Jak udělat z bývalého pole ráj pro čmeláky
Spolek se rozhodl koncipovat prostor jako podpůrnou plochu s nektarodárnými rostlinami, která bude skladbou rostlin vyhovovat specializaci a potřebám cílových druhů čmeláků. Na podzim 2022 zde spolupracující ochránci přírody z 1. ZO ČSOP Polička vysadili 70ks starých odrůd ovocných stromů a 30ks neexpanzivních druhů keřů (dřín jarní, zimolez obecný, bez černý).
Na jaře 2023 zde ostrůvkovitě vyseli bobovité rostliny (jetel luční, štírovník růžkatý, vičenec ligrus, úročník bolhoj, vikev huňatá) a další regionálně původní květiny (chrpa čekánek, chrpa luční, zběhovec plazivý, chrastavec rolní, hrachor luční, vikev ptačí, vikev plotní, hadinec obecný...) a i další nektarodárné rostliny (svazenka vratičolistá, slunečnice roční). Části plochy vytipované předchozího roku byly bez osetí ponechány pro vyklíčení nektarodárných plevelů – hluchavky nachové a konopice polní, které jsou pro cílové druhy čmeláků velmi důležité až nezastupitelné.
Již první rok plocha fungovala velmi dobře a kromě běžnějších druhů čmeláků se zde objevily i vzácné druhy jako třeba čmelák pruhovaný Bombus subterraneus (v databázi AOPK ČR má 16 záznamů pozorování v ČR), čmelák klamavý Bombus confusus (6), či čmelák zdobený Bombus distinguendus (13). V tomto roce k nim přibylo pozorování dalšího vzácného čmeláka – čmeláka humenního Bombus ruderatus (13). Jedná se již o 14. druh čmeláka žijícího na lokalitě! Kromě čmeláků biopás samozřejmě obsadilo velké spektrum dalších živočichů s podobnými nároky na prostředí, které je jinak v naší zemědělské krajině bohužel ojedinělé.
Aby se zachovala vysoká biodiverzita podobných pozemků, je nutné je pravidelně udržovat. Proto ochranáři v tomto roce s podporou Národního programu Ochrana biodiverzity na pozemku provedli důležitou fázovou seč. Zároveň byl na jaře za účasti dobrovolníků proveden výchovný řez vysazených stromků. Kvetoucí lokalitu plnou života navštěvují i mladí ochránci přírody z ČSOP Polička. Vše dokumentují přiložené fotografie.
Přečtěte si také |
Kriticky ohrožení čmeláci klamaví se objevili v Českých Budějovicích na dalších místechSpolek Čmeláci PLUS z.s. spojuje rozsáhlou komunitu odborníků na čmeláky, věnuje se jejich ochraně – především formou zakládání či revitalizaci biotopů, popularizaci hmyzu a zvyšování informovanosti veřejnosti.
1. ZO ČSOP Polička je základní organizací Českého svazu ochránců přírody a v regionu realizuje řadu ochranářských aktivit – pečuje o chráněná území, vysazuje stromy do volné krajiny, buduje tůně, vysévá nektarodárné rostliny a učí praktické ochraně přírody děti ve dvou oddílech Mladých ochránců přírody.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (14)
Slavomil Vinkler
23.8.2024 19:55Jenomže stejně důležité je to i u luk a pastvin, zejména jako NP, CHKO, NPR, PR... Nebo extenzivní pastva.
Pavel Jeřábek
23.8.2024 22:34 Reaguje na Slavomil VinklerJednak nelze se spoléhat na dobrovolníky, musí se starat lidi kteří to mají jako svoji práci.
A jednak, obrovský problém je, co s posečenou, usušenou a z plochy uklizenou biomasou.
V některých regionech už není skot, aby si zemědělec seno vzal. A navíc - jak to není v balících, už to taky nikdo skoro nechce, nejsou sklady na volně ložené seno.
Slavomil Vinkler
24.8.2024 18:05 Reaguje na Pavel JeřábekEmil Bernardy
27.8.2024 08:52 Reaguje na Slavomil VinklerKarel Zvářal
23.8.2024 20:27Pavel Jeřábek
23.8.2024 22:36Takže pilířem musí být osivo z okolí, případně z podobných lokalit ze vzdálenějšího okolí.
Břetislav Machaček
25.8.2024 17:46úroda hospodářských plodin nevalná a vlastník nebude až tak ztrátový, jak
je při výpadku úrodné půdy z pěstebního cyklu. Navíc uprostřed pole hrozí
postřiky z obou okrajů, kdežto na okraji pouze z jedné strany. Chci pouze
dodat, že každý takový biopás se časem zaplevelí i nežádoucími plevely
a jsem spíše pro biopásy 2 leté a pak tam zase 1-2 roky intenzivně
hospodařit včetně toho odplevelení. Takový biopás po zaorání vylepší
stav organiky v orné půdě, ten trvalý ji časem přehnojí dusíkem
a ten přiláká na dusík náročné plevely. Mnohokrát jsem na zahradě
po česneku a poloranných bramborách vyséval svazénku a nebo hořčici.
U obojího byl ale problém, že mezi nimi vyklíčil i plevel a stačil
i dozrát a vysemenit se(hlavně peťour máloúborný)
Slavomil Vinkler
25.8.2024 19:00 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
26.8.2024 08:21 Reaguje na Slavomil Vinklerživin, které klasickým lučním rostlinám nesvědčí. To pole
potřebuje před převedením na trvalý travní porost(mylně často nazývaný loukou)takzvaně vyšťavit. To znamená dostat
z půdy co nejvíce těch živin na živiny náročnými plodinami.
Biopásy by měly být dočasné a plochy by se měly střídat,
aby se vylepšila VEŠKERÁ zemědělská půda. Co je platné pro
přírodu to, že někde bude trvalý biopás a hned vedle bude
půda bez organiky, půdních organismů a hmyzu zatížená
kvanty chemie? Bude to pouze kapka v moři, ale při tom
střídání se časem zlepší stav veškeré půdy. Naši předci
střídali na polích nejenom plodiny, ale i hnojení a ta
pole byla pravidelně doplněna nejenom živinami, ale i
organickými složkami půdy z hnoje a zaoraných zbytků
po sklizni. Jako včelař bych mohl nad takovým biopásem
jásat, ale já zároveň fandím VEŠKERÉ půdě, aby ji občas
potkalo totéž, co tu půdu v biopásu. Prostě rok, dva
bez chemie a zaorat vše, co na ní vyrostlo. Ano zaorat
a nikoliv pouze pokosit a nechat zetlít na povrchu. Z
povrchu se dovnitř půdy dostane už pouze zlomek, pokud
ho tam nemá kdo dostat. Ve zdravé půdě se o to postarají
třeba žížaly, ale v mrtvé půdě bez nich to nemá kdo dělat.
Návrat žížal trvá často i roky a zetlení biomasy na povrchu
je plýtvání. Zaorat a raději znovu osít tou směskou znovu,
než tu plochu ponechat osudu a plevelům. V mém okolí je
pár polí sedláků, kteří už rezignovali na hospodaření
a maximálně zatravněná pole 1x ročně nechají zmulčovat.
Výsledkem je i po desíti letech nikoliv louka, ale pouze
porost jílku přes metr vysokého, pcháče a u lesa kopřiv.
Živin má pole už až až a k louce má setsakra daleko. Po
dohodě jsem se pole snažil oživit svazenkou a jetelem,
ale marně. Jílek, pcháče a kopřivy zvítězily díky tomu,
že už jsou pevně zakořeněny a nové rostliny mezi sebe
nechtějí pustit. Tak nějak dopadne i trvalý biopás, kde
bude semenům dosévaných rostlin chybět obnažená půda
a životní prostor, který už obsadí plevely. Jinak to
"špatné" hospodaření na louce je dáno ekonomikou této
činnosti a pokud se nevyplácí, tak se ani potřebné seče
neprovádějí. Pomulčují, či pokosí trávu do balíků jednou
a nechají v balících někde na okraji shnít. Na dotaci
nárok je a takové náklady to pokryje. Pokud by to ale
kosil 2x,či 3x, tak už pouze za své a šel by do mínusu,
Slavomil Vinkler
26.8.2024 09:51 Reaguje na Břetislav MachačekPokud jde založit louku v blízkosti již stávající (např. u PR), na chudém okrajovém pozemku, je lepší trvalý biopás. Na vyhnojeném pozemku je lepší ten občasný.
Slavomil Vinkler
26.8.2024 09:53 Reaguje na Slavomil VinklerBřetislav Machaček
26.8.2024 18:24 Reaguje na Slavomil Vinklera kompostem vylepšit ornou půdu. Kyselý digestát z bioplynky není pro půdu žádná výhra. Teplé kompostování preferuji kvůli likvidaci semen případných plevelů, aby se kompostem půda zbytečně nezaplevelila. Dnes jsem radikálně zmlazoval část živého plotu
z ptačího zobu opadavého a ty větve skončí v
dřevnatém kompostu. Ten je zároveň pár let
hadníkem a úkrytem pro hmyz a třeba ještěrky. Žádné pálení, žádný odvoz do sběrného dvora,
ale pouze našlapání do ohrady ze starých
plotových rámků vypletených pletivem.
Dejme přírodě šanci i na zahradách a bude tu
ráj na zemi.