Jak dlouho potrvá přeměna lesů na přírodě bližší?
18.2.2023 05:27 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Ilustrační snímek bukového lesa.
Foto | Jan Řezáč / Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti
V Badínském pralese, ale i v dalších pralesích s dominancí buku výzkumníci potvrdili samovolný rozvoj maloplošné struktury mezer s existujícím přirozeným zmlazením a plochou do pěti arů. Převážná většina mezer vznikla odumřením 1–2 stromů v horní vrstvě pralesa. Z hlediska jejich věkové struktury bylo zjištěno, že mezery vznikají plynule a časově vyrovnaně.
Z výzkumu vývoje pralesů lze odvodit pravidla pro perspektivní pěstování hospodářských lesů. Malý vývojový cyklus bukového pralesa přes maloplošné disturbance vytváří mozaikovou strukturu a představuje cyklický vývojový model.
Cyklický model je charakteristický absencí holiny, vyrovnaným kolísáním porostní zásoby, neustálou dynamikou přirozené obnovy, která zabezpečuje plynulé dorůstání stromů. Tento model pracuje při stejné ploše s podstatně významnějším využitím vertikálního produkčního disponibilního prostoru porostu, s použitím jednotlivé nebo skupinové těžby.
Forma stromová výběrného hospodářského způsobu je považována za perspektivní pěstební variantu trvale udržitelného lesa. Buk jako stinná dřevina má ideální předpoklady pro formování této porostní struktury. Vhodným typem koncepce trvalého lesa jsou porosty s mozaikovou strukturou. Čím jsou obnovované plochy menší, tím více tento cyklický model kopíruje vývojový cyklus pralesů.
Přechodovým plošným a produkčním modelem je pěstební model mozaikových porostů, který představuje formu trvale tvořivého lesa. Výběr používaný při tomto pěstebním postupu je jednotlivý, resp. skupinový, který je šetrný k lesu.
V legislativě Slovenska a v lesnické praxi se začíná uplatňovat koncepce mozaikových porostů, která vychází z přechodového modelu. Základem jsou sdružené růstové fáze porostu, které se nacházejí na malých plochách v závěrečné fázi přestavby maximálně v rozsahu 0,2 ha.
Významnou otázkou, kterou výzkumu klade lesnická praxe, je doba, za níž se přestavba stejnorodých bukových porostů uskuteční.
Vědci realizovali svůj výzkum v porostech na Vysokoškolské lesním podniku TU Zvolen. Průměrná roční teplota v této lokalitě se pohybuje v rozpětí 6–7 °C, roční úhrn srážek činí 600 mm, vegetační doba trvá 170–180 dní, nadmořská výška je 530–540 m.
Cílem vědeckého experimentu bylo za období 24 let postupně vytvořit výběrnou, resp. mozaikovou strukturu a získat základní informace o vývoji porostů.
Přečtěte si také |
Jedle bělokorá může být klíčovou dřevinou budoucích lesů
Během doby přestavby při uplatňování výběrné probírky, později výběrné těžby s intenzitou 14–18 % se na výzkumných plochách vytvořila fáze zjemněné výběrné struktury.
Z analýzy datových souborů vědci odvodili model bukového výběrného lesa s cílovou tloušťkou 50 cm, optimální zásobou 307 m3/ha a kruhovou základnou 27 m2/ha.
Vědci potvrdili, že vyšší zásoba o 40–50 m3/ha neznamenala významnou poruchu ve výškových přesunech stromů a regeneračních procesech.
Experiment přestavby bukového porostu na mozaikovou strukturu na základě dat z celého porostu a pokusné plochy umožnil vytvořit model s Weibullovým rozdělením tloušťkové struktury, který je charakterizovaný cílovou tloušťkou buku 50 cm, kruhovou základnou 31 m2/ha a modelovou zásobou 390 m3/ha.
Při probíhající klimatické změně a ní související ekologickou stabilitou porostů při plnění jejich produkční a ostatních funkcí se bukovým výběrným lesům dostává významně vyššího celkového ekonomického zhodnocení.
V současnosti na Slovensku i v Česku drtivě převládá les věkových tříd (více než 95 %). Tento typ lesa bude ještě dlouhé období dominantní. Jeho postupná konverze na mozaikovou strukturu musí začít hlavně v mladých porostech kolem 50 let věku.
V těchto porostech je potřeba uvažovat se silnou úrovňovou probírkou nebo strukturalizační probírkou. Ty směřují při zvýšení jejich intenzity k postupné obnově lesního porostu už ve věku 60–80 let s tím, že s částí mateřských stromů se počítá v existující struktuře po celou dobu přestavby.
Navržené cyklické modely hospodaření mají reálné uplatnění ve stejnorodých bukových lesích Slovenska, resp. bukových lesích Evropy podobné typologické klasifikace.
Článek „Prebudova lesa vekových tried – prípadová štúdia bukový les Vysokoškolský lesný podnik Zvolen“ je volně ke stažení.
reklama
Dále čtěte |
Vítězem miliardového tendru Lesů ČR je Uniles z Agrofertu, má šest z 12 zakázek
Z Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů dnes vznikl Národní lesnický institut
Sněmovna podpořila přeměnu ústavu pro lesy na Národní lesnický institut
Další články autora |
Kůrovcová kalamita v okolních zemích
Genetika a ochrana tisu červeného v regionu Podyjí
Douglaska tisolistá: její potenciál i rizika v českých lesíchOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (53)
SV
Slavomil Vinkler
18.2.2023 08:40Mozaikovou strukturu drží zvěř a zdarma! Na plochách, které nemají být produkční, je třeba udržet vysoké zazvěření nebo i pást domestikovanou.
Odpovědět
Pe
Petr
18.2.2023 16:04 Reaguje na Slavomil VinklerUniká vám proč se to dělá. Cílem a smyslem mozaikové struktury není řídký a dole prázdný les, ale plynulá přirozená obnova a etážovitost porostu. A to byste pastvou zabil a les odsoudil k dožití bez pokračování.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
18.2.2023 08:57Jako první by bylo třeba definovat zda "přírodě blízké" je definice pro produkční lesy na dřevo, nebo jde o lesy určené na udržení vysoké biodiverzity pro podporu mizící fauny a flory.
Odpovědět
Pe
Petr
18.2.2023 16:26 Reaguje na Slavomil VinklerToto netřeba definovat, to je dávno známé - všem, kromě vás. Už jsme si tu vysvětlili, že ve většině naší krajiny se přirozeně vyvinul hustý, vysoký pralesovitý typ lesa. Taková je naše původní příroda. A přírodě blízké je tedy to, co k tomuto nějak směřuje, nebo se nějak podobá, či blíží. Vaše lesní pastva k tomu nesměřuje, ta směřuje k něčemu jinému, co zde existovalo jen na omezených územích, pro která tady dnes už mnoho prostoru není.
No a vytvářet tato území uměle z hustého lesa lze jen těžko nazvat přírodě blízkým. Lze je vytvářet uměle pouze na nelesních plochách. Vaše lesní pastva tedy nemá v lesích žádné místo, ani smysl. Do lesa prostě nepatří.
Odpovědět
No a vytvářet tato území uměle z hustého lesa lze jen těžko nazvat přírodě blízkým. Lze je vytvářet uměle pouze na nelesních plochách. Vaše lesní pastva tedy nemá v lesích žádné místo, ani smysl. Do lesa prostě nepatří.
JS
Josef Střítecký
18.2.2023 16:15Zajímalo by mě, jak chcete zvěři vysvětlit, že se nachází v hospodářském, či či ochranném lese. Není ta Vaše úvaha příliš jednoduchá? Nebo byste chtěl dělat pasáčka nejen dobytka, ale i zvěře? Nebo jste zastánce principu: čím hůř, tím lépe?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
18.2.2023 19:19 Reaguje na Josef StříteckýExistuje oplocenka co brání zvěři dovnitř a je i obora, co brání zvěři ven. Plot to vysvětlí dostatečně.
Úvaha je jednoduchá. Ve světě jsou dva modely N8rodních parků. Americký co jsme převzali. Ten je špatně, protože v něm rostou nahusto stromy podle své agresivity a s malou diverzitou. Proto je opravdu stejnorodý a hustý. To, že tak vypadá má dva důvody. Jednak před 15 tisíci lety lovci sběrači vybili v Americe (a i v Euroasii a v Austrálii) velkou zvěř co ho ničila a udržovala rozvolněný. A v Americe nakonec vybili ty indiány. To co objevili Američané na západě tom 19. století jsou přehuštěné lesy s málo zvěří. A to jsou tedy NP Ameriky.
V Evropě tu zvěř divokou trochu nahrazovala zvěř domácí, až do Tereziánských reforem. Dnes poslední zbytky lesů s narušováním jsou bývalá vojenská cvičiště, kde fungovala místo divoké zvěře divoká armáda. No a posledních 30 let to zarůstá a egalizuje se, diverzita mizí.
Lepší Národní parky mají v Africe, zejména jižní. Zvěř se tam totiž udržela, včetně slonů. Biodiverzita neskutečná. Není to tam přírodní nádhera?
Odpovědět
Úvaha je jednoduchá. Ve světě jsou dva modely N8rodních parků. Americký co jsme převzali. Ten je špatně, protože v něm rostou nahusto stromy podle své agresivity a s malou diverzitou. Proto je opravdu stejnorodý a hustý. To, že tak vypadá má dva důvody. Jednak před 15 tisíci lety lovci sběrači vybili v Americe (a i v Euroasii a v Austrálii) velkou zvěř co ho ničila a udržovala rozvolněný. A v Americe nakonec vybili ty indiány. To co objevili Američané na západě tom 19. století jsou přehuštěné lesy s málo zvěří. A to jsou tedy NP Ameriky.
V Evropě tu zvěř divokou trochu nahrazovala zvěř domácí, až do Tereziánských reforem. Dnes poslední zbytky lesů s narušováním jsou bývalá vojenská cvičiště, kde fungovala místo divoké zvěře divoká armáda. No a posledních 30 let to zarůstá a egalizuje se, diverzita mizí.
Lepší Národní parky mají v Africe, zejména jižní. Zvěř se tam totiž udržela, včetně slonů. Biodiverzita neskutečná. Není to tam přírodní nádhera?
Pe
Petr
18.2.2023 19:47 Reaguje na Slavomil VinklerVy jste jako gramofon.
Před 15 tisíci lety končila doba ledová, tudíž ve vámi zmíněných oblastech existovaly zcela jiné ekosystémy, které s koncem doby ledové zcela zanikly a byly zcela přirozeně nahrazený úplně jinými - nám známými lesy. To se týká i fauny.
A pokud lidé podle vás vybili v Americe velkou zvěř, jakto že vynechali bizony? Nebo že by ty změny ve fauně nezpůsobili lidé? Tomu neuvěříte, že?
Odpovědět
Před 15 tisíci lety končila doba ledová, tudíž ve vámi zmíněných oblastech existovaly zcela jiné ekosystémy, které s koncem doby ledové zcela zanikly a byly zcela přirozeně nahrazený úplně jinými - nám známými lesy. To se týká i fauny.
A pokud lidé podle vás vybili v Americe velkou zvěř, jakto že vynechali bizony? Nebo že by ty změny ve fauně nezpůsobili lidé? Tomu neuvěříte, že?
SV
Slavomil Vinkler
18.2.2023 20:35 Reaguje na PetrNevybili úplně vše. A i v Evropě trochu zůstalo. To není argument. No ale bizon není lesní nebo savanové zvíře, tak moc lesy neředil. To není argument.
Odpovědět
Pe
Petr
18.2.2023 20:55 Reaguje na Slavomil VinklerUž podruhé sám uznáváte, že velké zvěře bylo málo (trochu). Takže jaký asi měla ta trocha zvěře vliv na celokontinentální lesy? No žádný. Žádné spásané řídké lesy, nic takového. Lesy byly vysoké a husté, pralesovité, ve vlhčích oblastech močálovité. To je naše původní příroda. Tak to u nás vypadalo.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
18.2.2023 21:03 Reaguje na PetrVy jste ale trol. Čtěte raději wiki viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Pleistocenn%C3%AD_megafauna
Severní Amerika
Během vymírání v pleistocénu, ke kterému v Severní Americe došlo přibližně před 12 700 lety, vyhynulo 90 rodů savců s hmotností přesahující 44 kg.[38][38] Mezi pozdně pleistocenní severoamerickou faunu patřili obrovští pozemní lenochodi, medvědi rodu Arctodus, několik druhů tapírů (například Tapirus californicus), pekari (například rod Platygonus nebo Mylohyus), lev americký (Panthera artox), obří želvy, kočkovité šelmy rodu Miracinonyx, či šavlozubé kočkovité šelmy rodu Smilodon a Homotherium.[39] Dále zde žil pravlk obrovský (Canis dirus), sajga, velbloudovití (dva druhy již vyhynulých lam a Camelops).[40] Dále se zde vyskytovali minimálně dva druhy bizonů, Cervalces scotti, Euceratherium, Bootherium, čtrnáct druhů z čeledi vidlorohovitých (z nichž již třináct druhů vyhynulo), koně, mamuti a mastodonti, Dasypus bellus a Glyptotherium.[41] Kromě toho zde žili i obrovští bobři rodu Castoroides, stejně jako obrovští kondoři rodu Aiolornis a zástupci čeledi teratornovití.[42][43][44]
A jeden druh nebyl sežrán. To je argument jako Brno.
Odpovědět
Severní Amerika
Během vymírání v pleistocénu, ke kterému v Severní Americe došlo přibližně před 12 700 lety, vyhynulo 90 rodů savců s hmotností přesahující 44 kg.[38][38] Mezi pozdně pleistocenní severoamerickou faunu patřili obrovští pozemní lenochodi, medvědi rodu Arctodus, několik druhů tapírů (například Tapirus californicus), pekari (například rod Platygonus nebo Mylohyus), lev americký (Panthera artox), obří želvy, kočkovité šelmy rodu Miracinonyx, či šavlozubé kočkovité šelmy rodu Smilodon a Homotherium.[39] Dále zde žil pravlk obrovský (Canis dirus), sajga, velbloudovití (dva druhy již vyhynulých lam a Camelops).[40] Dále se zde vyskytovali minimálně dva druhy bizonů, Cervalces scotti, Euceratherium, Bootherium, čtrnáct druhů z čeledi vidlorohovitých (z nichž již třináct druhů vyhynulo), koně, mamuti a mastodonti, Dasypus bellus a Glyptotherium.[41] Kromě toho zde žili i obrovští bobři rodu Castoroides, stejně jako obrovští kondoři rodu Aiolornis a zástupci čeledi teratornovití.[42][43][44]
A jeden druh nebyl sežrán. To je argument jako Brno.
Pe
Petr
18.2.2023 21:20 Reaguje na Slavomil VinklerTo není argument, to je váš zaseknutý gramofon. Stále dokola.
Tak i já vám to zopakuji:
Končila doba ledová a s ní končila i flóra a fauna té doby, kterou jste tu vyjmenoval. Mizela a zmizela by i bez přičinění člověka. A nastala éra nová a jiná, a s ní zcela nové ekosystémy, jiné typy flóry, jiné druhy fauny.
Doba teplých, hustých pralesů.
Odpovědět
Tak i já vám to zopakuji:
Končila doba ledová a s ní končila i flóra a fauna té doby, kterou jste tu vyjmenoval. Mizela a zmizela by i bez přičinění člověka. A nastala éra nová a jiná, a s ní zcela nové ekosystémy, jiné typy flóry, jiné druhy fauny.
Doba teplých, hustých pralesů.
Pe
Petr
18.2.2023 21:25 Reaguje na PetrZjednodušeně: Skončil pleistocén a s ním skončila pleistocénní flóra a fauna.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pobeha
19.2.2023 18:32 Reaguje na PetrPekne píšete, logicky , ale nie je to celá pravda.
Dotýkate sa len povrchu.
Asi by ste sa mal zoznámiť s hypotézou Woodland pasture ttps://en.wikipedia.org/wiki/Wood-pasture_hypothesis .
A tiež so zmenami klímy v holocéne. V holocéne mohli byť lesy kam oko dohliadne v dobe atlantiku, keď bolo teplo a vlhko. Neskôr koncom neolitu sa klíma zmenila - prestalo pršať na sahare suchšie doby nastali aj v stredomorí a strednej europe.
Kone, zubri tu ešte stále žili. Okrem nich sa rozšírilo viac požiarov. A samozrejme noví hospodári klčovali lesy .
Keď rozšírime perspektívu na celý pleistocén , ukáže sa zložiejší obrázok - bolo predsa niekoľko medziľadových dôb. Vrámci glaciálov a inerglaciálov sa v Europe striedala arktická a teplomilná fauna. V predchádzajúcom inerglaciáli - riss-wirm alebo aj eemian (bol ešte teplejší ako dnes) sem privandrovala africká megafauna - žili tu slony paleoloxodon, nosorožce, hrochy, leopardy,levy, spolu s jeleňmi, medveďmi, diviakmi ...
Tie zvieratá premigrovali cez úzke hrdlo v Sueze.
Takže to vyzeralo asi takto :
https://i.pinimg.com/736x/da/2e/54/da2e5423ea54be379b18de1050724882.jpg
Po skončení eemianu sa stiahli do stredomoria a zbytok vymrel.
Kým tu žili, správali sa ako eko-inžinieri. Aj v eemiane boli vlhké a suché obdobia, za sucha vznikali aj požiare, takže na nížinách bola viac otvorená krajina - woodland.
Rozhodne nie súvislé lesy.
A prečo nepríšla africká megafauna začiatkom holocénu ? No preto, že si na ne noví lovci počíhali. Bolo ich omnoho viac ako neandertálcov, mali lepšie zbrane a organizáciu lovu.
Odpovědět
Dotýkate sa len povrchu.
Asi by ste sa mal zoznámiť s hypotézou Woodland pasture ttps://en.wikipedia.org/wiki/Wood-pasture_hypothesis .
A tiež so zmenami klímy v holocéne. V holocéne mohli byť lesy kam oko dohliadne v dobe atlantiku, keď bolo teplo a vlhko. Neskôr koncom neolitu sa klíma zmenila - prestalo pršať na sahare suchšie doby nastali aj v stredomorí a strednej europe.
Kone, zubri tu ešte stále žili. Okrem nich sa rozšírilo viac požiarov. A samozrejme noví hospodári klčovali lesy .
Keď rozšírime perspektívu na celý pleistocén , ukáže sa zložiejší obrázok - bolo predsa niekoľko medziľadových dôb. Vrámci glaciálov a inerglaciálov sa v Europe striedala arktická a teplomilná fauna. V predchádzajúcom inerglaciáli - riss-wirm alebo aj eemian (bol ešte teplejší ako dnes) sem privandrovala africká megafauna - žili tu slony paleoloxodon, nosorožce, hrochy, leopardy,levy, spolu s jeleňmi, medveďmi, diviakmi ...
Tie zvieratá premigrovali cez úzke hrdlo v Sueze.
Takže to vyzeralo asi takto :
https://i.pinimg.com/736x/da/2e/54/da2e5423ea54be379b18de1050724882.jpg
Po skončení eemianu sa stiahli do stredomoria a zbytok vymrel.
Kým tu žili, správali sa ako eko-inžinieri. Aj v eemiane boli vlhké a suché obdobia, za sucha vznikali aj požiare, takže na nížinách bola viac otvorená krajina - woodland.
Rozhodne nie súvislé lesy.
A prečo nepríšla africká megafauna začiatkom holocénu ? No preto, že si na ne noví lovci počíhali. Bolo ich omnoho viac ako neandertálcov, mali lepšie zbrane a organizáciu lovu.
Karel Zvářal
18.2.2023 21:28 Reaguje na PetrDnes na dvojce dávali krásný pořad o Okawangu, evidentně jste nebyl ve škole. Bez slonů a hrochů by ta krajina vypadala úplně jinak. Zarostlá, neprostupná džungle. Doba ledová končila, oteplovalo se, objevil se člověk. Všechny původní druhy byly jedlé.
Odpovědět
Pe
Petr
18.2.2023 21:37 Reaguje na Karel ZvářalA kdyby doba ledová neskončila, byla by dodnes :-)
Odpovědět
Karel Zvářal
18.2.2023 21:41 Reaguje na PetrKdyby byla Doba ledová, tak určitě nebudete surfovat. Čas běžel rychle, a už se vrací nedávná studená válka.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
18.2.2023 23:56 Reaguje na Karel ZvářalZajímavé by bylo srovnat klimatické podmínky v Okawangu a ve střední Evropě.
Co se týká střední Evropy, tak doba ledová skončila, tundra se posunula více na sever a s ní i fauna na ni navázaná. Má to svou logiku. Její místo zabral postupně severský les, a následně smíšený les mírného pásma.
Odpovědět
Co se týká střední Evropy, tak doba ledová skončila, tundra se posunula více na sever a s ní i fauna na ni navázaná. Má to svou logiku. Její místo zabral postupně severský les, a následně smíšený les mírného pásma.
Pe
Petr
18.2.2023 22:12 Reaguje na Slavomil VinklerA jen malá logika na závěr:
Pokud velcí spásači vymizeli už v době ledové, tedy ještě před vznikem současných lesů, pak naše současné lesy NIKDY spásané a rozvolňované nebyly.
Odpovědět
Pokud velcí spásači vymizeli už v době ledové, tedy ještě před vznikem současných lesů, pak naše současné lesy NIKDY spásané a rozvolňované nebyly.
Karel Zvářal
19.2.2023 08:18 Reaguje na PetrKchchchch!-)) Pratur, zubr, los, jelen - to je NIC?-)
Odpovědět
Pe
Petr
19.2.2023 12:02 Reaguje na Karel ZvářalAno, to je nic. Toto jsou druhy přizpůsobené, či přímo vzniklé (zubr) lesnatému prostředí, u nás tedy po skončení doby ledové. A toto nové prostředí určilo i jejich způsob života - už to nebyla stáda pohybující se polostepní krajinou až tundrou, jako v pleistocénu, ale malé rodinné skupinky až jednotlivci. A tím byl daný i vliv na krajinu a lesy - velmi malý, omezený na malé příhodné oblasti, celoplošně mizivý až žádný.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pobeha
19.2.2023 18:34 Reaguje na PetrNevznikli v hustých lesoch, sú to zvieratá otvorenej krajiny - lesostepy, riedke lesy.
Obzvlášť kone savané na rýchly beh by sa sotva vyvinuli v lesoch.
Odpovědět
Obzvlášť kone savané na rýchly beh by sa sotva vyvinuli v lesoch.
Karel Zvářal
19.2.2023 18:51 Reaguje na Jaroslav PobehaDěkuji, už jsem myslel že tady s námi bude točit s bídou maturita.
Odpovědět
Pe
Petr
19.2.2023 19:27 Reaguje na Jaroslav PobehaPratur, los i jelen se nejspíš vyvinuli v jiných podmínkách, ale s nástupem lesů se přizpůsobili jim. Zubr se vyvinul později a už do lesního prostředí.
A o koních tu nikdo nemluvil.
Odpovědět
A o koních tu nikdo nemluvil.
JP
Jaroslav Pobeha
23.2.2023 13:17 Reaguje na PetrViem, že zubor je kríženec medzi turom a stepným bizonom.
Ale prirodzene sám vytvára otvorenú krajinu resp. redší les.
Určite nebol typický zubrí habitat les hustý ako kašmírsky koberec.
Odpovědět
Ale prirodzene sám vytvára otvorenú krajinu resp. redší les.
Určite nebol typický zubrí habitat les hustý ako kašmírsky koberec.
KP
Karel Pavelka
19.2.2023 13:34 Reaguje na Slavomil VinklerTak Wikipedie ve velké své časti rozhodně není vědecký zdroj informací, i když se tak tváří...
Odpovědět
Karel Zvářal
18.2.2023 20:36 Reaguje na PetrPotom sám nevěříte, že (všichni) velcí savci vyhynuli (po pádu meteoritu, např). Tady něco nehraje, že. Buďto jedna, nebo druhá teorie něco opomíjí.
Bizon běhá rychle, tehdy neměli koně, aby je dohnali. Vložili energii do méně pohyblivého tvora, ze kterého žili několik týdnů.
Odpovědět
Bizon běhá rychle, tehdy neměli koně, aby je dohnali. Vložili energii do méně pohyblivého tvora, ze kterého žili několik týdnů.
JS
Josef Střítecký
18.2.2023 20:44 Reaguje na Slavomil VinklerJen bych se ještě optal, zda víte kolik musíte vydělat, -jaké zdroje mít k dispozici, - abyste postavil oplocenku nebo oboru? Jak velkou plochu byste dokázal přeměnit na Váš ideál, pokud byste to měl platit ze svého? Připadá mi, že si hrajete se sny. Asi jste magnát, když Vás nezajímá kde vzít peníze na uživení rodiny a vzdělání dětí, a raději budete konstruovat oplocenky a léta se starat aby je nepoškodily vývraty nebo divočáci. Nezlobte se, ale jste úplně mimo.
Odpovědět
Karel Zvářal
18.2.2023 20:55 Reaguje na Josef StříteckýO dnešní zparchantělé době je řeč jinde (titulek už se ztratil). Plebejské profese se nechaly zahnat do kouta, chce se po nic tvorba zisku, aby bylo na dotace jinde.
Také jsem pro oplocenky, je v nich bezpečno pro spoustu druhů, a to nejen před prasaty. Když si někteří staví zdi jak proti Turkovi, oplocení na pár let se zaplatí v bezproblémové údržbě výsadby.
Odpovědět
Také jsem pro oplocenky, je v nich bezpečno pro spoustu druhů, a to nejen před prasaty. Když si někteří staví zdi jak proti Turkovi, oplocení na pár let se zaplatí v bezproblémové údržbě výsadby.
SV
SV
Slavomil Vinkler
18.2.2023 21:07 Reaguje na Josef StříteckýJá nechci oboru pro sebe. No ale stát vydělá na daních tolik, že v NP může plot postavit.
Naopak já taky souhlasím s tím, že v hospodářském lese se zvěř má omezit. Nicméně mi není jasné kdo, když dobrovolné myslivce zlikvidují jako třídu.
Odpovědět
Naopak já taky souhlasím s tím, že v hospodářském lese se zvěř má omezit. Nicméně mi není jasné kdo, když dobrovolné myslivce zlikvidují jako třídu.
SV
Slavomil Vinkler
18.2.2023 21:10 Reaguje na Slavomil VinklerKonec konců je NPR Boubín už oplocen. Ale naopak, zvěř není uvnitř na údržbu, ale venku.
Odpovědět
JS
Josef Střítecký
19.2.2023 01:32 Reaguje na Slavomil VinklerTak Vy jste přesvědčen, že se Vaše záměry mají platit z daní? To na ty Vaše ideály mám platit i já, když mi to jde proti srsti? Stát nemá ani na důchody. Navíc je tu ještě polovina lesů v soukromém vlastnictví. Co chcete doporučit těmto vlastníkům? Nemám nic proti tomu, když si dokážete na "svém" území obhajovat Vaše myšlenky, když si tam postavíte "oplocenky naruby". Budu rád, když to dokážete. Až se Vám to povede, potěší mě, že budu mít možnost získat zkušenost, kterou i nákladově zdokumentujete. Staří lesníci, naši učitelé, považovali hospodaření v lese za tvorbu ne velkého, ale stabilního dlouhodobého důchodu. Pokud v takovém lese se stoletou projektovou vizí, který je toho důsledkem, najednou zanícený ekolog objeví něco mimořádného, okamžitě ho napadne, že by hospodařil jinak, vše by zakázal, nikoho by tam nepustil,- aby bylo po jeho. Přitom nemá ověřeno, že jeho teorie dopadne tak, jak si myslí. Rád bych se jednou dožil toho, že důchod ze státního lesa doplní deficit na důchodovém účtu. Stejně jako příjem z těžby minerálů, uhlí, a třeba uranu. Ale to jsme už jinde. Zdravím Vás, a zapřemýšlejte, z čeho budete živ, až nezískáte dotace. Ještě otázka: Znáte jiný druh podnikání, který by byl založen na stoleté výnosové periodě? Znáte ho? Domnívám se, že je to unikátní projekt trvalé udržitelnosti. Je založen na typologii, je diferencován podle mnoha kritérií. Nastudujte si tyto zásady, a možná zjistíte, že to lépe dělat nelze. Za zvážení ale stojí, zda tuto typologii trochu neadaptovat na měnící se podmínky. To je to, co je důležité. Děkuji. JS
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
19.2.2023 12:11 Reaguje na Josef StříteckýTrolíte a matláte hrušky z jabkama. Jsou hospodářské lesy pro zisk. No tam je třeba pěstovat dřevo a šetřit. No s kůrovcem (výběrová řízení= sežraný les) se ale nešetřilo.
A jsou národní parka kde se nepěstuje dřevo. A ty mají růst podle přírody. Tak tam přírodu = zvěř pusťme, ať to nemusíme dělat rukama.
Odpovědět
A jsou národní parka kde se nepěstuje dřevo. A ty mají růst podle přírody. Tak tam přírodu = zvěř pusťme, ať to nemusíme dělat rukama.
Pe
Petr
19.2.2023 12:34 Reaguje na Slavomil VinklerProč chcete lesy v národních parcích ničit? Okusem, nebo ručně? Navíc to ani není podle přírody, příroda nic takového nedělala. Růst podle přírody znamená nechat být.
Kdysi jste tu psal, že u ochrany přírody jde o stav, který se nám líbí. A pak jste se kdesi chytil pomýlené představy o lesní pastvě a od té doby chcete všechny národní parky ničit okusem a spásáním v představě, že tak to bylo a tak je to správně. Ne, nebylo. Nevím komu se může líbit okousaný nálet, nebo oloupané kmeny. Řekl bych, že ani vám ne, jen jste to nkdy neviděl, jinak byste to nemohl doporučovat.
Odpovědět
Kdysi jste tu psal, že u ochrany přírody jde o stav, který se nám líbí. A pak jste se kdesi chytil pomýlené představy o lesní pastvě a od té doby chcete všechny národní parky ničit okusem a spásáním v představě, že tak to bylo a tak je to správně. Ne, nebylo. Nevím komu se může líbit okousaný nálet, nebo oloupané kmeny. Řekl bych, že ani vám ne, jen jste to nkdy neviděl, jinak byste to nemohl doporučovat.
HH
Honza Honza
19.2.2023 09:12moderní les musí být smíšený, mazaikovitý (jak se píše v tomto článku), bezpasečný, patrovitý, etážový, nikde jsem ještě nečetl, že i v něm by se měla zadržovat voda, přehražovat potůčky, rozšiřovat močály. Proč zahuštěný? Protože v něm musí fungovat biotická pumpa- ta nejlíp funguje v pralese a musí zastińovat- tj. oproti louce, která se přehřívá, více zadržuje vodu. Řídký les, kde je vysoká biodiverzita, tyto požadavky nesplňuje. Biodiverzitu je třeba řešit jinak- pouze přiměřeným množstvím býložravců (přiměřené stavy nejlíp udrží ptredátoři) nebo lépe uměle - ohraženými loukami např. s ovcemi (proč by to nešlo i v NP, nevím)
- je třeba vidět to nejdůležitější, co nejvíce ohrožuje: je to sucho, nikoli nízká biodiverzita. Postupy, které zvolím, nesmí být kontraproduktivní, působit proti sobě, musí podporovat tento hlavní zájem.
- nelze se vracet k tomu, co bylo před 1000 lety, příroda se změnila a bude se měnit stále
- hospodáři sami tato nová pravidla přijmou, protože jiná cesta není (je to stejné, jakoby majitel auta neměl peníze na výměnu oleje- tak se mu motor po čase zadře. Les vyschne a sežere mu jej kůrovec)
- tyto axiomy byste měli znát všichni, jakožto odborníci!, já jsem už je pochopil a jsem laik!
Odpovědět
- je třeba vidět to nejdůležitější, co nejvíce ohrožuje: je to sucho, nikoli nízká biodiverzita. Postupy, které zvolím, nesmí být kontraproduktivní, působit proti sobě, musí podporovat tento hlavní zájem.
- nelze se vracet k tomu, co bylo před 1000 lety, příroda se změnila a bude se měnit stále
- hospodáři sami tato nová pravidla přijmou, protože jiná cesta není (je to stejné, jakoby majitel auta neměl peníze na výměnu oleje- tak se mu motor po čase zadře. Les vyschne a sežere mu jej kůrovec)
- tyto axiomy byste měli znát všichni, jakožto odborníci!, já jsem už je pochopil a jsem laik!
BM
Břetislav Machaček
19.2.2023 10:38Představa přírodě blízkého lesa je v současné době utopií. Les se v minulosti vyvíjel cyklicky od požárů, přes vichřice a vypasení semenáčů spásači. Ti se přesouvali ve velkých stádech krajinou za potravou a les
se podle toho měnil. V kopcích, kam velcí spásači neputovali vznikaly neproniknutelné pralesy a naopak v rovinách převládaly řídké lesy a
savany. Bylo to o míře spásání a pohrom, jako ty požáry a vichřice. Jak
se k tomu dnes vracet, když jsme velkou část přírody přetvořili na pole
a hospodářské lesy? Povím to drsně! Nevracet, protože to je už utopie!
Jak chcete v řídkých lesích spásat hořlavou suchou trávu bez plotů,
aby nešli ti spásači mimo les na pole? Takové souvislé celky lesů
tu už nejsou a ani už nikdy nebudou. Jak toho chcete bez spásačů
dosáhnout, když už dnes vadí i obyčejná spárkatá. Jak chcete mít
v horách všude pralesy a přitom považovat les za zdroj biomasy pro
energetiku. Nálet a bezzásah je sice taky přírodě blízký, ale je
to bezzásah, když v něm scházejí uměle spásači vybití kvůli jeho
samovýsevu a samoobnově? Chápete tu rozporuplnost hrát si na ten
přírodě blízký les umělými zásahy do něho samotného? Budiž hrajme
si na něco takového na malých výměrách, ale u zbytku pokračujme
jako naši předkové, kteří pracovali a nemudrovali, že práce je
zbytečná, protože příroda si to vyřeší po svém. Ano, ona to asi
po svém vyřeší, ale bude to užitečné a dobré i pro lidi?
Odpovědět
se podle toho měnil. V kopcích, kam velcí spásači neputovali vznikaly neproniknutelné pralesy a naopak v rovinách převládaly řídké lesy a
savany. Bylo to o míře spásání a pohrom, jako ty požáry a vichřice. Jak
se k tomu dnes vracet, když jsme velkou část přírody přetvořili na pole
a hospodářské lesy? Povím to drsně! Nevracet, protože to je už utopie!
Jak chcete v řídkých lesích spásat hořlavou suchou trávu bez plotů,
aby nešli ti spásači mimo les na pole? Takové souvislé celky lesů
tu už nejsou a ani už nikdy nebudou. Jak toho chcete bez spásačů
dosáhnout, když už dnes vadí i obyčejná spárkatá. Jak chcete mít
v horách všude pralesy a přitom považovat les za zdroj biomasy pro
energetiku. Nálet a bezzásah je sice taky přírodě blízký, ale je
to bezzásah, když v něm scházejí uměle spásači vybití kvůli jeho
samovýsevu a samoobnově? Chápete tu rozporuplnost hrát si na ten
přírodě blízký les umělými zásahy do něho samotného? Budiž hrajme
si na něco takového na malých výměrách, ale u zbytku pokračujme
jako naši předkové, kteří pracovali a nemudrovali, že práce je
zbytečná, protože příroda si to vyřeší po svém. Ano, ona to asi
po svém vyřeší, ale bude to užitečné a dobré i pro lidi?
SV
Slavomil Vinkler
19.2.2023 12:19 Reaguje na Břetislav MachačekCelkem pravda až na několik drobností.
Velcí spásači v zimě byli v nížinách a v létě na horských loukách. Udržovali tedy celou krajinu včetně cest na hory. To samo už nejde. Ale jde zvěř používat jinou v cenných nížinách, jinou a jindy na horských loukách. Jen chtít. Vyhnat stádo na horskou louku jde např. na Slovensku nebo ve Švýcarsku. a zorganizovat něco takého ve velké oboře jde taky. Jak píšete jen chtít a nevadit.
Odpovědět
Velcí spásači v zimě byli v nížinách a v létě na horských loukách. Udržovali tedy celou krajinu včetně cest na hory. To samo už nejde. Ale jde zvěř používat jinou v cenných nížinách, jinou a jindy na horských loukách. Jen chtít. Vyhnat stádo na horskou louku jde např. na Slovensku nebo ve Švýcarsku. a zorganizovat něco takého ve velké oboře jde taky. Jak píšete jen chtít a nevadit.
Pe
Petr
19.2.2023 12:41 Reaguje na Slavomil VinklerVaše teorie se vtipně vyvíjí. Pokračujte, jsem zvědavý na další vývoj.
Odpovědět
SV
JP
Jaroslav Pobeha
19.2.2023 18:42 Reaguje na Slavomil VinklerHorské lúky tvoria len malé percento plochy aj v našich horách. Sú na hrebeňoch a náhorných plošinách, začali ich vytvárať niekedy počas valašskej kolonizácie.
Njväščiu časť plochy tvoria lesy (niekde hospodárske) a polia.
Tie lesy treba dostať do solídneho stavu, aby fungovali v dnešnej teplej klíme. A polia + nížinné pasienky - to je samostatná kapitola.
Odpovědět
Njväščiu časť plochy tvoria lesy (niekde hospodárske) a polia.
Tie lesy treba dostať do solídneho stavu, aby fungovali v dnešnej teplej klíme. A polia + nížinné pasienky - to je samostatná kapitola.
JP
Jaroslav Pobeha
19.2.2023 18:58 Reaguje na Jaroslav PobehaNiektoré náhorné plošiny formovali aj zvieratá od praveku, napríklad silická planina.
Ale aj v slovenskom raji sa uvažuje, že tam museli udržiavať redší les zubri a tury, pretože nie je možné, aby na lúkach bola tak veľká biodiverzita rastlín len za posledných 500-1000 rokov (od začiatkov kopaníc).
https://zurnal.pravda.sk/reportaz/clanok/522249-najbohatsie-luky-sveta-su-na-slovensku-a-su-na-odpis/
Odpovědět
Ale aj v slovenskom raji sa uvažuje, že tam museli udržiavať redší les zubri a tury, pretože nie je možné, aby na lúkach bola tak veľká biodiverzita rastlín len za posledných 500-1000 rokov (od začiatkov kopaníc).
https://zurnal.pravda.sk/reportaz/clanok/522249-najbohatsie-luky-sveta-su-na-slovensku-a-su-na-odpis/
Karel Zvářal
19.2.2023 19:10 Reaguje na Jaroslav PobehaDobrý článek, máte co chránit, bohovská diverzita! Je vidět, že novinář byl v obraze, žádná rychlokvaška.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pobeha
23.2.2023 10:12 Reaguje na Karel ZvářalNa zurnal.pravda.sk je mnoho reportáží o náprave skôd v prírode, o zachovaní starých horalských zvykov , o riekach.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pobeha
23.2.2023 13:05 Reaguje na Jaroslav Pobehahttps://zurnal.pravda.sk/reportaz/clanok/636601-ako-vysperkovat-krajinu-do-dokonalosti-kosou-rucne/
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
20.2.2023 09:38 Reaguje na Slavomil VinklerUvedu vám jako příklad Beskydy, které velmi dobře znám. Ty
louky jsou všechny dílem člověka, který v době valašské
kolonizace klučil lesy na stavbu domů a později na výrobu
dřevěného uhlí pro vznikající hutě a vápenky. Vyklučené
plochy sloužily jako pole a pastviny ovcí na kterých byli
životně závislí. Ani dnes nejsou ty krpály vhodné velké
spásače a bez ovcí ty louky nepřežijí ani do roku 2030.
Už nyní zarůstají nálety a navíc už horaly nebaví někomu
neustále vysvětlovat, že nebudou deset ovcí chránit dvěma
psy a třebas i tím pasákem-důchodcem. Nevím kolik toko
máte odpaseno, ale pase se téměř za každého počasí a to
pro nemocné staré lidi není. Navíc chov zvířat není jen
pastva, ale v zimě i krmení senem sklizeným v létě a to
taky není žádná legrace. I pro ty horaly je snazší jít
pracovat třeba do hutí. Z políček jak je tam znám z dob
minulých jsou už pouze ty louky a z luk se stávají lesy.
Je to nejenom daň "pokroku", ale i hospodářská politika
státu. Podpora údržby krajiny je téměř nulová a navíc ten
návrat vlků a medvědů je pro malochovatele tragédií. On
ten velkochovatel si někde jinde může pořídit i ty psy
a elektrické ploty s pastevcem, když pase stádo 1000 ovcí,
ale u deseti ovcí na louce mezi lesy je to totální kravina.
Valašská kolonizace je pasekářská s rozptýleným hospodařením
s ostrůvky polí a luk v lesích na k tomu vhodných místech.
To nejsou souvislé pastviny, kam lze vyhnat 500 ovcí se
psy a bačou jako dozorem. Tak to tak nikdy nefungovalo mimo
pár takových míst, kde se pásly sdružená stáda ovcí více
vlastníků pouze v sezóně a přeháněla se z lokality na
lokalitu. Ovce byly majetkem lidí s dolin a ti pro ně dole
v dolinách chystali na zimu ustájení a krmivo. Dnes je to
vše zastavěno chatami, sjezdovkami a znovu zalesněno. Tam
už to vidím bledě a ukažte mi dnes prostory i jinde, kde
by šlo provozovat polodivokou pastvu bez dalších plotů
v krajině. Ploty pro velké spásače jsou nejenom nákladné,
ale co se bude dít při jejich útěku mimo ty "rezervace"?
Už to není v dnešní krajině pane reálné i kdyby si to
přály milióny lidí, ale oni si to ani nepřejí, protože
ploty nevadí pouze zvěři, ale i lidem a nikdo se nechce
na silnici potkat se zubrem, čí koněm. To není srna, či
divočák. U ČD jsem zažil rozbité čelo 100 tunové lokomotivy
rozbité v Polsku po střetu s losem a 80 tunovou lokomotivu po střetu se stádem jalovic. Obě srážky se mimo odřenin a boulí u cestujících obešly bez vážných zranění, ale být to lehká vozidla kolem 20 tun, tak by to dopadlo asi hůře.
Odpovědět
louky jsou všechny dílem člověka, který v době valašské
kolonizace klučil lesy na stavbu domů a později na výrobu
dřevěného uhlí pro vznikající hutě a vápenky. Vyklučené
plochy sloužily jako pole a pastviny ovcí na kterých byli
životně závislí. Ani dnes nejsou ty krpály vhodné velké
spásače a bez ovcí ty louky nepřežijí ani do roku 2030.
Už nyní zarůstají nálety a navíc už horaly nebaví někomu
neustále vysvětlovat, že nebudou deset ovcí chránit dvěma
psy a třebas i tím pasákem-důchodcem. Nevím kolik toko
máte odpaseno, ale pase se téměř za každého počasí a to
pro nemocné staré lidi není. Navíc chov zvířat není jen
pastva, ale v zimě i krmení senem sklizeným v létě a to
taky není žádná legrace. I pro ty horaly je snazší jít
pracovat třeba do hutí. Z políček jak je tam znám z dob
minulých jsou už pouze ty louky a z luk se stávají lesy.
Je to nejenom daň "pokroku", ale i hospodářská politika
státu. Podpora údržby krajiny je téměř nulová a navíc ten
návrat vlků a medvědů je pro malochovatele tragédií. On
ten velkochovatel si někde jinde může pořídit i ty psy
a elektrické ploty s pastevcem, když pase stádo 1000 ovcí,
ale u deseti ovcí na louce mezi lesy je to totální kravina.
Valašská kolonizace je pasekářská s rozptýleným hospodařením
s ostrůvky polí a luk v lesích na k tomu vhodných místech.
To nejsou souvislé pastviny, kam lze vyhnat 500 ovcí se
psy a bačou jako dozorem. Tak to tak nikdy nefungovalo mimo
pár takových míst, kde se pásly sdružená stáda ovcí více
vlastníků pouze v sezóně a přeháněla se z lokality na
lokalitu. Ovce byly majetkem lidí s dolin a ti pro ně dole
v dolinách chystali na zimu ustájení a krmivo. Dnes je to
vše zastavěno chatami, sjezdovkami a znovu zalesněno. Tam
už to vidím bledě a ukažte mi dnes prostory i jinde, kde
by šlo provozovat polodivokou pastvu bez dalších plotů
v krajině. Ploty pro velké spásače jsou nejenom nákladné,
ale co se bude dít při jejich útěku mimo ty "rezervace"?
Už to není v dnešní krajině pane reálné i kdyby si to
přály milióny lidí, ale oni si to ani nepřejí, protože
ploty nevadí pouze zvěři, ale i lidem a nikdo se nechce
na silnici potkat se zubrem, čí koněm. To není srna, či
divočák. U ČD jsem zažil rozbité čelo 100 tunové lokomotivy
rozbité v Polsku po střetu s losem a 80 tunovou lokomotivu po střetu se stádem jalovic. Obě srážky se mimo odřenin a boulí u cestujících obešly bez vážných zranění, ale být to lehká vozidla kolem 20 tun, tak by to dopadlo asi hůře.
SV
Slavomil Vinkler
19.2.2023 12:37 Reaguje na Břetislav MachačekA koneckonců, až nás ožebračí, tak za pár centů se najde dost lidí (důchodců), co za pár centů udělají cokoli. Budou pást krávu (nebo trávu?), sekat v lese...
Odpovědět
JP
Jaroslav Pobeha
19.2.2023 18:53 Reaguje na Břetislav MachačekV horských pralesoch budú vždy nejakí spásači.
V podhorí máte lúky, dodnes tam chovajú ľudia kravy, takže tam nehrozí návrat pralesa.
Okrem toho nikto predsa nechce robiť všade prales a na nížinách už vôbec nie. Hospodárske lesy budete mať stále, len už to nebudú rovnoveké smreky takmer bez podrastu vyrovnané ako vojaci na prehliadke ale viacdruhové lesy.
Na východe Slovenska vo Volovských vrchoch sú zmiešané jedľobučiny s prímesou smrekovca, javora, brestu, hrabu, čerešne, jaseňa, sem tam smreka a žiaden veľký problém s tými lesmi nie je. Hustý podrast je všade a pritom jeleňovitých je tu až až. Húb nepočítane.
Problém je so súvislými smrečinami , niekde aj borovicovými lesmi.
Odpovědět
V podhorí máte lúky, dodnes tam chovajú ľudia kravy, takže tam nehrozí návrat pralesa.
Okrem toho nikto predsa nechce robiť všade prales a na nížinách už vôbec nie. Hospodárske lesy budete mať stále, len už to nebudú rovnoveké smreky takmer bez podrastu vyrovnané ako vojaci na prehliadke ale viacdruhové lesy.
Na východe Slovenska vo Volovských vrchoch sú zmiešané jedľobučiny s prímesou smrekovca, javora, brestu, hrabu, čerešne, jaseňa, sem tam smreka a žiaden veľký problém s tými lesmi nie je. Hustý podrast je všade a pritom jeleňovitých je tu až až. Húb nepočítane.
Problém je so súvislými smrečinami , niekde aj borovicovými lesmi.
SV
Slavomil Vinkler
20.2.2023 07:04 Reaguje na Jaroslav PobehaSouhlas. Já tady opakovaně rozvádím zjištění, že pro vysokou diverzitu rostlin a živočichů míněno zejména hmyzu je nutná dost intenzivní ( no ale úměrná) pastva. Věděli to pastevci na Poloninách, neboť už za 1. republiky sdělovali užaslým botanikům z Prahy, že ty kytky oni sází tlamami jejich koní.
Samozřejmě je potřeba i hospodářských lesů s málo zvěří. Dřevo potřebujeme. Ale NP by se aspoň místy měly spásat.
Odpovědět
Samozřejmě je potřeba i hospodářských lesů s málo zvěří. Dřevo potřebujeme. Ale NP by se aspoň místy měly spásat.
BM
Břetislav Machaček
20.2.2023 10:10 Reaguje na Jaroslav PobehaKaždý strom potřebuje pro svůj optimální růst něco jiného.
Rovné bezsukaté smrkové kmeny nevypěstujete ve světlém
smíšeném lese, ale pouze ve stejnověkém smrkovém lese s pravidelnou prořezávkou "mrzáků" a souší. Hospodářské lesy se nejsnáze dají pěstovat ostrůvkovitým hospodařením, kdy
se budou střídat např. po hektaru monokultury, které lze
vytěžit i strojně. I toto bude druhově pestrý lesní celek
a navíc nebude pro budoucí generace obtížně těžitelný.
Bude se těžit strojně a nikoliv ručně, jako lesy výběrové
s obtížným kácením a přibližováním. V takových lesích se
dá snadno zasáhnout i při přemnožení škůdců a okolní les
nebude narušen. V přírodě přece vždy existovaly bučiny,
smrčiny, dubiny, březiny, vrbiny atd. podle lokality, kde
se jim dařilo. Ono i u náletů to funguje stejně, kdy tam
bude vždy převládat to, co má v okolí semenáče a vhodné
podmínky k růstu. Vrbina nikdy nebude na jižním svahu
a bučina v záplavovém území. Chce to pouze myslet i do
budoucna, že na práci s pilou a koňmi v lese se nikdo
hrnout nebude a je naivní představou výběrová těžba po
jednom stromu ze 100. Navíc obnova po těžbě třeba toho
hektaru je možná s oplocenku a dřevinami, které chutnají
zvěři. Bude to tak oplocenka 1/50 lesa a nikoliv celých
lesních celků, která je dnes opravdu nereálná. Takto už
ostrůvkovitě hospodařili i naši předci, protože s ruční
pilou nebyli schopni toho tolik vykácet. Sázeli a těžili
pomalu, ale pravidelně. Po kalamitách mnišky, kůrovce a
a vichřicích došlo na celoplošné monokulturní zalesnění
a dnes sklízíme to, co mělo být odtěžováno už třeba před
20-30 léty. Bohužel tak to bylo v celé Evropě a nebyl o
to dřevo zájem. Stromy přerostly, zestárly a kůrovec je
zlikvidoval.
Odpovědět
Rovné bezsukaté smrkové kmeny nevypěstujete ve světlém
smíšeném lese, ale pouze ve stejnověkém smrkovém lese s pravidelnou prořezávkou "mrzáků" a souší. Hospodářské lesy se nejsnáze dají pěstovat ostrůvkovitým hospodařením, kdy
se budou střídat např. po hektaru monokultury, které lze
vytěžit i strojně. I toto bude druhově pestrý lesní celek
a navíc nebude pro budoucí generace obtížně těžitelný.
Bude se těžit strojně a nikoliv ručně, jako lesy výběrové
s obtížným kácením a přibližováním. V takových lesích se
dá snadno zasáhnout i při přemnožení škůdců a okolní les
nebude narušen. V přírodě přece vždy existovaly bučiny,
smrčiny, dubiny, březiny, vrbiny atd. podle lokality, kde
se jim dařilo. Ono i u náletů to funguje stejně, kdy tam
bude vždy převládat to, co má v okolí semenáče a vhodné
podmínky k růstu. Vrbina nikdy nebude na jižním svahu
a bučina v záplavovém území. Chce to pouze myslet i do
budoucna, že na práci s pilou a koňmi v lese se nikdo
hrnout nebude a je naivní představou výběrová těžba po
jednom stromu ze 100. Navíc obnova po těžbě třeba toho
hektaru je možná s oplocenku a dřevinami, které chutnají
zvěři. Bude to tak oplocenka 1/50 lesa a nikoliv celých
lesních celků, která je dnes opravdu nereálná. Takto už
ostrůvkovitě hospodařili i naši předci, protože s ruční
pilou nebyli schopni toho tolik vykácet. Sázeli a těžili
pomalu, ale pravidelně. Po kalamitách mnišky, kůrovce a
a vichřicích došlo na celoplošné monokulturní zalesnění
a dnes sklízíme to, co mělo být odtěžováno už třeba před
20-30 léty. Bohužel tak to bylo v celé Evropě a nebyl o
to dřevo zájem. Stromy přerostly, zestárly a kůrovec je
zlikvidoval.
JP
Jaroslav Pobeha
23.2.2023 10:08 Reaguje na Břetislav Machaček"Rovné bezsukaté smrkové kmeny nevypěstujete ve světlém
smíšeném lese, ale pouze ve stejnověkém smrkovém lese s pravidelnou prořezávkou "mrzáků" a souší....."
Proti ostrovkovitému pestovaniu nemám veľa výhrad okrem jednej. U nás je bežné podrastové hospodárenie - jedľobučiny sú tu rovné ako oštep, keďže boli sadené naraz na plochách veľkých cca hektár, sú teda rovnoveké. Horšie je to s výrubom, pretože to často dopadá tak, že jeden polhekrátový rub je vedľa druhého oddelený desať- dvadsať metrov hrubou clonov stromov. A tie sú rovné a vysoké - oprie sa do nich víchor a zvalí ich. Takže do budúcna budú musieť viac uplatňovať prebierkovú ťažbu.
Už dlho sa vám snažím vysvetliť, že žiadne smrekové kmene na veľkých plochách už nevypestujete. Za 50-80 rokov bude tak teplo v strednej Europe , že nie je žiadna šanca ich udržať. Obávam sa, či to jedle a smrekovce vydržia.
Váš drevársky priemysel sa musí preorienovať na iné stromy.
Odpovědět
smíšeném lese, ale pouze ve stejnověkém smrkovém lese s pravidelnou prořezávkou "mrzáků" a souší....."
Proti ostrovkovitému pestovaniu nemám veľa výhrad okrem jednej. U nás je bežné podrastové hospodárenie - jedľobučiny sú tu rovné ako oštep, keďže boli sadené naraz na plochách veľkých cca hektár, sú teda rovnoveké. Horšie je to s výrubom, pretože to často dopadá tak, že jeden polhekrátový rub je vedľa druhého oddelený desať- dvadsať metrov hrubou clonov stromov. A tie sú rovné a vysoké - oprie sa do nich víchor a zvalí ich. Takže do budúcna budú musieť viac uplatňovať prebierkovú ťažbu.
Už dlho sa vám snažím vysvetliť, že žiadne smrekové kmene na veľkých plochách už nevypestujete. Za 50-80 rokov bude tak teplo v strednej Europe , že nie je žiadna šanca ich udržať. Obávam sa, či to jedle a smrekovce vydržia.
Váš drevársky priemysel sa musí preorienovať na iné stromy.
BM
Břetislav Machaček
23.2.2023 19:49 Reaguje na Jaroslav PobehaTo jak bude za 50-80 let nevíte na 100% ani vy.
Pouze věříte tomu, že se bude neustále oteplovat.
Pokud se bude neustále oteplovat, tak se bude stále více opařovat vody, která se musí ale vysrážet a někam spadnout. To, že se střídají období sucha
a přívalových dešťů je neměnné a pouze záleží kdy
a kde prší. No a pak je tu i takzvané "vyčesávání"
vody z mraků a mlhy, včetně celoročního stínění
půdy na rozdíl od listnáčů a opadavých jehličnanů.
Sníh ve stínu (a chladnu) odtává pomaleji, než
pod opadavými stromy vystavený slunci. Já pouze varuji, že rychlý přechod od smrků k listnáčům zamává s rychlosti tání sněhu a sníží vyčesávání
vody z mraků a mlhy. Okrádáme se tak o další
vodu, která tu bude jednou chybět. Minimálně je
třeba smrky podsazovat i ty listnáče, byť by se
měly později při neduživosti a uschnutí pokácet.
Fanatická likvidace a odmítání smrků je další
extrém, který se může vymstít. Jinak každý
strom má svého škůdce a pokud nebude likvidován,
tak se objeví nová kalamita jiných dřevin. Lépe
se vždy odtěží ostrůvek nemocných, nebo zralých
stromů, než těžit a přibližovat po jednom stromu. Na to brzo nebudou lidé a ani koně a to má těch
výběrových lesů přibývat. Kdo to bude dělat? Už
dnes na to nejsou lidé a bude to stále horší.
Nyní to může ještě fungovat, ale ekonomicky je
už dnes proti plošné těžbě neefektivní. Šetřme
si ty dřevorubce a koně na nepřístupné lokality
a jinde neblbněme s výběrovými lesy. Mi je to
už lautr putna, ale budoucí generace nás proklejí, když budou potřebovat kvalitní dřevo pro pilařské zpracování. Jinak vichřice napáchá škody všude
a to i v těch různověkých lesích, kde povalí velikána, který doláme všechny stromy v dosahu
kmene a větví. Otevření lesa větru holinou
o velikosti hektaru není o nic horší, než mít
v lese cestu. Tam se taky opře vítr do stromů
a kácí je jednoho po druhém. Chce to pouze při
plánu těžby a vysazování přemýšlet, aby se
střídaly ostrůvky rychle rostoucích stromů s těmi
pomalu rostoucími tak, aby nebyly v okolí mýtiny
další stromy v mýtním věku. Takto funguje i sama
příroda, kdy padne velikán, doláme vše kolem
sebe a pak tam narostou jeho stejnověké semenáče
a nebo semenáče jiného semenného stromu z okolí.
No a po požárech jsou to celé stejnověké lesy s druhy, od kterých jsou v okolí semenné stromy.
To se stane v NP ČŠ, kde to tipuji na smrk, břízu, modřín, borovici a pár jiných druhů. Ono nic jiné
v okolí nesemení a pokud tam lidé uměle nenasejí
duby, buky atd. tak tam nikdy nevyrostou.
Odpovědět
Pouze věříte tomu, že se bude neustále oteplovat.
Pokud se bude neustále oteplovat, tak se bude stále více opařovat vody, která se musí ale vysrážet a někam spadnout. To, že se střídají období sucha
a přívalových dešťů je neměnné a pouze záleží kdy
a kde prší. No a pak je tu i takzvané "vyčesávání"
vody z mraků a mlhy, včetně celoročního stínění
půdy na rozdíl od listnáčů a opadavých jehličnanů.
Sníh ve stínu (a chladnu) odtává pomaleji, než
pod opadavými stromy vystavený slunci. Já pouze varuji, že rychlý přechod od smrků k listnáčům zamává s rychlosti tání sněhu a sníží vyčesávání
vody z mraků a mlhy. Okrádáme se tak o další
vodu, která tu bude jednou chybět. Minimálně je
třeba smrky podsazovat i ty listnáče, byť by se
měly později při neduživosti a uschnutí pokácet.
Fanatická likvidace a odmítání smrků je další
extrém, který se může vymstít. Jinak každý
strom má svého škůdce a pokud nebude likvidován,
tak se objeví nová kalamita jiných dřevin. Lépe
se vždy odtěží ostrůvek nemocných, nebo zralých
stromů, než těžit a přibližovat po jednom stromu. Na to brzo nebudou lidé a ani koně a to má těch
výběrových lesů přibývat. Kdo to bude dělat? Už
dnes na to nejsou lidé a bude to stále horší.
Nyní to může ještě fungovat, ale ekonomicky je
už dnes proti plošné těžbě neefektivní. Šetřme
si ty dřevorubce a koně na nepřístupné lokality
a jinde neblbněme s výběrovými lesy. Mi je to
už lautr putna, ale budoucí generace nás proklejí, když budou potřebovat kvalitní dřevo pro pilařské zpracování. Jinak vichřice napáchá škody všude
a to i v těch různověkých lesích, kde povalí velikána, který doláme všechny stromy v dosahu
kmene a větví. Otevření lesa větru holinou
o velikosti hektaru není o nic horší, než mít
v lese cestu. Tam se taky opře vítr do stromů
a kácí je jednoho po druhém. Chce to pouze při
plánu těžby a vysazování přemýšlet, aby se
střídaly ostrůvky rychle rostoucích stromů s těmi
pomalu rostoucími tak, aby nebyly v okolí mýtiny
další stromy v mýtním věku. Takto funguje i sama
příroda, kdy padne velikán, doláme vše kolem
sebe a pak tam narostou jeho stejnověké semenáče
a nebo semenáče jiného semenného stromu z okolí.
No a po požárech jsou to celé stejnověké lesy s druhy, od kterých jsou v okolí semenné stromy.
To se stane v NP ČŠ, kde to tipuji na smrk, břízu, modřín, borovici a pár jiných druhů. Ono nic jiné
v okolí nesemení a pokud tam lidé uměle nenasejí
duby, buky atd. tak tam nikdy nevyrostou.
JP
Jaroslav Pobeha
24.7.2024 11:22 Reaguje na Břetislav MachačekVyčesávání vody z mraků a mlhy je len drobotina v celkovej bilancii vodného cyklu. Čo sa týka sneženia - už teraz v zimách väčšinu času prší v lesoch miesto sneženia. Tento rok som bol v muránskej planine vo februári, vo výške kilometer tam nebol žiaden sneh a teplota vysoko nad nulou. Vy nemáte okrem krkonoš vysokohorské podmienky s metrami snehu. Pripravte sa na to, že snehu bude málo kvôli celkovej teplote vzduchu ktorá prúdi od teplého stredozemného mora.
Obdobia sucha boli aj predtým v strednej europe ale zďaleka neboli tak dlhé a tak teplé. Preto čoraz viac klesá spodná voda v horúcich letách a smreky umierajú.
Odpovědět
Obdobia sucha boli aj predtým v strednej europe ale zďaleka neboli tak dlhé a tak teplé. Preto čoraz viac klesá spodná voda v horúcich letách a smreky umierajú.
JP
Jaroslav Pobeha
23.2.2023 13:11 Reaguje na Břetislav MachačekKeď sa chce tak to ide. Možno poznáte lesníka Ladislava Alcaneura.
Lesník, maliar a obdivovateľ prírody. Dávno pred vedeckými termínmi ako PBOL zaviedol v lesoch v Rudohorí prebierkové hopodárenie.
Netvrdím, že tento systém je vhodný všade ale prečítajte si:
https://spis.korzar.sme.sk/c/20647662/odhalili-pamatnik-lesnikovi-ladislavovi-alcnauerovi.html
Odpovědět
Lesník, maliar a obdivovateľ prírody. Dávno pred vedeckými termínmi ako PBOL zaviedol v lesoch v Rudohorí prebierkové hopodárenie.
Netvrdím, že tento systém je vhodný všade ale prečítajte si:
https://spis.korzar.sme.sk/c/20647662/odhalili-pamatnik-lesnikovi-ladislavovi-alcnauerovi.html
