Kdy je návrat k přírodnímu korytu řeky problém? Když na břehu stojí sloup vedení velmi vysokého napětí

Přírodovědci jásají, energetici trnou. Přirozeně obnovený meandr řeky Bečvy se přibližuje ke sloupu velmi vysokého napětí.

Zdroj | Archiv Martina Suchardy

Vlevo štěrkové nánosy, vpravo břehová nátrž, zcela vpravo sloup vedení.

Zdroj | Archiv Martina Suchardy

Martin Sucharda se svým kolegou Petrem Sklenářem z Českého vysokého učení technického připravil projekt, díky kterému bude možné sloup vedení ochránit, a to bez zbytečného betonování. „Povedlo se totiž provozovatele přenosové soustavy společnost ČEPS přesvědčit k přírodě blízkému řešení,“ vysvětluje Sucharda, podle kterého je přístup ČEPSu potřeba ocenit.

ČEPS je do budoucna rozhodnut sloup přesunout jinam, ale do té doby musí sloup stát na svém místě. Ještě alespoň pět let, než se podaří naplánovat nové umístění sloupu. A po tu dobu je potřeba řece zabránit v tom, aby dál směrem ke sloupu meandrovala.

Ukázka výhonu z jiného místa na řece Bečvě.

Zdroj | Archiv Martina Suchardy

Sucharda se svým kolegou Sklenářem navrhli do toku umístit tzv. usměrňovací objekty - výhony a rozražeče. Jde o svým tvarem nepravidelnou hromadu lomového kamene se vzájemně provázanými dřevěnými piloty, která odkloní proud řeky a u ohroženého břehu vytvoří proudový stín, jakési „závětří“. To ochrání břeh bezprostředně u sloupu vysokého napětí před erozí, zároveň to přispěje ke vzniku náplav, které zlepší místní stanoviště.

Výhon je zajímavý tím, že je polopropustný a sám o sobě vlastně vytváří nové stanoviště pro řadu organizmů. Významný biotop v podobě štěrkového náplavu vznikne i v tišině.

Práce začaly.

Zdroj | Archiv Martina Suchardy

Břeh řeky, který je sloupu nejblíže, pak bude zpevněn kombinací dřeva a kameniva, aby se zastavila samovolná eroze. Břehová nátrž je zde docela vysoká, mezi dnem řeky a horní hranou břehu je skoro devět metrů. Břehová stěna má tendenci se bortit, například vlivem změny výšky hladiny vody. Délka tohoto opevnění je ale minimalizována, aby nedocházelo zbytečnému narušování biotopu pro hnízdění ptáků, jako jsou břehule, které potřebují břehovou nátrž odhalenou.

Sucharda se Sklenářem se při návrhu inspirovali přirozenou funkcí říčného dřeva a projekty v USA, kde se pomocí podobných biotechnických objektů chrání silnice. Zkušenosti jsou ale i z jiných míst Bečvy, například z části řeky u Slavíče, kde se přírodě blízké výhony použily do proudu řeky, aby se uchránila cesta s hrází a nedaleké domy.

Ukázka realizovaných objektů (březen 2022)

Zdroj | Zhotovitel stavby

Co je podle Suchardy zajímavé, pro sloup na Bečvě jsou ohrožením i vlastně malé zvýšení hladiny, jednoletá či dvouletá voda. „To je voda, která má už dost síly, přimyká se ke břehu a eroduje jej a zároveň je její výskyt častý,“ říká Sucharda. U víceletých vod ohrožení zůstává, ale proti očekávání extrémně nenarůstá.

Meandr řeky Bečvy.

Zdroj | Archiv Martina Suchardy

„Sloup vedení je potřeba ochránit na dobu pěti let. Objekty jsou navržené tak, aby svou funkci plnily alespoň deset let, aby zde byla i jistá časová rezerva. Pak postupně přirozeně splynou s okolím,“ popisuje Sucharda.

Akce podle něho ukazuje, že technické objekty lze budovat nejen tak, aby neškodily přírodě, ale dokonce pomohly zvýšení biotopové nabídky. „Při osvíceném přístupu investora je tak možné, aby docházelo k rozvoji přírodního prostředí v kontaktu s technickou infrastrukturou,“ konstatuje Martin Sucharda.