https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/lesy-poskozuje-vitr-sucho-i-snih-2
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Lesy poškozuje vítr, sucho i sníh

9.8.2022 06:51 | PRAHA (Ekolist.cz)
Větrný polom na Vysočině.
Větrný polom na Vysočině.
Zdroj | VÚLHM
Klimatické extrémy a jimi způsobené povodně, sucho, vítr (tornáda), sníh, námraza jsou vedle hmyzu také příčinami poměrně rozsáhlého poškozování našich lesů. Přesto oproti roku 2020 došlo v roce 2021 k poklesu poškození lesů abiotickými vlivy asi o 30 %, podobně jako u poškození hmyzem a houbami. Podle evidence zaslané vlastníky a správci lesa Lesní ochranné službě dosáhl v roce 2021 celkový objem nahodilých těžeb 13,8 mil. m3, z toho tvořily abiotické vlivy 30 % (4,1 mil. m3), biotické vlivy 70 % (9,7 mil. m3).
 
Zdrojem předkládaných informací je Zpráva o výskytu škodlivých faktorů v lesích Česka za rok 2021, kterou zpracovává každoročně Lesní ochranná služba (LOS), VÚLHM, v. v. i. Hlavním podkladem jsou hlášení lesního provozu, podchycující v roce 2021 67 % celkové rozlohy lesa. Všechny prezentované údaje o objemu dřeva nebo ploše porostů zasažené působením hodnocených abiotických faktorů představují součty z hlášení zaslaných vlastníky lesa na adresu Lesní ochranné služby. Údaje pokrývají dvě třetiny (66,6 %) plochy lesa v České republice. Nejedná se tedy o přepočet na celé území ČR.

Rok 2021 se řadí mezi sedm nejteplejších let v historii (všechny spadají do období 2015–2021). Ve světě byla zaznamenána celá řada extrémů, jako vlny veder v Britské Kolumbii, neobvykle chladné počasí v Mexiku, silné deště a povodně v Evropě. V Belgii a v Německu došlo vlivem extrémních srážek a sesuvů půdy k obrovským škodám a více než 200 obětem na životech.

V České republice byl rok 2021 z hlediska průběhu počasí charakteristický relativně dlouho trvající sněhovou pokrývkou i ve středních polohách, dostatkem srážek a nízkými teplotami v jarním období. Teplotně i srážkově byl rok 2021 v ČR normální. Z hlediska vývoje lesních porostů a zejména z hlediska vlivu počasí na tlumení kůrovcové kalamity ho můžeme považovat za příznivý.

Velmi dramatické bylo naopak období silných bouřek na přelomu června a července, kdy se vyskytlo i tornádo, které prakticky zlikvidovalo části několika obcí na Hodonínsku, a které bohužel přineslo i ztráty na lidských životech. Právě kvůli sérii bouřek doprovázených silným větrem, krupobitím i lokálními záplavami byl rok 2021 nejnákladnější z hlediska živelních pojistných událostí od vzniku samostatné ČR – celkové pojistné škody byly vyčísleny na 5,77 mld. Kč.

Podle evidence zaslané vlastníky a správci lesa Lesní ochranné službě dosáhl v roce 2021 celkový objem nahodilých těžeb 13,8 mil. m3, z toho abiotické vlivy 30 % (4,1 mil. m3), biotické vlivy 70 % (9,7 mil. m3). V roce 2020 bylo z plochy zahrnující 68 % lesa hlášeno celkem 19,8 mil. m3 nahodilé těžby. Mezi roky 2020–2021 tak došlo k poklesu o ca 30 %.

Roky 2020 a 2021 byly pro stav lesa příznivější především z hlediska teplot a srážek. To zmírnilo stres suchem, avšak porosty oslabené dlouhým suchým obdobím 2015–2019 stále chřadnou a projevuje se to i v objemu a podílu dřeva, které je vlastníky lesa evidováno jako škody suchem.

Celkový objem nahodilých těžeb nahlášených vlastníky lesa v důsledku poškození všemi abiotickými vlivy činil v roce 2021 4,1 mil. m3 (2020: 4,4 mil. m3; 2019: 4,42 mil. m3; 2018: 6,4 mil. m3).

Nejvyššího podílu mezi abiotickými činiteli dosáhlo poškození větrem – 2021: 2,31 mil. m3 (57 % z celkových abiotických škod), 2020: 2,69 mil. m3; 2019: 2,57 mil. m3; 2018: 4,62 mil. m3.

Suchem bylo v roce 2021 poškozeno 1,56 mil. m3 (38 %) dřeva (2020: 1,54 mil. m3; 2019: 1,29 mil. m3; 2018: 1,62 mil. m3). Suchem netrpí pouze smrk, ale také borovice, dub nebo další druhy lesních dřevin.

Chřadnoucí a odumírající dubový porost, primárně poškozený dlouhodobým suchem.
Chřadnoucí a odumírající dubový porost, primárně poškozený dlouhodobým suchem.
Zdroj | VÚLHM

Sněhem bylo v roce 2021 poškozeno 130 tis. m3 dřeva (2020: 119 tis. m3; 2019: 507 tis. m3; 2018: 49 tis. m3).

Při hodnocení nahodilých abiotických těžeb podle krajů bylo za rok 2021 nejvíce poškozeného dřeva hlášeno z kraje Vysočina (723 tis. m3), druhý byl kraj Středočeský (641 tis. m3) a třetí kraj Jihočeský (524 tis. m3).

Kraj Vysočina a Jihočeský kraj figurovaly mezi nejvíce postiženými regiony i v roce 2020 (Vysočina 2020: 586 tis. m3; 2019: 447 tis. m3; Jihočeský kraj 2020: 672 tis. m3; 2019: 497 tis. m3).

Nepříznivá situace byla také v kraji Jihomoravském (2021: 518 tis. m3; 2020: 691 tis. m3; 2019: 568 tis. m3).

Objem abiotických nahodilých těžeb v těchto čtyřech krajích (Vysočina, Středočeský, Jihočeský a Jihomoravský) tvořil podle došlých hlášení 59 % (2,41 mil. m3) všech nahlášených abiotických škod za rok 2021 (4,1 mil. m3).

V ostatních krajích byly objemy abiotických nahodilých těžeb výrazně nižší – v krajích Olomouckém, Plzeňském, Pardubickém a Moravskoslezském se pohybovaly mezi 217–258 tis. m3, v krajích Karlovarském, Zlínském, Královéhradeckém a Libereckém pak 116–184 tis. m3. V Ústeckém kraji to bylo pouze 87 tis. m3.

Nepříznivá situace je již několik let především v kraji Jihomoravském, Jihočeském a Vysočina. Moravskoslezský kraj byl na předních místech v evidenci vystřídán krajem Středočeským. Důvodem je především fakt, že na severní Moravě již byla podstatná část porostů vykácena.

Rozpadlá smrková mlazina, poškozená ohryzem spárkatou zvěří, druhotnou infekcí pevníkem krvavějícím a finálním rozlámáním mokrým sněhem.
Rozpadlá smrková mlazina, poškozená ohryzem spárkatou zvěří, druhotnou infekcí pevníkem krvavějícím a finálním rozlámáním mokrým sněhem.
Zdroj | VÚLHM

Škody větrem za rok 2021 byly nejvyšší v Jihočeském kraji (474 tis. m3, 2020: 626 tis. m3; 2019: 371 tis. m3). Dále v kraji Vysočina (217 tis. m3, 2020: 257 tis. m3; 2019: 172 tis. m3). Více než 200 tis. m3 dřeva poškozeného větrem bylo za rok 2021 nahlášeno také z kraje Středočeského (236 tis. m3) a Plzeňského (210 tis. m3).

Škody suchem za rok 2021 byly nejvyšší v kraji Vysočina (ca 390 tis. m3), Středočeském kraji (369 tis. m3) a Jihomoravském kraji (352 tis. m3). Jihomoravský kraj je silně zasažen už více let po sobě (2020: 508 tis. m3; 2019: 460 tis. m3).

Objem dřeva poškozeného suchem v těchto třech krajích představuje 71 % celkového objemu suchem poškozeného dřeva za rok 2021. Svědčí to o tom, že kalamitní vliv sucha se ze severní Moravy přesunul na jižní Moravu a odtud se situace zhoršuje směrem na západ, přes Vysočinu do středních Čech.

Odhad vývoje pro rok 2022 je obtížný, spíše lze očekávat stále vysoké objemy nahodilých těžeb, a tím méně prostoru pro cílenou výchovu lesních porostů. Novou výzvou se stává péče o velké plochy obnovovaných porostů, které byly vytěženy především v posledních pěti letech.

Více informací o zdravotním stavu lesů najdete v publikaci Zpravodaj ochrany lesa, Supplementum 2022.


reklama

 
foto - Řezáč Jan
Jan Řezáč
Autor je pracovníkem Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (37)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

9.8.2022 08:11
NO, po " sametu ", začali poškozovat lesy především novodobí svazáci a zpovykovaný zelený !
Odpovědět
ZK

Zan K.

9.8.2022 11:02 Reaguje na smějící se bestie
Vždyť oni postkomunisté i postsvazáci jsou opět u vesla. Ono je třeba se dívat na činy a ne na názvy či pojmy.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

9.8.2022 11:09 Reaguje na Zan K.
Jo, to vidíme - hlavně bohatnout nejraději za 2odpoledně.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.8.2022 08:30
Všechny "živly" hravě trumfnul člověk, co by patný hospodář. Rezignoval na
rychlou prevenci a pak pouze "hasí" místo ohníčků požáry. Jinak se to nedá
nazvat a výmluvou je příroda, která takto "škodí" miliony let.
Odpovědět
va

vaber

9.8.2022 08:46 Reaguje na Břetislav Machaček
je to jako kdysi, největším nepřítelem je ,jaro ,léto podzim ,zima, sníh ,vítr ,slunce ,déšť ,sucho,
jen člověk ,který ty křehoučké lesy, ve kterých chybí přirozený výběr ,vypěstoval ,
je bez viny
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

9.8.2022 10:07 Reaguje na vaber
Chybí vám Putin a ruský imperialismus.
Odpovědět
ZK

Zan K.

9.8.2022 11:04 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ruský, čínský či americký či unijní, nakonec je to vše jedno v onom světovém čertovském mariáši.
Odpovědět
Pe

Petr

9.8.2022 09:10
Na všech obrázcích je jasně vidět, že poškozovány jsou nevhodně pěstované lesy - monokultury. Takže příčinou je v podstatě člověk a jeho úsilí změnit přírodu k obrazu a penízu svému. Donedávna to fungovalo, a tak člověk bezstarostně v antropogenizaci a monetizaci přírody a krajiny pokračoval dál, až "konečně" překročil hranici, do které příroda byla schopná vyrovnávat a udržovat klimatické podmínky v určitém přijatelném rozpětí.
A tím to skončilo. Přírodu a krajinu jsme tak poškodili, že klima nikdo nehlídá a neudržuje a roztáčí se spirála zhoršování počasí a stavu přírody. Je to naše vina, užijme si to.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.8.2022 09:27 Reaguje na Petr
Než bojovat proti globálnímu oteplování, když to má většina lidí na světě na háku, tak je moudřejší se na to připravit. Sázejme proto
i nepůvodní dřeviny, které to přežijí a hlavně nesmíme zanedbávat
prevenci. Kalamity podchytit v začátcích a nečekat, až už zachvátí
celý les. No a vykácet okraj lesa a doufat, že ho pak nepoláme
kdejaký silnější vítr, je nejenom naivní, ale přímo zločin. Takto
"otevřel" les jeden soukromník LČR a těm zbyly z lesa tak leda
třísky do kamen. I monokultura má v hospodářském lese své místo
už jen proto, že se dá snadněji vychovávat i těžit. Býval to
kdysi systém lesních celků, kde se střídaly monokultury podle
druhu i věku a tím nikdy nedošlo na totální zkázu lesa. Přitom
mohl být vytěžen strojně a pasečně bez pracné výběrové těžby
s kličkováním s koněm při přibližování kmenů z lesa. To už asi
nikoho brzo bavit nebude a pak jsem zvědav, jak se bude těžit
výběrově z lesa druhově i věkově různého. Počítám, že asi nijak
a nebo les komplet "semele" štěpkovač pro energetiku.
Odpovědět
Pe

Petr

9.8.2022 09:44 Reaguje na Břetislav Machaček
Jeden by řekl, že se člověk poučí, když vidí názorné "výsledky" své činnosti. Ale on ne, on to bude zkoušet pořád znovu a znovu. Monokultury a pasečné "hospodaření" nefungují a přírodu fatálně likvidují, tak to budeme zkoušet dál, jednou to už určitě vyjde?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

9.8.2022 10:09 Reaguje na Petr
Lesy a ostatní plochy mimo chráněná území jsou produkční. Co byste bez toho s prominutím ž..l a s..l a kde bydlel?
Odpovědět
Pe

Petr

9.8.2022 10:14 Reaguje na Slavomil Vinkler
No a co vy budete (zde si doplňte vaše slova), až se ty produkční lesy rozpadnou úplně a nebudou? Dnešním tempem to nebude dlouho trvat.
Odpovědět
Pe

Petr

9.8.2022 10:17 Reaguje na Petr
Nebo prostě jen věříte, že budou produkovat stále a stále budete mít co kácet a prodávat a všechno bude fungovat dál jako dřív?
Odpovědět
Pe

Petr

9.8.2022 10:27 Reaguje na Petr
Mně stejně přijde neuvěřitelné, že lesy umírají před očima, a i kdyby zůstalo pár posledních živých stromů, zastánci produkce je stejně budou chtít vykácet s vysvětlením, že je to přece produkční les.
Odpovědět
Anyr

Anyr

9.8.2022 10:54 Reaguje na Petr
A proto se musí kompletně překopat celý "lesnický" zákon, a zcela všem direktivně nařídit hospodařit v podmínkách, které splňují (alespoň) FSC a ne pouze PEFC. To pro začátek.
Jenže to by tu nesměli vládnout dinosauři, co s hadrem přes oči dál pokračují v tom, co je naučil socialismus. :)

Lidi by si měli uvědomit, že les není záhon dřeva, ale je to ekosystém, který ovlivňuje to, jestli ti různí Vinklerové, Padevěti, Macháčkové, a jiní tvorové, budou mít alespoň základní podmínky k životu.
Nicméně, jsem smířený s tím, že "produkty socialismu jsou neměnné." :)
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.8.2022 16:20 Reaguje na Anyr
Tak jsem podle vás zjistil, že
mne dáváte do stejného pytle
jako Švarcenberky a jiné vlastníky lesů, kteří sázeli
monokultury minimálně 400 let
a prosím s úspěchem takovým,
že na lesích zbohatli. Taky
jsem se dozvěděl, že to byl
už tehdy socializmus, protože
sázeli ty monokultury i tam,
kde podle vás má být prales.
Ano les není záhon, ale bez
péče nebude k užitku, ale pouze
pro potěchu mysli ekologistů.
Jinak vy jste si vzal ponaučení
ze socialismu v tom, že se musí
"direktivně nařídit hospodařit
podle FSC a PEFC". Jako bych zase slyšel generálního tajemníka KSČ brojícího ke kopírování pokrokových metod
sovětských komsomolců. Víte
vůbec, co chcete vlastníkům
nařídit?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.8.2022 16:40 Reaguje na Petr
Produkční les někdo vysázel proto,
aby ho zužitkoval a nenechal shnít
a nebo shořet. Je to jako s loukou,
která aby byla loukou, tak se musí
kosit a spásat. Pokud to neuděláte,
tak zaroste plevelem a náletem .
Pokud se produkční les nevyplácí, tak může být jako ta zarostlá louka
jen s tím rozdílem, že to bude pokus
o prales. NP České Švýcarsko je tak
výsledek, kdy se někdo snažil
nicneděláním dospět k pralesu a nyní
dospěl k požářišti s očekáváním
náhodného náletového zalesnění.
Lesy umírají z mnoha příčin a tím
hlavním je liknavost při jejich
ochraně před škůdci a hlavně je
to tím, že po bekyňové kalamitě
tu byly dnes většinou stromy v
mýtním věku, které napadl kůrovec.
Je to generační obměna stejná jaká
už byla po vichřicích před 150 lety
a následnou kůrovcovou kalamitou.
Nic tak hrozného se neděje, protože
dalších 50-70 let bude mít kůrovec
méně potravy, než ty stromy dospějí. Nyní ho je třeba likvidovat, aby už
nesežral ty stromy mladší. Jinak je naivní si myslet, že se někdo bude
starat o les, pokud od něho nebude
očekávat zisk. To si myslí pouze
ekologisté s rukou nataženou na
dotace a granty, na které musí vydělávat i ten majitel lesa.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

10.8.2022 19:06 Reaguje na Petr
Pokud ne, vykácí se pralesy jinde, pokud nebudou pole rodit např bez hnojiv a chemie, vykácí se pralesy. A pokud to nebude stačit, tak těch 10 miliard se sežere navzájem. No a to je to, co se mi na vaší víře nelíbí.
Odpovědět
Pe

Petr

9.8.2022 10:12 Reaguje na Břetislav Machaček
Jakou prevenci máte na mysli? A jak například byste řešil okraj monokultury, kde se objevil kůrovec?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.8.2022 16:05 Reaguje na Petr
Okraj lesa je třeba řešit větru odolnými dřevinami
(duby, habry, buky atd.+ keřovým pásem, který brání
větru vniknout do porostu. Pokud už je to zbabrané
z minula a na okraji jsou v monokultuře jakékoliv
stromy, tak je obětovat a vysadit rychle rostoucí keře a stromy. Nejhorší variantou je otevření lesa
větru vykácení těch okrajů před vytěžení vnitřku.
Tady je třeba postupovat opačně i za cenu zkázy
toho okraje, který doposud chránil ten vnitřek.
Je to jako u střechy, kdy naši předci před štít
vysadili lípu, nebo velký ovocnáč. Vítr narazil
na korunu stromu a neměl už sílu podfouknout
střechu. Navíc strom zafungoval jako hromosvod
a svedl blesk mimo střechu. Oni ti naši předci
dobře věděli, že remízek v polích musí mít na
okrajích keře a pevné stromy, aby mohli mít uvnitř
i tu smrkovou tyčovinu na ohrady a ploty. Tak ji
už vítr neohrozil a už vůbec ne kůrovec, protože
si každý ohlídal ty svoje stromy a napadený strom
ihned pokácel, odkornil a kůru s brouky spálil.
Dnešní "majitelé" lesů často ani neví, kde ten les mají a lesnímu správci na výzvu ke kácení ani
neodpoví, protože jim to je fuk. No a kůrovec na
jejich odpověď nečeká a vesele se množí. Je to
vše totálně zbabrané i díky zpackaným restitucím,
kde patří hektar lesa pěti rozhádaným příbuzným,
kteří se nemohou dohodnout ani na jeho prodeji,
natož údržbě, těžbě a zalesnění. Tu musí nastoupit
stát buď s odkupem, nebo vyvlastněním, kdy nepečují
o svůj hektar, který je ale součástí celého lesa
a který svým nekonáním ohrožují. I mantra soukromého majetku, který je součástí nějakého celku, musí mít
svá pravidla a nemůže být množírnou chorob a škůdců.
Ono je toho více, co je tu zpackáno a zjednodušovat
a vymlouvat se na předky je alibismus vlastní
neschopnosti řešit problémy. Vysvětlete jak je možné, že po vichřicích a kůrovci kdysi mohli s
ručními pilami a sekyrami les uklidit a vysadit.
Postavili si na dopravu na Šumavě i kanály a
vory plavili do Vídně a do Hamburku, jen aby to
dřevo nepřišlo nazmar. My to s dnešní technikou
nedokážeme? Nedokážeme, protože jsme si vymysleli
plno kravin, které rychlý zásah neumožňují a
dřevo hnije v lese a nebo nastojato shoří. Ano
je to pouhá výmluva se ohánět větry, suchem atd.,
protože totéž bývalo i v minulosti a naši předci
to zvládli.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

9.8.2022 16:45 Reaguje na Břetislav Machaček
Nedokážeme, nebo nechceme ?
Ono to je totiž i práce rukama !
Odpovědět
Pe

Petr

9.8.2022 17:26 Reaguje na Břetislav Machaček
No vidíte jak jste sám a téměř "bezzásahově" přešel od té své původní představy stejnověké monokultury k nestejnověkému smíšenému etážovému lesu, tedy přesně k tomu, čím pohrdáte a nazýváte to prací ekologistů, dobrou leda k seštěpkování. A stačila trocha reality místo snění. Jen tak dál.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

9.8.2022 22:52 Reaguje na Petr
Dobrý postřeh.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

10.8.2022 18:57 Reaguje na Majka Kletečková
Neustále zapomínáte na 10 miliard lidí co nechtějí umřít.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

10.8.2022 19:16 Reaguje na Majka Kletečková
Kopla jste si? A víte vůbec o čem se tu
bavíme? Nechci vás urazit, co si o vás
myslím a tak se zdržím dalšího komentáře.
Stále si pamatuji na vaše Ne-odpovědi
na mé dotazy, jak chovat deset ovcí bez
psů a dvoumetrových plotů malochovateli.
Dodnes na to neznáte odpověď a ani ti
mudrlanti z DUHY a AOPK! Prostě neznáte
odpověď dodnes a blábolíte nesmysly z
příruček pro chovatele stohlavých stád!
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

10.8.2022 19:10 Reaguje na Petr
Nevkládejte mi do úst, co jsem neřekl.
Nepíši o etážích uvnitř lesa, ale pouze o
okrajích. Monokulturní les ve formě mozaiky, jako součásti velkého lesního celku není
monokulturně osázeným lesním celkem, ale
pouze jeho částí. Je dokonce přirozenou
monokulturou po nějakých přírodních dějích
jako třeba oheň a nebo po vichřici náletem
z okolních zbylých stromů. Naroste tam tak třeba olšina, březina, smrčina, doubrava a jiné stejnověké a jednodruhové porosty. To
už dělali i naši předci, když zalesnili
paseku tím, po čem byla poptávka a co měli
po ruce jako sazenice. Do takové monokultury
mohu najet s technikou, vytěžit ji pasečně
a znovu zalesnit. Celý lesní celek tak bude
směsicí monokulturních lesíků různých druhů
a stáří. Ideální je plocha 1 ha a to je
mnohde praxe i dnes, když se výsadba oplotí, vychovává a přitom to není stejnověký a jednodruhový nálet jako někde, kde si ekologisti hrají na bezzsásah. Takový lesní celek je šachovnicově těžen a zalesňován
bez škod na zbytku porostu při výběrové
těžbě. Zkusil jste někdy vytěžit stoletý
strom s různověkého smíšeného lesa? Asi ne,
když za to tak horujete. Při kácení kmen
doláme okolní mladé stromy a zbytek padne
při odvětvování a přibližování. Poškozené
mladé stromy napadnou houby a škůdci a nebo
z nich narostou mrzáci dobří tak do kamen. Naopak při pasečné těžbě těch malých celků sice vytěžím vše, ale bez poškození okolních celků. Chápete ten rozdíl a tu pracnost při výběrové těžbě? Pokud stále ne, tak je to marné vám to dál vysvětlovat.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

14.8.2022 19:28 Reaguje na Břetislav Machaček
Ono nejde ani tak o to ten stoletý strom pokácet. Větší problém je jak ho z toho podrostu a či etážového lesa potom dostanete, tedy přiblížíte. No a na tyto výběry je potom nejlepší ta těžká technika. Ten hárvestor to je schopen udělat podstatně šetrněji než člověk s pilou a traktor nebo kůň. Zase jde ale o tu přístupnost.
Odpovědět
ZK

Zan K.

9.8.2022 10:58
Ale jaksi se zapomíná i na ono stále vyšší přetechnizování všeho (těžba ekonomika a pod.) i na onen elektromagnetický smog. A o kořistnickém vztahu k přírodě ani nemluvě.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

9.8.2022 11:10 Reaguje na Zan K.
1*
Odpovědět
Pe

Petr

9.8.2022 12:12
Zajímavá v uvedené zprávě je i informace, že v okolních zemích, včetně přímo sousedících lesů, je poškození stejnými činiteli mnohem menší.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.8.2022 16:44 Reaguje na Petr
Měli tam stejné monokultury jako u nás, ale preventivně těžili
napadené stromy bez vyčkávání na namnožení kůrovce. To je základní
rozdíl v přístupu k ochraně lesa bez přivazování ke stromům řetězy
a nápady podobnými jako v NP ČŠ se stojícími soušemi!
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.8.2022 16:53 Reaguje na Břetislav Machaček
Předevčírem odborník na lesy ukazoval na mapě, že v té východní části NP ČŠ jsou porosty čerstvě napadené kůrovcem. Jsem zvědavý, jestli aspoň je vytěží ke zpracování, nebo budou i zde trvat na bezzásahovosti. Před pár lety mi dovezli prkna, byl to mix zdravých a kůrovčáků. Ty kůrovčáky jsem poznal podle toho, že držely původní rozměry, co se týká stolářského využití (kvality), byly s tím mokrým řezivem naprosto rovnocené. Považuji proto za nesmysl nechávat je shnít v lese. Zvláště pak v energetické krizi, kdy by se vyplatilo vytěžit i starší souše.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.8.2022 20:25 Reaguje na Karel Zvářal
Na běžné použití se kůrovec dá použít, ale raději
bych byl řezivu ze zdravého dříví. Kůrovcové dřevo
lze ale ihned bez velkého sušení spalovat, pokud
už bylo vytěženo jako souše. Poslední várka silných
odkor (od pařezu široké až 70 cm a silné 25 cm )
je z 90% z počínajících kůrovců a nebo zdravých
stromů. Je vidět, že kůrovec v okolí asi dochází,
těží se, co přijde pod ruku a palivové kulatiny
vykupují přednostně producenti štípaného dřeva.
Ještě loni tu ekologisté zdůrazňovali škodlivost spalování dříví a titíž se dnes rozplývají nad tím, jak je bezvadné, že shořelo 1 000 ha. Připadám si
jako v Kocourkově, kde vadí vytěžit souše z lesa
na otop, ale nevadí, když v něm hoří, hašením ale nedohoří a budou čekat na další požár. To prostě
asi nelze vymyslet mozkem. Ono to dřevěné uhlí je
totiž trvanlivým palivem i v přírodě na rozdíl od
toho tlejícího dříví. Jsem zvědav na budoucnost
NP s těmi kvanty popela, dřevěného uhlí a spečené
půdy, když přijdou přívalové srážky. Chudáci ti
lososi v Kamenici, až tam déšť spláchne takovou
směs. Na rovině a zapravené do půdy by to bylo
fajn, ale v těch svazích to nemá co udržet a v
řece to bude močka zalepující rybám žabry.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.8.2022 20:53 Reaguje na Břetislav Machaček
Nevím, jestli jste někdy viděl, jaké požerky vytváří kůrovec. Chodbičky jsou v lýku, dřevo je naprosto zdravé, poklepem zní stejně jako smýcené zelené. Používám často "dřevo s příběhem", tzn. především z bouraček, tj. 50 i 100 let staré (podbití střech s krytinou). Pro moje účely ideální, neb v Česku platí: čím hezčí, tím rychleji je (budka) zcizena. Jsem proti peletám, je to zbytečně vynaložená W. Ale chápu, že snobům na ceně nezáleží, rádi mají něco "speciálního". 2-3 roky staré souše hoří úplně krásně, zejména z oblastí, kde v posledních letech téměř nepršelo. V těch suchárech rádi hloubí domov strakapoudi, neb si peří nezalepí smůlou. A ten strom drží třeba deset let, přičemž uvnitř má dutinu jen o málo užší, než je průměr kmene... A co se týče Kocourkova, aspoň máme srandu zadarmo, nu ni?-)
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

10.8.2022 19:36 Reaguje na Karel Zvářal
Chodbičky jsou v lýku, ale dřevo je za pár
týdnů napadeno dřevokaznými houbami, které vnikají přes dírky v kůře do dřeva. Dřevo je tak už často napadeno tak, že sice na ptačí budky a třeba palety nevadí, ale nábytkář
ho na masiv odmítne. Stolaři tomu říkají
ŘÍDKÉ dřevo a poznají ho na první pohled.
Jeho pevnost a opracovatelnost je horší,
než u zdravého a pomalu vysušeného dřeva.
Smrky na stavbu dřevěnic se už chystaly
na podzim přerušením mízních toků po celém
obvodu a vysušením přes zimu nastojato
v kůře. Na jaře tak káceli rovnou souši,
která v zimě pomalu vyschla bez velkých
prasklin. Byla to prevence pozdějšímu
praskání při stavbě z čerstvého dřeva.
Toto byla souše ze zdravého stromu bez
dřevokazných hub a ne souše z kůrovce
už často napadená těmi houbami.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

16.8.2022 21:49 Reaguje na Břetislav Machaček
Dřív než nějaké dřevokazné houby vám dřevo napadne dřevokaz čárkovaný. Ten potom ve svych chodbičkách šíří i ty dřevokazné houby.
Odpovědět
JL

Jaromír Lukavský

15.8.2022 15:12
Každá monokultura je z principu nestabilní. Výjimkou jsou jen monokultury v extrémních podmínkách. Takže člověk vysázel umělou monokulturu smrku a staral se o ni a ona rostla. Když dorostla - tak ji prohlásil Boubínem a zastavil udržování. A kdo by si to pomyslel, že mu jí poté sežere brouk? Asi neumí číst ministerské vyhlášky, s tím by se mělo něco dělat! J.L. end
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist