https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/klimaticke-faktory-limituji-rust-smrku
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Klimatické faktory limitují růst smrku

9.9.2022 06:19 | PRAHA (Ekolist.cz)
Smrkový porost v Krušných horách.
Smrkový porost v Krušných horách.
Foto | Jan Řezáč / VÚLHM
Přestože v posledních letech v našich lesích ubývá smrku ztepilého, má stále vysoký podíl – 43 %, přitom jeho přirozené zastoupení se uvádí okolo 11 %. Smrk se v České republice původně přirozeně vyskytoval převážně v horských polohách, v nižších polohách byl zastoupen pouze v menší míře na podmáčených, lužních a rašelinných stanovištích a v inverzních polohách. V současnosti se však velká část smrkových porostů nachází mimo své ekologické optimum, v nadmořské výšce 400–700 m.
 
Pěstování na nevhodných stanovištích, klesající biologická rozmanitost a použití nevhodných proveniencí způsobily, že smrkové porosty jsou náchylnější k napadení houbovými chorobami a hmyzími škůdci i kalamitám, způsobeným větrem, sněhem či suchem. Vzhledem ke zvyšujícím se problémům s odumíráním smrkových porostů zpracovali vědci z VÚLHM, v. v. i., studii Klimatické faktory limitující růst smrku na území České republiky v období 1968–2013, kterou publikovali ve Zprávách lesnického výzkumu 1/2022.

Studie si klade za cíl odpovědět na otázku, které klimatické faktory limitovaly růst smrku na území ČR v období 1968–2013 a jak se měnila růstová odezva smrku na tyto faktory v závislosti na stanovištních podmínkách. Vzhledem k předpokládanému negativnímu působení sucha vědci věnovali pozornost zejména citlivosti přírůstů na nedostatek srážek.

Pro analýzy a vyhodnocení vědci využili letokruhové chronologie smrku získané dendrochronologickým pracovištěm VÚLHM v letech 2013–2019 z 61 lokalit v ČR. Celkem bylo odebráno 3062 vývrtů z 1531 stromů. Klimatická data byla přebrána z databáze ČHMÚ.

Vědci zjistili, že v polohách do 650 m n. m. mají významný negativní vliv na velikost přírůstu smrku vysoké teploty v září roku předcházejícímu tvorbě daného letokruhu a dále v letním období roku, kdy se daný letokruh vytvořil. Vztah přírůstu k zářijovým teplotám vykazuje těsnější závislost na nadmořské výšce. Ve vyšších nadmořských výškách je vliv obou těchto teplot nevýznamný.

V polohách do 650 m n. m. se kumuloval negativní vliv vysokých teplot a srážkového deficitu na přírůst smrku, a to bez ohledu na stanoviště napříč celou ČR. Výjimkou byly chladné a vlhké údolní polohy s přirozeně se vyskytujícím chlumním ekotypem smrku.

Smrkový porost na Dobříšsku.
Smrkový porost na Dobříšsku.
Foto | Jan Řezáč / VÚLHM

Negativní vliv nedostatku srážek se projevil rovněž ve vyšších středních polohách a na některých horských lokalitách (např. Volary na Šumavě, Klepačka v Beskydech). V západních a středních Čechách byl přírůst navíc významně negativně ovlivněn srážkovým deficitem v zimních měsících, naproti tomu ve východních Čechách a na Moravě je významným faktorem nedostatek srážek na přelomu léta a podzimu předchozího roku. Příznivé podmínky pro růst smrku byly v analyzovaném období v Krušných horách, kde přírůst zatím nevykazoval sensitivitu k nedostatku srážek a vysokým teplotám v letních měsících.

Pozitivní vliv na růst smrku mají vyšší teploty v říjnu předchozího roku a březnové teploty v daném roce. Kladný vliv březnových teplot s nadmořskou výškou stoupá a signifikantní vztah je typický pro výše položená místa nad 600 m n. m.

Zatímco letní teploty a srážky přímo ovlivňují fotosyntetickou aktivitu stromů, a tím i přírůst v daném vegetačním období, vliv teplot a srážek v září předchozího roku na přírůst v roce následujícím je nepřímý. Vysoké teploty a nízké srážky v tomto období omezují fotosyntézu, a tím limitují tvorbu a ukládání rezervních látek, což negativně ovlivňuje růstový výkon stromu v následujícím roce. Podobný efekt má pravděpodobně i studený říjen.

V posledních letech stoupá význam zimních srážek, respektive výšky sněhové pokrývky a zimních teplot. V důsledku klimatické změny dochází k poklesu výšky sněhové pokrývky, v nižších a středních polohách nejsou v posledních letech výjimkou zimy zcela beze sněhu. Při teplotách pod bodem mrazu pak v důsledku chybějící nebo nedostatečné izolace sněhovou pokrývkou častěji zamrzá půda, respektive zvyšuje se četnost cyklů zamrznutí a roztátí půdy. To poškozuje jemné kořeny stromů a zvyšuje mortalitu půdních mikroorganismů, čímž se mění cykly uhlíku a živin. Poškozené kořeny a nižší dostupnost živin může vést ke snížení růstu stromů během následujícího vegetačního období.

Pozitivní vliv březnových teplot ve vyšších polohách (nad 600 m n. m.) lze interpretovat tak, že při vyšších teplotách dochází k rychlejšímu odtávání sněhu a následně k prohřívání půdy, což stimuluje aktivitu kořenového systému, a tedy i příjem vody a živin v jarním období.

Článek Moniky Vejpustkové Klimatické faktory limitující růst smrku na území České republiky v období 1968–2013 je volně ke stažení.


reklama

 
foto - Řezáč Jan
Jan Řezáč
Autor je pracovníkem Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (2)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MU

Michal Ukropec

12.9.2022 07:36
Odborná studie která ekologistům moc nevyhovuje, tak je klid.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

15.9.2022 17:51
Takový základ je průměrný roční srážky 700-800 mm. Sucha se v minulosti střídaly s mokry. Proto se smrk držel vysoko. Ale v minulých 200 letech pršelo dost již od výšky cca 450 mnm. Však to pamatujeme, že jsme byli rádi když padlo léto na naděli a za sluncem byla Jugoslávie a Bulharsko.
Máte někdo křišťálovou kouli, co bude v příštích 100 letech?
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist