https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/jake-jsou-hlavni-priciny-vymizeni-raka-kamenace
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jaké jsou hlavní příčiny vymizení raka kamenáče?

15.5.2021 07:14 | PRAHA (Ekolist.cz)
Rak kamenáč.
Rak kamenáč.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Bohumil Fišer / Správa CHKO Brdy
Každý z nás alespoň jednou v životě slyšel vyprávění našich babiček a dědů, jak sbírali raky na potoce. V průzračných vodách se to jimi jen hemžilo. Kdo z nás však může dnes říct, že viděl raka jinde, než jako souhvězdí na večerní obloze? Málokdo. Raci se vypařili jako pára nad vodou.
 

V minulosti byl jedním z dominujících druhů na našem území i rak kamenáč (Austropotamobius torrentium). Spolu s rakem říčním se řadí mezi jediné z šesti evidovaných druhů raků na území České republiky, které jsou původní. Do poloviny devatenáctého století patřil mezi běžné obyvatele našich řek. Dnes však tento významný členovec podle vyhlášky 395/1992 Sb. spadá mezi kriticky ohrožené druhy a dle zákona o ochraně přírody a krajiny 114/1992 Sb. je pod ochranou českých úřadů. Zařazen je také na červeném seznamu IUCN. Jaké jsou hlavní příčiny vymizení tohoto unikátního členovce z našich vod?

Rak kamenáč

Rak kamenáč je nejmenší druh evropského raka, který se dorůstá délky mezi osmi až dvanácti centimetry. Na hlavě má dva páry tykadel a dvě oči. Tělo raka pokrývá hladký krunýř (karapax), který na rozdíl od ostatních druhů raků postrádá trny. Podobně jako u raka pruhovaného, je za očima raka kamenáče přítomen pouze jeden pár postorbitálních lišt. Rostrum na hlavě je krátké, ale na základě průzkumů se tento poznávací znak vyskytuje pouze u malého počtu jedinců. Zbarvení těla je u jedinců odlišné, může nabývat různých odstínů hnědé, olivově zelené nebo béžové. Klepeta raka kamenáče jsou vzhledem k tělu mohutná a široká s drsným povrchem. Na vnitřní straně obou prstů klepet vyrůstají velké zuby, které slouží především pro lov. Z vrchní části mají klepeta stejnou barvu jako zbytek těla, ale spodní část je zbarvena světle žlutou, narůžovělou až naoranžovělou barvou (Štambergová a kol, 2009). Prsty klepet se při sevření nedotýkají. Zadeček raka kamenáče je článkovaný a je zakončený pětidílnou ploutvičkou (Machač, 2009). Dožívá se více než 10 let a plodnost samic se pohybuje od čtyřiceti do sta kusů vajíček ve snůšce (Štambergová a kol., 2009).

Rak kamenáč obhospodařuje vody střední a jihovýchodní Evropy a je evidován ve dvaceti státech (Hejda a kol.,2009). Na území Česká byl ještě před dvaceti lety považován za vyhynulý druh. V současnosti je evidován v přibližně padesáti vodních tocích s těžištěm výskytu ve středních, západních a severních Čechách. (Fischer, Vlach, 2018). Jeho obvyklým stanovištěm jsou horní partie potoků a malých řek, přírodního charakteru. Vybírá si zejména klidné, chladnější zóny s množstvím balvanů, kamenů a rychle tekoucí vodou. Pro jeho přežití jsou velmi důležité jsou kořeny vegetace lemující toky. Ty přirozeně drží břehy a poskytují rakům útočiště a ideální prostory pro kladení vajíček (Štambergová a kol, 2009).

Znečištění vod

Přítomnost raka kamenáče je, ne úplně správně, považována za bioindikátor čistoty vody. Dlouho se předpokládalo, že je právě rak kamenáč ze všech druhů obývajících naše území nejcitlivější na znečištění vod. Mnoho zdrojů však uvádí, že se v extrémních podmínkách rak kamenáč vyskytuje i ve vodách silně znečištěných komunálními odpady, či se silným zanesením bahnem. „Podle našich dosavadních zjištění obývá ve zkoumané oblasti rak kamenáč poměrně široké spektrum toků od průměrné šířky koryta méně než čtyřicet centimetrů po řeky s koryty širokými kolem osmi metrů, od toků velmi čistých po silně znečištěné komunálními odpady, i když v těchto případech rozhodně nelze hovořit o prosperujících populacích (Fischer a kol., 2004)“. Raci kamenáči byli nalezeni také v zónách protékajících poměrně velkými městy (Spálené Poříčí, Nezvěstice), v tocích protékajících dlouhodobě využívanou zemědělskou krajinou a v korytech přirozených i regulovaných. Prosperující a početná populace byla zjištěna dokonce i ve vysychajícím toku (Fischer a kol., 2004).

Vliv čistoty vody na populace raků v České republice zkoumali v roce 2008 Jitka Svobodová, Monika Štambergová a kolektiv. Zjistili, že jak rak říční, tak i rak kamenáč dokážou přežívat i ve vodách s horší kvalitou. Avšak jejich populace jsou těmito vlivy méně početné a oslabené. Některé populace raků přechodně snesou i vysoké znečištění vod, kdy se ukrývají v přítocích, či ve vyhloubených skulinách uvnitř břehů. Vystavení vysokému znečištění po delší dobu však oslabuje jejich imunitu, snižuje růst a snižuje hustotu populace. „Z těchto všech důvodů není vhodné považovat raka říčního ani raka kamenáče za dobrý bioindikátor čistoty vody, ale spíše za kulturní dědictví, které je nutné chránit (2008)“.

Přesto, že raci přežívají i ve znečištěných vodách, je třeba tento vývoj intenzivně sledovat, jelikož význam znečištění vod rok od roku přibývá. Když ne znečištění vody, co je hlavní příčinou úhynu raků kamenáčů? Proč jsou právě naši původní raci ze všech současných českých druhů raků nejvíce ohrožení? Odpovědí je račí mor.

Račí mor

Račí mor se v Evropě podle záznamů objevil poprvé v roce 1859 a během druhé poloviny 19. a začátkem 20. století vyhubil obrovské množství populací původních druhů raků v Evropě, včetně raků České republiky. Do našich končin se račí mor dostal společně s jeho původními hostiteli, raky pocházejícími ze Severní Ameriky, kteří byli do Evropy introdukováni (Kozubíková a Petrusek, 2009). Původem onemocnění raků je vodní plíseň Aphanomyces astaci Schikora, 1903., také zvaná hnileček račí. Tento vláknitý organismus napadá raky a využívá je jako své výhradní hostitele. Šíří se pomocí pohyblivých bičíkatých zoospor, které mohou přežívat ve vodním prostředí několik dnů či týdnů. Tyto zoospory se přichytávají na raky, na kterých postupně klíčí, živí se jejich tkáněmi a prorůstají do kutikuly. Při optimálních podmínkách opětovně vyrůstají ven a uvolňují nové zoospory do vody. Ne pro všechny druhy raků je račí mor fatální. Raci původem ze Severní Ameriky jsou vůči tomuto parazitovi poměrně odolní a dokážou se ho zbavit již v počátečních stádiích, kdy parazita obalí procesem zvaným melanizace, který zamezuje jeho růstu, ale nezahubí jej. Někteří raci se přesto nakazí, ale nezahynou a stávají se přenašeči (Štambergová a kol., 2009). Mezi zavlečené přenašeče v tocích našich řek se řadí rak pruhovaný, rak signální a rak mramorovaný (Fischer a Vlach, 2018).

Pokud dojde k přenesení zoospor na evropské raky, nemoc se u nich projeví velmi rychle, jelikož jsou na račí mor vysoce citliví a jejich imunita ho nedokáže potlačit. Nakažení raci prokazují neobvyklou denní aktivitu, svíjí se v křečích a neprojevují únikový reflex (Štambergová a kol., 2009). Postupně se přestávají hýbat a masově umírají během několika dnů až týdnů. Těla rozkládajících se raků navíc uvolňují velké množství zoospor, které se rychle šíří po proudu. Tyto zoospory navíc mohou přežívat i přichycené na dalších vodních živočiších, vodních strojích, či rybářské výstroji a mohou být rozneseny na další místa (Fischer a Vlach, 2018). Pokud zoospory nenajdou hostitele, do několika týdnů zahynou. Voda se tak stává opět pro raky obyvatelné a s pomocí člověka mohou být naše původní druhy reintrodukovány na svá původní stanoviště. Pokud ovšem v blízkosti nejsou Severoameričtí raci, kteří by mohli být potencionálními přenašeči (Štambergová a kol., 2009).

Další důvody ohrožení

Dalším zásahem pro raky kamenáče je ničení jejich habitatu, především změnou podoby toků, napřimováním či nepatřičným rybářským hospodařením. Dohromady s extrémními výkyvy počasí a suchem mohou být tyto zásahy pro celé populace raků devastující (Svobodová a kol., 2016). Aby toho nebylo málo, tak jsou dnes raci ohrožováni predací. Ta je přirozenou součástí ekosystému, avšak zásahem člověka je neúměrná. Mladí jedinci raků jsou loveni lososovitými rybami, a dospělé jedince loví šelmy, jako náš původní druh vydry říční, či zavlečení norci američtí (Fischer a kol., 2009).

Člověk

Ze získaných informací je jasné, jak velkou roli v úbytku populací raka kamenáče hraje člověk. Protože právě člověk zavlekl Severoamerické druhy raků do našich končin a přivlekl tak silnější konkurenty, kteří postupně vytlačují naše původní raky. Člověk také nevhodně pozměňuje podobu toků a intenzivním zemědělstvím a hospodařením narušuje přirozený balanc přírody. K všemu se ještě přidávají klimatické změny, které vyúsťují ve stále extrémnější výkyvy počasí a s tím spojené vysychání toků a oteplování vod. Oteplování vod spolu se znečištěním působí eutrofizaci vod a následné zadušení vodního života. Příroda je cyklus, který reaguje na každý neuvážený lidský zásah. I proto bychom měli chránit přírodní bohatství a biodiverzitu, které tvoří naši planetu tak jedinečnou.

Naši raci a račí mor. Speciální tematický web Agentury ochrany přírody a krajiny

Zdroje:
• ŠTAMBERGOVÁ, Monika, Jitka SVOBODOVÁ a Eva KOZUBÍKOVÁ-BALCAROVÁ. (2009). Raci v České republice: [metodika AOPK ČR]. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR,. ISBN 978-80-87051-78-8.
• MACHAČ, Ondřej. (2009). Austropotamobius torrentium - rak kamenáč. Natura Bohemica – příroda České republiky [online]. 1. 12. 2009 [cit. 2021-4-27]. Dostupné z: http://www.naturabohemica.cz/austropotamobius-torrentium/
• HEJDA, Radek, Jan FARKAČ a Karel CHOBOT. (2009). Příroda (38). Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR,. ISBN 978-80-88076-53-7. ISSN 1211-3603.
• KOZUBÍKOVÁ, E. a A. PETRUSEK. (2009). Račí mor – přehled dosavadních poznatků o závažném onemocnění raků a zhodnocení situace v České republice. BULLETIN VÚRH VODŇANY [online]. 2009(2-3) [cit. 2021-4-28]. ISSN ISSN 0007-389X. Dostupné z: http://www.frov.jcu.cz/files/bulletin/2009/Bul2-3_2009.pdf
• FISCHER, David a Pavel VLACH. (2018). Hlavní příčiny ohrožení raka kamenáče na území ČR. Ochrana přírody [online]. 16. 12. 2018, (6) [cit. 2021-4-26]. Dostupné z: https://www.casopis.ochranaprirody.cz/z-nasi-prirody/hlavni-priciny-ohrozeni-raka-kamenace-na-uzemi-cr/
• FISHER, David, Vladimír BÁDR, Pavel VLACH a Jana FISCHEROVÁ. (2004). Rak kamenáč – nové poznatky o rozšíření v Čechách a možnosti jeho ochrany. Živa. 2.
• FISHER, David, Petr PAVLUČÍK, František SEDLÁČEK a Martin ŠÁLEK. (2009). Predation of the alien American mink, Mustela vison on native crayfish in middle-sized streams in central and western Bohemia. Folia Zool. Praha. 58
• SVOBODOVÁ, Jitka, David FISCHER, Eva SVOBODOVÁ a Pavel VLACH. Periodické vysychání toků: další faktor negativně ovlivňující populace našich raků. Vodohospodářské technicko-ekonomické informace [online]. 2016, 8. 6. 2016, 58(6) [cit. 2021-4-29]. ISSN 03228916. Dostupné z: doi:10.46555/VTEI.2016.03.005

reklama

 
foto - Greplová Heda
Heda Greplová
Autorka je studentkou Environmentalistiky na Masarykově univerzitě v Brně.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (42)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

15.5.2021 07:34
Je to bohužel smutný ale pravdivý příběh ,který může nazvat "Soumrak biodiverzity v 21. století" , díky jisté formě života,která sama sebe má tu odvahu nazývat homo sapiens.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

17.5.2021 15:20 Reaguje na Miroslav Vinkler
všichni se sanží biodiverzitu obnovit ale tak nějak se zapomíná právě na to homo sapiens, jenž opravdu sapiens je čím dál méně....ono jak chcete najít to sapiens, když je spíš digitalus, tedy člověk nepřítomný, roztěkaný a přirozeně, prakticky hloupý
Odpovědět
Tomáš Šťastný

Tomáš Šťastný

25.5.2021 12:32 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Když už "to" sapiens, tak jež, ne jenž ;)
Odpovědět
va

vaber

15.5.2021 08:48
pěkně nám zapršelo a když jsem přišel k řece a viděl jsem tu soustu černé zapáchající vody v naší řece ,je jasné proč život v řekách mizí,
voda nebyla znečistěna bahnem z polí ,déšť byl docela mírný ,ale propláchly se všechny kanály a čističky vody,
kdo je na vině a jak to napravit? nelze to napravit, každý z nás znečistí příliš mnoho vody ,pro každého vylitím vody do odpadu problém se špinavou vodou skončil ,
ale špinavá voda nezmizela
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

16.5.2021 12:13 Reaguje na vaber
Jak to napravit? Moudrým hospodařením s vodou ve městech, aby dešťová netekla vždy přímo do "kanálu": zelené střechy, fasády, dešťové zahrádky, nádrže...
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

17.5.2021 15:28 Reaguje na Jindřich Duras
čím větší město, tím to dokáže reflektovat ale v zásadě to pro ně není takové téma čistota vody se smarskla jen na rozdělování kanalizace na splaškovou a dešťovou, vše ostatní je pod rozlišovací schopnost politiků a zástupců měst. Malé obce kde není ani čistička, zkrátka nic, je pod veškeré možnosti to jakýmkoliv způsobem ovlivnit.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

17.5.2021 15:24 Reaguje na vaber
hospodaření s vodou a odpadní vodou je v ČR spíše tématem alternativním než skutečně funkčním, což je spíš o zájmu...lidi i kapacity na to jsou, ale kdo to chce slyšet?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

15.5.2021 09:36
Pamatuji na vody podstatně více znečistěné. Kolik bylo v obcích před takovými čtyřiceti lety čističek a jakou měly účinnost? No a raci a nejen raci byli. Ano, nepůvodní rak pruhovaný, mramorovaný a signální a jimi zavlečený mor na straně jedné. Nadměrná predace na straně druhé. No alespoň jedním řádkem se autorka zmínila i o vlivu predace. To už chápu jako určitý pokrok.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

15.5.2021 10:01 Reaguje na Jarek Schindler
Ale nebyly znečištěné chemií z kuchyně, koupelny, prádelny, záchodu a nebyli invazivní predátoři, ti navíc dnes mnohdy chránění.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

15.5.2021 10:33 Reaguje na smějící se bestie
No nepamatuji si, že by se nádobí drhlo pískem a z mýdel byl pouze ten s jelenem. Naopak si pamatuji co všechno teklo různými strouhami a potůčky přes některé vesnice. Pamatuji si na odpadní vody tekoucí rovnou do takových potoků atd.
Nevím proč mě upozorňujete na predátory. Já u mizejících populací čehokoliv považuji nadměrnou predaci za jednu z příčin.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

15.5.2021 11:48 Reaguje na Jarek Schindler
Nejde jenom o samotnou predaci ale i přenášení račího moru ,o tom ochránci raději nemluví. Ona totiž vydra přebíhající z jednoho potoka do druhého ten mor přenese velice snadno, o volavkách a td. nemluvě. Ovšem budeme to raději svádět na rybáře. Klasická ochranářská demagogie. Petrův Zdar
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

16.5.2021 13:04 Reaguje na Jan Knap
Ono se nemluví ještě o jedné věci. Někteří z těch dovezených raků se dokáží množit partenogeneticky (t.j. bez přítomnosti samce) a v akváriích dost často vidíme jenom samice. Navíc mají tu nectnost, že ničí akvarijní rostliny. V reálu to vypadá tak, že člověk si s nadšením pořídí do akvária jednoho raka. Ten se začne množit a pak jejich populace začne ničit rostliny v akváriu. Dotyčný se jich snaží zbavit, jenže v prodejnách je neberou, na burzách o ně není zájem a tak je člověk (už bez prvotního nadšení) nabere do sklenky a vypustí někom do rybníka nebo řeky. A malér je na světě. Navíc ti raci mohou žít ve velkých koloniích. V Británii v jednom potoce dělali průzkum a na jeden čtvereční metr tam bylo přes 150 kusů raka signálního v nejrůznějších stádiích. A tohle už nejde řešit. Pokud povolíte odchyt pro kulinářské účely, "svezou" se s tím i naši původní raci, když to necháte tak, zaplevelí celý tok. Jediná šance nasadit nějaké rybí predátory, jenže pokud vím, raky žere snad jenom úhoř a ten je u nás na tvrdém ústupu.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

15.5.2021 13:09 Reaguje na Jarek Schindler
No právě, že jenom Jelen. Na rozdíl od dnešní doby, kdy reklamní masáže " cpou " lidem kde co. Což mnohdy čističky neodstraní.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

17.5.2021 15:32 Reaguje na smějící se bestie
zvyk je železná košile, v obchodech jsou ekologičtější prostředky, které jsou sice dražší ale efekt je asi lepší než třeba u Jaru, který přece kupují už 40 let, tak proč to měnit...je to o spotřebitelském chování a zodpovědnosti, v téhle době bez odpovědnosti a duševního zaostávání
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

15.5.2021 19:02
Tak příčiny známe( nic nového slečna neobjevila) a jaké navrhuje řešení?
Zabránit predátorům v přenosu račího moru asi nepůjde a přenos rybáři
a stroji na úpravu koryt je zveličováno. Raci i ryby mizí i z toků, kde byli ještě nedávno a nezměnily se ani ty toky a kvalita vody. Rybáři je nenavštěvují (není tam co lovit) a stroje nic nebagrují. Změněn je
opět potravní řetězec. Bez potravy nemohou žít a nepřežijí, pokud budou sami stále vice něčí potravou. Co s tím? To nechám k zamyšlení každému podle jeho priorit.
Odpovědět
Sl

Slovan

15.5.2021 22:23
Za tuto situaci znovu a opět může hlavně člověk. Byl to on, kdo sem zavlekl invazivní druhy raků, kteří sem přinesli i ten slavný mor likvidující celé populace našich původních raků. Proč se od těch, kteří nenávidí vydru a vše ji dávají za vinu nedočteme nikdy o nepůvodním norkovi nebo u rybářů oblíbených rybách jako pstruh duhový, který mj. likviduje i naše pstruhy, sivanu americkém nebo okounu říčním. Ti nikoho evidentně netrápí i přesto, že raky dokáží úspěšně lovit. Ten mor, který je hlavním problémem, může přenášet úplně v pohodě i jiná zvěř než zlá vydra - divočáci, srnci, psi, jakékoli vodní ptactvo (nejenom ošklivá volavka) apod. a samozřejmě i... lidé.
Odpovědět
RT

Richard Toman

16.5.2021 06:22 Reaguje na Slovan
Tak to mate pravdu, ze za to muze hlavne clovek. Ovsem jednou z chyb v te mozaice problemu a duvodu tohoto stavu nejen v pripade raka, je az fanaticka preference jednech druhu nad jinymi, nerespektovani stavu prostredi, potravinove zakladny apod.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

15.5.2021 22:44
Hlavní příčinou úbytku našich původních raků jsou tedy účinky biologické zbraně severoamerických raků zavlečených lidmi. Podobně jako kdysi po objevení Ameriky Evropany nejvíc zemřelých Indiánů měly na svědomí biologické zbraně bělochů (neštovice apod.).
Odpovědět
JK

Jiří Kavka

16.5.2021 04:33
A co vydry a volavky ? Ty chráněné živočichy nepoznají. I vranky už sežraly. A žáby žerou též.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

16.5.2021 14:00 Reaguje na Jiří Kavka
Bohužel na likvidaci invazních severoamerických raků vydry a volavky nestačí. Tady by se měl do likvidace těch konkurenčních přemnožených raků zapojit homo sapiens
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

16.5.2021 14:20 Reaguje na Majka Kletečková
Ono se to snáze řekne než udělá. Zkoušeli to právě v té Británii. Instalovali koše pro odchyt raků na konzum. Výsledkem bylo, že sice odchytávali ty velké ale přibývalo těch malých. Nakonec zjistili, že velcí raci částečně likvidují ty malé ve své teritoriu. Pokud odchytili ty velké, dali prostor těm malým a výsledkem bylo i 150 raků na čtvereční metr. Takže jediná možnost - najít něco, co žere ty malé raky. Ti nedorostou nerozmnoží se a celá populace následně vymře. Ovšem i to je pouze teorie. :)
Odpovědět
JV

Jarda Vesničan

16.5.2021 17:48
Rak kamenáč u nás žil před 30 lety v úplném horním přítoku z podzemních pramenů v polích, které po 300 metrech vtékaly do prvního rybníka. Část dna potoka i většina hráze byla dlážděná kameny, a stejně i prsa za hrází. Dále pokračoval přepad dalších 300 metrů do dalšího rybníka, kde zase část hráze a dno potoka bylo vydlážděné, stejně jako přepad a část potoka spodního rybníku. Při skoro každoročním lovení rybníka jsem vždy zavíral stavidlo po výlovu, a kontroloval, co zbylo pod hrází, aby se pokud možno všechno z rybího osazenstva dostalo zpátky do vody. Kromě dospělých samců raků i světlejší samičky, s hrozny vajíček pod ocasní ploutví. Vše se odnášelo zpátky do rybníka, nebo pod hráz do kamenného záhozu. Kolikrát se takto sbírali i mladí raci, kteří se museli nejspíš často stát potravou i pro tchoře, nebo ondatry, kteří se v té době v těchto lokalitách vyskytovali. Další pohromou podle mého byli sumci, kteří se nechali v horním rybníku vytřít, a kteří si na racích i škeblích rybničních nejspíš rádi pochutnali. Malého raka určitě dokáží sebrat i jiné druhy ryb jako úhoř, štika, candát i velký okoun a k tomu ho dokáží ulovit i larvy vážek a potápníci. Když přičtete občasné havárie způsobené postřiky z polí a splachy z polních hnojišť, myslím, že po sečtení je výsledek jasný. Ale kamenné záhozy by byla jedna z možností, jak zlepšit jejich možnost úkrytu a přežití.
Odpovědět
RT

Richard Toman

16.5.2021 18:14 Reaguje na Jarda Vesničan
Pravdu dite, ovsem kolecko a lopatu jsem u ochrancu prirody moc nevidel, spis jezdi jako zkuseni chovatele dobytka radit zemedelcum jak zabezpecit sva stada proti nove modle a spase nasich zivotu, vlkovi.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

16.5.2021 20:05
Vyslovím kacířskou otázku. Co bude lepší, voda bez původních raků
a nebo voda alespoň s těmi odolnými invazními druhy? Člověk určitě
nechtíc napomohl evoluci v tom, že rozšířil odolnější druhy, ale takto
evoluce probíhá milióny let sama. Ti úspěšnější nahradí ty méně úspěšné
a zaplní mezeru po těch původních. Chtělo by se zamyslet nad tím, zda
lze i do budoucna populaci všech původních druhů zachránit. Já tvrdím,
že nikoliv a tak této hysterii původnosti a nepůvodnosti nepodléhám.
Ony i ty původní druhy umí zamávat s těmi původními, když se přežene
jejich ochrana a "vyčistí" přírodu od své tradiční potravy.
Odpovědět
JV

Jarda Vesničan

16.5.2021 20:28 Reaguje na Břetislav Machaček
Jenomže o tom je dnešní snaha o udržení původní druhové pestrosti, bez nutnosti to nahrazovat dalšími druhy, kteří tu původní nahradí. Nokdo nedokáže přesně určit, co dalšího jejich vývoj púrovede a jaké následky to přinese. Ač s vašimi názory pane Macháček většinou souhlasím, v tomhle případě určitě ne. Pokud by tohle mělo platit, už by v těchto vodách žili i jiné druhy raků, jako se tam v minulosti vyskytoval kamenáč. Pokud jim prostředí nebude vyhovovat, prostě se tam nebudou stejně vyskytovat a ničím je nenahradíte. Stejně se na těchto rybnících v nejvrchnějších částech toků objevily i želvy nádherné, které tam někomu z venkovních jezírek utekly, a osídlují pomalu i tyto lokality. Ale je tohle dobrý nápad? Stejně tak nikdo netuší, co tyto druhy dokáží ovlivnit a případně zničit. Je to podobné, jako se snažit namnožením některých predátorů změnit stav a množství dalších druhů v přírodě. Všechno ukáže čas. Ale podívejme se, jak zmizel karas obecný a další druhy ryb, dříve běžných. A možná k tomu stačilo namnožit a vypustit karase stříbřitého a střevličku východní. V tomto případě si myslím, že ochrana původních druhů je nenahraditelná. A važme si každé nedotčené lokality, která nám ještě zbyla.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

16.5.2021 21:24 Reaguje na Jarda Vesničan
Želva nádherná (T. s. elegans) se poměrně hodně množí v jižních zemích a začíná vytlačovat původní druhy jako je želva bahenní (Emys orbicularis) a želva kaspická (Mauremys caspica). Vzhledem k tomu, že nějaké lokality s želvami bahenními jsou i u nás, bylo by dobré výskyt želv nádherných omezit na minimum, protože i když jsem byl přesvědčen, že se u nás nemnoží, kamarád mě nedávno přesvědčil o pravém opaku. Tuto želvu sice EU zakázala dovážet, ale za ty desítky let, co se k nám vozila, jsou mezi lidmi možná desetitisíce těchto želv.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

17.5.2021 09:17 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Před třemi roky u nás rybáři ulovili na udici pár
želviček nádherných a mám obavu, zda v příhodném
počasí nemůže dojít i na jejich rozmnožování. Mohla
to být náhoda a nebo je mohl vypustit i chovatel,
ale když běžně vídám želvy velké jako talíř, tak
se želvičkám velikosti zátky od piva už nedivím.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

17.5.2021 13:49 Reaguje na Břetislav Machaček
Na to mě upozorňoval i ten můj kamarád. On je problém v tom, že ty bahenky nemají moc vajec. Když jsem je množil, kladly mi samice 2 x 4 vejce, takže ve dvou snůškách maximálně osm vajec. Líhnivost byla asi 75%, takže od jedné samice jsem měl maximálně šest mladých. Jenže ta vylíhnutá bahenka má krunýřek dlouhý asi 15 -18 milimetrů a je měkký. Rybím dravcům se vyhýbá tím, že žije na mělčině, ale tam si pro ni ta eleganska klidně dojde. Nebo ji zobne volavka. Proto bych na lokalitách, kde žijí bahenky, volavky a nepůvodní druhy želv bez milosti likvidoval.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

17.5.2021 13:53 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
P.S. A to ty elegansky jsou ještě na svátek. V německém jezeře Wittsee žije populace kajmanek dravých. Někdo je tam asi před třiceti roky vypustil, želvy se aklimatizovaly a začaly se množit. To je teprve nářez, když si člověk jde zaplavat a želva mu ukousne kus chodidla nebo prst.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

17.5.2021 09:38 Reaguje na Jarda Vesničan
Víte já bych byl taky rád, kdyby se zachovaly naše původní druhy, ale jak zabránit jejich vymírání, vidím dost černě.
Tomu šíření karasů stříbřitých a střevliček východních lze
velmi těžce zabránit a u nás je povodně roznášejí po celém
povodí. Nehnou s nimi ani dravci a na jedné z lokalit
k nim přibyli i sumečci američtí z doby, kdy byla voda privátní a majitel s kamarády vysazovali do vody cokoliv.
Dnes by se tato lokalita musela asi kompletně vytrávit
a znovu osadit pouze původními druhy, ale jinak to nikdy
nebude dostatečně účinné. Psal jsem už úhořích, kteří
zlikvidovali raky bahenní do jednoho a sumečcích, kteří
zlikvidovali kdysi zakrnělou formu přemnoženého okouna.
Na tomto všem je vidět ta úspěšnost původních i cizích
druhů změnit obsádku ve svůj prospěch. V jiných zemích
(USA, Austrálie) podobně čelí kaprům a jiným nepůvodním rybám a dělají to mnohde i tím vytrávením celých jezer a novou obsádkou. Zda je to jediná možná cesta toto co pár
let vše znovu opakovat, tak já v tom ale řešení nevidím.
To už se raději smířím s lovem těchto ryb bez omezení
a s tím, že se stanou trvalou součástí naší fauny i s
tím, že některé naše druhy vymizí, jak už se děje.

































Odpovědět
Sl

Slovan

17.5.2021 20:27 Reaguje na Břetislav Machaček
Aha. Takže se máme smířit s tím, že nám zde polovina přirozených druhů zmizí. Jedni kvůli přílišné konkurenci ze strany nepůvodních druhů (případně vysazování ryb kam nemají - viz. okoun apod.), druzí kvůli chemii v zemědělství a třetí prostě proto, že je zde určitá část chytrolínů nechce (žerou maso) a svádí mizení první a druhé skupiny na ně. Tleskám.
Odpovědět
JV

Jarda Vesničan

17.5.2021 21:01 Reaguje na Slovan
Já bych se s tím současným stavem raději nesmířil, a raději nechtěl čekat, kteří náhradníci by se sami dostavili, než vysazovat bezhlavě množství nezkontrolovaných druhů ryb, které nás mohou v budoucnu bolet a nic s nimi neuděláme. Ale každý může mít jiný názor, snad jen zakázat v těchto lokalitách neprokázaný původ vypouštěných druhů. Jenže vidím, že spousta lidí se tímhle problémem ani nechce zabývat, velká škoda. V mnoha případech může být pozdě. Do těchto horních míst toků, by se nic z nepůvodních druhů nemělo dostat. To si raději úlovek odpustím.
Odpovědět
JV

Jarda Vesničan

17.5.2021 21:13 Reaguje na Jarda Vesničan
Omlouvám se, já už vlastně rybářský lístek ani povolenku nemámze zdravotních důvodů, jenom vzpomínám na dobré časy a živé vody.
Odpovědět
Hu

Hunter

18.5.2021 07:22 Reaguje na Slovan
Moc nerozumím tomu, jak to myslíte s tím okounem? Okoun říční je naše původní ryba a jeho početní stavy v posledních letech dost klesají.
Odpovědět
dm

david matoušek

18.5.2021 09:05 Reaguje na Hunter
A to dokonce tak, že má stanovenou míru i dobu hájení, což nikdy nebylo. Prostě Slovan ví o realitě kulové, jen vlastně tímto odvádí pozornost od např. chráněné vydry, jak jinde píše "nenáviděné". Faktem je, že vydra má za současného stavu, samozřejmě zaviněného prvotně člověkem (ať má Slovan radost), mnohem větší devastující vliv na naše toky, než nějaký okoun s duhákem dohromady. A právě ten člověk by měl v současných podmínkách, v rámci komplexu opatření i třeba tu vydru přestat chránit.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

21.5.2021 09:06 Reaguje na Břetislav Machaček
No, to úplné vytrávení či přežívání chráněných živočichů... Ono by to chtělo vysokopoložené ideálně nebeské rybníky a jen s minimálním odtokem nebo pokud možno na normálního stavu vody úplně bez odtoku, nějaký ten odtok pouze zasakováním do nějaké propustné vrstvy. Tam by potom nebyl problém osadit ten rybník těmi vzácnými ubývajícími živočichy, cránit je tam a ty invazivní by se tam přitom nedostaly.
Co se týká ryb, podle mne by se i sneslo periodické vytrávení menšího či středního rybníčku. Ryby by se odlovily agregátem, vybraly ty žádoucí chráněné druhy, hlavně velké matečné ryby, Rybník by se vytrávil, aby s eneobjevily zapomenuté ryby a byly zničeny i plůdky ryb a potom by se tam ty vytříděné ryby vracely zpět.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

21.5.2021 09:30 Reaguje na Jarda Vesničan
No, střevličku východní bych docela rád získal. Na stará kolena chci zkusit doma akvakulturu a na střevličce východní jakožto velmi odolné rybě ji chci ozkoušet a otestovat a rozjet. Už proto, že střevlička se údajně dokáže množit a tak dlouhodobě žít v nádrži s objeme vody 50 - 60 litrů, tudíž by to první zkoušení bylo velmi nenáročné.
Ještě před nějak dvěma roky šla střevlička běžně koupit u rybářů jako nástražní rybička, pak ale rybáři vydali jakési nařízení, že nástražní rybička nesmí být menší než 15 centimetrů a tak střevlička jim z toho automaticky vypadla, protože těch 15 centimetrů nedorůstá.
Tak se asi budu muset dívat po místní řece, případně zalovit drobný potěr, jestli tam ta drobotina jsou ještě střevle potoční nebo už střevličky. Nebo zajet k rybníkům kolem Odry.
Odpovědět

Martin Černý

18.5.2021 09:08
U kamenáče je zajímavé, že v podstatě neexistují ani staré (věrohodné) záznamy výskytu u nás, respektive existují jen z oblastí, kde je i teď, takže asi byl vzácný i dříve. Autorka sice píše, že se do poloviny 19.století běžně vyskytoval v řekách, ale nějak v článku postrádám zdroj tohoto údaje. To, že je, stejně jako r. říční, ohrožen račím morem, případně přímo kompetičně zdatnějším rakem signálním (a toho naštěstí na rozdíl od r. pruhovaného není ještě mnoho), je samozřejmě fakt a průšvih. Na druhou stranu kvalita říčních vod se od éry komunismu zlepšila a raky říční člověk potká docela často, nakonec mapka v NDOP ukazuje obsazenost (imo) více než poloviny mapovacích čtverců na území ČR.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

21.5.2021 09:15
Vzpomínám s nostalgií.
Někdy v letech 1971 - 4 bylo u nás obrovské sucho a místní řeka vyschla. Lidi chodili kolem hlubších tůní, kde voda ještě zůstala a zachraňoval i z nich přeživší ryby (pro své kuchyně) Já jsem coby kluk mezi nimi paběrkoval a na ryby jsem se už nedostal, tak jsem donesl domů tuším asi tři raky. Byli u nás v kýblu s vodou asi 1 - 2 týdny, než se rozpršelo a řeka zase začala téct.
Vždycky jsem si říkal, že ti raci tam v té řece pořád jsou.
Ale před pár měsíci jsem četl zprávu, že v řece (Lubina) se objevili oni invazivní signální raci a s nimi onen račí mor. takže i ti původní raci z mého dětství už jsou v pánu.
Možnostm že by se ti původní raci stali odolnými proti račímu moru a současně se prosadili proti těm invazivním rakům je bohužel asi nulová.
Odpovědět

Martin Černý

21.5.2021 13:43 Reaguje na Radim Polášek
No u pár roztroušených populací (Finsko, Turecko, Slovinsko) jsou indicie, že tu Aphanomycetu zvládají - mají to ve chronickém stadiu jako ti američtí přenašeči. Plus jsou doklady o přežití infekce u několika populacích z Pyrenejí od jejich nativního raka (Austropotamobius pallipes). Takže nenulová možnost přežití tu je.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

21.5.2021 09:42
Tak mě napadlo, nemohl by ty invazivní raky ve větším množství likvidovat mník? Vím, že kdosi už tady napsal, že raky dost dobře likvidují úhoři. Jenomže úhoře neumíme množit a jejich potěr se získává jen chytáním úhořího monté vstupujícícho z moře do ústí řek, tudíž ve velmi omezeném počtu, který nejde zvýšit, spíš naopak ubývají. Na rozdíl od mníka, o kterém jsem před nějakou dobou zachytil článek, že ho někde u nás umí vytřít a namnožit a že potom ty mníky vypouštějí do vodních toků. Pokud by se do toho mníka investovalo a začal se tak odchovávat ve větším počtu a vypouštět do toků, možná by s těmi invazivními raky a tím s šířením račího moru trochu pomohl. Minimálně v chladnějších vodách větších podhorských řek.
Co na to místní rybářští odborníci?
Odpovědět

Martin Černý

21.5.2021 13:46 Reaguje na Radim Polášek
tady vidím problém v tom, že mník si nebude vybírat a bude žrát i ty říčáky. Navíc r. pruhovaný je typický r-stratég, dospívá už po pár měsících a rychle vyrábí početné populace. Narozdíl od říčního, tomu to trvá.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist