https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/jak-cyklotraily-v-primestskych-lesich-meni-zivot-a-chovani-srncu-a-prasat
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jak cyklotraily v příměstských lesích mění život a chování srnců a prasat?

30.3.2022 09:10 | PRAHA (Ekolist.cz)
Pozor, kanče, jedu! Ilustrační snímek.
Pozor, kanče, jedu! Ilustrační snímek.
Foto | William Hook / Unsplash
Lesy v blízkosti měst mají významnou rekreační funkci. Jsou zatíženy celoroční vysokou návštěvností, pohybem lidí i v nočních hodinách a souběhem více rekreačních činností najednou. Takovéto využití lesů přináší omezení pro hospodaření vlastníků, může vést k poškozování porostů a ohrožovat životní prostředí (odpadky, vyrušování živočichů aj.). Dopady turistiky na živočichy se u různých druhů významně liší zejména v závislosti na jejich toleranci k vyrušování, schopnosti vést skrytý život, možnosti přechodu na noční aktivitu apod.
 
Negativní dopady rušení rostou s velikostí živočišného druhu. Některé menší druhy mohou ze změn způsobených turisty naopak profitovat a vytvářet adaptované populace ve městech. Zvířata mohou v rekreačně využívaných lesích nacházet dostatek potravy či bezpečné útočiště před predátory a lovci. Příměstské prostředí se tak může stát důležitým stanovištěm, kde některé druhy dosáhnou vysokých populačních hustot a přemnožení. Ve střední Evropě patří k druhům nejcitlivějším na vyrušování lidmi velcí kopytníci – jelen evropský, srnec obecný či prase divoké.

Jedním z fenoménů turistiky, respektive cyklistiky, která v současné době zažívá v České republice nebývalý boom, jsou cyklotraily, což jsou přírodní nebo přírodě blízké sportovní trasy určené pro horská kola, šířkou odpovídající šířce jednoho kola. Cyklotraily umožňují kombinovat aktivní pohyb, adrenalinový zážitek a pobyt v přírodě, tedy přesně to, co část dnešní společnosti považuje za ideální způsob trávení volného času.

Problematickou stránkou cyklotrailů je preference trasy v lesním prostředí, vyhýbání se souběhu se stávající cestní sítí, vyhledávání obtížně přístupných míst, terénních nerovností s překážkami a touha návštěvníků se na horském kole dostat na turisticky atraktivní místa, nezatížená jinými turisty. Vedle oficiálně fungujících areálů jsou tak lesy v ČR protkány kilometry neoficiálních a nelegálně vybudovaných trailů.

Cyklotraily již negativně ovlivňují prostředí lesa a jeho živočišnou složku nepřímo (např. rušením) a přímo (např. mortalitou malých živočichů). Přímý účinek na zvířata – jejich úhyn na cyklotrailu – má dopad hlavně na zástupce hmyzu, plazů, obojživelníků, ale i drobných ptáků a savců.

Nepřímý vliv na chování velké zvěře závisí na hustotě cyklotrailů v lese, frekvenci cyklistů, hustotě zvěře, struktuře lesních porostů, přítomnosti cyklistických základen, míst odpočinku a dalších provozních objektů v blízkosti trati. Velká zvěř reaguje odlišně na přirozené podněty a podněty spojené s provozem cyklotrailu nebo na turistických stezkách. Vyhýbá se stezkám používaným turisty a pohybuje se rychleji v jejich blízkosti.

Z dlouhodobého hlediska přítomnost intenzivně používaného cyklotrailu ovlivňuje distribuci zvěře, její aktivitu a vzorce chování. Velmi zřetelným důsledkem rušení je posun aktivity jedinců do nočních hodin. Tato změna může u lovných druhů zvěře zvýšit jejich šance na přežití, ale zároveň trvalým stresem ovlivňuje fyziologii druhů, jejich reprodukci a fyzické zdraví.

Rekreační aktivity obyvatelstva v příměstských lesích mají stále větší dopad na život zvěře. Jejich vzájemným ovlivňováním se ve svém výzkumu zabývali vědci z Mendelovy univerzity v Brně a své výsledky publikovali v článku Vliv rekreačních aktivit na distribuci a chování srnce obecného a prasete divokého v příměstských lesích, který vyšel v časopise Zprávy lesnického výzkumu 4/2021.

Interakce mezi turistickým zatížením a sledovanými druhy zvěře vědci studovali v lesním komplexu, který těsně navazuje na město Brno (s 400 tis. obyvateli). Zájmové území se rozprostírá na obou březích vodního toku Říčka, v katastrálním území městské části Brno-Líšeň a obce Mokrá-Horákov.

Území bylo vymezeno tak, aby pokrývalo oblasti s různou intenzitou návštěvnosti napříč čtyřmi dílčími oblastmi. Lesní porosty v zájmovém území byly turistům dobře přístupné po síti cest a stezek, které byly využívány pěšími turisty a částečně i cyklisty (dále stezky) a také sítí cyklostezek určených pouze pro cyklisty (dále traily).

Dvě dílčí oblasti (rušená a rušená s trailem) byly navázány na městskou aglomeraci a jejich průměrná denní návštěvnost v době letní sezóny byla min. 1000 pěších turistů. Průměrná hustota stezek zde byla 83 a 179 m stezky na jeden hektar lesa. V rušené oblasti s trailem byl v provozu trail.

Druhá dvojice oblastí (klidná a klidná s trailem) se nacházela přibližně 2 km od Brna. Tyto oblasti byly ke krátkodobé rekreaci využívány mnohem méně (max. 400 pěších/den) a byla zde i řidší síť stezek než v oblastech ležících v těsné blízkosti města (13, resp. 51 m/ha).

Výsledky studie nepřinesly jednoznačné doklady o negativním vlivu lidských turistických aktivit na početnost a chování srnce a prasete v příměstských lesích. To svědčí o tom, že zvěř může být ovlivňována dalšími faktory, které na ně působí silněji než rekreační využívání lesů.

Početnost srnce byla paradoxně výrazně vyšší v rušené oblasti přilehlé k městu než v klidnější vzdálenější oblasti. Vzhledem ke skutečně extrémnímu a celoročnímu využívání této oblasti turisty vědci předpokládali, že se zde srnec bude vyskytovat jen minimálně. Jeho početnost ale byla podstatně vyšší, než je průměrná početnost v běžné krajině na převážné většině území v ČR a v jiných státech Evropy.

Cyklistka na pražském trailu v Letňanech. Ilustrační foto.
Cyklistka na pražském trailu v Letňanech. Ilustrační foto.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Magistrát hl. m. Prahy

Vyrušování má na život zvěře vliv, ale přítomnost lidí na ni v různých prostředích a v různých situacích působí rozdílně. Dopady lidských aktivit v přírodě tak významně závisejí na možnostech zvěře se ukrýt a také na tom, jak zvěř vnímá nebezpečnost lidí ve své blízkosti.

V rušené oblasti bylo sice celkové zatížení prostředí lidmi vysoké, ale na druhou stranu se zde sešly dvě velmi příznivé okolnosti. Tou první bylo dobře vyvinuté keřové patro. Srnec zde nacházel bohaté zdroje potravy a také dostatek úkrytů v obtížně přístupných porostech, kam turisté běžně nechodí. Sice byl omezován v prostorové aktivitě, ale dokázal přežívat i v těsné blízkosti frekventovaných stezek.

Lidská přítomnost se tak pro přítomnost zvěře jeví jako méně důležitý faktor než přítomnost hustého podrostu. Početnost zvěře může proto být vyšší v rušených oblastech s hustým podrostem než v klidných oblastech bez keřového patra.

Druhým významným faktorem je omezení až vyloučení loveckých aktivit v rušené oblasti. V oblastech, které těsně přiléhaly k městu, se pohyboval velký počet lidí přes den a úplný klid zde není ani v noci. Prostředí je velmi nepřehledné a terén členitý a zvěř na volná prostranství prakticky nevychází. Za těchto podmínek je lov zvěře velmi obtížný a navíc spojený s vysokým rizikem konfliktů s turisty, případně poranění nebo usmrcení člověka. Turisticky intenzivně využívaná oblast tak sice byla velmi zatížená přítomností lidí, ale zároveň je zde prakticky znemožněn lov.

Místní populace zvěře si evidentně uvědomovala neškodnost turistů a dokázala přežívat i v těsné blízkosti frekventovaných stezek. Vliv rušení se nijak neprojevil na denním rytmu aktivity srnce.

Také prase divoké se vyskytovalo v rušeném prostředí ve větší početnosti než v prostředí lidmi málo navštěvovaném. Oblast rušená s trailem byla pro prase nejatraktivnější.

U prasete vědci zjistili výhradně noční aktivitu v obou sledovaných oblastech. Výsledek ukazuje, že míra rušení je z hlediska prasete i v klidné oblasti tak vysoká, že se jeho chování významně neliší od chování v oblasti rušené.

Výhradně noční způsob života není pro prase přirozeným chováním a není po stránce fyziologické pro tento druh optimální. Prase divoké má v noci špatnou vizuální orientaci. Nepřirozenost výhradně nočního způsobu života ukazuje aktivita prasat v nerušeném prostředí, kde je značná část jejich aktivit soustředěna do světelné fáze dne. Striktně noční aktivita prasete je pravděpodobně adaptací na nepříznivé podmínky, v blízkosti lidských sídel reprezentované rušivými aktivitami člověka.

Článek Vliv rekreačních aktivit na distribuci a chování srnce obecného a prasete divokého v příměstských lesích je volně ke stažení.


reklama

 
Další informace |
Článek vznikl v rámci projektu TL02000505 „Podmínky pro harmonické skloubení cykloturistiky v lesním prostředí s potřebami ochrany přírody a rozvoje regionů“, který je spolufinancován se státní podporou Technologické agentury ČR v rámci Programu ÉTA.
foto - Řezáč Jan
Jan Řezáč
Autor je pracovníkem Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (21)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

30.3.2022 09:47
V takových to příměstských lesích, by se snad/raději, tato zvěř neměla vůbec objevovat.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

30.3.2022 19:18 Reaguje na smějící se bestie
ta zvěř umí být akorát v lese či na loukách, to jí máme nacpat do paneláků, jako Homo sapiens?
Odpovědět
ZK

Zan K.

30.3.2022 11:24
..prase divoké?? To ztrácí plachost čím dál tím víc podobně jako oni medvědi v Tatrách a na Slovensku vůbec. Možná se dočkáme toho, že se budou producírpévat po městských ulicích a vyžírat kontejnery s potravou.
Odpovědět
Kamil Krabice

Kamil Krabice

30.3.2022 15:49 Reaguje na Zan K.
No pochybuji že by se objevila v Penny márketu, mají přece jen svoji důstojnost.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.3.2022 17:51
Cyklotraily miluji, nikdy jsem nepřejel žádné zvíře (jenom skoro veverku, ale zavčas uskočila) a chudáci jeleni, srnci a divočáci jsou silně přemnožení a v lesích páchají gigantické škody.
Zrovna tahle aktivita je pro přírodu prakticky neškodná, na rozdíl od většiny jiných.
Odpovědět
Pe

Petr

30.3.2022 19:39 Reaguje na Pavel Hanzl
Třeba se v příštím životě narodíte jako srnec a budete v lese marně hledat něco k jídlu, nebo jako brouk a budete žít v lese, kde lidi milují cyklotraily.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.3.2022 19:44 Reaguje na Petr
Srnci jsou přemnožení právě proto, že je příliš jídla a jako bropuk budu sedět na haluzi a divt se těm idiotům, co se za ničím honí.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

1.4.2022 10:44 Reaguje na Pavel Hanzl
Ale jděte k šípku, až budete chtít takhle argumentovat příště, tak slezte z kola a projděte si tu trasu pomalu a pěšky. Uvidíte kolik mravenců, brouků, slepýšů, užovek a v blízkosti rybníka na jaře velkých žab a v létě malých je tam rozjetých.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.4.2022 20:32 Reaguje na Slavomil Vinkler
Chodím běžně pěšky a na trailu jsem žádné mrtvoly neviděl, zato na silnicích je to masakr úplně jiný.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

2.4.2022 19:24 Reaguje na Pavel Hanzl
Provádíte dle Cimrmana typický úkrok stranu, Bavíme se o cyklistické cestě. Tam jsou úhyny velké. Na silnici taky, ale o tom nebyla řeč.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

6.4.2022 17:15 Reaguje na Slavomil Vinkler
Viděl jste někdy takový trail aspoň z rychlíku? Silně pochybuji, to byste tu neplácal nic o "velkých úhynech".
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

31.3.2022 06:09
Když ono je to tak malinkatý, žoužel jakási. A já jedu. A přejedu. A že bych se zastavil, slezl z kola, ulehl do mechu a nechal se trochu ožrat mravenci? Na to není čas.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

31.3.2022 14:43 Reaguje na Katka Pazderů
No, jak přejedete divoké prase, na to bych se fakt rád podíval. Nicméně že zastavíte a ulehnete, o tom nemám pochyb, a pokud by na to byl čas, i ti mravenci by si pošmákli. Možná i to prase:-).
A ani byste z toho kola nemusela slejzat, to by šlo samo.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

31.3.2022 10:08
Negativa lidské činnosti prostě narůstají u rekreační dopravy stejně jako
u dopravy ostatní. Narůstá množství komunikací, počet uživatelů, rychlost
dopravy a paradoxně i nízká hlučnost. Před řvoucím motocyklem z cesty
uhnu i já, ale z tichého elektromobilu jsem překvapen, když mne míjí.
Podobně je na tom zvěř, která uteče před hlučným a pomalým vozidlem. No
a i ti cyklisté se dnes pohybují po lese rychleji. Kdysi šli lidé často
po krkolomných stezkách kolem kola, ale dnes je sjíždějí padesátkou.
Atraktivita některých cyklotrailů dosáhla toho, že jejich výchozími
body jsou obrovská parkoviště, restaurace atd. Tam už má zvěř problém chodit i v noci, protože kamarád zažil i noční závod takových magorů.
Ano magorů, protože měli na přilbách čelovky a kamery, aby si natočili
adrenalinovou jízdu nočním lesním terénem. Za tu noc tam přijela i
dvakrát houkající sanitka a dokonce policie řešící noční klid v obci.
Kvalitní technika a magor za jejím řízením může dobýt i nejobtížnější
terén a vyhnat odtamtud zvířata a jiné lidi. Nejsou to tak pouze ti
cyklotrialisté, ale motorkáři, čtyřkolkáři, milovníci terénních aut,
amatérští "vědci" s drony pozorující hnízdění ptáků a jiní magoři.
Čím více dostupné kvalitní techniky, tak bude míň klidu pro zvířata
a skutečné milovníky přírody. Pak se nelze divit, proč odněkud utíkají
a jinde se kumulují, protože tam nalézají klid.
Odpovědět
ZK

Zan K.

2.4.2022 16:24 Reaguje na Břetislav Machaček
Souhlas. A mohou? Určitě. Tohle je v zákonech tabu, na rozdíl od nějakého slova či písmene.Prostě kocourkov.....
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

3.4.2022 10:18 Reaguje na Zan K.
Tam, kde to mohou, tak je to ani nebaví. Pravý "adrenalín"
zažívají tam, kde se to nesmí a kde se baví i tím, že jsou
terčem kritiky. Mnohdy tak nezbývá než partyzánský způsob
jak jim v tom zabránit hraničící se zákonem. Ona taková
píchlá pneumatika je pro některé koncem zábavy, protože ji
neumí ani sami opravit a to nehovořím o nějaké té soušce,
či větvi co pár desítek metrů přes cestu. Oni jsou přece
uživatelé a nenapadne je tu větev odtáhnout bokem, ač už
je donutila zastavit a přenést kolo přes ní. Kdysi jsem
kamarádovi revírníkovi poradil lesní cesty ničené partou
čtyřkolkářů zatarasit kmeny stromů v místech, kde se to
nedalo objet. Zprvu měl obavy, co se stane při požáru, ale
hasiči mají pily a auta schopná kmen odtáhnout. Do týdne
bylo po čtyřkolkářích a jejich činnost se přesunula o dva
revíry dál, kde udělali totéž. Turistům nevadí překročit
kmen stromu, ale pro ty pohodlné motosportovce je to už
neřešitelný problém. U železných závor docházelo k ničení
zámků a nebo pouze jejich zalepením sekundovým lepidlem.
Ležící kmen stromu tak byl daleko účinnější a pochopili
to i pravověrní turisté, že je to i pro ně, aby měli při
putování přírodou klid. Odvolávat se na zákon a pomoc PČR
je při mobilitě podobných magorů naivní, protože ti je
nejsou schopni se svojí městskou technikou v terénu ani
dostihnout a natož ještě potrestat. Slyšel jsem i o zoufalci, který si na motorkáře pravidelně o víkendu
jezdící terénem počkal s podomácku vyrobeným zastavovacím
pásem, který natáhl přes stezku jen před jejich příjezdem.
Když zdálky uslyšel rachot motorek, tak ho tam natáhl
a zamaskoval spadlým listím. Za pár minut se už pěšky
vraceli s píchlými motorkami. Mezitím dojela na vjezd
do lesa PČR a přestupek se zákazem vjezdu vyřešila
navíc pokutou. Rychlé účinné a výchovné. Nechci tímto
navádět k podobné partyzánštině, ale zoufalci konají
zoufalé skutky, které jsou ku podivu účinnější, než
zákony.
Odpovědět
ZK

Zan K.

4.4.2022 14:46 Reaguje na Břetislav Machaček
...tak ho tam natáhl a zamaskoval spadlým listím...
Ovšem když jede blázen a srazí si vaz, tak původci napáli obvinění ze zabití zákaz nezákaz. A v případě že je to synáček soudce raděj nemyslet...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

4.4.2022 16:27 Reaguje na Zan K.
Podomácku vyrobený zastavovací pás byl z gumy
probité hřebíky na lepenku a položen tak, aby
v tom místě došlo pouze na propíchnuti pneumatik
motorkářů, protože těm nevadila ani jízda bažinou,
kterou svými jízdami z cesty udělali. Myslet na nejhorší a bát se by musel i vlastník lesa,
když jeho les sousedí s veřejnou komunikací, či
tratí a jeho stromy ohrožují zdraví, život
a majetek uživatelů komunikace a nebo jeho
stromy ohrožují elektrické a jiné sítě. Kdo se
bojí, nesmí do lesa, ale ani ho nemůže mít.
Odpovědět
ZK

Zan K.

4.4.2022 14:41 Reaguje na Břetislav Machaček
čtyřkolkáři - to je problé, sám pro sebe. Původně vyvinuto prodopravu v málo přístupných oblastích (pouště, stepi a t.d.) akšeftováním se z toho stal postrach přírody. A zákonodárci odpovědní cudně mlčí...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

4.4.2022 16:39 Reaguje na Zan K.
Zákonodárce nevyřeší nedodržování zákazů vjezdu, to musí
řešit orgány činné v přestupkovém a trestním řízení. To
by ale těch orgánů muselo bát tolik, že budou u každé
zákazové značky a mít pravomoci a prostředky konání bránit.
Co si neuhlídá vlastník sám, tak má smůlu.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

1.4.2022 10:07
Polovičatý výzkum. Větší počty zvěře jsou v místech kde se neloví.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist