https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/jak-a-proc-ledovce-kolabuji-vysvetleni-co-mohlo-stat-za-nestestim-na-marmolade
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jak a proč ledovce kolabují? Vysvětlení, co mohlo stát za neštěstím na Marmoladě

11.7.2022 06:12 | PRAHA (Ekolist.cz)
Na snímku je vidět místo, kde došlo k odlomení ledovce.
Na snímku je vidět místo, kde došlo k odlomení ledovce.
Nedávná tragická událost v italských Dolomitech stále vzbuzuje zvědavost a tak je na místě prohloubit si znalosti kolem kolapsů ledovců. Tento text v obecné rovině popisuje, proč ledovce po světě stále častěji kolabují a co za tím je. Pokud spěcháte na rychlou odpověď, může za to teplo, tedy globální změna klimatu. Pokud vás zajímá delší, složitější a zajímavější odpověď, čtěte dál. Je to totiž docela dobrodružná cesta poznání.
 
Ledovce v úplně tom nejzákladnějším dělení můžete rozdělit na dvě skupiny. Na studené a teplé. A tímto rozdělením se nutně nemyslí teplota samotného ledu (i když je pro výsledný jev podstatná), ale jeho báze. Tedy plochy, kde se ledovec dotýká skalního podloží.

Pokud hovoříme o studeném ledovci (cold based glacier), popisujeme stav, kdy na spodku ledovce panuje taková teplota (a tlak) zabraňující existenci kapalné vody. Studený ledovec je tak v podstatě "přimrznutý" ke skalnímu podloží. A jak uhádnete, když je přimrzlý, tak se po podloží „nepohybuje“ (ponechme teď stranou, že k toku stále dochází v samotném ledu).

Pokud hovoříme o teplém ledovci (warm based glacier), popisujeme stav, kdy na spodku ledovce panuje taková teplota (a tlak) dovolující existenci kapalné vody. A jak vás napadne, je to právě voda, která způsobuje značné potíže. Voda na bázi ledovce totiž funguje jako lubrikant.

A kdo maže, ten jede.

Teplé ledovce jsou známé tím, že se poměrně snadno a "rychle" pohybují. Voda v podstatě dokáže způsobit, že se ledovec "nadzvedne" a nad skalním podložím "plave" (experti a expertky mi zjednodušení jistě odpustí).

A co se stane, když se část ledovce extrémně rychle rozjede, to jsme viděli na Marmoladě. Většina teplých ledovců se ale nepohybuje tak rychle. To byl extrém.

Nicméně v obecné rovině platí, že pokud chcete, aby ledovce existovaly, tak to, co nechcete, aby se moc dělo, je zatékání spousty vody pod led.

Jenže to se právě děje. Ledovce nám po světě ve velkém tají. Proč tají? Protože je stále tepleji.

Když taje ledovec

Pojďme se podívat na to, co se děje, když ledovce začnou tát. Uvidíte, že to je podstatné, extra zajímavé a vlastně naprosto zřejmé...

Tání ledovců v letních měsíců je pro většinu z nich naprosto normální. Když se na ledovec podíváte z profilu, často můžete vidět střídání vrstev a různých barviček. To je doklad pravidelnosti tání sněhu/ledu v letních měsících.

Problém přestavuje množství. Když ledovce začnou tát tak moc, že se začne na jejich povrchu tvořit velké množství vody, máme zaděláno na pořádnou polízanici. Proč? Protože: a) voda je tmavší než led, takže lépe pohlcuje sluneční záření, což urychluje tání ledovce, b) ale hlavně, voda má větší hustotu než led samotný.

Připočtěte k tomu schopnost teplotní eroze, kdy teplejší voda je schopna tavit led a už vás vůbec nepřekvapí, že se voda začne ledem protavovat směrem "dolů" (a ano vím, že občas tlak způsobí změnu směru jinam... ale popisujeme si obecný princip).

A co voda najde vespod pod ledovcem? Přesně, skalní podloží. Tím se úplně snadno neprovrtá a začne téct z kopce po povrchu pod ledovcem (a ano vím, opět může téct i do kopce, protože velký tlak... ale to teď ignorujme).

Stačí trocha tepla v atmosféře a ze studeného ledovce, který je přimrznutý ke skalnímu podloží a v klidu „stojí“ nebo teče jen nesmírně pomalu, se mávnutím ohřívajícího proutku může stát ledovec teplý. A vy už teď víte, že jakmile je ledovec teplý, může si začít svištět z kopce dolů.

Jestli jste si mysleli, že tím nám role vody na destabilizaci ledovce končí, tak to jste na omylu. Voda totiž umí ještě další kousek.

Abychom si to vysvětlili, koukněte na fotografie z nedávné tragédie. A všimněte si nad utrženou plochou černých pásů prasklin, které se v ledovci nachází.

Všimněte si nad utrženou plochou černých pásů prasklin, které se v ledovci nachází
Všimněte si nad utrženou plochou černých pásů prasklin, které se v ledovci nachází

Anglický termín pro ně je "crevasse". Jsou to trhliny, které vznikají v ledovci během jeho tečení kvůli napětí. Existuje jich několik typů. Pro nás je důležité, co trhliny obvykle dělají.

Foto | Douglas I. Benn, David J. A. Evans / Glaciers & Glaciation

Zatímco tahové napětí – generované pohybem ledovce – způsobuje praskání ledu a tedy otevírání trhlin, tlak v samotném ledovci způsobený hmotností ledu se je snaží zavírat.

Proto trhliny nemají nekonečnou hloubku. Jenže vy už víte, že tenhle obrázek není úplný. Víte totiž, že nám ledovce tají a že po nich teče spousta vody. Takže otázka je, kde je voda?

Foto | Douglas I. Benn, David J. A. Evans / Glaciers & Glaciation

Voda totiž dokáže trhliny vyplňovat. A když to udělá, máme problém. Proč? Protože se nám do života začne motat další tlak. Tentokrát tlak hydrostatický, způsobený hmotností vodního sloupce.

A ten způsobuje, že se nám trhliny otevírají. Tlačí na led a způsobuje jeho další praskání. Trhliny jsou tak mnohem, mnohem, mnohem hlubší, než by normálně byly. A nedá moc práce si představit, že víc popraskaný ledovec je náchylnější k destabilizaci, že?

A teď už si dáme jen poslední střípek do skládačky a složíme si to celé.

Posledních pár dní bylo na vrcholku ledovce #Marmolada okolo 10 °C. To je pro ledovce pekelné horko. Horko, které způsobí jejich masivní tání.

V takovém horku ledovec taje a vzniká spousta vody. Voda je schopná otevírat trhliny a snižovat pevnost ledovce. A taky dokáže natéct pod ledovec, čímž ho "odlepí" od skalního podloží. Stačí málo, ledovec se destabilizuje a kolaps je tu.

Ale samozřejmě platí, že reálný svět je ještě složitější. Teplejší led má menší pevnost, než studený led i bylo v zimě v Dolomitech nebývalé sucho, což se na stavu místních ledovců též podepsalo. Nejsou na nich tak velké přírůstky jako v jiných letech.

Základní příběh je ale jasný. Dokud budou ledovce ve velkém tát, budou se ve velkém řítit. Čím teplejší svět kolem nás bude, tím častěji k tomu bude docházet. Až jednou většina ledovců zmizí a toto nebezpečí ustane.

Odhaduje se, že ledovec na Marmoladě má před sebou max. 20 až 30 let.

Než se začnete radovat, že to těch pár desetiletí doklepeme a pak budeme žít v lepším světě, protože nás nebudou zabíjet kolabující ledovce, je dobré si uvědomit, že ledovce napájí pitnou vodou opravdu obrovské množství lidí. Skoro 2 miliardy duší. Žít na planetě bez ledovců není (pro člověka) výhra.

A kdybyste někdo hořel velkou touhou se o životě ledovců dozvědět víc, doporučuji třeba tuhle knížku. Není to lehké čtivo, ale když to přečtete, můžete po právu machrovat, že jste expert/expertka na ledovce.

Jen pár dní po kolapsu ledovce na Marmoladě došlo k podobnému zhroucení ledovce v Kyrgyzstánu. Autor videa přežil. Natáčel z místa, které mu poskytlo přirozenou ochranu a v horách byl se skupinou dalších lidí, kteří jej pak osvobodili.


reklama

 
foto - Brož Petr
Petr Brož
Mgr. Petr Brož, Ph. D., se v oddělení geodynamiky Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR věnuje výzkumu sopečné činnosti napříč sluneční soustavou. Specializuje se na Mars. Současně se věnuje i popularizaci geovědních oborů. Je laureátem Prémie Otto Wichterleho (2018) udělované vědcům AV ČR do 35 let, kteří dosáhli mimořádných výsledků.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (2)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MZ

Miloš Zahradník

13.7.2022 15:52
Ktere ledovce jsou teple a ktere studene? Z Islandu si pamatuji, ze tamni ledovce jsou vesmes (snad az na nejvyssi polohy Vatnajokulu) teple, v Gronsku vysoko na nahorni plosine je sice uz nehluboko pod povrchem teplota stabilne pod -20 ale jaka teplota je 2 km pod urovni ledovce je jina vec. V Alpach asi lze definovat caru rozhrani mezi teplym a studenym ledovcem jak vysoko asi lezi ve Svycarech, Italii a Francii (v Rakousku budou, hadam, vsechny ledovce teple)
Odpovědět
RP

Radim Polášek

14.7.2022 10:11
Jako padá na jaře sníh ze střech, tak úplně stejně kolabují ledovce. Příčinou je měrné skupenské teplo tání vody, které je poměrně vysoké a vrstevnaté struktury firnu v ledovci případně ještě proložené horninou.
V období teplot kousek nad nulou je v masívu takového ledovce trvale udržována teplota 0 st C. Tepelná energie, která se předává z okolního teplejšího letního prostředí do ledovce, je saturována měrným skupenským teplem tání. Neboli led postupně taje a tím udržuje svou teplotu na 0 stC. Ale když je všude v ledovci téměř stejná teplota kolem 0 st C, rozhodují až drobné rozdíly ve struktuře ledu, který led roztaje a který ne. Když je ledovec vrstevnatý s rozdílnou strukturou po vrstvách, může snadno spodní vrstva začít tát a horní zůstávat z velké části ledová. Ledovec tedy netaje odzhora nebo od kraje, ale najednou a pomalu v celé své struktuře. Čím dál víc objemu ledovce už není pevný led, ale dutiny a vrstvy s vodou nebo vzduchem. Struktura ledovce se oslabuje, dokud se ledovec nezačně hroutit. Nahoře na svahu se pak ledovec sesouvá dolů. Někde v údolí se jen zhroutí.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist