Jak udělat z bývalého pole ráj pro čmeláky
Spolek se rozhodl koncipovat prostor jako podpůrnou plochu s nektarodárnými rostlinami, která bude skladbou rostlin vyhovovat specializaci a potřebám cílových druhů čmeláků. Na podzim 2022 zde spolupracující ochránci přírody z 1. ZO ČSOP Polička vysadili 70ks starých odrůd ovocných stromů a 30ks neexpanzivních druhů keřů (dřín jarní, zimolez obecný, bez černý).
Na jaře 2023 zde ostrůvkovitě vyseli bobovité rostliny (jetel luční, štírovník růžkatý, vičenec ligrus, úročník bolhoj, vikev huňatá) a další regionálně původní květiny (chrpa čekánek, chrpa luční, zběhovec plazivý, chrastavec rolní, hrachor luční, vikev ptačí, vikev plotní, hadinec obecný...) a i další nektarodárné rostliny (svazenka vratičolistá, slunečnice roční). Části plochy vytipované předchozího roku byly bez osetí ponechány pro vyklíčení nektarodárných plevelů – hluchavky nachové a konopice polní, které jsou pro cílové druhy čmeláků velmi důležité až nezastupitelné.
Již první rok plocha fungovala velmi dobře a kromě běžnějších druhů čmeláků se zde objevily i vzácné druhy jako třeba čmelák pruhovaný Bombus subterraneus (v databázi AOPK ČR má 16 záznamů pozorování v ČR), čmelák klamavý Bombus confusus (6), či čmelák zdobený Bombus distinguendus (13). V tomto roce k nim přibylo pozorování dalšího vzácného čmeláka – čmeláka humenního Bombus ruderatus (13). Jedná se již o 14. druh čmeláka žijícího na lokalitě! Kromě čmeláků biopás samozřejmě obsadilo velké spektrum dalších živočichů s podobnými nároky na prostředí, které je jinak v naší zemědělské krajině bohužel ojedinělé.
Aby se zachovala vysoká biodiverzita podobných pozemků, je nutné je pravidelně udržovat. Proto ochranáři v tomto roce s podporou Národního programu Ochrana biodiverzity na pozemku provedli důležitou fázovou seč. Zároveň byl na jaře za účasti dobrovolníků proveden výchovný řez vysazených stromků. Kvetoucí lokalitu plnou života navštěvují i mladí ochránci přírody z ČSOP Polička. Vše dokumentují přiložené fotografie.
Přečtěte si také |
Kriticky ohrožení čmeláci klamaví se objevili v Českých Budějovicích na dalších místech
Spolek Čmeláci PLUS z.s. spojuje rozsáhlou komunitu odborníků na čmeláky, věnuje se jejich ochraně – především formou zakládání či revitalizaci biotopů, popularizaci hmyzu a zvyšování informovanosti veřejnosti.
1. ZO ČSOP Polička je základní organizací Českého svazu ochránců přírody a v regionu realizuje řadu ochranářských aktivit – pečuje o chráněná území, vysazuje stromy do volné krajiny, buduje tůně, vysévá nektarodárné rostliny a učí praktické ochraně přírody děti ve dvou oddílech Mladých ochránců přírody.
reklama

Dále čtěte |
Olomoucká botanická zahrada zachraňuje zvonovec liliolistý, daří se množit
Chtěl léčit lidi, dnes léčí krajinu. Osobností krajiny Jihomoravského kraje se stal Vilém Jurek
Pro prevenci požárů je nutné řešit mrtvé dřevo i udržitelnost národních parků, řekl Červený
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (14)
Slavomil Vinkler
23.8.2024 19:55Jenomže stejně důležité je to i u luk a pastvin, zejména jako NP, CHKO, NPR, PR... Nebo extenzivní pastva.
Pavel Jeřábek
23.8.2024 22:34 Reaguje na Slavomil VinklerJednak nelze se spoléhat na dobrovolníky, musí se starat lidi kteří to mají jako svoji práci.
A jednak, obrovský problém je, co s posečenou, usušenou a z plochy uklizenou biomasou.
V některých regionech už není skot, aby si zemědělec seno vzal. A navíc - jak to není v balících, už to taky nikdo skoro nechce, nejsou sklady na volně ložené seno.
Slavomil Vinkler
24.8.2024 18:05 Reaguje na Pavel JeřábekEmil Bernardy
27.8.2024 08:52 Reaguje na Slavomil VinklerKarel Zvářal
23.8.2024 20:27Pavel Jeřábek
23.8.2024 22:36Takže pilířem musí být osivo z okolí, případně z podobných lokalit ze vzdálenějšího okolí.
Břetislav Machaček
25.8.2024 17:46úroda hospodářských plodin nevalná a vlastník nebude až tak ztrátový, jak
je při výpadku úrodné půdy z pěstebního cyklu. Navíc uprostřed pole hrozí
postřiky z obou okrajů, kdežto na okraji pouze z jedné strany. Chci pouze
dodat, že každý takový biopás se časem zaplevelí i nežádoucími plevely
a jsem spíše pro biopásy 2 leté a pak tam zase 1-2 roky intenzivně
hospodařit včetně toho odplevelení. Takový biopás po zaorání vylepší
stav organiky v orné půdě, ten trvalý ji časem přehnojí dusíkem
a ten přiláká na dusík náročné plevely. Mnohokrát jsem na zahradě
po česneku a poloranných bramborách vyséval svazénku a nebo hořčici.
U obojího byl ale problém, že mezi nimi vyklíčil i plevel a stačil
i dozrát a vysemenit se(hlavně peťour máloúborný)
Slavomil Vinkler
25.8.2024 19:00 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
26.8.2024 08:21 Reaguje na Slavomil Vinklerživin, které klasickým lučním rostlinám nesvědčí. To pole
potřebuje před převedením na trvalý travní porost(mylně často nazývaný loukou)takzvaně vyšťavit. To znamená dostat
z půdy co nejvíce těch živin na živiny náročnými plodinami.
Biopásy by měly být dočasné a plochy by se měly střídat,
aby se vylepšila VEŠKERÁ zemědělská půda. Co je platné pro
přírodu to, že někde bude trvalý biopás a hned vedle bude
půda bez organiky, půdních organismů a hmyzu zatížená
kvanty chemie? Bude to pouze kapka v moři, ale při tom
střídání se časem zlepší stav veškeré půdy. Naši předci
střídali na polích nejenom plodiny, ale i hnojení a ta
pole byla pravidelně doplněna nejenom živinami, ale i
organickými složkami půdy z hnoje a zaoraných zbytků
po sklizni. Jako včelař bych mohl nad takovým biopásem
jásat, ale já zároveň fandím VEŠKERÉ půdě, aby ji občas
potkalo totéž, co tu půdu v biopásu. Prostě rok, dva
bez chemie a zaorat vše, co na ní vyrostlo. Ano zaorat
a nikoliv pouze pokosit a nechat zetlít na povrchu. Z
povrchu se dovnitř půdy dostane už pouze zlomek, pokud
ho tam nemá kdo dostat. Ve zdravé půdě se o to postarají
třeba žížaly, ale v mrtvé půdě bez nich to nemá kdo dělat.
Návrat žížal trvá často i roky a zetlení biomasy na povrchu
je plýtvání. Zaorat a raději znovu osít tou směskou znovu,
než tu plochu ponechat osudu a plevelům. V mém okolí je
pár polí sedláků, kteří už rezignovali na hospodaření
a maximálně zatravněná pole 1x ročně nechají zmulčovat.
Výsledkem je i po desíti letech nikoliv louka, ale pouze
porost jílku přes metr vysokého, pcháče a u lesa kopřiv.
Živin má pole už až až a k louce má setsakra daleko. Po
dohodě jsem se pole snažil oživit svazenkou a jetelem,
ale marně. Jílek, pcháče a kopřivy zvítězily díky tomu,
že už jsou pevně zakořeněny a nové rostliny mezi sebe
nechtějí pustit. Tak nějak dopadne i trvalý biopás, kde
bude semenům dosévaných rostlin chybět obnažená půda
a životní prostor, který už obsadí plevely. Jinak to
"špatné" hospodaření na louce je dáno ekonomikou této
činnosti a pokud se nevyplácí, tak se ani potřebné seče
neprovádějí. Pomulčují, či pokosí trávu do balíků jednou
a nechají v balících někde na okraji shnít. Na dotaci
nárok je a takové náklady to pokryje. Pokud by to ale
kosil 2x,či 3x, tak už pouze za své a šel by do mínusu,
Slavomil Vinkler
26.8.2024 09:51 Reaguje na Břetislav MachačekPokud jde založit louku v blízkosti již stávající (např. u PR), na chudém okrajovém pozemku, je lepší trvalý biopás. Na vyhnojeném pozemku je lepší ten občasný.
Slavomil Vinkler
26.8.2024 09:53 Reaguje na Slavomil VinklerBřetislav Machaček
26.8.2024 18:24 Reaguje na Slavomil Vinklera kompostem vylepšit ornou půdu. Kyselý digestát z bioplynky není pro půdu žádná výhra. Teplé kompostování preferuji kvůli likvidaci semen případných plevelů, aby se kompostem půda zbytečně nezaplevelila. Dnes jsem radikálně zmlazoval část živého plotu
z ptačího zobu opadavého a ty větve skončí v
dřevnatém kompostu. Ten je zároveň pár let
hadníkem a úkrytem pro hmyz a třeba ještěrky. Žádné pálení, žádný odvoz do sběrného dvora,
ale pouze našlapání do ohrady ze starých
plotových rámků vypletených pletivem.
Dejme přírodě šanci i na zahradách a bude tu
ráj na zemi.

Nepoužívejte lepící pasti na hmyz – je to nezákonné a ublížíte ptákům a dalším živočichům
Miska vody může o tomto víkendu zachránit životy. Pomozte vyčerpaným divokým zvířatům
Umožněte zvířatům přístup k vodě. Vedra letos přišla příliš brzo, v době, kdy ptáci a savci pečují o svá mláďata