https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/jaky-ma-dopad-zvysena-navstevnost-lesu-na-zver-2
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jaký má dopad zvýšená návštěvnost lesů na zvěř?

11.12.2022 05:47 | PRAHA (Ekolist.cz)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Miroslav Ryšán a Rostislav Dvořák
Na vstup do lesa má právo každý občan a není divu, že se toho hojně využívá. Ať už jde o procházky či jiný typ rekreace, aktivity v lese mají blahodárné účinky pro lidské tělo i duši. Pokud jsou pak dodržovány podmínky ke vstupu, tedy les není poškozován, prostředí není narušováno a lidé se zde chovají slušně a tiše, nevznikají rozpory s vlastníky a samotnými obyvateli lesů – zvěří. Intenzita návštěv se však může měnit a mít tak významný vliv na přirozené chování zvěře. Dvěma takovými příklady byly nestandardní režimy návštěvnosti v době pandemie covidu-19 a afrického moru prasat (AMP) na Zlínsku.
 
Jednou z hlavních hrozeb pro celé ekosystémy, která je vnímána již celosvětově, je turistika a rekreace. Zástupy houbařů a pejskařů jsou neustále rozšiřovány o fanoušky mnoha sportů – cyklisty, běžce či motorkáře a další rekreační aktivity. Stále více návštěvníků míří do lesů kempovat a řada z nich nerespektuje pravidla pohybu v lesních porostech.

Zvěř vnímá přítomnost člověka podobně jako riziko predace, napadení. Zvěř se přirozeně snaží toto riziko eliminovat: mění své chování, čímž zvyšuje energetické požadavky na přijímanou potravu. Jednak zesiluje svou ostražitost, jednak kvůli zneklidňování může využívat nevhodná stanoviště, která nemusí poskytovat dostatečně kvalitní potravu

Pro vyhodnocení míry návštěvnosti lesů a vlivu přítomnosti člověka na volně žijící jelenovité byl v souvislosti s výskytem AMP na Zlínsku v letech 2018–2020 monitorován výskyt živočichů v lesních komplexech (nad 50 ha rozlohy) fotopastmi. Celková rozloha tehdejší rizikové oblasti činila 5430,6 ha a nacházelo se zde 13 obcí s průměrným počtem 863 obyvatel.

V lesích bylo náhodně rozmístěno 14 fotopastí, které monitorovaly zvěř a návštěvníky lesa pomocí videosekvencí vždy po dobu 86 dnů v měsících květnu až červenci. Pohyb osob byl registrován mimo lesní cesty, což pro porosty a přítomnou zvěř vždy představuje značné zatížení.

Na začátku sledovaného období byl do lesů v rizikové oblasti striktně zakázán vstup, aby nedocházelo ke zneklidňování černé zvěře a tím i k šíření nákazy mimo ohnisko. V roce 2019 byla sledovaná oblast zpřístupněna ve standardním režimu a lidé mohli lesní porosty opět navštěvovat.

Další změna režimu návštěvnosti nastala v březnu 2020. Po vypuknutí pandemie covidu-19 byla přijata preventivní opatření proti šíření nákazy, včetně omezení volného pohybu osob ve městech. Naproti tomu byly silně doporučovány návštěvy parků a volné přírody pro zlepšení imunity obyvatelstva. Zájem veřejnosti o venkovní aktivity proto razantně narostl.

Ve sledovaném období bylo fotopastmi celkem zaznamenáno 241 osob (30 v roce 2018, 84 v roce 2019 a 127 v roce 2020), které byly pro vyhodnocení záznamů rozděleny podle věku (dospělí, nezletilí, senioři) a pohlaví. Monitoring oblasti jasně prokázal, že zákaz vstupu v době AMP nebyl zcela respektován. Toto nařízení porušovali zejména muži, kteří navštěvovali rizikové území, což mohlo přispět k následnému rozšíření moru jižně od sledované oblasti.

Rok 2019 představoval z hlediska návštěvnosti běžnou situaci. Dramatický více než 50% nárůst počtu návštěvníků nastal v roce 2020. Opakované lockdowny zvýšily zájem lidí o venkovní aktivity, což bylo potvrzeno i v zahraničních studiích, které však hodnotily návštěvnost pouze na základě pohybu osob po lesních cestách. Na základě výsledků bylo možné rozlišit různé režimy návštěvnosti nejen mezi sledovanými roky, ale také v rámci týdne a denních hodin.

V běžné situaci využívají lidé lesy k odpočinku o víkendu, tak jak tomu bylo v roce 2019. Tento režim nebyl v období omezení vstupu z důvodu výskytu AMP (2018) významně odlišný – návštěvnost lesů byla rovnoměrně rozložena mezi všechny dny v týdnu.

Zcela rozdílná situace nastala po lockdownech v roce 2020, kdy lidé navštěvovali lesní porosty výrazně více ve všední dny než o víkendech. Období klidu ve všedních dnech tedy zcela zmizelo a zvěř byla rušena v průběhu celého týdne.

Významné je pro zvěř také rozložení zneklidňování během dne. Souhrnné hodnocení všech sledovaných let ukázalo, že nejvíce jsou lesy navštěvovány dopoledne (7. – 12. hodina), přičemž nejvýrazněji se tento režim projevil v roce 2020, pravděpodobně z důvodu volné pracovní doby a rapidního rozšíření home-office. Mimo to se v tomto roce objevily také záznamy osob v neobvyklou dobu, např. před půlnocí, nebo v brzkých ranních hodinách, což může zcela jistě negativně ovlivňovat pohybovou aktivitu a chování zvěře.

Záchyty pohybu fotopastmi byly vyhodnoceny také pro sledované druhy zvěře. Prase divoké mělo relativně pevně rozložené aktivity do brzkých ranních a nočních hodin. Po intenzivním lovu za účelem eliminace AMP byli divočáci v „morové“ sezóně zaznamenáni pouze ojediněle. V roce 2019 počet záznamů výrazně stoupl a v následujícím roce již mírně poklesl v důsledku běžného mysliveckého hospodaření.

Daněk evropský.
Daněk evropský.
Licence | Volné dílo (public domain)
Zdroj | Piqsels

Daněk evropský byl na fotopastech zachycen o něco více v době covidových opatření, pravděpodobně kvůli vyrušování lidmi. Běžná aktivita srnce obecného se podle záznamů soustřeďovala do doby po rozednění a před soumrakem. V roce 2020 byla srnčí zvěř registrována poměrně často i v průběhu dne, a to vlivem rekreačního tlaku. Ostatní sledované druhy zvěře (jezevec, liška, kuna lesní a skalní, zajíc polní) vykazovaly aktivitu především v noci.

Srovnání počtu záznamů zvěře v časovém intervalu 24 hodin po záznamu člověka a v době klidu, tedy bez záchytu člověka, přineslo prokazatelné výsledky o vlivu lidských aktivit na zvěř. Zatímco po návštěvě člověka byla zvěř zaznamenána v průměru na 1,4 sekvencích, v období klidu to byly téměř čtyři záchyty za 24 hodin. Zvěř se tedy jednoznačně stranila místům navštíveným lidmi.

Krátkodobé vyrušení může vést k nárůstu škod na dřevinách a zemědělských plodinách, jelikož zvěř je nucena využívat i nevhodné lokality, které by za standardních okolností nenavštěvovala, například z důvodu nedostatku kvalitní potravy. Náhlé vyrušování zvěře často následované překotným úprkem může mít i přímý vliv na zvýšení mortality zvěře prostřednictvím nárůstu střetů s vozidly, s dopady na lidskou bezpečnost.

Zvěř si na lidské aktivity do jisté míry dokáže zvyknout. Např. tetřívek obecný se naučí vyhýbat se frekventovaným lokalitám a zdržuje se v místech, kde nevedou cesty, případně přesune svou aktivitu do nočních hodin. V ohrožení jsou zejména chráněné druhy živočichů, které jsou mnohem náchylnější na různé formy vyrušování.

Při návštěvách přírody bychom tedy měli mít vždy na mysli, že se pohybujeme v místech, kde žije mnoho zvířat, a že naše chování na ně může mít silně negativní vliv. Chůze pouze po vyznačených cestách je pak to nejmenší, co pro obyvatele lesů můžeme udělat.


reklama

 
foto - Řezáč Jan
Jan Řezáč
Autor je pracovníkem Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (8)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

11.12.2022 07:49
No, jaký asi tak může mít , že ?
NEGATIVNÍ, zvlášť když při těch návštěvách, mají lidé sebou psi a mnohdy i bez vodítka !
Odpovědět
DP

David Pecha

11.12.2022 15:30
Kéž by se někdo věnoval tématu tisíců kánoí a raftů, které v létě jezdí polovyschlými koryty našich řek a hrnou vystresované ryby před sebou. V době nedostatku kyslíku a vody...
Je to jako, kdybychom v lese od června do září pořádali motocyklové závody. To by bylo ve zprávách každý den.
Ryby snad nejsou živočichové?
Odpovědět
Pe

Petr

11.12.2022 16:45 Reaguje na David Pecha
Z neznámého důvodu lidé ryby za živočichy nepovažují. Asi kvůli tomu, že nedokážou křičet bolestí. Jakého jiného živočicha zvedají do vzduchu za háček zabodnutý v krku? A ještě to považují za zábavu. Udělat to třeba se psem...
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

12.12.2022 07:17 Reaguje na Petr
Ano máte pravdu, jen jak ta ryba musí trpět než jí k sobě dotáhnete, utržený háček, který má ryba v tlamičce, nebo v krku a další. Přitahnete ji je to podmírák, tak ji pustíte. Nejspíš má ryba i nastavenou bolest jinak, třeba to necítí. A co ryby jako hračky vyder, ryba žije, ale nemůže se pohybovat. Prostě nekřičí a nebrečí, tak to nikoho nezajímá, ani ochranáře.
Nyní ke zvěři. Největší zlo jsou pejsci, mám psy rád, ale nechávat je lítat po lese je velké zlo. Jsem lesník a myslivec, všude se na dotace stavějí oplocenky z drátu, zvěř jí nevidí, ani pes, ale moderní lov, to není myslivost, jsou to panské velkolovy. Chtějí se všichni ukázat jak mají dostatek prasat... Zvěř je většinou při těchto lovech tak vystresovaná, naráží do plotu, to platí hlavně o srnčí, začne nařikat a přiběhnou psi a ti jí rozervou za živa. Ano dnešní uměle vyvolanuá kalamita má důsledek na likvidaci všeho živého. Vlastně LČR se nechali slyšet, že zvěř nemá co v lese pohledávat, asi pouze brouk.
Trochu jsem odbočil, ale zvěř je tak stresovaná, že prostě se chová jeko člověk. Ve stresu vlezet do lednice a colou by jste jí vyjedl....
Zapoměl jsem na mororkáře, čtyřkolky, nevim proč jim povolují výfuky, které jsou slyšet kylometry dleko. Mají být tak odhlučněný jako auto. Další motorky, dělají si z lesa závodiště. Nedávno jsem potkal kluky na teréňákách. Zastavil jsem je, nemohli mě objet a některé jsem znal. Nejmladšímu mohlo být 8 let. Ptal jsem se jich jestli jim není líto, že plaší zvěř, že potřebuje klid. Ti mladší trochu na mě se dívali vyděšeně, oni žádnou zvěř nepotkali. Jeden byl trochu drzej, ale jeho tatínek je lepší člověk a my ostatní.... Již jsem je nepotkal, ale slyšim občas motorky asi km. dál. Je to smutné. Školy tohle nezajímá a když od LČR neslyší nic jiného, než zvěř vystřílet, škodí. Škůdce volá o škodách. Přitom jeden pan profesor z První republiky řekl, byl to praktik, sloužil v lese od nejnižšího postu. Řekl: zvěř má zlaté zuby. Zní to divně, ale uvedl, ano okusem sice spozdí růst, ale strom si připraví tak mohutný kořen, aby ho uživil a ochránil před počasim... Ano kůrovec namnožený úmyslně zde nic nefunguje.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

12.12.2022 09:51 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
Prvotním účelem lovu byla kořist k snědku a zásadou
bylo zvěř i ryby co nejdříve účinně usmrtit. Pak
se ke slovu z důvodu rozmařilosti dostal lov pro
zábavu(štvanice, nahánění zvěře k pódiu se střelci
atd. a u rybaření chyť a pusť). To vše už není lov
z nutnosti, ale pro zábavu a obojí se mi příčí.
I ta ryba má být po ulovení usmrcena, aby netrpěla stejně, jako má být postřelený kus dohledán a doražen. Jinak příroda je krutá taky, když šelma kořist pouze zraní a ponechá osudu.
Ti "milovníci" přírody si často neuvědomí, že
když jejich pejsek "mateřsky" oblízne zajíčka, tak
ho odsoudil ke smrti hladem a že pták zvednutý
v noci z hnízda tam přiletí až ráno po zachlazení vajec a nebo už po jejich predaci nočním predátorem.
Je toho mnoho a "obranou" zvěře je stále větší
ztráta plachosti, ale i ta má svojí míru. Mi srnčí v zimě přespává v suchu pod včelařským vozem, chodí 3 metry od plotu s německým ovčákem, ale už nepřežije
štvaní nevycvičenými psy a pohromu pro zvířata auta.
Ono je hezké lidi PROSIT na jaře nápisy NERUŠTE NÁS, PRÁVĚ SE ROZMNOŽUJEME, ale je to třeba i postihovat.
Slova mnoho nezmohou a tak to taky dopadá, že je
les plný lidí i v době hnízdění a řeka plná lodí
v době tření ryb, či nízkém stavu vody. Kšeft je
kšeft a půjčovna lodí lobbuje i za možnost plout,
když je v řece vody po kotníky a když se po lese
chodí v době rozmnožování i mimo cesty "pozorovat přírodu" a nebo v zimě zkoumat stopy šelem u
krmelců kvůli jejich sčítání. Přišli dva i se psem
a zkoumali stopy a zvěř tam další dva dny nešla
a okusovala sazenice stromků.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

12.12.2022 07:27
No v produkčním lese je zvěře moc (stojí to hodně oplocovat), ale v rezervacích a NP je jí málo. Jsou příliš zahuštěné. Tam by patřila i velká zvěř jako zubr, nebo řízená pastva koní a krav.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

12.12.2022 07:28 Reaguje na Slavomil Vinkler
Produkční les potřebuje zakmenění, rezervace mozaiku světlin.
Odpovědět
MS

Michal Skalka

14.3.2023 07:26
Diky za clanek. Ve vyctu zvere zachycene fotopastmi neuvadite cernou. Proc? Opravdu ji nic nevyfotilo? Je to preklep? Proc tedy byly lesy zavrene z duvodu AMP, kdyz ji pohyb lidi v lese neovlivnuje? Diky za Vas nazor.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist