Městská část Praha 7, stav klimatické nouze a modro-zelená infrastruktura

22. května 2019 se městská část Praha 7 připojila k desítkám municipalit z různých částí světa i ke dvěma státům, Velké Británii a Irsku, a vyhlásila stav klimatické nouze. Zapojila se tím do úsilí za ochranu životního prostředí a zmírnění dopadů klimatických změn. Praha 7 se zavázala naplňovat opatření, která pomohou zlepšit situaci nejen na svém území a mohou inspirovat další městské části, města a obce ke společné změně chování a jednání ve vztahu k životnímu prostředí. Opatření, která byla v rámci klimatické nouze zavedena, se týkají nejen úprav veřejných prostranství, jako je výsadba stromů a jiných druhů zeleně, zlepšování vsakovacích podmínek, retence a využití dešťové vody, umisťování vodních prvků, ale i dalších oborů, jako je uplatňování zásad environmentálně a společensky odpovědného zadávání veřejných zakázek a objednávek, osvěty ve školách a prosazování ekologického přístupu v komunikaci s městem, městskými a státními společnostmi i se soukromými firmami a veřejností.

Vyhlášení stavu klimatické nouze je zároveň jakýsi apel na obyvatele, bez kterých se nepodaří změny dosáhnout. Města jsou tak odolná, jak odolní jsou jeho obyvatelé. Proto jsou jeho součástí také doporučení, jak může situaci příznivě ovlivnit každý z nás.

Diplomatická role

V praktické rovině prosazování uvedených opatření týkající se zejména veřejných prostranství vždy závisí na kompetencích. Situace kompetencí městské části není často veřejnosti zcela jasná. Městská část ve většině případů není vlastníkem pozemků ulic, náměstí a dalších veřejných ploch, jak by se dalo očekávat, přestože často iniciuje případné změny, řeší studie a projekty na tyto plochy.

Nicméně samotná realizace těchto projektů už není v jejích rukou. Městská část jakožto samospráva nemá na těchto pozemcích rozhodovací pravomoc a její stanoviska v rámci např. stavebních řízení nejsou závazná. To na jednu stranu oslabuje a komplikuje realizaci těchto opatření speciálně v otázce času, nicméně městská část tak získává jistou volnost ve způsobu prosazování těchto opatření.

Možností jak ovlivnit podobu veřejných prostranství či soukromých staveb ve smyslu modro-zelené infrastruktury je však hned několik a jedná se převážně o roli diplomatickou. Jedním z příkladů je tvorba dokumentů a pravidel, které sice nemají závazný charakter, ale v momentě, kdy je městská část srozumitelně prezentuje a důsledně dodržuje, stávají se důležitým podkladem pro hledání konsenzu o podobě stavby. Pravidla mají často směr působení nejen ven k soukromým subjektům a společnostem, ale i dovnitř do městské části a transparentně ukazují, jak se městská část v určitých situacích bude chovat.

Zadání pro interiér ulic

V červnu 2022 schválila městská část dokument „Zadání pro interiér ulic“. Tento dokument má sloužit primárně pro městskou část a projektanty a architekty, kteří mají za úkol navrhnout změny ve veřejném prostoru na území městské části. Součástí dokumentu jsou i kapitoly věnované stromům a stromořadím, jiným dřevinám a vegetaci a modrozelené infrastruktuře, která má být součástí všech projektů na území městské části. Přílohou dokumentu je i schéma celého území s vyznačením umístění uličních stromořadí a to nejen stávajících, ale i budoucích. Schéma je zásadním podkladem, který koordinuje projekty technické infrastruktury a do budoucna uvolňuje prostor pro výsadbu nových stromořadí, protože nesystematicky uspořádané sítě pod povrchem bývají největší překážka pro novou výsadbu.

Dalším důležitým tématem je i řešení povrchů ulic, které má významný vliv na stav klimatu v městském prostředí. Mnoho skutečností je však zjednodušeno na hesla, která často v určitých situacích nemusí být pravdivá. Jedním z nich je např. prohlášení, že „je důležité vsakování“. Dlážděné povrchy umožňují vsakování a také výpar, nicméně existuje mnoho relevantních otázek, zda je vsakování v každé situaci vhodné a možné. To má souvislost jak z hydrologickým podložím daného místa, tak i detailem uložení dlažby.

Dlažba v Praze se obvykle vkládá do betonového lože, které není propustné a současně jsou historické domy založeny často bez hydroizolace nebo jen s izolací jílovým pásem za hranou životnosti a voda tak může vnikat do konstrukce domů, kde může být její přítomnost nežádoucí.

Vnitrobloky

Další možností jak ovlivnit klimatickou situaci, je zásadní změna ve zpevněných a nezpevněných plochách území. To v centrech měst, kde plocha chodníků, vozovek a veřejného prostoru tvoří téměř polovinu veškeré plochy a další čtvrtina je tvořena budovami, je velmi složité. V rámci nových projektů lze navrhovat zelené střechy, v rámci kterých je zároveň řešeno i efektivní hospodaření s dešťovou vodou, což městská část jakožto účastník územních řízení důsledně vyžaduje.

Poslední významnou částí ploch městské části jsou vnitrobloky. Vnitrobloky tvoří v horních Holešovicích (na Letné) 16 % veškeré plochy městské struktury a v dolních Holešovicích dokonce 24 %, což je cca 260 000 m2. Pro srovnání a představu to odpovídá rozloze více než poloviny Letenských sadů. Vzhledem ke klimatické situaci i možnostem rekreace v rámci již téměř hotové struktury Prahy 7 tyto plochy představují velikou příležitost, jak zlepšit kvalitu prostředí i života ve městě.

Vnitrobloky jako specifické městské prostory, které mají často charakter čistě soukromého, případně poloveřejného prostoru a jsou převážně ve vlastnictví soukromých subjektů, je v krátkodobém horizontu nesnadné měnit. Městská část opět pracuje s možností připomínkování nových projektů ve smyslu zachování rostlého terénu a maximální míry nezpevněných ploch ve vnitroblocích a v případě nesplnění těchto požadavků lze využít postupů správního řízení. Jinou možností je pak vypisování dotačních titulů na revitalizace vnitrobloků a pomoc ze strany radnice při přípravě těchto projektů, participace v rámci více vlastníků či další způsoby pozitivní motivace.

Velkým tématem pro nás však dlouhodobě bylo téma rostlého terénu versus terénu na konstrukcích, neboť v dnešní době je požadavek na podzemní parkování v rámci vnitrobloků velmi silný. Je u rostlého terénu z pohledu klimatického a vegetačního zásadní rozdíl oproti terénu na konstrukci? Jaká je optimální mocnost zeminy na konstrukci?

Modro-zelená infrastruktura z hlediska územního plánování

Praha se aktuálně připravuje na nový územní plán, jelikož ten stávající platí na území Prahy již téměř čtvrt století (od roku 1999). Systém tohoto plánu a to například i z hlediska možností MZI je notně zastaralý a není schopný adekvátně reagovat na potřeby současného stavu rozvoje území a poznání z hlediska technických možností. Nový metropolitní plán tento původní systém mění. Nicméně jeho přijetí je zatím v nedohlednu.

Je z hlediska klimatických změn a možných nástrojů územního plánování pro rozšiřování modrozelené infrastruktury metropolitní plán posunem? Nebo je to na tomto poli promarněná příležitost? Územní plány a rozsáhlé urbanistické celky představují velikou příležitost, jak řešit město „správně“, jak zajistit, aby aktuální negativní klimatické jevy byly zmírněny. Jak územní studie Bubny-Zátory, tak např. projekt Divoká Vltava, který řeší území části císařského ostrova a koryta Vltavy, je na tomto poli velikým posunem a příslibem do budoucna.

Navzdory všem skutečnostem uvedeným v tomto článku i svému osobnímu nastavení ke stavu klimatu se dlouhodobě nejsem schopný ubránit vtíravé a do jisté míry řečnické otázce: děláme jako jednotlivci i jako společnost pro klimatickou situaci v našem městě dost?

---

reklama

---