
Vy se bojíte tygrů? Humorné.
A nemůžete jako důvod umělého řízení přírody dávat udržení populací zvířat, které vznikly jen díly lidské činnosti. To je zcela nepřírozený stav, neudržitelný, a hlavně neživotaschopný. Nevím na co nám bude udržování umělého bezlesí a vytváření nepůvodních stepí (nechápu na co jako nám má tady u nás být step), když si tím zničíme klima, a tím pak zničíme i ty druhy, které jsme tím chtěli chránit a udržovat na umělých stavech.
Když zmizí všechny ty dvě třetiny, jak je popisujete, tak se nestane žádný armagedon, ale jen a pouze to, že se populace oněch druhů vrátí na svoje původní, přírozené, vyvážené a udržitelné stavy, protože původní krajina není 2/3 bezlesí a 1/3 les, ale přesně naopak.
Ale je mi jasné, že tohle vidět nechcete, protože máte prostě svoji vizi. Jenže ta by platia někde jinde, v jiných krajinách, kde opravdu převažují ona bezlesí. U nás je to obráceně, ať už se vám to líbí, nebo ne. U nás by to šlo jen v případě, že bychom se rozhodli ignorovat vývoj klimatu a chtěli udržet uměle vzniklou krajinu s uměle vzniklou diverzitou. A to nevím proč bychom dělali. Protože vám se to líbí, to skutečně nestačí. Pouvažujte o přestěhování třeba do Kazachstánu, nebo do Mongolska. To je krajina přesně pro vás. Tady je krajina bohužel pro vás jiná. S tím se musíte smířit.
Pe
Petr
7.10.2024 17:51 Reaguje na Slavomil VinklerJinak step tady v podstatě máte. Zemědělská půda není nic jiného než step, a tvoří polovinu našeho území. A asi má tak pozitivní vliv na klima a biodiverzitu, že je vám to málo a chtěl byste vytvářet ještě další, na úkor lesa. A pak už se tu upečeme úplně.
Odpovědět
Pe
Petr
7.10.2024 18:15 Reaguje na Slavomil VinklerA když to vezmu ještě dál, tak dvě třetiny našeho území je bezlesí. To je vám opravdu málo? Kolik bezlesí by pro vás bylo dost?
Možná jste se jako malé díte ztratil v lese a pamatujete si jen ty klacky pod nohama, že máte z lesa skoro fóbii. Bohužel pro vás k udržení normálného počasí potřebuje naše krajina les, ne step.
Odpovědět
Možná jste se jako malé díte ztratil v lese a pamatujete si jen ty klacky pod nohama, že máte z lesa skoro fóbii. Bohužel pro vás k udržení normálného počasí potřebuje naše krajina les, ne step.
SV
Slavomil Vinkler
7.10.2024 19:10 Reaguje na PetrTak nekličkujte. Les bezzásahový (a ten pak bude všude) nebo zachovat bezlesí (zásahy do lesa) činností člověka. Asi jste se výsledku bezzásahu lekl.
Odpovědět
Pe
SV
Slavomil Vinkler
8.10.2024 06:43 Reaguje na PetrNejprve lesy lesy lesy bez jakékoli regulace a najednou 1/3, 2/3....
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
8.10.2024 06:52 Reaguje na PetrAmazonie vznikla vyhubením indiánů a výsledek je skoro neobyvatelný=nelidský. Africké pralesy a pralesy třeba v indonesii či papuánské jsou taky skoro neobývané = nelidské. Ne, že bych je chtěl vykácet, ale jen zobrazuji důsledky nízkých zásahů lidí. Kde lidé nezasahují, nemohou žít. Jestli je to dobře nebo špatně-jak kdy.
Odpovědět
Pe
Petr
8.10.2024 19:00 Reaguje na Slavomil VinklerPro vás je všechno nelidské :-)
Ale chápu, jste antropocentrik, jinak to pro vás nejde.
Odpovědět
Ale chápu, jste antropocentrik, jinak to pro vás nejde.
Pe
Petr
8.10.2024 19:11 Reaguje na Slavomil VinklerVždyť tam všude normálně žijí. Asi to nevíte. A nevydávejte svůj názor za názor celého lidstva. Že vy nemáte rád přírodu a je pro vás nelidská a neobyvatelná je jen váš osobní pocit. Pochopení pro takový pocit musíte hledat jinde.
Odpovědět
HH
Honza Honza
7.10.2024 19:48 Reaguje na Slavomil VinklerA co všechno zmizelo, p. Vinklere, když spadl na dinosaury asteroid, co když byla Země sněhová koule. Bez toho bychom tady nebyli.
Je jasné, že je třeba pečovat o diverzitu ale ne za cenu aby vše uschlo!
Pro nás je normální, přirozené zahuštěný les na většině úsemí, jak píše p. Petr, je to normální prostředí pro to, aby příroda dobře fungovala, aby se voda zachycovala. Vaše stepi
jsou výsledkem jiného přírodního stavu- přemnožených býložravců, typických pro stepi v Africe, které ale své přírodní prostředí ničí, a toto prostředí spěje k zániku (spolu s vašimi slony a mamuty!)
A k p. Petrovi: pochopte!: zahuštěný amazonský les je normální stabilní pestrý smíšený les.
Monokulturní unifikovaný přehuštěný les na Šumavě není stabilní = není normální = není přirozený (ať už vznikl normálním přírodním procesem nebo zásahem člověka, to je úplně jedno!)
Odpovědět
Je jasné, že je třeba pečovat o diverzitu ale ne za cenu aby vše uschlo!
Pro nás je normální, přirozené zahuštěný les na většině úsemí, jak píše p. Petr, je to normální prostředí pro to, aby příroda dobře fungovala, aby se voda zachycovala. Vaše stepi
jsou výsledkem jiného přírodního stavu- přemnožených býložravců, typických pro stepi v Africe, které ale své přírodní prostředí ničí, a toto prostředí spěje k zániku (spolu s vašimi slony a mamuty!)
A k p. Petrovi: pochopte!: zahuštěný amazonský les je normální stabilní pestrý smíšený les.
Monokulturní unifikovaný přehuštěný les na Šumavě není stabilní = není normální = není přirozený (ať už vznikl normálním přírodním procesem nebo zásahem člověka, to je úplně jedno!)
Pe
Petr
7.10.2024 19:56 Reaguje na Honza HonzaTo je jen nesprávné chápání. Šumavský les není monokulturní unifikovaný přehuštěný les. Je to prostě takový druh lesa, je takový a tak je to naprosto normální. Naše lesy jsou prostě takové. Stejně jako amazonský les je jaký je, nebo třeba sibiřský les je jaký je (a ten je sakra velký, a taky vlastně unifikovaný. Ale tak to prostě je, není to nic špatného).
A bylo by chybou snažit se to nějak měnit na jiný druh lesa. Nebo dokonce na bezlesí.
Odpovědět
A bylo by chybou snažit se to nějak měnit na jiný druh lesa. Nebo dokonce na bezlesí.
Pe
Petr
7.10.2024 20:03 Reaguje na PetrUž jsme se o tom bavili nedávno - že každá krajina má svoje specifika a typická společenstva, a nejde chtít mít všude všechno. Ať děláte co děláte, na Šumavě bude převládat smrkový les, jinde zase jiný. V Kazachstánu step a v Grónsku ledovec.
Odpovědět
Pe
Petr
7.10.2024 20:16 Reaguje na PetrStejné je to i v zemědělství. V každém kraji se něčemu daří véc a něčemu níň, nepěstuje se všude všechno. Někde se pěstuje to, jinde zase něco jiného. A tak je to úplně normální.
Odpovědět
HH
Honza Honza
7.10.2024 20:58 Reaguje na PetrSpekulujeme, pane, jen o pochybném termínu- "normální, přírodní, přirozené" a každý v tom vidíme něco jiného. Dobře, přijímám vaši teorii, že je to normální, přirozené, přírodní. Sibiřské lesy nebo vyssokohorské lesy jsou také obvykle unifikované, protože tam nic jiného než určitý druh neroste, jiné druhy nejsou konkurenceschopné.
Jenže kvůli této teorii, kvůli tomuto výkladu se může stát, že celý tento les bude napaden škůdci, změní-li se podmínky celý tento les začne hynout. My ale nepotřebujeme se dívat na to jak Šumavu opět sežere kůrovec, potřebujeme něco jiného. Kromě toho kůrovec nenapadá zdravé stromy, napadá jen nemocné, oslabené stromy, máme tedy nechat přírodu kolabovat a dívat se jak kolabuje a nic nedělat? Budete se dívat na svého pejska jak umírá a nepůjdete k veterináři? Zemědělec o svém uschlém poli řekne- to je příroda? Někdy to skutečně jinak nejde, někdy je to příroda, nemá se do toho zasahovat. V případě, kdy jde ale o existenci, kdy třeba hoří, tak určitě ano!.
Potřebujeme prostě aby příroda fungovala. Proto je lepší přejít na treorii že přírodní = přirozené je to, co je stabilní. Snažit se o stabilitu lesa a celé přírody, ne jen přihlížet a tvrdit jak je to "normální".
Odpovědět
Jenže kvůli této teorii, kvůli tomuto výkladu se může stát, že celý tento les bude napaden škůdci, změní-li se podmínky celý tento les začne hynout. My ale nepotřebujeme se dívat na to jak Šumavu opět sežere kůrovec, potřebujeme něco jiného. Kromě toho kůrovec nenapadá zdravé stromy, napadá jen nemocné, oslabené stromy, máme tedy nechat přírodu kolabovat a dívat se jak kolabuje a nic nedělat? Budete se dívat na svého pejska jak umírá a nepůjdete k veterináři? Zemědělec o svém uschlém poli řekne- to je příroda? Někdy to skutečně jinak nejde, někdy je to příroda, nemá se do toho zasahovat. V případě, kdy jde ale o existenci, kdy třeba hoří, tak určitě ano!.
Potřebujeme prostě aby příroda fungovala. Proto je lepší přejít na treorii že přírodní = přirozené je to, co je stabilní. Snažit se o stabilitu lesa a celé přírody, ne jen přihlížet a tvrdit jak je to "normální".
Pe
Petr
7.10.2024 21:23 Reaguje na Honza HonzaV tom s vámi souhlasím, potřebujeme aby příroda fungovala, bez toho budeme namydlení. Jenže stabilní bývá většinou právě to přírodní. To lidmi nějak změněné mívá se stabilitou dost potíže.
Můj názor je, a v tom s vámi opět souhlasím, že ano, přírodě pomoct. Ale ne proto, abychom ji nějak změnili, ale naopak právě proto, že jsme ji už změnili a výrazně poničili, a je tedy potřeba jí pomoct zpátky do původnosti, funkčnosti a samostatnosti . Jednak proto, že původní příroda je maximálně funkční, co se týče biodiverzity, udržitelnosti i stabilizace klimatu, a taky proto, že nelze celou přírodu trvale uměle udržovat. Na to nejsou možnosti ani prostředky.
No a po obnovení, nebo nastartování obnovy funkčnosti přírody zcela logicky následuje bezzásahovost, protože už to dál není potřeba.
Odpovědět
Můj názor je, a v tom s vámi opět souhlasím, že ano, přírodě pomoct. Ale ne proto, abychom ji nějak změnili, ale naopak právě proto, že jsme ji už změnili a výrazně poničili, a je tedy potřeba jí pomoct zpátky do původnosti, funkčnosti a samostatnosti . Jednak proto, že původní příroda je maximálně funkční, co se týče biodiverzity, udržitelnosti i stabilizace klimatu, a taky proto, že nelze celou přírodu trvale uměle udržovat. Na to nejsou možnosti ani prostředky.
No a po obnovení, nebo nastartování obnovy funkčnosti přírody zcela logicky následuje bezzásahovost, protože už to dál není potřeba.
HH
Honza Honza
7.10.2024 22:15 Reaguje na Petrzpátky do původnosti: spíše ke stabilitě, která nejlépe odpovídá současným přírodním podmínkám
může jít i o posun k ev. budoucím podmínkám- většímu suchu apod.
Nejlepší teorie tedy je: přírodní je to, co nejlépe odpovídá současnému nebo budoucímu skutečnému přírodnímu stavu (podmínkám jaké jsou v přírodě)
Odpovědět
může jít i o posun k ev. budoucím podmínkám- většímu suchu apod.
Nejlepší teorie tedy je: přírodní je to, co nejlépe odpovídá současnému nebo budoucímu skutečnému přírodnímu stavu (podmínkám jaké jsou v přírodě)
SV
Slavomil Vinkler
8.10.2024 07:06 Reaguje na PetrBezzásahovost ve střední Evropě je zcela nepřirozená. Již od doby ledové zde lidé zasahují a vytvořili tu starou pestrou přírodu co známe. Plošná bezzásahovost vytváří lidmi neobyvatelné (nelidské) území a redukuje stávající biodiverzitu unifikací biotopů na pár typů hustého neprostupného lesa. Několik procent bezzásahu je užitečných, ale aplikovaná na většině území zejména NP, NPR, PR, ptačích oblastech... je devastující.
Odpovědět
HH
Honza Honza
8.10.2024 11:05 Reaguje na Slavomil VinklerJasně, správný názor, vždyť velká oblast Šumavy - Bučina apod jsou vlastně kamennými zídkami ohražená pastviště, přijít o ně, nechat je zarůst křovím, je nezodpovědnost.
Odpovědět
HH
Honza Honza
8.10.2024 11:11 Reaguje na Honza Honzaoprava: akorát bych to obrátil: 3/4 Šumavy by měl tvořit souvislý les, to je přírodní, normální, pouze část tohoto území, tam kde to jde, bych nechal jako pastviště.
Odpovědět
SV
Pe
Petr
8.10.2024 19:03 Reaguje na Slavomil VinklerPro vás jediné přirozené je to, co vytvořili lidé, a co nevytvořili, to je nelidské a devastující, a pryč s tím.
Nejste inzenýr Zachariáš ze seriálu Runburak? Ten nenáviděl přírodu, jako vy.
Odpovědět
Nejste inzenýr Zachariáš ze seriálu Runburak? Ten nenáviděl přírodu, jako vy.
SV
Slavomil Vinkler
9.10.2024 05:30 Reaguje na PetrOpět jen trolíte. Nelidské označuji to, kde nemůže člověk žít. A je nás 10 miliard. Nicméně to neznamená zničit skoro všechny biotopy buď nadměrně intenzivním využíváním nebo nicneděláním (bezzásahovostí, tam kde už 10 tisíc let nebyla).
Zničením biotopů zmizí organismy obvykle označované jako vzácné.
Odpovědět
Zničením biotopů zmizí organismy obvykle označované jako vzácné.
Pe
Petr
9.10.2024 08:43 Reaguje na Slavomil VinklerJenže biotopy chcete ničit vy. Chcete chytrné zbytky lesa, které tu ještě zbyly (teď jste dokonce vymyslel něco, co tomu má dávat váhu - že jsou nelidské), změnit na cosi, co nikdy nebyly. A to, co už je zničené, a co potřebuje napravit, čeho je většina území, a co z části bývalo tím, co hledáte, a kde byste mohl vrátit onu chybějící diverzitu, kterou mylně chcete hledat v lesích, to vidět nechcete.
Víte jak mi váš postup připadá? Jako slepota. Dočetl jste se, že někdy v pravěku bývaly lesy řídké. A tak jste se rozhlédl, uviděl les, a jo, to je vono, ten je potřeba udělat řídký, když to tak bylo. Omyl, tak to nebylo a tak to být nemá. Z těch míst, kde byly řídké lesy, vznikla první pole. Takže tam je váš cíl, tam se dívejte a tam hledejte tu ztracenou diverzitu, tam mají žít ony vzácné organismy, tam je jejich biotop. Ne jinde. Ano, je zničený. Tak s tím něco dělejte.
Jinak bezzásahovost tu byla ještě nedávno. Opět se jen snažíte vytvořit nějaký dojem vymyšleným číslem, že lesy jsou umělé deset tisíc let. Nikoliv. Až někam do začátku novověku, do nějakého 15. století, byla většina lesů zcela přírodní. Že místy lidé něco vykáceli nic neznamená, to je jen drobnost a příroda to hned zase sama zcela přirozeně opravila, stejně jako opravuje třeba požáry. Nesázelo se, nedělaly se žádné výchovné zásahy. Jen se bralo a příroda opravovala.
Odpovědět
Víte jak mi váš postup připadá? Jako slepota. Dočetl jste se, že někdy v pravěku bývaly lesy řídké. A tak jste se rozhlédl, uviděl les, a jo, to je vono, ten je potřeba udělat řídký, když to tak bylo. Omyl, tak to nebylo a tak to být nemá. Z těch míst, kde byly řídké lesy, vznikla první pole. Takže tam je váš cíl, tam se dívejte a tam hledejte tu ztracenou diverzitu, tam mají žít ony vzácné organismy, tam je jejich biotop. Ne jinde. Ano, je zničený. Tak s tím něco dělejte.
Jinak bezzásahovost tu byla ještě nedávno. Opět se jen snažíte vytvořit nějaký dojem vymyšleným číslem, že lesy jsou umělé deset tisíc let. Nikoliv. Až někam do začátku novověku, do nějakého 15. století, byla většina lesů zcela přírodní. Že místy lidé něco vykáceli nic neznamená, to je jen drobnost a příroda to hned zase sama zcela přirozeně opravila, stejně jako opravuje třeba požáry. Nesázelo se, nedělaly se žádné výchovné zásahy. Jen se bralo a příroda opravovala.
SV
Slavomil Vinkler
7.10.2024 14:24Ne, že by se mi to nelíbilo, líbí. On by takový Mamut udělal na Šumavě pořádek. Ale nevěřím, že se to povede. To je taková o Karkulce, jako jaderná fuze.
Odpovědět
HH
Honza Honza
7.10.2024 15:24 Reaguje na Slavomil VinklerTřeba by to nebyl přehuštěný uniformní les ale spíše řidší savanovitý losopark, možná že by se tam dařilo i něčemu jinému než smrku, to nevím. A třeba kůrovec už by tolik šancí neměl. Ale jak by takovýto les prospěl klimatu, to opravdu nevím.
A lidi by chodili skutečně jen po vyznačených stezkách (pokud možno oplocených lešenářskými trubkami), já určitě - hrdině do očí mamuta bych hledět nechtěl.
Odpovědět
A lidi by chodili skutečně jen po vyznačených stezkách (pokud možno oplocených lešenářskými trubkami), já určitě - hrdině do očí mamuta bych hledět nechtěl.
Pe
Petr
9.10.2024 09:59 Reaguje na Honza HonzaLes je prostě les. Není unifornmí, je to prostě les. Taková je cílová forma vegetace na našem území - vysoký hustý les. Tak je to zcela normální a nijak to neznamená nic jako uniformní, monokulturní, přehuštěné a podobně. Nezapomeňte, že příroda pracuje ve zcela jiných prostorových dimenzích. Naše replublika je maličká, a i tak tu je mnoho druhů přírody, které jsou si ale velice podobné. Les prostě vypadá vždy jako les. To je v pořádku, tak je to správně, ne špatně.
Ostatně, pohledejte v historických pramenech po informacích o tehdejší přírodě. A čím starší informace, tím větší je její přesnost. Hezká je třeba zmínka o praotci Čechovi. I když může být celá vymyšlená, přesto je to určitá informace o stavu přírody v naší zemi v době někdy před tisícem let.
Za prvé - našel naši zemi dost prázdnou a málo osídlenou. Z toho je jasné, že malé osídlení nemělo nijak výrazný vliv na tehdejší ekosystém. A za druhé - mluvil o neschůdných lesích plných zvěře a řekách plných ryb. Ne o savanách, ne o stepích, ne o řídkých lesích. To ukazuje jaká byla většina naší krajny začátkem středověku - živá a lesnatá. Pro vás asi tedy uniformní a přehuštěná. A lesnatost (tedy jak vy říkáte "přehuštěnost") zase způsobovala zvýšené množství vody v krajiny, což zase uvádějí jiné historické popisy, a i naše lidová slovesnost, která si krajinu pojmenovala a přidala si do ní i různé prvky fantazie, jako bludičky, vodníky, světýlka z blat a podobně.
Taková je naše země a k tomu vždy směřuje naše příroda, když ji necháte na pokoji. A tomu je potřeba pomoct - návratu a obnově původnosti. Ne krajinu dál drancovat a udržovat bezlesí, které krajinu a biodiverzitu stále víc poškozují.
Ano, pro někoho je bezlesí cenným biotopem s bohatou biodiverzitou, což je pravda, ale zároveň je to uměle vytvořené území s umělou biodiverzitou, něco jako zoo a botanická zahrada. Udržovat to všude má negativní důsledky - na klima a celou krajinu i biodiverzitu. Toto přece nemůže být naším cílem. Cílem má být zdravá a soběstačná příroda a přírodní samoudržitelnost, tedy takový vyvážený stav přírody, aby se stabilizovalo klima i biodiverzita. Příroda, ve které má vše svoje přirozené místo.
Odpovědět
Ostatně, pohledejte v historických pramenech po informacích o tehdejší přírodě. A čím starší informace, tím větší je její přesnost. Hezká je třeba zmínka o praotci Čechovi. I když může být celá vymyšlená, přesto je to určitá informace o stavu přírody v naší zemi v době někdy před tisícem let.
Za prvé - našel naši zemi dost prázdnou a málo osídlenou. Z toho je jasné, že malé osídlení nemělo nijak výrazný vliv na tehdejší ekosystém. A za druhé - mluvil o neschůdných lesích plných zvěře a řekách plných ryb. Ne o savanách, ne o stepích, ne o řídkých lesích. To ukazuje jaká byla většina naší krajny začátkem středověku - živá a lesnatá. Pro vás asi tedy uniformní a přehuštěná. A lesnatost (tedy jak vy říkáte "přehuštěnost") zase způsobovala zvýšené množství vody v krajiny, což zase uvádějí jiné historické popisy, a i naše lidová slovesnost, která si krajinu pojmenovala a přidala si do ní i různé prvky fantazie, jako bludičky, vodníky, světýlka z blat a podobně.
Taková je naše země a k tomu vždy směřuje naše příroda, když ji necháte na pokoji. A tomu je potřeba pomoct - návratu a obnově původnosti. Ne krajinu dál drancovat a udržovat bezlesí, které krajinu a biodiverzitu stále víc poškozují.
Ano, pro někoho je bezlesí cenným biotopem s bohatou biodiverzitou, což je pravda, ale zároveň je to uměle vytvořené území s umělou biodiverzitou, něco jako zoo a botanická zahrada. Udržovat to všude má negativní důsledky - na klima a celou krajinu i biodiverzitu. Toto přece nemůže být naším cílem. Cílem má být zdravá a soběstačná příroda a přírodní samoudržitelnost, tedy takový vyvážený stav přírody, aby se stabilizovalo klima i biodiverzita. Příroda, ve které má vše svoje přirozené místo.
HH
Honza Honza
10.10.2024 07:05 Reaguje na PetrDíky této komunikaci s vámi jsem pochopil přemýšlení správců NP-o ponechání monokultury smrku (i když pokusy o zlepšení struktury lesa jsou). O neřízené sukcesi - zarůstání zbytků pastvin. Správci NP vidí prostě tento les jako amazonský prales nebo vysokohorský nebo sibiřský les: měla by se zde dělat diverzifikace, vytvářet umělé paseky? Určitě ne, každý rozumný by nechal ten les takový, jaký přirozený je. Přírodovědci prostě chtějí nechat šumavský les jako přirozený les svému vlastnímu vývoji. Jenže tento les není přirozený, je uměle vysázený, neliší se nijak od hosp. lesa. Kůrovec vlastně byl pro přírodovědce požehnání - revolučně měnil les na přírodní, nikoli uměle vysázený, uniformní, všechny stromy stejně vysázené jako kukuřice.
Tento les je změněný, jsou zde rozsáhlé oblasti původně vypásané (Bučina apod) byla by škoda je nechat zarůst.
V tomto lese je třeba dělat jiné úpravy nad rámec přírody, více zachycovat vodu,měnit tok potoků, aby byly mělké a rozlévaly se, chránit močály před zarůstáním apod. I v Kanadě do přírody vypouštějí bizony, protože nedávno to bylo jejich prostředí. To vše je proti teorii bezzásahovosti. Stejně jako by byl nesmysl dělat v amazonii paseky, stejně tak je nesmysl nevypásat vhodné oblasti Šumavy, nedělat v přírodě vhodné úpravy a zásahy. Nejdůležitější je nelpět zkostnatěle na nějaké teorii ale pomáhat přírodě.
Odpovědět
Tento les je změněný, jsou zde rozsáhlé oblasti původně vypásané (Bučina apod) byla by škoda je nechat zarůst.
V tomto lese je třeba dělat jiné úpravy nad rámec přírody, více zachycovat vodu,měnit tok potoků, aby byly mělké a rozlévaly se, chránit močály před zarůstáním apod. I v Kanadě do přírody vypouštějí bizony, protože nedávno to bylo jejich prostředí. To vše je proti teorii bezzásahovosti. Stejně jako by byl nesmysl dělat v amazonii paseky, stejně tak je nesmysl nevypásat vhodné oblasti Šumavy, nedělat v přírodě vhodné úpravy a zásahy. Nejdůležitější je nelpět zkostnatěle na nějaké teorii ale pomáhat přírodě.
Pe
Petr
10.10.2024 11:27 Reaguje na Honza HonzaSouhlasím, pomáhat přírodě. Teď už jen si ujasnit co je vlastně pomoc přírodě, a co pomoc len lidem, zmaskovaná jako pomoc přírodě. No a možná i začít od toho jak vnímáme přírodu. Je nutné být upřímný, že jsme prostě zvyklí na hospodářsky změněnou krajinu. Celý život žijeme v asfaltu a betonu, kolem nás jsou pole a za nimi uměle provozované lesy. To je pro nás normální svět, takto vnímáme přírodu, a cokoliv jiného jako špatné, nebo minimálně divné (někdo dokonce jako nepřirozené, nepořádné, nebezpečné, nelidské). Skutečná příroda to ale není, ta je něco úplně jiného. Ta má svůj vlastní způsob života. Ten je nádherně vidět třeba na té Amazonii. Já jsem přesvědčený, že příroda nutně potřebuje svůj prostor a svoje místo, kde by si mohla "žít" po svém a tak, jak sama určí. Například proto, že nám to vytváří podmínky potřebné pro žití.
A i když je někde nějaké prostředí člověkem ovlivněné a změněné, nijak to nebrání tomu vrátit to zpátky přírodě a nechat ji být, a už vůbec to nijak neznamená, že to změněné už musí zůstat, a že v tom musíme pokračovat.
Všude kolem nás je možné pozorovat důkazy, jak ochotně a rychle se příroda vrací všude tam, kde ji necháme být. Tak ji nechme, dejme jí prostor, odvděčí se nám.
Odpovědět
A i když je někde nějaké prostředí člověkem ovlivněné a změněné, nijak to nebrání tomu vrátit to zpátky přírodě a nechat ji být, a už vůbec to nijak neznamená, že to změněné už musí zůstat, a že v tom musíme pokračovat.
Všude kolem nás je možné pozorovat důkazy, jak ochotně a rychle se příroda vrací všude tam, kde ji necháme být. Tak ji nechme, dejme jí prostor, odvděčí se nám.
Pe
Petr
10.10.2024 12:02 Reaguje na PetrLidé se musejí sžít s vědomím, že příroda není něco pro jejich potřebu, ani něčí majetek, ani něco nepořádného, co musíme neustále měnit a nějak udržovat. Příroda je zcela svébytný a samostatný systém, plný samostatného a svébytného života, stejného jako jsme my, a co navíc nutně potřebujeme. A vyžaduje respekt.
A když někdo přijde s nějakou hloupostí, třeba že příroda je nelidská, tak se vždy najde dostatek lidí, kteří se toho chytí a začnou to šířit dál. Přece když je příroda nelidská a nedokážou v ní žít ani lidé, tak jak v ní mají žít chudáci zvířátka? S tím se musí něco dělat. Vidíte jak vadné myšlenkové a podprahové vzorce pak vznikají? Takoví lidé pak nedokážou brát přírodu jako přírodu, a nedokážou ji ani respektovat, ani chránit a napravovat.
Odpovědět
A když někdo přijde s nějakou hloupostí, třeba že příroda je nelidská, tak se vždy najde dostatek lidí, kteří se toho chytí a začnou to šířit dál. Přece když je příroda nelidská a nedokážou v ní žít ani lidé, tak jak v ní mají žít chudáci zvířátka? S tím se musí něco dělat. Vidíte jak vadné myšlenkové a podprahové vzorce pak vznikají? Takoví lidé pak nedokážou brát přírodu jako přírodu, a nedokážou ji ani respektovat, ani chránit a napravovat.
HH
Honza Honza
10.10.2024 12:47 Reaguje na PetrDěkuji za odpověď. Souhlasím s vámi, že příroda je poškozená lidskou činností, že je záhodno ji nechat také někde samu pro sebe. Takové oblasti jsou, jsou i na Šumavě, jsou i v jiných NP. Lesy na vrcholcích nad 1000 m asi nebudeme kácet a zkoušet duby, buky, slatiny asi nebudeme prohlubovat, aby v nich bylo více vody. Ani s názorem p. Vinklera do naší přírody pustit mamuty, tak jako vy, nesouhlasím, náš les je již jiný než původní tundra.
Ale i díky vám jsem si ujasnil názor, více jsem pochopil jednání správců NP. Celkově se můj názor nezměnil- pomáhat přírodě ve smyslu uchování a lépe i zlepšení její funkce je správné (a dělají to i v NP), má to ale i své hranice v tom nechat také přírodu samu sobě.
Odpovědět
Ale i díky vám jsem si ujasnil názor, více jsem pochopil jednání správců NP. Celkově se můj názor nezměnil- pomáhat přírodě ve smyslu uchování a lépe i zlepšení její funkce je správné (a dělají to i v NP), má to ale i své hranice v tom nechat také přírodu samu sobě.
Pe
Petr
10.10.2024 13:10 Reaguje na Honza HonzaI já s vámi souhlasím. A ano, vše má své hranice.
A když teď trochu zapršelo, všiml jste si jak došlo v lesích doslova k explozi života? A teď si představte jak živo by všude po krajině bylo, kdyby naše příroda fungovala jako dřív a udržovala v naší krajině správné teploty i dostatek vody. Jak by se to všude jen hemžilo. A všechno samo.
Odpovědět
A když teď trochu zapršelo, všiml jste si jak došlo v lesích doslova k explozi života? A teď si představte jak živo by všude po krajině bylo, kdyby naše příroda fungovala jako dřív a udržovala v naší krajině správné teploty i dostatek vody. Jak by se to všude jen hemžilo. A všechno samo.
Karel Zvářal
10.10.2024 13:31 Reaguje na Honza Honza"...příroda je poškozená lidskou činností, že je záhodno ji nechat také někde samu pro sebe. Takové oblasti jsou, jsou i na Šumavě..."
Ano, NĚKDE, a já doplním - pro výstrahu. Zastávám názor, že co člověk pokazil, měl by také (se snažit) napravit. Jestliže víme o klimazměně, budeme vysazovat stromy vhodné do toho kterého pásma, a ne čekat, až "si přírodí sama". Ano, ono tam vždy "něco vyroste". Ale mohou to být jak invazivky (včetně akátu - viz. předvčerejšky J.Hulcr), a takové nepotřebujeme, neb vytlačují naše (hospodářské/ ekologické) dřeviny. Prostě znalosti musíme využívat aktivně, a ne k tomu, abychom nečinně přihlíželi.
Odpovědět
Ano, NĚKDE, a já doplním - pro výstrahu. Zastávám názor, že co člověk pokazil, měl by také (se snažit) napravit. Jestliže víme o klimazměně, budeme vysazovat stromy vhodné do toho kterého pásma, a ne čekat, až "si přírodí sama". Ano, ono tam vždy "něco vyroste". Ale mohou to být jak invazivky (včetně akátu - viz. předvčerejšky J.Hulcr), a takové nepotřebujeme, neb vytlačují naše (hospodářské/ ekologické) dřeviny. Prostě znalosti musíme využívat aktivně, a ne k tomu, abychom nečinně přihlíželi.
HH
Honza Honza
10.10.2024 14:10 Reaguje na Karel Zvářaltakový názor je také správný. Prostě všeho s mírou, rozumem, bez fanatizmu - to platí pro všechny oblasti.
Odpovědět
Karel Zvářal
7.10.2024 17:52Ve školce jsme říkali: ještě se desetkrát vyspím a budou vánoce. Tady to bude více nocí, ale i tak je to pecka, hrozně moc se na to těším. Zvláště pak na toho srstnatého giganta, stádečko by mohlo na Aljašce v poho žít. Letět se tam nechystám, ale na první záběry m. mláděte koupím basu piv:-) Vědě zdar, pánům Watsonovi a Crickovi zvlášť!
Odpovědět
Pe
Petr
7.10.2024 18:25Některé teorie o vyhynutí mamutů vidí jednu z příčin ve změně vegetace, na kterou jako mamutí potravu metabolismus mamutů nebyl přizpůsobený a přizpůsobit se nestihl. Co když mamuty sice oživíme, ale nebudou mít co jíst? I dnes je většina druhů vázaná na svoji konkrétní a specifickou potravu, a ničím jiným se krmit jednoduše nemohou. A nemusíme chodit daleko, pozorovat vliv šíření nových nepůvodních rostlin na býložravce můžeme velmi dobře i u nás. Vyprávět k tomu mohou chovatelé domácích zvířat, třeba koní, králíků...
Odpovědět
Karel Zvářal
7.10.2024 18:53 Reaguje na PetrSloni v zooparcích po celém světě také nemají "původní specifickou" potravu, ale to, co kraj dal. Po senu, granulích a minerálních lizech porostou jak z vody.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
9.10.2024 05:21 Reaguje na PetrMamuty jsme sežrali, jako mnoho z přírody (neandertálce), netvařte se tak nevinně. A na druhé straně chcete zdevastovat ty zbytky co ještě máme nicneděláním (bezzásahovostí), jako odpustkem.
Odpovědět
Pe
Petr
9.10.2024 08:49 Reaguje na Slavomil VinklerNikoliv, ty zbytky, co ještě máme, chcete ředit a přeměňovat, tedy devastovat jen vy. Nevím jak jste došel k závěru, že je to potřeba dělat. Patrně vaše nesnášenlivost k přírodě, která vám připadá nelidská, a tak vytrvale vytváříte dojem, že je ji potřeba udělat "lidskou", což ve vaší představě znamená zničit a přeměnit na step. Pevně doufám, že vaše zcestné myšlenky nikdo nebere vážně, to by to dopadlo.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
11.10.2024 09:39 Reaguje na PetrNikdy jsem neprosazoval přeměnit vše na step. Já prosazuji a vysvětluji intenzivní péči o zachování posledních zbytků stepi zejména v rezervacích. A já tedy pevně doufám, že vaše devastační myšlenky na uniformní les všude, tak že ti, kteří tvoří plány péče neberou vážně.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
8.10.2024 01:36Verim a preji si, ze vedci krome mamuta atd. ozivi i treba takoveho neandertalce. Pro ne (neandertalce) pak udelame patricnou rezervaci ci - jeste lepe - narodni park
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
9.10.2024 09:44Podobných zpráv už jsem četl nespočet a pořád nic. I kdyby se to povedlo,
tak kde pro ně najít místo k životu, když už jsme ten prostor zaplnili my
a tvorové, kteří je nahradili? Že by už ekologisté připravovali prostor
pro mamuty vybíjením současné zvěře a přeměnou hospodářské krajiny k
divočině bezzásahem? Tak to už se těším na stádo mamutů na poli nebo
v městském parku, jak spásá úrodu a láme větve a celé stromy, když už
dnes vadí i ukousnutá větvička nějakého náletu srncem. Nedovedu si
představit oplocenku chránící les ze samovýsevu už pouze před zubry
a natož před mamuty a nebo plot chránící před nimi pole, dálnici, či
vysokorychlostní trať. Myslím si, že ten slib má pouze přilákat nové
sponzory těchto pokusů a praktický význam návrat vyhynulých tvorů nemá
valný efekt. Pokud to bude pár kusů pro ZOO, tak budiž, ale jinak to
je utopický úlet k návratu o tisíce let nazpět.
Odpovědět
tak kde pro ně najít místo k životu, když už jsme ten prostor zaplnili my
a tvorové, kteří je nahradili? Že by už ekologisté připravovali prostor
pro mamuty vybíjením současné zvěře a přeměnou hospodářské krajiny k
divočině bezzásahem? Tak to už se těším na stádo mamutů na poli nebo
v městském parku, jak spásá úrodu a láme větve a celé stromy, když už
dnes vadí i ukousnutá větvička nějakého náletu srncem. Nedovedu si
představit oplocenku chránící les ze samovýsevu už pouze před zubry
a natož před mamuty a nebo plot chránící před nimi pole, dálnici, či
vysokorychlostní trať. Myslím si, že ten slib má pouze přilákat nové
sponzory těchto pokusů a praktický význam návrat vyhynulých tvorů nemá
valný efekt. Pokud to bude pár kusů pro ZOO, tak budiž, ale jinak to
je utopický úlet k návratu o tisíce let nazpět.
BM
Břetislav Machaček
9.10.2024 09:55 Reaguje na Břetislav MachačekJeště dodám, že experimenty s geny začínají "zavánět" vytvořením
NOVÝCH tvorů a LEPŠOLIDÍ. To se může ale zvrhnout i jinak, že se
podaří vygenerovat odolné lidi a zbytek nakazit nevyléčitelnou genově upravenou nemocí. Pokus s kovidem už tu byl a pouze všem
ukázal, že kdo bude mít ochranu před nemocí, tak přežije a pro zbytek je třeba připravit igelitové vaky a hromadné hroby. Je to ten nejsnazší způsob války, ale ten se zbrojařům nelíbí, protože zbraně nahradí nějaký virus, či bakterie. Držím tak palce nakonec
zbrojařům, kteří nechtějí předat otěže biochemikům a virologům.
Odpovědět
NOVÝCH tvorů a LEPŠOLIDÍ. To se může ale zvrhnout i jinak, že se
podaří vygenerovat odolné lidi a zbytek nakazit nevyléčitelnou genově upravenou nemocí. Pokus s kovidem už tu byl a pouze všem
ukázal, že kdo bude mít ochranu před nemocí, tak přežije a pro zbytek je třeba připravit igelitové vaky a hromadné hroby. Je to ten nejsnazší způsob války, ale ten se zbrojařům nelíbí, protože zbraně nahradí nějaký virus, či bakterie. Držím tak palce nakonec
zbrojařům, kteří nechtějí předat otěže biochemikům a virologům.
PH
Pavel Hanzl
12.10.2024 10:27 Reaguje na Břetislav MachačekNo, tahle děsivá budoucnost je sice dost iluzorní, ale reálná. Technologická velmoc (která spáchala covid) má v programu zavedení "nového světového řádu", kdy bude jakákoliv západní demokracie potlačena a zavládne příšerný Orwellův "rok 1984§. Už zavádí tzv. "sociální kredit", což je přesně tohle, ovšem v daleko propracovanější formě.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
12.10.2024 19:26 Reaguje na Pavel HanzlTo jste to Pfeizeru nandal! Vakcínu měli hotovou
pár dnů po zjištění prvých nemocných asi proč? No
protože být prvý s novou vakcínou na novou nemoc
je kauf za miliardy a s nemocí se jde ven, až je
vakcína hotová, aby na tu nemoc nezemřeli sami.
Odpovědět
pár dnů po zjištění prvých nemocných asi proč? No
protože být prvý s novou vakcínou na novou nemoc
je kauf za miliardy a s nemocí se jde ven, až je
vakcína hotová, aby na tu nemoc nezemřeli sami.
PH
Pavel Hanzl
13.10.2024 09:23 Reaguje na Břetislav MachačekVy prostě věříte konspirátorům a všemožným prodavačům deště, to tady prezentujete stále.
Pfizer skutečně nechce ovládat svět, na rozdíl od komunistů a putinovců.
Odpovědět
Pfizer skutečně nechce ovládat svět, na rozdíl od komunistů a putinovců.
sv
s v
12.10.2024 13:59 Reaguje na Břetislav MachačekPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
PH
Pavel Hanzl
11.10.2024 10:09To je výborný nápad, už kdysi to bylo ve filmu "Hoši z Brazílie", kdy naklonovali Hitlera.
Hezké, i když mrazivé sci-fi, jenže co čert nechtěl. Už je to tady.
Jmenuje se to Putin.
To radši toho blbouna.....
Odpovědět
Hezké, i když mrazivé sci-fi, jenže co čert nechtěl. Už je to tady.
Jmenuje se to Putin.
To radši toho blbouna.....
PP
Petr Pekařík
13.10.2024 21:11Jsem jednoznačně pro doda. Aspoň bude srovnání s IQ ekotlupy.
Odpovědět
