https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/jake-jsou-optimalni-zpusoby-pestovani-brizy
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jaké jsou optimální způsoby pěstování břízy?

30.7.2022 06:59 | PRAHA (Ekolist.cz)
Odrůstající bříza na pasece vytváří příznivější mikroklima pro další dřeviny,
Odrůstající bříza na pasece vytváří příznivější mikroklima pro další dřeviny,
Foto | Jan Řezáč / VÚLHM
V poslední době je stálým tématem odborníků zhoršování zdravotního stavu lesů a velkoplošný rozpad převážně monokulturních porostů smrku, případně borovice. Vzhledem k probíhajícím globálním klimatickým změnám a současné pozměněné druhové skladbě lesů lze předpokládat, že nežádoucí stav zhoršování zdravotního stavu a rozpadu lesních porostů bude pokračovat i v dalších letech.
 
Se vznikem rozsáhlých kalamitních holin se dostává do popředí zájmu využití přípravných dřevin při obnově lesních porostů. Přípravné dřeviny v rámci dvoufázové obnovy vytvářejí příznivější mikroklimatické podmínky pro vnášení cílových dřevin a mají i určitý potenciál produkce dřeva.

Možnostem využití přípravných dřevin při obnově rozsáhlých holin se věnují vědci z Výzkumné stanice Opočno, VÚLHM, v. v. i. Poslední výsledky publikovali v článku Vliv prvních výchovných zásahů na růst přípravného porostu břízy, který vyšel v časopise Zprávy lesnického výzkumu 2/2022.

Bříza bělokorá patří mezi naše nejperspektivnější přípravné dřeviny, neboť je schopna odrůstat na široké škále přírodních podmínek, nevyjímaje často extrémní podmínky kalamitních holin. K udržení stability a vitality porostů břízy je však nezbytná aktivní porostní výchova mladých porostů.

Otázkou je, jak břízu vychovávat. V minulosti, kdy byla vnímaná jako plevelná dřevina, se o to nikdo nestaral.

Proto vědci založili na Opavsku v letech 2015–2016 experimentální sérii Radkov, v nadmořské výšce 500 m, na stanovišti ovlivněném vodou. Porost břízy s jednotlivě vtroušenou borovicí vznikl přirozenou obnovou na kalamitní holině po vytěžení kůrovcem zasaženého smrkového porostu. Experimentální plochy byly před založením oploceny, aby byl eliminován vliv zvěře na průběh experimentu. Na podzim 2016 ve věku porostu 16 let vědci provedli tři typy experimentálních zásahů ve třech opakováních:

  • K – kontrolní, kde jsou vyloučeny jakékoli úmyslné zásahy.

  • Z3 – bylo vybráno 1100 kvalitních jedinců po hektaru (rozestup 3 × 3 m) a všechny ostatní stromy, s výjimkou náletu a nekonkurující podúrovně, byly odstraněny.

  • Z5 – bylo vybráno ca 400 kvalitních stromů na hektar (rozestup 5 × 5 m) a pouze tito jedinci byli uvolněni od všech konkurentů v úrovni, resp. nadúrovni. Ostatní stromy byly v porostu ponechány. Na této variantě se tudíž nachází mnohem větší počet stromů v porovnání s variantou Z3. Předpokládanou výhodou této varianty je menší pracnost, a tím nižší finanční náročnost pěstebního zásahu.
Na jaře roku 2021 vědci provedli u cílových stromů periodická dendrometrická měření (výčetní tloušťky, výšky stromů), hodnocení poškození a zdravotního stavu, změřili nasazení živé koruny.

Po čtyřech růstových sezónách od provedení prvních experimentálních výchovných zásahů vědci zjistili výraznou akceleraci tloušťkového přírůstu uvolněných cílových stromů. Průměrný roční přírůst tloušťky středního kmene byl na variantě K ca 0,56 cm a 0,86 cm a 0,83 cm na variantách Z3 a Z5.

Rychlé přikrytí půdy nalétlou břízou zabraňuje erozi půdy.
Rychlé přikrytí půdy nalétlou břízou zabraňuje erozi půdy.
Foto | Jan Řezáč / VÚLHM

Hodnoty výšek cílových stromů vykazovaly značnou variabilitu. Výšky stromů bývají značně odvislé od stanoviště, a jsou tedy jen nepatrně ovlivnitelné výchovnými zásahy.

Výrazná akcelerace tloušťkového přírůstu břízy po uvolnění potvrzuje poznatek, že bříza patří ke stín netolerujícím dřevinám a pro udržení své vitality a životaschopnosti vyžaduje růst v relativně širokém sponu s malou konkurencí. Jako pionýrská dřevina dosahuje maxima výškového přírůstu již ve věku 10–20 let.

Ve svých závěrech vědci konstatovali:

  • Slabé výchovné zásahy vedou k porostům s podobnými parametry, jako mají porosty bez výchovy.
  • Provedené výchovné zásahy pozitivně ovlivnily tloušťkový přírůst uvolněných cílových stromů na obou variantách zásahů Z3 (třímetrový rozestup) a Z5 (pětimetrový rozestup).
  • Vliv výchovných zásahů na příznivý vývoj štíhlostního kvocientu (poměr výšky a tloušťky) byl průkazný na variantě Z3.
  • Na variantě Z5 sice nebyl zjištěn průkazný efekt v porovnání s kontrolou, avšak vzhledem k výrazné akceleraci tloušťkového přírůstu na této variantě je vysoce pravděpodobné, že i tento typ zásahu vede ke zlepšení štíhlostního kvocientu uvolněných stromů.
  • Vliv výchovných zásahů na délku korun byl výrazný na variantě Z3. Na variantě Z5 byl efekt pouze nepatrný, pravděpodobně vzhledem k ponechání podúrovňové složky v bezprostřední blízkosti cílových stromů.
  • Varianta Z5 i ve své modifikaci stále zůstane problematická pro budoucí podsadby cílových dřevin, a proto ji v porostech s primárně přípravnou funkcí nelze doporučit.
  • Skutečnost, že výrazné změny v růstu uvolněných cílových stromů byly zaznamenány po pouhých čtyřech růstových sezónách, potvrzuje význam včasných výchovných zásahů v porostech břízy pro posílení jejich stability a vitality.

Článek vznikl během řešení projektu QK1810126 „Zakládání a výchova směsí přípravných a cílových dřevin plnících produkční a mimoprodukční funkce lesa v oblasti velkoplošně hynoucích smrkových porostů“.

Článek Vliv prvních výchovných zásahů na růst přípravného porostu břízy je volně ke stažení.


reklama

 
foto - Řezáč Jan
Jan Řezáč
Autor je pracovníkem Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (16)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

30.7.2022 08:34
Nevím, zda-li náklady na takový experiment nejsou zbytečné. Bříza je pionýrskou dřevinou, která rychle obsazuje těžbou obnažené holiny společně s dalšími - jíva , maliník , u nás i jeřabina apod.
Regenerační schopnost přírody je obrovská a spíše bych ji využíval než obcházel.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

30.7.2022 09:09 Reaguje na Miroslav Vinkler
1*
Jenom se nesmí nechat potom přerůst.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

31.7.2022 11:23 Reaguje na Miroslav Vinkler
No ale na požářišti ve skalách stejně vyroste jen nálet, co tam byl. Kdo a jak by tam sázel?
Odpovědět
RP

Radim Polášek

4.8.2022 12:21 Reaguje na Slavomil Vinkler
Na tak velké shořelé ploše bude nejspíš bodové sázení mít smysl. protože bez tohoto sázení bude trvat dost dlouho, než některé žádané dřeviny doputují od okrajů shořelé oblasti do jejího středu. Přirozeně pokud na tom požářišti nejsou místa, kde pořár žádané dřeviny nějak obešel a ony tak přežily.
Odpovědět
va

vaber

30.7.2022 09:16
bříza je severský vytrvalý strom, nevím co je ničí víc, zdali sucho nebo vysoké teploty ,
ale většina bříz u nás vypadá bídně i nově vyrůstající mají málo listů,prosychající větve,slaboučké kmínky ,nic optimistického do budoucna
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

30.7.2022 10:03 Reaguje na vaber
Bříza snáší extrémní vlhko i extrémní sucho, tedy co?
Odpovědět
RP

Radim Polášek

30.7.2022 12:52
Proto je taky bříza pionýrská dřevina, že nesnáší a nedokáže růst ani v částečném zastínění. Pro nejlepší růst potřebuje přímé slunce.
Jinak není pionýrská dřevina z toho důvodu, že by vzrůstností a výškou nedokázala konkurovat jiným běžným produkčním dřevinám.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

30.7.2022 15:43
U nás jeden spekulant ze zahraničí koupil pole a nechal ho ladem po
předchozím poorání v době náletu semen břízy z okolí. Za pár
let už z toho byla totální březová monokultura vzájemně si stínících
tenkých tyček. Ty pak začaly samy od sebe hynout a usychat. Podrost
obsadily kopřivy a ostružiník. Ty břízy, které to přežily jsou pouze
vyholené tyčky s pár větvemi nahoře a když před léty napadl mokrý
sníh, tak jich třetinu ohnul k zemi a ty uhynuly taky. Bez výchovy
je porost dobrý tak leda jako palivové dříví a nikoliv jako březový
háj po pravidelných prořezávkách. Takže bez práce nebudou nikdy jen
ty koláče a i bříza potřebuje vychovávat, aby se nepřevychovala sama.
Pokud se mezi ní objeví například dub, tak je v prvých létech břízou
doslova utlačován a ta musí být odstraněna, aby mohl vůbec růst.
Pionýrská budiž, ale to beru tak, že nestačím zalesňovat a jsem rád
za jakýkoliv pokryv půdy. Bohužel při oddálení osazení cílovou
dřevinou ztrácím čas a půdu obsadí pevně buřeň. Pokud zalesňuji
ihned po těžbě, tak se buřeň vyvíjí postupně se sazenicemi a nemá
jako při pozdější výsadbě náskok. Chybou je, že se nevyužívá třeba
štěpka z úklidu po těžbě jako mulč k novým sazenicím, který je
ochrání před vysycháním kořenů a částečně i před buření. Vím, že
je to pracné a ekonomicky náročné, ale je to levnější a méně
pracné než vyžínání buřeně a nebo dokonce chemické postřiky.
Na cca 1/2 ha to tak udělal můj kamarád a masivně namulčoval
pásy se sazenicemi a mezipásy vyžínal křovinořezem. Jeho soused
postupoval klasicky a výsledek je diametrálně rozdílný. Úhyn
u kamaráda minimální a růst díky výživě a vlhkosti z mulče byl
minimálně o 1/3 rychlejší. Navíc likvidace buřeně byla velmi
rychlá a stačilo jediné kosení za sezónu. Dnes je jeho les
ukázkovým lesem a sousedův to marně dohání. Na mulč nedá od
té doby kamarád dopustit a používá ho i při dosadbě stromů
po výběrové těžbě některých stromů. Kulatinu tak vytěžil,
ale všechny zbytky po těžbě vrátil lesu a nikoliv jako ti,
co je prodali teplárnám, použili chemii a pracné vyžínání.
Odpovědět
Anyr

Anyr

30.7.2022 17:34 Reaguje na Břetislav Machaček
Téda. Co by ta příroda bez toho člověka dělala, že? Vůbec nechápu, jak prostě mohly vznikat první lesy ještě před lidstvem. Šílené, neskutečné, je to zelená propaganda a lži. XD
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

31.7.2022 09:35 Reaguje na Anyr
Zalesňování a požáry se střídaly v přírodě v cyklech a ty
cykly byly různě dlouhé a na různě velké ploše. Někdy to
byly pouze ostrůvky, jindy obrovské plochy. Příroda je o
cyklickém vývinu , který se v globále jeví jako stabilní. Les shoří, něco tam naletí a vyroste, to zase spásá zvěř
migrující za potravou a pak migruje zase jinam. Za ní
migrují predátoři a opět přijde požár a tak dokola. My
jsme se ale usadili a nemigrujeme přírodou za vhodnými
podmínkami. My si je snažíme vybudovat a udržet po dobu
naši existence. Proto nemáme zájem aby shořel námi
pěstěný les a aby generace obyvatel čekala na jeho
přirozenou obnovu. Zeptejte se dnes podnikatelů v NP
České Švýcarsko, jak si představují své podnikání do budoucna. Kolik lidí bude toužit vidět a ubytovat se
na spáleništi a zda nepojedou třeba někam, kde uklízeli souše a lesy jim tam neshořely? Když to nejsou zelené
bláboly o prospěchu požáru přírodě a tak proč nebránili
jeho hašení? Mohli se jako u kůrovcových stromů uvázat
u hořících souší a zabránit jejich uhašení. Měli si
lehnout na silnici a zabránit hasičům dojet hasit
požár, jako bránili odvozu napadeného dříví z lesa.
Stovky kubíků dubových kmenů trouchniví v lese kvůli
stovkám tesaříků, ale nevadí ty tuny shořelého hmyzu?
Ano je to zelená propaganda, která popírá praxi a ty
zkušenosti předků. Přírodu mají jako pokusnou laboratoř
v praxi a národ mlčí oblbnut dennodenní masáží v TV
různými "odborníky" jako včera p.Čížka, co by velkého
propagátora požárů přírody. Ono se prý nestalo vlastně
nic tak hrozného.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

31.7.2022 11:20 Reaguje na Anyr
Samo že vznikaly. Ale těch lidí bylo tak mezi 10 a 100 tisíci. Co chcete udělat s těmi deseti miliardami navíc? A jak těch správných 10 tisíc vyselektujete?
Odpovědět
RP

Radim Polášek

30.7.2022 21:22 Reaguje na Břetislav Machaček
Protože bříza je světlomilná, nedokáže pod sebou vytvořit takový stín, aby zabránila růstu třeba těch ostružin a na dusíkem přehnojených půdách třeba těch kopřiv. Možná je světlomilná až moc. Anebo její kvalita coby primární dřeviny je mizerná, protože z výše uvedených důvodů nedokáže dobře připravit půdu pro vzcházení další generace už těch produkčních dřevin. A taky se řízeně množí velmi špatně, protože semeno břízy je drobné a velmi citliví na podmínky při vzcházení.
Odpovědět
Anyr

Anyr

30.7.2022 17:37
Stručně řečeno: bříza má dost velký výpar a kořenový systém blízko povrchu. Ergo, bere hodně vody, potřebuje hodně, a to primárně z prvního půlmetru půdy. To je dnes nedostatkový stav.
Pro dnešní dobu jsou nejlepší stromy, které nemají až tak velký výpar, kořeny "všude" a spíš více do hloubky, plus odolnost proti suchu/mokru/extrémním teplotám. Něco jako modřín.

https://www.tydenikhrot.cz/clanek/modrin-ceske-lesy-lesnictvi-kurovec
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

31.7.2022 15:26 Reaguje na Anyr
Při povodni se mi dva modříny se čtyř "utopili" po zaplavení
křenů na 14 dnů, jeden už pět let bojuje s podkorním hmyzem a
houbou lesklokorkou lesklou. Vśechny v mém okolí trpí mšicemi
a tak nesdílím optimizmus, že by modřín byl východiskem z nouze.
Zatím je v lesích spíše výjimkou, ale při četnějším výskytu
dojde i u něho na kalamitní choroby a škůdce. Superstromem
může být pouze cizokrajná dřevina dovezená bez původních
chorob a škůdců. Něčím takovým bývaly brambory, než k nim
byla dovezena mandelinka a plíseň bramborová. Jinak každý
strom má své škůdce, choroby a nehodí se všude.
Takže nesdílím tem váš optimizmus s modřínem.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

31.7.2022 15:28 Reaguje na Břetislav Machaček
opravuji: po zaplavení kořenů
Odpovědět
lf

loan financial

31.7.2022 05:15
Do you need a loan to pay off Bills? Do you need a loan? Do you need Personal Loan? Business Expansion Loan? at low interest rate of 2% many more. contact us +917310847059 sumitihomelend@gmail.com App) number: Mr. Sumiti
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist