https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/je-slonu-africkych-na-svete-moc-nebo-malo
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Je slonů afrických na světě moc, nebo málo?

15.6.2021 15:48 | PRAHA (Ekolist.cz)
Slon, symbolem ochrany africké přírody.
Slon, symbolem ochrany africké přírody.
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | Fibrel / Pixabay
Sloni jsou vpravdě ikonickým druhem, symbolem ochrany africké přírody a naprostou jedničkou, když přijde na výtěžnost ochranářských kampaní. Kromě toho, že jsou ohrožení vyhynutím, sami dost své okolí ohrožují. Zvlášť tam, kde se vyskytují v blízkosti lidí. A těch, na rozdíl od slonů, v Africe rychle přibývá.
 

Byť i ty nejpřesnější čísla o početnosti slonů v Africe na počátku 20. století mají podobu neskromných odhadů, v průměru sází velikost tamní kontinentální populace k 10 milionům kusů. A ještě než pohotově ukážeme prstem na bílé koloniální lovce, připomeňme, že k oněm 10 milionům se dopracovali bez vnější pomoci sami Afričané, a to z 26 milionů sloních exemplářů za necelých 500 let, jen foukačkami, luky a oštěpy. Tato minulost, stejně jako nikdy neklesající cena slonoviny, pak předznamenala velmi neradostnou současnost slonů. Která má aktuálně podobu posledních 415 000 jedinců.

Je to málo, nebo moc? V porovnání s mnohamilionovým propadem se otázka zdá být skoro zbytečná. Jenže není. Zatímco některé africké státy dál hlásí setrvalý propad sloních populací směrem k vyhubení (Mali, Čad, Kamerun, DR Kongo, Angola, Tanzanie, Mosambik), jiné se přidržují pomalé a nejisté stagnace početnosti (Keňa, Zimbabwe, Zambie) a v dalších zemích (Burkina Faso, Benin, Niger, Uganda, Malawi, Jižní Afrika) jsou sloni na vzestupu. A právě tam, kde slonů k upřímné radosti zbytku světa přibývá, otázka: „Kolik slonů je tak akorát?“ padá nejčastěji.

Více slonů, více lidí

Ve 30. letech minulého století se v celé Botswaně nacházelo kolem 2000 slonů, o 10 let později jich mohlo být už kolem 15 000 a dnes se tu nachází něco kolem 130 000 exemplářů. Ano, třetina až čtvrtina všech slonů z celé Afriky je „k vidění“ botswanském v Chobe-Hwange. Místní z toho ale nadšení nejsou.

Zatímco některé africké státy dál hlásí setrvalý propad sloních populací směrem k vyhubení, jiné se přidržují pomalé a nejisté stagnace početnosti a v dalších zemích jsou sloni na vzestupu.
Zatímco některé africké státy dál hlásí setrvalý propad sloních populací směrem k vyhubení, jiné se přidržují pomalé a nejisté stagnace početnosti a v dalších zemích jsou sloni na vzestupu.

K pochopení se hodí znát demografický kontext. V roce 1900 žilo na zdejším území (581 730 kilometrů čtverečních, plocha cca 7 Českých republik) 165 000 obyvatel. A k tomu přibližně 0 nebo jen jednotlivé exempláře slonů. Od těch časů se počet zdejších obyvatel znásobil přibližně 17x, na utěšených 2,3 milionů. Jenže mezitím rapidně přibylo i slonů. A na území státu, který je ze 70 % své rozlohy tvořen neúrodnou pouští Kalahari, začalo všem být pořádně těsno.

S pětitunovým zvířetem, které umí být pořádně agresivní a prakticky nezastavitelné, po dobrém nepohnete. Stačí krátká zastávka sloní rodinky na vaší zahradě, jediném zdroji vaší vegetariánské obživy, a je z vás žebrák a bezdomovec. A doživotní nepřítel všech chobotnatců. Tohle téma přitom není vlastní jen Botswaně, ale prakticky celé Africe.

Pokud je budeme jen chránit, dobře se jim nepovede

V roce 1900, kdy se Afrikou (tehdy na území dnešních 32 států) možná prohánělo 10 milionů slonů, tu na celém kontinentu žilo 140 milionů lidí. Dnes slonů drasticky ubylo, ale výrazně přibylo lidí. Už jich tu žije 1,2 miliardy. Skoro by se v tom, že slonů je o 95 % méně (a lidí 8x více) chtěla vidět příčinná souvislost. Lidí tu evidentně bude dál utěšeně přibývat. V roce 2050 jich tu bude žít už 2,5 miliardy, a ve velmi vzdáleném roce 2100 nejspíš 4,3 miliardy. Zbude tu nějaké místo pro slony? Odpověď nepotěší: je to zatím dost nepravděpodobné.

Protože nás, lidi v Africe nežijící ale ochranu slonů aktivně/pasivně podporující, zcela míjí problematika nezbytné regulace jejich početnosti. Nemáme žádný plán B pro nečekaně pozitivní scénář.

Tleskáme, když meziroční čísla populací slonů afrických (aspoň někde) trochu rostou. Ale už ve svém nadšení vynecháváme podstatnou kapitolu o tom, že tam, kde na tom sloni zrovna nejsou nejhůř, dochází nejčastěji ke konfliktům mezi slony a lidmi. Konfliktům, které mohou při setrvalém ignorování a neřešení problému velmi rychle eskalovat k úplnému vyhubení slonů.

Třetina až čtvrtina všech slonů z celé Afriky je „k vidění“ botswanském v Chobe-Hwange.
Třetina až čtvrtina všech slonů z celé Afriky je „k vidění“ botswanském v Chobe-Hwange.

Stabilizovaná sloní populace je odsouzena k růstu

Pytláci se momentálně starají o krajně nevybíravou „regulaci“ početnosti sloní populace o 8 % (to je jeden zastřelený slon každou čtvrthodinu), zatímco maximální populační přírůstek stabilní sloní populace činí 7 %.

Jenže mimo hrubé součty bohužel neplatí, že by úbytek slonů v Čadu nebo Tanzanii kompenzovaly přírůstky z Botswany nebo Nigeru. Slonů je tak pořád někde příliš málo a jinde, zdá se, až příliš mnoho. Takový systém má k rovnováze a harmonii daleko.

Do úvah o slonech, které vnímáme jako majestátní ikonu všech ohrožených druhů, dost často nezapadá informace o tom, kdo vlastně je jejich predátorem, přirozeným nepřítelem. Ano, nejriskantnějším obdobím pro slony je první rok jejich dospívání. Kdy krokodýlům, lvům a hladovým hyenám padne za oběť až třetina mláďat. Jenže pak už se slony, zvlášť v rodinné skupince, nehne nic. A mohou se od svých 11 let vesele množit až do 65. V tomto dlouhém období relativní nezranitelnosti měli v posledních 500 letech jediného nepřítele: člověka.

Nikdo jiný jejich dospělce udolat nedokázal.

Totální ochrana, která zamezí všem snahám o regulaci sloní populace (tam, kde jejich početnost roste a nikoliv klesá), se tak snadno může přehoupnout do opačného extrému. S tím, že každý pokus o snižování jejich početnosti, vyvolává značnou mezinárodní nelibost a akceleruje konflikty na africké scéně. Slonů je přeci všude málo, ne? Ne. Ale to už vidět nechceme.

Řešením nemusí být hned odstřel, ale třeba smysluplným transfer, repatriace.
Řešením nemusí být hned odstřel, ale třeba smysluplným transfer, repatriace.

Budou ochranu přírody zajišťovat ploty?

Slon je „naším“ symbolem druhové ochrany v Africe, nikoliv však „jejich“. A právě z tohoto podivného a ne zrovna osvíceného myšlenkového rozpoložení, kdy „my“ chceme chránit „jejich“ slony „před nimi“ a pro „nás všechny“ se rodí třeba takové nápady jako návrh badatelů z univerzity v Helsinkách.

V krátkosti: vzali překryv sloní, lidské (a také lví) populace na mapě Afriky, zachytili vysoce-rizikové zóny případných konfliktů (tam, kde se pole, stáda skotu nebo lidské zasídlení dostalo příliš blízko ke slonům a lvům) a navrhli tam vystavět „mitigační bariéru“. Plot vysoký a silný tak, aby jej ani slon nevyvrátil. Pro zmírnění potenciálních konfliktů mezi lidmi/slony/lvy v Africe by prý do začátku postačilo 10-12 000 kilometrů takových plotů. To je jako obehnat zdí Českou republiku dokola pětkrát.

Nápadu se pro jednoduchost a srozumitelnost dostalo široké mediální podpory, byť celá tahle myšlenka totálního zakonzervování je ve svých důsledcích děsivá. Neřeší totiž úbytek ani přemnožení slonů, problematiku a příčiny pytláctví, kolaps ekosystému a nosnou kapacitu životního prostředí, realitu života lidí v Africe… jen tohle všechno odsouvá za plot, aby se snad sami Afričané nepokoušeli řešit ochranu vlastní přírody po svém.

Je to asi snazší, než připustit, že stejně tak jako jsou sloní populace někde v těžké krizi, jinde jejich populace prosperují a stávají se problémem, který by si zasloužil řešení. A nemusí to být rovnou řešení odstřelem, ale třeba smysluplným transferem, repatriací.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (7)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Zbyněk Šeděnka

15.6.2021 10:47
S ohledem na původní počet slonů v Africe je dnešní jejich stav žalostně malý. S ohledem na současný počet obyvatel je ale jejich počet příliš velký. Spíše bych se ale zastavil u toho počtu obyvatel. Kde jste pane Dohnale došel k počtu 4,3 miliardy v roce 2100? Ani dnešni obyvatelstvo není schopen africký kontinent uživit a co až jich bude víc než třikrát tolik? Už dnes se do Afriky vozí kvantum humanitární pomoci. Jak to bude v tom roce 2100? Mohl byste to trochu nastínit?
Odpovědět
Radomír  Dohnal

Radomír Dohnal

15.6.2021 11:01 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Uctivě zdravím. O predikcích vývoje lidské populace dál, než sám dohlédnu, nemám zrovna to nejlepší mínění. Ale údaj o roce 2100 a čtyřech (4,1-4,4) miliardách Afričanech rezonuje predikcemi poměrně zřetelně. Namátkou řeknu třeba https://ourworldindata.org/region-population-2100 . Mimochodem, zrovna teď jsem si četl něco o 17 cílech udržitelného rozvoje, a pokud je vezmete za bernou minci, nejeví se být takové hausnumero nereálné. Ne, vážně netuším, co budou Afričané jíst. Vím jen, že každý rok jich je o 2,3 % víc, a jejich populace se velmi pravděpodobně zvýší do roku 2050 o 207 %. Co přijde pak, netuším. Hádám ale, že populace slonů bude tou dobou spíš na úrovni jednotlivých exponátů v oplocených zahradách.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

15.6.2021 11:36 Reaguje na Radomír Dohnal
On je problém v tom, že sociální inženýři, kteří tyto teorie plodí, sedí někde v kanclu a realitu neberou v úvahu. Současné obyvatelstvo svůj kontinent vybydluje a plocha neúrodných pouští se v Africe rok od roku zvětšuje. Už v současné době je část africké populace plně závislá na humanitární pomoci, přičemž jejich počet každoročně narůstá. Vážně si někdo myslí, že v roce 2050 Afrika uživí skoro tři miliardy lidí? Většina jejího obyvatelstva žije na úrovni našeho středověku a vize výrazného zlepšení neexistuje. Takže pokud místní populace poroste uváděným tempem, jsou možné jen tři scénáře nebo jejich kombinace
1) Masivní migrace do Evropy ( odhadem aspoň miliarda lidí)
2) Masivní vymírání místních obyvatel (Pokud nastane první varianta, i ta druhá je reálná, protože Evropa na humanitární pomoc Africe nebude mít prostředky)
3) Celoplošná občanská válka v Africe o zdroje.
Takže pokud bychom se chtěli vyhnout všem těm třem variantám, jediná humanitární pomoc, kterou bychom měli Africe poskytovat, by měl být dovoz prezervativů a osvěta o plánovaném rodičovství.
Odpovědět
va

vaber

15.6.2021 17:14 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
v dokumentu Hanzelky a Zikmunda z cesty Africe, z roku 1949 se na závěr říká ,že v Africe žije 180milionů lidí a má před sebou dobrou budoucnost,
výhled do budoucnosti se občas nepovede
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

15.6.2021 15:01
Bez vymezení "prostoru pro divočinu" mimo "prostor pro lidi" sloni těžko přežijí. Spasí je pouze velké "národní parky". Mimo parky je lepší uplatňovat regulaci (odstřel). To umožní populaci "trvale udržitelné" přežití v tom smyslu, že je místní dovedou ve svých zemích tolerovat v nějakých vymezených oblastech. Pokud se nekontrolovatelně přemnoží a budou škodami provokovat nenávist místních můžou po být pár desetiletích ochranné programy v těchto zemích politicky naprosto neúnosné. Mimochodem stejný problém máme my s našimi vlky, vydrami, bobry, zubry... On takový plot nebo zeď okolo NP nemusí být úplně špatný nápad.
Odpovědět
kk

karel krasensky

15.6.2021 18:21
Slonu je jednoznačně málo.Vemte si například velké země jako Španělsko,Francie a nevyskytují se tam vubec
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

16.6.2021 11:16
Sociologické propočty ekologistických aktivistů mi nějak nesedí. Byl jsem se podívat v Keni. Před 100 lety cca 3 milióny obyvatel. Dnes po 100 letech miliónů 50. Tak je to i v ostatních zemích. Můj průvodce Pippo, ( umí česky), má zatím dětí 8. Navíc místní se budou chtít mít lépe! Takže tlak na zdroje se zase vygraduje! Jinak jsem byl ve Watamu, takže v Arabuko sokoke ploty jsou. Je to v úrodném přímořském prostředí, kde je kolem lidí jak smetí. Takže jediná rada. Šetřit, a jet se tam podívat. Návštěvou parků člověk podpoří místní ekonomiku a tím i ochranu přírody dokud je. Hlavně nikde netrousit moudra o tom, že velcí býložravci produkují obrovské množství skleníkového metanu a jiné ekologistické rady. I jiné býložravce tam nestřílí jak u nás na Šumavě, a raději staví oplocenky. Třeba v tom Arabuko sokoke.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist