.png)
Invazní pajasany žláznaté v CHKO Páláva čeká postupné odstraňování
21.2.2025 05:32 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Zdroj | AOPK ČR
Zdroj | AOPK ČR
Pajasan žláznatý k nám byl dovezen počátkem 19. století z východní Asie a zhruba o sedmdesát let později začal zplaňovat. Daří se mu zejména v teplých oblastech. Snadno se šíří výhony z kořenů a kmene díky výborné kořenové a kmenové výmladnosti. Je mimořádně odolný a zarůstá nejen cenné přírodní biotopy, ale také zapleveluje zemědělské kultury a ohrožuje statiku staveb v sídlech. K vytváření velkých hustých porostů často přispívá i nevhodný způsob jeho odstraňování prostým kácením.
„Musí nám pomoci chemie, ale velmi pečlivě aplikovaná. Nejúčinnější metodou, jak pajasany trvale odstranit, je totiž vstřik herbicidu do navrtaných otvorů v kmeni a skácení stromu až poté, co odumře jeho nadzemní i podzemní část. U malých stromů doporučujeme herbicidem potřít částečně oloupané kmínky, semenáčky zase lze do zesílení kořene jednoduše vytrhávat. Důležité je, aby se herbicid aplikoval velmi přesně pouze na jedno místo a neunikl do okolního prostředí. Ukázalo se, že bez jeho využití je boj s pajasanem předem prohraný,“ vysvětluje Jiří Kmet.
Přečtěte si také |
Jak si poradit s pajasanem žláznatým v národním parku?
Po již vydaném opatření obecné povahy Jihomoravského kraje k regulaci pajasanu žláznatého v tzv. volné krajině nyní Agentura ochrany přírody a krajiny ČR stanovuje jeho právně závaznou regulaci také v těch chráněných krajinných oblastech, kde je orgánem ochrany přírody, tedy i v CHKO Pálava.
Opatření obecné povahy k regulaci pajasanu žláznatého v CHKO Pálava
Zásady regulace pro pajasan žláznatý v ČR
Užitečné postupy regulace pajasanu žláznatého s fotografiemi
Více informací o pajasanu žláznatém a dalších invazních rostlinách
reklama
Dále čtěte |
Invazní plíseň olšová je nebezpečnější než v minulosti
ČIŽP zpřísňuje dohled nad prodejem invazních druhů
Po "vetřelcích" v naší přírodě může pátrat i veřejnost. Prostřednictvím webu Invahub.cz
Další články autora |
Letošní ceny za významné počiny v ochraně přírody putují na Vysočinu a do Moravského krasu
Monitoring pohybu vlků v CHKO Kokořínsko zaznamenal pobytové znaky několika vlků
Nejstarší CHKO Český ráj slaví 70 let. Prioritou je tu nyní obnova stromořadí a mokřadůOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (22)
ss
smějící se bestie
21.2.2025 07:00Postupně ?
Tak zelený nástup a hezky z jedný vody načisto !
Odpovědět
Tak zelený nástup a hezky z jedný vody načisto !
SV
Slavomil Vinkler
21.2.2025 14:37 Reaguje na smějící se bestieBohužel pajasan dotáhl člověk, a JE TEDY NA NĚM TO ASPOŇ TROCHU SPRAVIT.
Odpovědět
HH
Honza Honza
21.2.2025 08:43Boj s pajasanem je typický vzorový příklad postupu v celé přírodě (je nejzřetelněji vidět zkáza chybných postupů):
1. proti pajasanu nelze bojovat vyklučením, ale pouze chemicky nepřírodně zcela v rukou člověka a to injektáží herbicidu= je nejzřetelněji vidět fikce názoru vše si zařídí příroda sama bez člověka
= neplatí to jen pro pajasan, platí to i obecně o přeměně lesa na smíšený, zavodnění, močály, jezírka = celý komplex péče o přírodu
2 je zde vidět i nesmyslnost fikce záchrany přírody velkými býložravci, jak doporučuje p. Vinkler: velcí býložravci pajasan nezničí, musí stejně nastoupit člověk. Kromě toho velcí býložravci sice zničí stromy a to hlavně listnáče, proto působí proti sukcesi, ale nezvládnou bojovat proti odolným keřům: šípkům, hlohům, trnkám: stačí pár dní vedra, sucho a z květnaté vypasené louky je rozdupaná uválcovaná prachová vysušená pustina (pro prachové koupele zubra) s dálnicemi vyšlapaných cest bez trávy, prostoupená neprostupnými keři = africká vysušená buš, kde lev se nemá před vedrem ani kam schovat, schází ochlazující stromy, jedině že bychom připustili jedovatý pajasan, který by to zvládl.
Odpovědět
1. proti pajasanu nelze bojovat vyklučením, ale pouze chemicky nepřírodně zcela v rukou člověka a to injektáží herbicidu= je nejzřetelněji vidět fikce názoru vše si zařídí příroda sama bez člověka
= neplatí to jen pro pajasan, platí to i obecně o přeměně lesa na smíšený, zavodnění, močály, jezírka = celý komplex péče o přírodu
2 je zde vidět i nesmyslnost fikce záchrany přírody velkými býložravci, jak doporučuje p. Vinkler: velcí býložravci pajasan nezničí, musí stejně nastoupit člověk. Kromě toho velcí býložravci sice zničí stromy a to hlavně listnáče, proto působí proti sukcesi, ale nezvládnou bojovat proti odolným keřům: šípkům, hlohům, trnkám: stačí pár dní vedra, sucho a z květnaté vypasené louky je rozdupaná uválcovaná prachová vysušená pustina (pro prachové koupele zubra) s dálnicemi vyšlapaných cest bez trávy, prostoupená neprostupnými keři = africká vysušená buš, kde lev se nemá před vedrem ani kam schovat, schází ochlazující stromy, jedině že bychom připustili jedovatý pajasan, který by to zvládl.
HH
Honza Honza
21.2.2025 08:50 Reaguje na Honza HonzaStejně tak skončila příroda ve Středomoří vyklučením lesa, vysušením bažin, zřízením polí a pastvin: vysledek jsou kameny s pár trsy suché trávy, které sežerou kozy i s kořínky (ale bez stromů se otevřel nádherný pohled na krásné modré moře!?), škoda ale že nejsou studny s vodou!!!
Podobně v Africe, Amazonii, Mongolsku, ruské stepi, za chvíli i na Ukrajině, pokud nebude sníh v zimě, u nás při progredujícím oteplení, v celém světě atd atd = absolutní kolaps přírody bez zahuštěného lesa celosvětově!!
Odpovědět
Podobně v Africe, Amazonii, Mongolsku, ruské stepi, za chvíli i na Ukrajině, pokud nebude sníh v zimě, u nás při progredujícím oteplení, v celém světě atd atd = absolutní kolaps přírody bez zahuštěného lesa celosvětově!!
SV
Slavomil Vinkler
21.2.2025 09:25 Reaguje na Honza HonzaPříliš zobecňujete (záměrně). Velcí býložravci nemají a nemohou sloužit jako záchtrana přírody. Pominuli, že příroda zachraňovat nepotřebuje (pouze příroda jako životní prostředí pro lidi), tak velcí býložravci by mohli sloužitjako levný REWILDING, NEBOLI ZVÝŠENÍ BIODIVERZITY. Ve skutečnosti rozhodně netvrdím že všude, nýbrž v některých rezervacích a částech NP.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
21.2.2025 09:31 Reaguje na Slavomil VinklerA navíc, pokud jste se podíval na přednášku od Jirků, jak jsem vám doporučil, tak opak je v Milovicích pravdou. Místo suchokeřů a suché třtiny je zelená květnatá louka s vyšší vlhkostí než za ohradou. To jsou věci. Diplomaticky řečeno, o pravdivosti vašich tvrzení lze s úspěchem pochybovat.
Odpovědět
HH
Honza Honza
21.2.2025 11:00 Reaguje na Slavomil VinklerTo je právě pane, to vaše schizma, rozkol, nesoulad:
1. na jednu stranu říkáte, že býložravci nejsou záchrana, jsou jen podpora biodiverzity, rozmanitosti,
tj. ne všude, jen tam kde je to možné (já bych dodal: v š u d e tam, kde je to možné, protože opravdu jsou přínos): v tom máte úplnou pravdu
2. na druhou stranu tvrdíte, že nemám pravdu, že louka (správně prohnojená, plná humusu, nejlépe černozem: a to díky nezastupitelné úloze původních býložravců=bez chemie) zachycuje vodu lépe než les, ev. nejlépe ze všeho. Tento názor je zcela nesprávný. Důkazy jsou viz výše, jak jsem psal.
Ještě doplněk k tomu: víte proč se v NP zakazuje chodit mimo vyznačené cesty? Co by asi stádo slonů udělalo s Rokytskou slatí?
Něco úplně jiného je, když takovýchto vřesovišť a bažin je tisíce, než když je jich 10, když do NP přijde tisíce lidí, co by to udělalo. Prostě v Amazonii nemusíme pečovat o slepá ramena, jsou jich tam tisíce, žádná stáda slonů by je nezničila.
Ale je to jen tam, kde je ohromný funkční les, podobně jako v Kanadě, Sibiři, jinak bohužel v celém ostatním světě to tak není, není to u nás ani ve středomoří ani v Arice, Mongolsku, atd atd prakticky nikde na této zemi!! Bohužel!
Odpovědět
1. na jednu stranu říkáte, že býložravci nejsou záchrana, jsou jen podpora biodiverzity, rozmanitosti,
tj. ne všude, jen tam kde je to možné (já bych dodal: v š u d e tam, kde je to možné, protože opravdu jsou přínos): v tom máte úplnou pravdu
2. na druhou stranu tvrdíte, že nemám pravdu, že louka (správně prohnojená, plná humusu, nejlépe černozem: a to díky nezastupitelné úloze původních býložravců=bez chemie) zachycuje vodu lépe než les, ev. nejlépe ze všeho. Tento názor je zcela nesprávný. Důkazy jsou viz výše, jak jsem psal.
Ještě doplněk k tomu: víte proč se v NP zakazuje chodit mimo vyznačené cesty? Co by asi stádo slonů udělalo s Rokytskou slatí?
Něco úplně jiného je, když takovýchto vřesovišť a bažin je tisíce, než když je jich 10, když do NP přijde tisíce lidí, co by to udělalo. Prostě v Amazonii nemusíme pečovat o slepá ramena, jsou jich tam tisíce, žádná stáda slonů by je nezničila.
Ale je to jen tam, kde je ohromný funkční les, podobně jako v Kanadě, Sibiři, jinak bohužel v celém ostatním světě to tak není, není to u nás ani ve středomoří ani v Arice, Mongolsku, atd atd prakticky nikde na této zemi!! Bohužel!
SV
Slavomil Vinkler
21.2.2025 12:38 Reaguje na Honza HonzaUž jsem vám to psal, zaměňujete příčinu a důsledek. (Až na výjimky což je středomoří, kde neprší 4 měsíce a spraš z doby ledové je spáchlá) je les tam kde prší, nikoli naopak.
Odpovědět
HH
Honza Honza
21.2.2025 16:09 Reaguje na Slavomil VinklerStředomoří není žádná výjimka, je to všeobecně všude.
Když les vykácíte, eroze odnese půdu, krajina vyschne. Nejvíc je to vidět, kde je teplo- např. v Amazonii.
Ale tato degradace je všeobecná. Příklady jsou po celém světě, vždy došlo k zániku tamější civilizace.
Nyní se tento problém prohlubuje- na Slovensku není voda.
Odpovědět
Když les vykácíte, eroze odnese půdu, krajina vyschne. Nejvíc je to vidět, kde je teplo- např. v Amazonii.
Ale tato degradace je všeobecná. Příklady jsou po celém světě, vždy došlo k zániku tamější civilizace.
Nyní se tento problém prohlubuje- na Slovensku není voda.
SV
Slavomil Vinkler
21.2.2025 19:26 Reaguje na Honza HonzaRewilding, restoration law, či česak zvýšení biodiverzity zejména na chráněných územích vám nic neříká. No tak unifikujte všude hospodářský les.
Odpovědět
SV
HH
Honza Honza
22.2.2025 07:54 Reaguje na Slavomil VinklerNaopak: říkám to A, co říkáte vy. Velcí býložravci mají pozit. význam, měly by se nasadit všude tam, kde je to možné. Udržují biodiverzitu, rozmanitost krajiny. Rozmanitost = stabilita, přirozenost, úplně stejně jako smíšený les = stabilnější, přirozenější.
Udržují zdarma to, co pracně z peníze musí dělat člověk a dělají to lépe- zkvalitňují půdu.
Je nutno opustit metody stále větších a větších dotací. Lépší než zhutněná toxická dotované pole jsou
louky se zubry.
Ale zároveň říkám to B (sám jste to taky řekl): nejsou záchranou krajiny ve smyslu zadržování vody, i když lepší půda lépe zachycuje vodu, schází tady les, kt. je podstatou krajiny.
Vy jste typický přírodovědec, zaměříte se na jeden svůj program (jako profesor na VŠ ve svém oboru, ostatní obory ho nezajímají, ten jeho je nejdůležitější) a vše mu podřizujete, upravujete.
Sám musíte vědět, že to jsou nesmysly: celý svět bojuje proti odlesnění, je to základní program všech vlád celého světa.
Udržet biodiverzitu je důležitý program, ale důležitější v dnešní době je udržet vodu, bez vody nebude ani vaše diverzita.
Váš program je možný jen v některých oblastech- zvířata jsou nebezpečná, musí se sledovat jejich zdraví, usměrňovat přemnožení, likvidovat mrtvoly, ohradit území, stejně způsobí škody mnohem větší než bobři a vlci s kt. veřejnost nesouhlasí- škodí jí.
Odpovědět
Udržují zdarma to, co pracně z peníze musí dělat člověk a dělají to lépe- zkvalitňují půdu.
Je nutno opustit metody stále větších a větších dotací. Lépší než zhutněná toxická dotované pole jsou
louky se zubry.
Ale zároveň říkám to B (sám jste to taky řekl): nejsou záchranou krajiny ve smyslu zadržování vody, i když lepší půda lépe zachycuje vodu, schází tady les, kt. je podstatou krajiny.
Vy jste typický přírodovědec, zaměříte se na jeden svůj program (jako profesor na VŠ ve svém oboru, ostatní obory ho nezajímají, ten jeho je nejdůležitější) a vše mu podřizujete, upravujete.
Sám musíte vědět, že to jsou nesmysly: celý svět bojuje proti odlesnění, je to základní program všech vlád celého světa.
Udržet biodiverzitu je důležitý program, ale důležitější v dnešní době je udržet vodu, bez vody nebude ani vaše diverzita.
Váš program je možný jen v některých oblastech- zvířata jsou nebezpečná, musí se sledovat jejich zdraví, usměrňovat přemnožení, likvidovat mrtvoly, ohradit území, stejně způsobí škody mnohem větší než bobři a vlci s kt. veřejnost nesouhlasí- škodí jí.
EB
Emil Bernardy
22.2.2025 08:27 Reaguje na Slavomil VinklerPokud se podíváte do Milovic za týden,až roztaje sníh a koncem léta,pokud nebude mimořádně deštivé,tak uvidíte,co je pravdou.Chce to dalekohled.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
21.2.2025 14:44Na pajasan i bez chemie platí zalesnění jinou stínící dřevinou. Ve stínu
korun větších stromů chřadne a časem vymizí. Chemie je tudíž zbytečná a
stačí vysázet mezi pravidelně vysekávané pajasany naše rychlerostoucí
stromy a za pár let po něm nebude ani památky. Samozřejmě na chudé a
osluněné půdě to tak slavné nebude, ale kamarád ho na svém pozemku
likvidoval ohněm. Na podzim ho vyřezal a ponechal do jara na místě.
Navíc tam přidal větve z ořezů ze sadu a na jaře udělal "ohýnek" .
Ten žár poškodil pajasanům i kořenový systém a pak následovalo pár
let intenzivní kosení rotační sekačkou ihned po vzejití nových
výhonků. Kořeny se tak unavily neustálou snahou vytvářet nadzemní
hmotu potřebnou k fotosyntéze a uhynuly. Já tak podobně likvidoval
na koupeném zanedbaném pozemku křídlatku, když jsem půdu na dva roky
zakryl starým gumolitem a po jeho odstranění kosil to místo každých
14 dnů. Po dvou + dalších dvou letech byl pozemek bez křídlatky i
bez chemie.
Odpovědět
korun větších stromů chřadne a časem vymizí. Chemie je tudíž zbytečná a
stačí vysázet mezi pravidelně vysekávané pajasany naše rychlerostoucí
stromy a za pár let po něm nebude ani památky. Samozřejmě na chudé a
osluněné půdě to tak slavné nebude, ale kamarád ho na svém pozemku
likvidoval ohněm. Na podzim ho vyřezal a ponechal do jara na místě.
Navíc tam přidal větve z ořezů ze sadu a na jaře udělal "ohýnek" .
Ten žár poškodil pajasanům i kořenový systém a pak následovalo pár
let intenzivní kosení rotační sekačkou ihned po vzejití nových
výhonků. Kořeny se tak unavily neustálou snahou vytvářet nadzemní
hmotu potřebnou k fotosyntéze a uhynuly. Já tak podobně likvidoval
na koupeném zanedbaném pozemku křídlatku, když jsem půdu na dva roky
zakryl starým gumolitem a po jeho odstranění kosil to místo každých
14 dnů. Po dvou + dalších dvou letech byl pozemek bez křídlatky i
bez chemie.
SV
Slavomil Vinkler
21.2.2025 19:28 Reaguje na Břetislav MachačekVěřím, ale to je doma, ne v plotě mezi vinohrady a tak.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
22.2.2025 11:24 Reaguje na Slavomil VinklerA představte si, že jsme lidé tisíců názorů a že se ty invazní rostliny některým líbí a záměrně je množí. Dokonce se o nich uvažovalo jako o rekultivačních rostlinách schopných napravit škody provedené lidmi. Akát zpevní svahy, kde už usychají i borovice a jiné původní dřeviny. Květy
pajasanu se líbí lidem a dokonce hmyzu. Křídlatka vytváří
doslova z ničeho na hlušině s černouhelných dolů vrstvy
organických zbytků a byla by využitelná i energeticky
ve formě pelet. V přírodě ji mají jako náhradní potravu
housenky lyšaje vrbkového, který už tu vrbku v přírodě
nenalézá. V dutých suchých stvolech křídlatky zimuje
hmyz a v jejich porostech odpočívá zvěř a hnízdí ptáci.
Takže tam, kde nevadí ponechat a kde vadí, tak hledat
cesty likvidace bez chemie. Křídlatka nebude nikdy růst
v hustém tmavém lese, ale když ho bobři prosvětlí, tak
je okolí řeky rájem pro křídlatku, která chce světlo.
Vše souvisí se vším a když se něčemu nabídne prostor k
osídlení, tak toho využije. Na intenzivně kosené louce,
či obdělávaném poli ty invazní rostliny nerostou, ale
při nicnedělání (bezzásahu) pak musí přijít ke slovu
chemie. Nicnedělání plodí paradoxně práci, ale zbytečnou,
protože vznikla z nicnedělání. Kruh se uzavřel a je tomu
tak i u jiných tvorů a organismů. Nelovíme predátory a
budeme je vykrmovat uměle a budeme jim uměle množit
kořist, aby nevymřela a oni nevymřeli hlady? Nečinnost je
možná pouze v divočině, kde je věcí přírody i vyhynutí
druhu, když na to přijde. Vyhynuly tu tisíce druhů i
před příchodem člověka, jako regulátora a predátora a
tak to musíme brát a nebo regulovat a zachovat při
životě vše, co si přejeme v rozumném počtu. Invazím
se v globalizovaném světě dá bránit pouze dočasně u
druhů snadno likvidovatelných, ale u ostatních se s
tím musíme smířit a pokusit se jich využít k našemu prospěchu. Zkuste přešlechtit vaše oblíbené pratury
na křídlatku a dostanou i ode mne zelenou.
Odpovědět
pajasanu se líbí lidem a dokonce hmyzu. Křídlatka vytváří
doslova z ničeho na hlušině s černouhelných dolů vrstvy
organických zbytků a byla by využitelná i energeticky
ve formě pelet. V přírodě ji mají jako náhradní potravu
housenky lyšaje vrbkového, který už tu vrbku v přírodě
nenalézá. V dutých suchých stvolech křídlatky zimuje
hmyz a v jejich porostech odpočívá zvěř a hnízdí ptáci.
Takže tam, kde nevadí ponechat a kde vadí, tak hledat
cesty likvidace bez chemie. Křídlatka nebude nikdy růst
v hustém tmavém lese, ale když ho bobři prosvětlí, tak
je okolí řeky rájem pro křídlatku, která chce světlo.
Vše souvisí se vším a když se něčemu nabídne prostor k
osídlení, tak toho využije. Na intenzivně kosené louce,
či obdělávaném poli ty invazní rostliny nerostou, ale
při nicnedělání (bezzásahu) pak musí přijít ke slovu
chemie. Nicnedělání plodí paradoxně práci, ale zbytečnou,
protože vznikla z nicnedělání. Kruh se uzavřel a je tomu
tak i u jiných tvorů a organismů. Nelovíme predátory a
budeme je vykrmovat uměle a budeme jim uměle množit
kořist, aby nevymřela a oni nevymřeli hlady? Nečinnost je
možná pouze v divočině, kde je věcí přírody i vyhynutí
druhu, když na to přijde. Vyhynuly tu tisíce druhů i
před příchodem člověka, jako regulátora a predátora a
tak to musíme brát a nebo regulovat a zachovat při
životě vše, co si přejeme v rozumném počtu. Invazím
se v globalizovaném světě dá bránit pouze dočasně u
druhů snadno likvidovatelných, ale u ostatních se s
tím musíme smířit a pokusit se jich využít k našemu prospěchu. Zkuste přešlechtit vaše oblíbené pratury
na křídlatku a dostanou i ode mne zelenou.
HH
Honza Honza
22.2.2025 12:59 Reaguje na Břetislav MachačekZajímavý, podnětný a poučný názor. Vidím tyto souvislosti:
1. invaze je norm. přírodní proces pro obměnu přírody, aby lépe odpovídala změně prostředí. Striktně zkostanatěle bojovat proti invazi je bojovat proti přírodě (např. hledat jestli modřín je nepůvodní strom je nesmysl). Opatrnost je ale třeba, sledování, kontrola ano. Některé rostliny jsou ale tak invazivní, že jsou nepřijatelné a nutno je ničit všemi způsoby.
2. zásah x bezzásah: je třeba hledat takové přístupy, aby pokud možno zásah nebyl nutný. Práce člověka je drahá, lidi nejsou, nelze stále na všechno čerpat dotace. Jediný přístup je více zapojovat přírodu: Vinklerovy zubři, bobři, vlci, pestrý funkční les pěstovaný přírodním bezpasečným způsobem ze samovýsevu. Je to návrat k původní přírodě, kdy člověk nedokázal přírodu tak ovlivňovat jako nyní. Zároveň i příroda lépe funguje.
Někdy se zdá, že člověk by to zvládl lépe, ale nejsou pro to podmínky, budoucnost bude příroda.
Odpovědět
1. invaze je norm. přírodní proces pro obměnu přírody, aby lépe odpovídala změně prostředí. Striktně zkostanatěle bojovat proti invazi je bojovat proti přírodě (např. hledat jestli modřín je nepůvodní strom je nesmysl). Opatrnost je ale třeba, sledování, kontrola ano. Některé rostliny jsou ale tak invazivní, že jsou nepřijatelné a nutno je ničit všemi způsoby.
2. zásah x bezzásah: je třeba hledat takové přístupy, aby pokud možno zásah nebyl nutný. Práce člověka je drahá, lidi nejsou, nelze stále na všechno čerpat dotace. Jediný přístup je více zapojovat přírodu: Vinklerovy zubři, bobři, vlci, pestrý funkční les pěstovaný přírodním bezpasečným způsobem ze samovýsevu. Je to návrat k původní přírodě, kdy člověk nedokázal přírodu tak ovlivňovat jako nyní. Zároveň i příroda lépe funguje.
Někdy se zdá, že člověk by to zvládl lépe, ale nejsou pro to podmínky, budoucnost bude příroda.
SV
Slavomil Vinkler
22.2.2025 19:55 Reaguje na Břetislav MachačekNo ja, jenže pajasan nic nežere, jak říká Zvářal.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
23.2.2025 09:39 Reaguje na Slavomil VinklerNo protože k pajasanu zapomněli přibalit při jeho
dovozu i jeho škůdce. Taktéž to bývalo u brambor,
které byly v Evropě bez původních škůdců a chorob
potravinou budoucnosti a pak stačilo do Irska
zavléci houbové choroby a skončilo to emigrací
a hladomorem. Zbytek Evropy se později potýkal
s dovlečenou mandelinkou, háďátkem a například
i larvou(drátovec) původního brouka kovaříka, které velmi zachutnaly hlízy brambor. I buxusy
tu nedávno postrádaly škůdce ze své domoviny a
byly oblíbenou rostlinou živých plotů. Stačilo
ale zavlečení jejích škůdců (molice) z domoviny
a je po oblibě, protože chemická ochrana je
nejen nákladná, ale hlavně složitá. Na vše je
totiž nejúspěšnější původní škůdce a choroba.
U nich ale opět opatrně, aby jim nezachutnalo
i něco jiného, než cílová rostlina. Například
loni mandelinky z nouze nalétaly na rajčata.
Hlad je totiž lék, který přeškolí potravního
specialistu i na jinou potravu.
Odpovědět
dovozu i jeho škůdce. Taktéž to bývalo u brambor,
které byly v Evropě bez původních škůdců a chorob
potravinou budoucnosti a pak stačilo do Irska
zavléci houbové choroby a skončilo to emigrací
a hladomorem. Zbytek Evropy se později potýkal
s dovlečenou mandelinkou, háďátkem a například
i larvou(drátovec) původního brouka kovaříka, které velmi zachutnaly hlízy brambor. I buxusy
tu nedávno postrádaly škůdce ze své domoviny a
byly oblíbenou rostlinou živých plotů. Stačilo
ale zavlečení jejích škůdců (molice) z domoviny
a je po oblibě, protože chemická ochrana je
nejen nákladná, ale hlavně složitá. Na vše je
totiž nejúspěšnější původní škůdce a choroba.
U nich ale opět opatrně, aby jim nezachutnalo
i něco jiného, než cílová rostlina. Například
loni mandelinky z nouze nalétaly na rajčata.
Hlad je totiž lék, který přeškolí potravního
specialistu i na jinou potravu.
EB
Emil Bernardy
22.2.2025 09:45Přátelé.Mě se příčí v přírodě vyhledávat části které se sem dostaly migrací,či dokonce invazí.A tyto VYHUBIT . Ekologicky....nebo Roundapem.protože je to invazivní,netýkavka.Mě jako dítěti cca 1960 se tato kytka líbila jako "prskavka" .Rovnováha se vždy jiná v čase i prostoru.Neslyšel jsem,že by indiání roundupovali "stopu bílého muže",jitrocel kopinatý, brali ho jako dar. Žijeme v kulturní krajině,ta je pro člověka.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
24.2.2025 07:51 Reaguje na Emil BernardyVíte, to je jedna z metod nicnedělání. Pajasan a agát zničí pastviny-stepi. Zmizí orchideje, koniklece, křivatec český atd. Nastoupí svízel, jednoleté sveřepy, vlaštovičník, kopřiva. A není to škoda? Aspoň v PR je to třeba omezovat.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
24.2.2025 09:29 Reaguje na Slavomil VinklerAle kulturní krajina je přeci obhospodařovaná.Lesníci,myslivci,zemědělci,kamarád tramp vysazuje skora za své,důchodce,stromy.A koniklece potkávám hodně přez půl století tam kam patří,běžně..V jedné PR býlí nebylo.Teď kopřivy a nálet.Zpustlá krajina,zaplevelená,se zákazem vstupu.Kopřivy samozřejmě dvoumetrové.A vlaštovičník je snad také léčivka.
Ne.Nepracovat,neučitse...tedy nenaučit se,nepracovat....zahálet a o bčas udělat nějakou tu výtržnost.To není dobré.
Odpovědět
Ne.Nepracovat,neučitse...tedy nenaučit se,nepracovat....zahálet a o bčas udělat nějakou tu výtržnost.To není dobré.
