Jaké jsou optimální způsoby pěstování břízy?
Možnostem využití přípravných dřevin při obnově rozsáhlých holin se věnují vědci z Výzkumné stanice Opočno, VÚLHM, v. v. i. Poslední výsledky publikovali v článku Vliv prvních výchovných zásahů na růst přípravného porostu břízy, který vyšel v časopise Zprávy lesnického výzkumu 2/2022.
Bříza bělokorá patří mezi naše nejperspektivnější přípravné dřeviny, neboť je schopna odrůstat na široké škále přírodních podmínek, nevyjímaje často extrémní podmínky kalamitních holin. K udržení stability a vitality porostů břízy je však nezbytná aktivní porostní výchova mladých porostů.
Otázkou je, jak břízu vychovávat. V minulosti, kdy byla vnímaná jako plevelná dřevina, se o to nikdo nestaral.
Proto vědci založili na Opavsku v letech 2015–2016 experimentální sérii Radkov, v nadmořské výšce 500 m, na stanovišti ovlivněném vodou. Porost břízy s jednotlivě vtroušenou borovicí vznikl přirozenou obnovou na kalamitní holině po vytěžení kůrovcem zasaženého smrkového porostu. Experimentální plochy byly před založením oploceny, aby byl eliminován vliv zvěře na průběh experimentu. Na podzim 2016 ve věku porostu 16 let vědci provedli tři typy experimentálních zásahů ve třech opakováních:
- K – kontrolní, kde jsou vyloučeny jakékoli úmyslné zásahy.
- Z3 – bylo vybráno 1100 kvalitních jedinců po hektaru (rozestup 3 × 3 m) a všechny ostatní stromy, s výjimkou náletu a nekonkurující podúrovně, byly odstraněny.
- Z5 – bylo vybráno ca 400 kvalitních stromů na hektar (rozestup 5 × 5 m) a pouze tito jedinci byli uvolněni od všech konkurentů v úrovni, resp. nadúrovni. Ostatní stromy byly v porostu ponechány. Na této variantě se tudíž nachází mnohem větší počet stromů v porovnání s variantou Z3. Předpokládanou výhodou této varianty je menší pracnost, a tím nižší finanční náročnost pěstebního zásahu.
Po čtyřech růstových sezónách od provedení prvních experimentálních výchovných zásahů vědci zjistili výraznou akceleraci tloušťkového přírůstu uvolněných cílových stromů. Průměrný roční přírůst tloušťky středního kmene byl na variantě K ca 0,56 cm a 0,86 cm a 0,83 cm na variantách Z3 a Z5.
Hodnoty výšek cílových stromů vykazovaly značnou variabilitu. Výšky stromů bývají značně odvislé od stanoviště, a jsou tedy jen nepatrně ovlivnitelné výchovnými zásahy.
Výrazná akcelerace tloušťkového přírůstu břízy po uvolnění potvrzuje poznatek, že bříza patří ke stín netolerujícím dřevinám a pro udržení své vitality a životaschopnosti vyžaduje růst v relativně širokém sponu s malou konkurencí. Jako pionýrská dřevina dosahuje maxima výškového přírůstu již ve věku 10–20 let.
Ve svých závěrech vědci konstatovali:
- Slabé výchovné zásahy vedou k porostům s podobnými parametry, jako mají porosty bez výchovy.
- Provedené výchovné zásahy pozitivně ovlivnily tloušťkový přírůst uvolněných cílových stromů na obou variantách zásahů Z3 (třímetrový rozestup) a Z5 (pětimetrový rozestup).
- Vliv výchovných zásahů na příznivý vývoj štíhlostního kvocientu (poměr výšky a tloušťky) byl průkazný na variantě Z3.
- Na variantě Z5 sice nebyl zjištěn průkazný efekt v porovnání s kontrolou, avšak vzhledem k výrazné akceleraci tloušťkového přírůstu na této variantě je vysoce pravděpodobné, že i tento typ zásahu vede ke zlepšení štíhlostního kvocientu uvolněných stromů.
- Vliv výchovných zásahů na délku korun byl výrazný na variantě Z3. Na variantě Z5 byl efekt pouze nepatrný, pravděpodobně vzhledem k ponechání podúrovňové složky v bezprostřední blízkosti cílových stromů.
- Varianta Z5 i ve své modifikaci stále zůstane problematická pro budoucí podsadby cílových dřevin, a proto ji v porostech s primárně přípravnou funkcí nelze doporučit.
- Skutečnost, že výrazné změny v růstu uvolněných cílových stromů byly zaznamenány po pouhých čtyřech růstových sezónách, potvrzuje význam včasných výchovných zásahů v porostech břízy pro posílení jejich stability a vitality.
Článek vznikl během řešení projektu QK1810126 „Zakládání a výchova směsí přípravných a cílových dřevin plnících produkční a mimoprodukční funkce lesa v oblasti velkoplošně hynoucích smrkových porostů“.
Článek Vliv prvních výchovných zásahů na růst přípravného porostu břízy je volně ke stažení.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (15)
Miroslav Vinkler
30.7.2022 08:34Regenerační schopnost přírody je obrovská a spíše bych ji využíval než obcházel.
smějící se bestie
30.7.2022 09:09 Reaguje na Miroslav VinklerJenom se nesmí nechat potom přerůst.
Slavomil Vinkler
31.7.2022 11:23 Reaguje na Miroslav VinklerRadim Polášek
4.8.2022 12:21 Reaguje na Slavomil Vinklervaber
30.7.2022 09:16ale většina bříz u nás vypadá bídně i nově vyrůstající mají málo listů,prosychající větve,slaboučké kmínky ,nic optimistického do budoucna
Slavomil Vinkler
30.7.2022 10:03 Reaguje na vaberRadim Polášek
30.7.2022 12:52Jinak není pionýrská dřevina z toho důvodu, že by vzrůstností a výškou nedokázala konkurovat jiným běžným produkčním dřevinám.
Břetislav Machaček
30.7.2022 15:43předchozím poorání v době náletu semen břízy z okolí. Za pár
let už z toho byla totální březová monokultura vzájemně si stínících
tenkých tyček. Ty pak začaly samy od sebe hynout a usychat. Podrost
obsadily kopřivy a ostružiník. Ty břízy, které to přežily jsou pouze
vyholené tyčky s pár větvemi nahoře a když před léty napadl mokrý
sníh, tak jich třetinu ohnul k zemi a ty uhynuly taky. Bez výchovy
je porost dobrý tak leda jako palivové dříví a nikoliv jako březový
háj po pravidelných prořezávkách. Takže bez práce nebudou nikdy jen
ty koláče a i bříza potřebuje vychovávat, aby se nepřevychovala sama.
Pokud se mezi ní objeví například dub, tak je v prvých létech břízou
doslova utlačován a ta musí být odstraněna, aby mohl vůbec růst.
Pionýrská budiž, ale to beru tak, že nestačím zalesňovat a jsem rád
za jakýkoliv pokryv půdy. Bohužel při oddálení osazení cílovou
dřevinou ztrácím čas a půdu obsadí pevně buřeň. Pokud zalesňuji
ihned po těžbě, tak se buřeň vyvíjí postupně se sazenicemi a nemá
jako při pozdější výsadbě náskok. Chybou je, že se nevyužívá třeba
štěpka z úklidu po těžbě jako mulč k novým sazenicím, který je
ochrání před vysycháním kořenů a částečně i před buření. Vím, že
je to pracné a ekonomicky náročné, ale je to levnější a méně
pracné než vyžínání buřeně a nebo dokonce chemické postřiky.
Na cca 1/2 ha to tak udělal můj kamarád a masivně namulčoval
pásy se sazenicemi a mezipásy vyžínal křovinořezem. Jeho soused
postupoval klasicky a výsledek je diametrálně rozdílný. Úhyn
u kamaráda minimální a růst díky výživě a vlhkosti z mulče byl
minimálně o 1/3 rychlejší. Navíc likvidace buřeně byla velmi
rychlá a stačilo jediné kosení za sezónu. Dnes je jeho les
ukázkovým lesem a sousedův to marně dohání. Na mulč nedá od
té doby kamarád dopustit a používá ho i při dosadbě stromů
po výběrové těžbě některých stromů. Kulatinu tak vytěžil,
ale všechny zbytky po těžbě vrátil lesu a nikoliv jako ti,
co je prodali teplárnám, použili chemii a pracné vyžínání.
Anyr
30.7.2022 17:34 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
31.7.2022 09:35 Reaguje na Anyrcykly byly různě dlouhé a na různě velké ploše. Někdy to
byly pouze ostrůvky, jindy obrovské plochy. Příroda je o
cyklickém vývinu , který se v globále jeví jako stabilní. Les shoří, něco tam naletí a vyroste, to zase spásá zvěř
migrující za potravou a pak migruje zase jinam. Za ní
migrují predátoři a opět přijde požár a tak dokola. My
jsme se ale usadili a nemigrujeme přírodou za vhodnými
podmínkami. My si je snažíme vybudovat a udržet po dobu
naši existence. Proto nemáme zájem aby shořel námi
pěstěný les a aby generace obyvatel čekala na jeho
přirozenou obnovu. Zeptejte se dnes podnikatelů v NP
České Švýcarsko, jak si představují své podnikání do budoucna. Kolik lidí bude toužit vidět a ubytovat se
na spáleništi a zda nepojedou třeba někam, kde uklízeli souše a lesy jim tam neshořely? Když to nejsou zelené
bláboly o prospěchu požáru přírodě a tak proč nebránili
jeho hašení? Mohli se jako u kůrovcových stromů uvázat
u hořících souší a zabránit jejich uhašení. Měli si
lehnout na silnici a zabránit hasičům dojet hasit
požár, jako bránili odvozu napadeného dříví z lesa.
Stovky kubíků dubových kmenů trouchniví v lese kvůli
stovkám tesaříků, ale nevadí ty tuny shořelého hmyzu?
Ano je to zelená propaganda, která popírá praxi a ty
zkušenosti předků. Přírodu mají jako pokusnou laboratoř
v praxi a národ mlčí oblbnut dennodenní masáží v TV
různými "odborníky" jako včera p.Čížka, co by velkého
propagátora požárů přírody. Ono se prý nestalo vlastně
nic tak hrozného.
Slavomil Vinkler
31.7.2022 11:20 Reaguje na AnyrRadim Polášek
30.7.2022 21:22 Reaguje na Břetislav MachačekAnyr
30.7.2022 17:37Pro dnešní dobu jsou nejlepší stromy, které nemají až tak velký výpar, kořeny "všude" a spíš více do hloubky, plus odolnost proti suchu/mokru/extrémním teplotám. Něco jako modřín.
https://www.tydenikhrot.cz/clanek/modrin-ceske-lesy-lesnictvi-kurovec
Břetislav Machaček
31.7.2022 15:26 Reaguje na Anyrkřenů na 14 dnů, jeden už pět let bojuje s podkorním hmyzem a
houbou lesklokorkou lesklou. Vśechny v mém okolí trpí mšicemi
a tak nesdílím optimizmus, že by modřín byl východiskem z nouze.
Zatím je v lesích spíše výjimkou, ale při četnějším výskytu
dojde i u něho na kalamitní choroby a škůdce. Superstromem
může být pouze cizokrajná dřevina dovezená bez původních
chorob a škůdců. Něčím takovým bývaly brambory, než k nim
byla dovezena mandelinka a plíseň bramborová. Jinak každý
strom má své škůdce, choroby a nehodí se všude.
Takže nesdílím tem váš optimizmus s modřínem.