Lidské odpadky při stavbě hnízd využívá už 176 druhů ptáků. Vadí to?

Plastové sáčky sesbírané u kontejnerů na ulicích, chuchvalce zamotaného rybářského vlasce, nedopalky cigaret. Ale také kusy stavební izolace anebo potrhaného oblečení. Ryze antropogenní odpadky se ve větší míře stávají materiálem pro stavbu ptačích hnízd. Je to ale vyloženě špatně?

Názorně to dokládá, jak odpadky, které za sebou všude zanecháváme, proměňují existenci živočichů kolem nás. Na pohled to hezky určitě nevypadá. Jenže estetika je měřítkem, na které ptáci moc nedají.

A pokud jde o samu funkčnost hnízd vystavěných z různorodé směsi odpadů, víme toho zatím překvapivě málo. Právě proto se na téma zblízka podívali ornitologové a environmentalisté tří evropských univerzit. Experti a odbornice z Birminghamu, Debrecínu a Varšavy. Téma pojali jednak formou obsáhlé rešerše dostupných zdrojů, ale také praktickým výzkumem.

Jejich otázky kroužily kolem toho, jak se lidskými odpadky obohacené hnízdo promítne do výsledků rozmnožování ptáků. Tedy řádného vyvedení mláďat. A jak moc je pravděpodobné, že se po stejně nepůvodních materiálech při stavbě hnízd budou rozhlížet i jimi vyvedení potomci.

Nic nového pod sluncem

Začneme rešeršní částí. Z té plyne, že tendence ptáků k zařazování lidmi produkovaných odpadků do stavby hnízd má daleko k nějaké mimořádnosti. A není ani novinkou.

„První zmínky se začlenění antropogenních materiálů se datují k 30. letům 19. století,“ uvádí Zuzana Jagiello, docentka evoluční biologie z Varšavské univerzity. Pochopitelně, že tehdy to byla spíše tkanina, papír anebo kousky kovu, zatímco dnes jednoznačně dominuje plast.

Potvrzují to zmínky z 2771 relevantních vědeckých studií, které se nepůvodním a umělým materiálům v ptačích hnízdech věnovaly. Při stavbě hnízda pracuje „s tím, co se najde kolem “ přinejmenším 176 ptačích druhů.

Toto chování je vlastní skupinám dravců, racků, kachen, kormoránů a mnoha druhů pěvců. A pozorováno už bylo na všech kontinentech, s výjimkou Antarktidy.

Kritickou otázkou pochopitelně bylo, zda konkrétní druhy ptáků začleňují odpadky do hnízd právě jen proto „že se dají najít kolem“, anebo tak činí záměrně a cíleně je v okolí vyhledávají. Definitivní odpověď na ni ještě badatelé nemají, dat by si tohle téma zasloužilo více. Ale z biologických statistik přesto vzešly podnětné informace.

Předně, s odpadky jako stavivem se častěji setkáváme u druhů, u nichž panuje velká míra pohlavního dimorfismu. Třeba tam, kde je samice výrazně větší než samec. A také jsou metody stavby z nepůvodních materiálů bližší druhům, které budují složitější kupolovitá hnízda.

„Podporuje to hypotézu, že zapracování antropogenních materiálů do hnízda je v mnoha případech záměrné,“ říká Jenő Nagy, výzkumník ochranářské biologie z univerzity v Debrecínu. „Účelem může být například udělat mimořádnou a komplexnější konstrukcí dojem na samici.“

Starého ptáka novým kouskům

Překvapivé ovšem bylo, že přítomnost antropogenních materiálů v hnízdech nesouvisela s tím, zda se ptáci zabydleli v prostředí vytvořeném člověkem. I ryze „městské“ druhy ptáků stavěly preferenčně dál z přírodních materiálů, a naopak některé druhy ptáků z „divočiny“ cíleně vyhledávaly lidské odpadky pro obohacení stavby hnízd.

„Média se zaměřují spíše na hromadění plastů na plážích a z toho vyplývající negativní dopady na divokou přírodu,“ vysvětluje ornitolog James Reynolds. „V našem výzkumu jsme místo toho chtěli prozkoumat, jak se ptáci přizpůsobili životu vedle takových materiálů.“

Badatelé neodhalili ani žádnou evoluční linii nebo regionálně specializovanou populaci, která by přednostně používala v hnízdech materiály vytvořené člověkem.

Teoreticky by se dalo čekat, že krátkověké druhy v městském prostředí spíš podlehnou tendenci stavět z rázem dostupnějších odpadků, a tuto dovednost pak předají svým potomkům. Nicméně se ukázalo, že to neplatí a délka života ptáků nehrála pro preference odpadků coby staviva roli.

Výsledkem tedy je, že ptáci vykazují značnou míru behaviorální adaptace a s lidskými odpadky se do značné míry sžili, aniž by se to negativně promítalo jejich hnízdního úspěchu a schopnosti vyvádět mláďata.

Naopak se na dílčích a lehce odchylných příkladech zdá, že se ptáci naučili s lidskými odpadky pracovat lépe, než sami lidé.

Názornou ilustrací mohou být hnízda obohacená o cíleně sesbírané nedopalky cigaret – které svou toxicitou hubí parazity a odpuzující klíšťata – anebo pro predátory nedobytné hnízdo strak, vystavěné z fragmentů proti-ptačích zábran.

---

reklama

---