https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/littering-aneb-jsme-zaplaveni-odpadky
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Littering aneb Jsme zaplaveni odpadky?

16.5.2023 05:45 | PRAHA (Ekolist.cz)
Dokouřit, zahodit. Ilustrační snímek.
Dokouřit, zahodit. Ilustrační snímek.
Právě začíná sezóna, kdy se pohybujeme mnohem častěji venku – v přírodě, na koupalištích, po cyklostezkách, ale i na procházkách městem. Co za sebou nejčastěji necháváme ležet, co znamená pojem littering ve veřejném prostoru a jak mu předcházet?
 
Existuje jen málo lidí, kteří by neznali písničku „Love is all around“ od britské kapely The Troggs. Tím spíše, jej v minulosti přezpívala celá řada kapel a objevil se i ve filmovém hitu „Láska nebeská“, ovšem s tím, že slovo ‚Love‘ nahradilo slovo ‚Christmas‘. S nadsázkou a jistou mírou cynismu je však možné říct, že autoři hitu ve svých představách mýlí. To, co nás skutečně obklopuje, čemu se nelze vyhnout a co přitahuje naše oči ve veřejném prostoru, jsou odpadky – tzv. littering.

Litteringem není míněn veškerý odpad, který se ve městech, v přírodě nebo u silnic nachází. Za littering je možné považovat jakýkoliv odpad úmyslně nebo neúmyslně pohozený, odložený nebo vlivem větru či vody zanesený mimo místa určená pro sběr odpadů, jako jsou odpadkové koše nebo kontejnery, u něhož jeho původce nejeví snahu o sběr. Ale pozor! Do definice litteringu nepatří třeba černé skládky, které jsou výsledkem nelegálního chování a tvoří je často elektroodpady, stavební odpad nebo bioodpad.

Současné kroky Evropské unie naznačují, že vůči litteringu není společnost lhostejná, proto i na evropské úrovni existují snahy regulovat chování, které vede k odhazování odpadků například v podobě Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/904 o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí. Předpokladem účinné regulace je však dostatek dat o litteringovém chování, tedy proč a jak lidé odpadky do veřejného prostoru vlastně odhazují. Právě tím se zabývala studie Institutu pro ekonomickou a ekologickou politiku (IEEP) při Fakultě sociálně ekonomické Univerzity Jana Evangelisty Purkyně zpracovaná pro AOS EKO-KOM.

Málo odpadkových košů a lenost

Z analýz vyplývá, že litteringové chování je kombinací špatně nastavených morálních a sociálních norem chování a nevhodného technického zajištění sběru odpadů – tedy nedostupnost odpadkových košů, sběrných nádob na využitelné složky odpadů nebo sběrné dvory a místa. Výzkumníci Khawaja a Shah (2013) uvádí, že k litteringovému chování dochází v případě, že jsou lidé líní a argumentují, že nedělají nic, co by nedělali druzí. Anebo právě nemají na blízku odpadkové koše. Avšak nejen samotná vybavenost odpadkovými koši, ale i jejich dostupnost a dochozí vzdálenost, jsou důležitými předpoklady litteringového chování (Bator et al., 2011). Schultz a kolektiv (2013) dodávají, že míra litteringu roste v území, kde už volně pohozený odpad leží, neboli littering produkuje další littering. V takovém případě se totiž aktivují tzv. pro-litteringové normy, kdy má jedinec pocit, že litteringové chování je normální.

Mladí dospělí jako typičtí původci

Kdo je tedy typickým původcem litteringu? Studie potvrzují, že littering roste ve větších sociálních skupinách, protože se rozmělňuje odpovědnost za litteringové chování. Role sociálních norem může proto vysvětlovat vyšší sklony k litteringovému chování u mladých dospělých, zejména v rámci věkové skupiny 15–24 let. Proč? Studie ENCAMS (2004) uvádí výroky, které vysvětlují litteringové chování mladistvých:

      - Je mi to jedno (‘I’m Just not Bothered’)
      - Nechci být považovaný za šplhouna ( ‘I Don’t Want to be Seen Like a Geek’ )
      - Jsem přece borec (‘I’m Hard, I’m Cool’)
      - Může za to nedostatek odpadkových košů (‘Blame it on the Bins’)
Změny chování však nedosáhneme prostřednictvím pokut za odhazování odpadků na veřejném prostranství, různých zákazů, ale ani prostřednictvím často uváděných záloh. Mnohem účinnější a i levnější jsou informační a komunikační kampaně založené na posílení pocitu vlastní odpovědnosti a informovanosti, včetně užívání negativních emocí - například označováním litteringu za znak lajdáctví a nevychovanosti. V neposlední řadě je účinným nástrojem edukace dětí a jejich zapojení do úklidových akcí. Nedopalky hrají prim

Analýzy litteringu využívají tři indikátory pro měření množství – hmotnost, objem a počet kusů. Z šetření v Česku vyplývá, že nejvyšší hmotnostní zastoupení má sklo (30 %), plasty (28 %), kovy (19 %) a ostatní odpad – např. textil, obuv, nebo elektroodpad (10 %). Podle počtu kusů jednoznačně vévodí nedopalky cigaret (72 %), následované plasty (14 %) a kovy (4 %). Ostatní druhy odpadů hrají pouze zanedbatelnou roli, a to včetně žvýkaček, drobných papírových odpadů nebo skleněných střepů. Z hlediska objemu mají největší podíl plastové odpady (56 %) a kovy (11 %).

Ještě zajímavější jsou však výsledky pro jednotlivé lokality, které naznačují zátěž veřejného prostoru. Z výsledků je patrné, že nejméně jsou litteringem zatížená centra měst a stezky přírodních chráněných území (méně než 30 g odpadu na 1000 m2). Na jedné straně tedy území, na která jsou kladené největší nároky na čistotu, jako jsou centra měst, a na straně druhé území s vysokou mírou anonymity, jako jsou přírodní stezky. Méně než 100 g odpadu na 1000 m2 vykazují i ostatní urbanizovaná území v obcích a městech, cyklostezky a parkoviště.

Největší zátěž litteringem (více než 300 g na 1000 m2) je naopak typická pro zastávky veřejné hromadné dopravy (více než 2,5 kg na 1000 m2), dopravní komunikace (více než 300 g na 1000 m2) a lokality kolem rekreačních vodních ploch (více než 450 g na 1000 m2).

Z hlediska počtu kusů je nejmenší zátěž veřejného prostoru odpadem patrná u turistických stezek v rámci chráněných území (zhruba 4 ks na 1000 m2), cyklostezek (zhruba 22 ks na 1000 m2), nebo dopravních komunikací (33 ks na 1000 m2). Největší zátěž vykazují opět zastávky městské hromadné dopravy (zhruba 550 ks na 1000 m2). K nejběžnějším druhům odpadu patří nedopalky cigaret, ostatní druhy odpadu hrají z hlediska počtu kusů menší roli.

Tabulka 1: Materiálové složení litteringu (dle hmotnosti – v %)
Tabulka 1: Materiálové složení litteringu (dle hmotnosti – v %)
Foto | Jan Slavík

Materiálové složení litteringu
Materiálové složení litteringu
Foto | Jan Slavík

Jak litteringovému chování předcházet?

Informace o množství litteringu ve veřejném prostoru však není postačující k tomu, abychom byli schopni hledat účinná řešení, jak litteringovému chování předcházet. K tomu jsou třeba sociologická data, která definují profil původců litteringu. Sociologické šetření provedené v Česku potvrdilo, že nástroje a opatření k prevenci vzniku litteringového chování se musí soustředit na skupinu původců, kteří mají nízký respekt k pravidlům a střední až vysokou intenzitu pohazování odpadků. Litteringové chování této cílové skupiny je záměrné (vnitřní přesvědčení spojené s lhostejností) a je důsledkem lenosti. Ta způsobuje, že sebemenší diskomfort vede k pohazování odpadků mimo odpadkové koše. Pro předcházení vzniku litteringového chování u této cílové skupiny lze doporučit následující opatření:

      1. vybavit území odpadkovými koši (v dostatečném množství a frekvencí svozu tak, aby nedocházelo k jejich přeplňování); minimalizovat vzdálenost k odpadkovým košům; volit vhodnou lokalizaci odpadkových košů; zvýšit viditelnost odpadkových košů,
      2. navrhnout komunikační kampaň, která bude akcentovat:
      ○ aktivizaci sociálních norem (např. upozorněním na poškozování majetku),
      ○ odstranění pocitu lhostejnosti (sociální kontrola),
      ○ zvýšení pocitu odpovědnosti za produkovaný odpad.

Vajglovník u vodní nádrže Balaton u obce Karolinka.
Vajglovník u vodní nádrže Balaton u obce Karolinka.
Foto | Jan Slavík

Jaké množství odpadků ve veřejném prostoru je pro nás ještě společensky přijatelné? Výsledky pramenící z terénních šetření nám tuto otázku zodpovědět nepomohou. Jediné, co je možné s jistotou říct je, že zátěž veřejného prostoru odpadky je reálný problém, který ovlivňuje estetickou hodnotu prostředí, ve kterém žijeme, a který klade nároky na veřejné rozpočty, z nichž je financovaný úklid. Současně ve veřejném prostoru končí odpad, který je možné materiálově či energeticky využít, a v současné době většinou končí bez dalšího využití na skládkách odpadu.

Tento článek vznikl na základě terénního šetření, které probíhalo od zimy 2020 do listopadu 2021. Toto šetření je součástí studie s názvem Hodnocení volně pohozeného odpadu (littering) jako podklad pro plán řešení problematiky litteringu obalů v ČR včetně stanovení podílu obalové složky, jejímž zadavatelem byla autorizovaná obalová společnost EKO-KOM, a.s.

Seznam literatury
Bator, R.J., Bryan, A.D., Schultz, P.W. 2011. Who gives a hoot? Intercepts surveys of litterers and disposers. Environment and Behavior. 43(3), 295-315.
EMCAMS. 2004. Litter composition survey of England, April – July 2004
Khawaja, F.S., Shah, A. 2013. Determinants of littering: An experimental analysis. The Pakistan Development Review. 52(2), 157-168
Schultz, P.W., Bator, R.J., Large, L.B., Bruni, C.M., Tabanico, J.J. 2013. Littering in context: Personal and environmental predictors of littering behavior. Environment and Behavior. 45(1), 35-59.

reklama

 
foto - Slavík Jan
Jan Slavík
Autor je prorektor pro vědu a výzkum Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (19)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

16.5.2023 06:11
Panebože to je keců !
"Z analýz vyplývá, že litteringové chování je kombinací špatně nastavených morálních a sociálních norem chování a nevhodného technického zajištění sběru odpadů – tedy nedostupnost odpadkových košů, sběrných nádob na využitelné složky odpadů nebo sběrné dvory a místa."

Každému je přece jasné, že společnost produkuje neskonale více plastových obalů , které se z 99% podílejí na znečišťování ŽP.

A k tomu chování - přebíráme západní model přístupu mladých k autoritám - tedy neuznáváme je , módou je nyní pod záminkou boje proti kjlimatické změně vypouštět pneumatiky sutomobilů, lepit se k obrazům či vozovce , v nejlepším případě umělecké dílo rozbít anebo alespoň polít barvou.

Přiznám se , že pomalu s nechutí začínám chodit i do lesa, toho bordelu na místech ,kde by ho nikdo nečekal .

Suma sumárum - vztah společnosti k životnímu prostředí je zcela pokrytecký - hodně pěkných slov v protikladu s deprimující realitou.
A není to pouze problém ČR nebo EU , jde doslova o globální problematiku s devastujícími dopady na ekosystémy od Mt. Everestu po Mariánský příkop.

Odpovědět
ss

smějící se bestie

16.5.2023 06:26 Reaguje na Miroslav Vinkler
1*
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

16.5.2023 07:04 Reaguje na Miroslav Vinkler
No ano, je to o výchově a o technickém zajištění. Ale byl jste někdy např. v Egyptě na vesnici? Domorodci nemají technické zabezpečení a tak se k plastu chovají jako dříve celá tisíciletí k palmovým listů. A výsledek stojí za to.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

16.5.2023 07:43 Reaguje na Slavomil Vinkler
to není o technickém zajištění on ten bordel je ve veřejném prostředí nebo jak se říká lidově, kde se vys..ou, tam to nechají a je úplně jedno jestli koš je deset metrů nebo sto.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

16.5.2023 10:57 Reaguje na Jaroslav Řezáč
V Singapuru i některých dalších zemích v to regionu Asie, to řeší i tím, že každý kdo něco odhodí na zem - dostane lískovkou přes záda/ihned.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

16.5.2023 12:29 Reaguje na smějící se bestie
V EU to nejde, lískovka přes záda zasahuje do práva člověka a narušuje jeho integritu.
V Eu se musí udělat školení, jak to správně dělat a nasadit X úředníků, aby to potom kontrolovali a vymáhali penále (teda jen po těch, co se nechají).
Odpovědět
ss

smějící se bestie

16.5.2023 15:33 Reaguje na Michal Uhrovič
JO, ale tam mají čisto.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

16.5.2023 07:41 Reaguje na Miroslav Vinkler
to co částečně popisujete je v zásadě problém relativizace neexistence vzorů ve svých rodičích a sociální deviace vyrůstajících ve virtualitě na základě čehož trpí schizofrenií a následně psychickými a emočními problémy.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

16.5.2023 08:22 Reaguje na Miroslav Vinkler
Lidi jsou prasata pořád stejná, problém je ten, že je jich příliš mnoho a nikdo to nereguluje.
Ale poslední dobou v mainstreamu hodně vychází články, jak je les a přiroda hodně potřebná pro psychické zdraví, které se v dnešní společnosti moc lidem nedostává. Tak třeba se lidi začnou ke svému okolí a přirodě chovat lépe.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

16.5.2023 06:33
Hlavně jsme zaplaveni až neuvěřitelným množstvím všelijakých obalů a to výrobců, které vlastně zdražují samotný výrobek !
Příklad - dříve se Acylpyrin prodával jenom co by samostatné platko. Dnes v krabičce s návodem a to oboje stojí víc, než samotných 10prášků.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

16.5.2023 07:47 Reaguje na smějící se bestie
ano, zákaz brček jako povězme " luxusního" zboží, které se používat vůbec nemusí se netýká právě těch mrňavých balení na cokoliv a kilometry PVC a papíru, v kterém je tolik plastu, že se to rozloží za hodně let...typické papírové kapesníky, kde už skoro není papír.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

16.5.2023 09:49 Reaguje na Jaroslav Řezáč
A co teprve, tolik vychvalované jednorázové pleny !
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

16.5.2023 08:56 Reaguje na smějící se bestie
V dnešní době obal prodává více něž jeho obsah. Lidi kupují zbytečnosti jen podle obalu, obchodník a výrobce na to vydělá, potom na tom vydělá sběrna odpadů, třídírna odpadů a spalovna. Výrobek může být vlastně úplně k ničemu, ale zisk to přinese.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

16.5.2023 09:50 Reaguje na Michal Uhrovič
Tak jest -
odpadové hospodářství/nejlepší kšeft !
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

16.5.2023 10:23
Doufat v uvědomění lidí, že se budou chovat ekologicky z přesvědčení
je možné u pár procent lidí. Zbytek se chová čistě ekonomicky a na
skutečnou ekologii nemyslí. Mají plnou pusu EKO, ale letí se rekreovat
k moři a celou dobu jim přitom doma jede topení i bazénu. Dítě vozí
pár metrů autem do školy, do kroužků, sportovat a oni sami jezdí do
krámu i pro pár rohlíků. Přes internet jim kurýři vozí kdejaký prd
ve spoustě obalů, ale oni třídí, ale netuší, zda se to recykluje,
či to po vytřídění nekončí na skládce. Doporučil bych "výchovné
tábory" na pár dnů v uzavřené lokalitě bez možnosti odvozu odpadů
"NĚKAM". Pak by možné pochopili, že tou uzavřenou lokalitou je celá
Země a že zbavit se odpadu na úkor jiných nelze. Mohu mít odpadní
kout v tom uzavřeném prostoru, ale časem to bude půlka prostoru
a nebo nakonec zůstane z toho prostoru jedno velké smetiště. Bohužel
konzumní společnost je takto nastavena a zkuste si představit, že
půjdete jako naši předci k řezníkovi se síťovkou a dáte do ní maso
v rozmočeném papíře. Nebo půjdete do mlékárny s bandaskou do které
vám prodavačka odměrkou nalije surové nepasterizované mléko. A co
teprve když půjdete k zelináři pro mrkev zamazanou od hlíny a tu
si roztřepete v tašce na maso v rozmočeném papíře? Jste to schopni
ještě dnes podstoupit, kdy rodiny neprodukovaly téměř odpady?
Ten zakrvavený papír končil v kamnech, pomeje v žaludku čuníka
a exkrementy včetně lidských na poli. Sedláci se v zimě prali o
obsah žump lidí ve městech a vyváželi je na svá pole. Odpad
bylo slovo neznámé a to i ten pověstný slamník, protože obal
se znovu nacpal čerstvou slámou a stará sláma skončila v hnoji
a na poli. Dnešní molitanová matrace skončí kde? Kde skončí
tácek z pod masa a igelit, kterým je maso překryté. Kdo si myslí,
že sběrnou nádobou to končí, tak nic neví o zpracování obsahu
a pouze sám sobě dává alibi, že se chová ekologicky.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

16.5.2023 12:28 Reaguje na Břetislav Machaček
Aktivisté z hnutí Poslední generace zjevně dále vylepšili svou techniku blokády: místo na ulici se nyní lepí na kola pronajatých aut, kterými blokují dopravu. Považují to za nejúčinnější způsob ochromení provozu.

Doma je málo řezali !
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

16.5.2023 13:00 Reaguje na Miroslav Vinkler
Já jim fandím, i když s formou protestu nesouhlasím a s jejich názory taky moc ne.
Prostě bojují proti systému, je to anarchismus zahalený v boji o záchranu planety. Jsou to prostě normální anarchisti.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

17.5.2023 08:27 Reaguje na Michal Uhrovič
Anarchismus v minulosti nevedl k ničemu dobrému. A myslíte, že tomu bude nyní jinak?
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

16.5.2023 19:03
Krásná práce. Děkujeme.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist