https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/kdy-je-navrat-k-prirodnimu-korytu-reky-problem-kdyz-na-brehu-stoji-sloup-velmi-vysokeho-vedeni
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Kdy je návrat k přírodnímu korytu řeky problém? Když na břehu stojí sloup vedení velmi vysokého napětí

12.4.2022 07:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Přírodovědci jásají, energetici trnou. Přirozeně obnovený meandr řeky Bečvy se přibližuje ke sloupu velmi vysokého napětí.
Přírodovědci jásají, energetici trnou. Přirozeně obnovený meandr řeky Bečvy se přibližuje ke sloupu velmi vysokého napětí.
Zdroj | Archiv Martina Suchardy
Ve víře, že dělají to nejlepší, spoutali naši předkové řeku Bečvu do umělého koryta. V roce 1997 se ale Bečvou prohnala veliká voda a došlo k tomu, čemu se v ochranářském žargonu říká renaturace vodního toku. U města Osek řeka svou silou rozebrala břehové opevnění koryta a od té doby tu pomalinku pracuje na tom, aby koryto mělo zase přírodní charakter. Vzniká tu krásný meandrový zákrut, který těší přírodovědce, přidal ale starosti energetikům. Na břehu totiž stojí stožár velmi vysokého napětí.
 
Jak situaci popisuje Martin Sucharda z Katedry plánování krajiny a sídel na České zemědělské univerzitě, sloup je od břehu řeky tři metry. „Odhadovaná škoda při pádu sloupu by byla přibližně 40 milionů korun,“ řekl na únorovém online semináři Obnova Bečvy.

Vlevo štěrkové nánosy, vpravo břehová nátrž, zcela vpravo sloup vedení.
Vlevo štěrkové nánosy, vpravo břehová nátrž, zcela vpravo sloup vedení.
Zdroj | Archiv Martina Suchardy

Martin Sucharda se svým kolegou Petrem Sklenářem z Českého vysokého učení technického připravil projekt, díky kterému bude možné sloup vedení ochránit, a to bez zbytečného betonování. „Povedlo se totiž provozovatele přenosové soustavy společnost ČEPS přesvědčit k přírodě blízkému řešení,“ vysvětluje Sucharda, podle kterého je přístup ČEPSu potřeba ocenit.

ČEPS je do budoucna rozhodnut sloup přesunout jinam, ale do té doby musí sloup stát na svém místě. Ještě alespoň pět let, než se podaří naplánovat nové umístění sloupu. A po tu dobu je potřeba řece zabránit v tom, aby dál směrem ke sloupu meandrovala.

Ukázka výhonu z jiného místa na řece Bečvě.
Ukázka výhonu z jiného místa na řece Bečvě.
Zdroj | Archiv Martina Suchardy

Sucharda se svým kolegou Sklenářem navrhli do toku umístit tzv. usměrňovací objekty - výhony a rozražeče. Jde o svým tvarem nepravidelnou hromadu lomového kamene se vzájemně provázanými dřevěnými piloty, která odkloní proud řeky a u ohroženého břehu vytvoří proudový stín, jakési „závětří“. To ochrání břeh bezprostředně u sloupu vysokého napětí před erozí, zároveň to přispěje ke vzniku náplav, které zlepší místní stanoviště.

Výhon je zajímavý tím, že je polopropustný a sám o sobě vlastně vytváří nové stanoviště pro řadu organizmů. Významný biotop v podobě štěrkového náplavu vznikne i v tišině.

Práce začaly.
Práce začaly.
Zdroj | Archiv Martina Suchardy

Břeh řeky, který je sloupu nejblíže, pak bude zpevněn kombinací dřeva a kameniva, aby se zastavila samovolná eroze. Břehová nátrž je zde docela vysoká, mezi dnem řeky a horní hranou břehu je skoro devět metrů. Břehová stěna má tendenci se bortit, například vlivem změny výšky hladiny vody. Délka tohoto opevnění je ale minimalizována, aby nedocházelo zbytečnému narušování biotopu pro hnízdění ptáků, jako jsou břehule, které potřebují břehovou nátrž odhalenou.

Sucharda se Sklenářem se při návrhu inspirovali přirozenou funkcí říčného dřeva a projekty v USA, kde se pomocí podobných biotechnických objektů chrání silnice. Zkušenosti jsou ale i z jiných míst Bečvy, například z části řeky u Slavíče, kde se přírodě blízké výhony použily do proudu řeky, aby se uchránila cesta s hrází a nedaleké domy.

Ukázka realizovaných objektů (březen 2022)
Ukázka realizovaných objektů (březen 2022)
Zdroj | Zhotovitel stavby

Co je podle Suchardy zajímavé, pro sloup na Bečvě jsou ohrožením i vlastně malé zvýšení hladiny, jednoletá či dvouletá voda. „To je voda, která má už dost síly, přimyká se ke břehu a eroduje jej a zároveň je její výskyt častý,“ říká Sucharda. U víceletých vod ohrožení zůstává, ale proti očekávání extrémně nenarůstá.

Meandr řeky Bečvy.
Meandr řeky Bečvy.
Zdroj | Archiv Martina Suchardy

„Sloup vedení je potřeba ochránit na dobu pěti let. Objekty jsou navržené tak, aby svou funkci plnily alespoň deset let, aby zde byla i jistá časová rezerva. Pak postupně přirozeně splynou s okolím,“ popisuje Sucharda.

Akce podle něho ukazuje, že technické objekty lze budovat nejen tak, aby neškodily přírodě, ale dokonce pomohly zvýšení biotopové nabídky. „Při osvíceném přístupu investora je tak možné, aby docházelo k rozvoji přírodního prostředí v kontaktu s technickou infrastrukturou,“ konstatuje Martin Sucharda.


reklama

 
foto - Mach Ondřej Martin
Martin Mach Ondřej
Autor je šéfredaktorem serveru Ekolist.cz

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (6)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

BM

Břetislav Machaček

12.4.2022 10:00
Jsou místa, kde meandrování řeky nic nebrání a naopak místa, kde je hloupé
a finančně neúnosné ji to dovolit. Ona by třeba měla zálusk na břeh se
silnicí, tratí, vesnicí a Vltava třeba na nábřeží v Praze s Národním divadlem. Takže opravdu všeho s mírou a rozvahou. Myslím si, že sloup
ochrání nastálo větší zához z lomového kamene, který v nížinném toku
vodním živočichům vytvoří úkryty a časem po zanesení nánosy splyne s
okolní krajinou. Těch 40 milionů se dá vynaložit účelněji, než na
přemístění sloupu. Kolikpak by tak za to bylo rybí násady, nebo uměle
odchovaných raků? Nebyly by to účelněji vynaložené prostředky?
Odpovědět
ss

smějící se bestie

12.4.2022 17:00 Reaguje na Břetislav Machaček
Jo, ale povídejte to těm všelijakým " chytrákům " nejen ze státní správy.
Zvlášť když jim do toho ještě kecaj zelený !
Odpovědět
RP

Radim Polášek

18.4.2022 18:34 Reaguje na Břetislav Machaček
Tak zához z lomového kamene ochrání sloup jen při menší až střední velké vodě. Při velké vodě ho neochrání téměř nic kromě velmi pevného do hloubky sahajícího betonokamenného ochranného nábřeží. Které musí krýt s rezervou celou zatáčku řeky, aby se řeka nedostala za ochranu a nepodemlela to z obou stran. Základy sloupu jsou určitě koncipovány na úroveň toho břehu, ne na úroveň Bečvy v korytě, nesahají tedy až na dno štěrkové vrstvy a neopírají se o kamnné podloží. Takže pokud velká voda odnese štěrk od základu sloupu, podemele ho a sloup poklesne a vyvrátí se. Aby sloup v takovém prostředí vydržel, musel by se zakotvit buď do toho kamenného podloží nebo aspoň do štěrkové vrstvy hodně metrů pod úroveň dna řeky a musel by trvale mít před sebou ochranu proti rozbití základu sloupu velkou vodou vlečenými kameny a kmeny stromů - něco podobného, co se tam nyní plánuje postavit.
Natrvalo je rozhodně levnější ten sloup přemístit mimo záplavové meandrující území Bečvy.
Odpovědět
kk

karel krasensky

12.4.2022 14:49
Ano článek má pravdu,že se v minulosti udělala na vodních tocích spousta chyb.Dnes to musíme co nejdříve napravit.Je bezpodmínečně nutné zlikvidovat regulace,zatrubnění,jezy,splavy,meliorace a především odstřelit všechny přehrady v české republice a vratit řekám puvodní ráz a stav.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

12.4.2022 17:02 Reaguje na karel krasensky
Nenavádět, nebo se toho ještě chytnou.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

20.4.2022 21:09
Také jsem musela použít hrázku (jak tady říkají - výhon), abych usměrnila jarní vody tekoucí naší roklí, aby mi do rokle nespadl dům. Což se před 12 lety stalo a nyní tekou vody jarní jinou cestou. Mezitím ale došlo k takovému snížení průtoku, že už dalších výhonů netřeba.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist