Moderní technika odhalila letitou záhadu tygřího zbarvení
Také v případě otázky, proč jsou tygři zbarveni oranžově, se dlouhou dobu mělo za to, že se opět jedná o krycí účel: šelmy bývají v přírodě méně nápadné, hlavně proti pozadí vytvářeném lesem se stromy se zeleným listovím. Oponenti naopak namítali, že známá kočkovitá šelma musí být oranžovou barvou dobře rozpoznatelná i v zeleném prostředí.
Odlišný vhled na oranžovou barvu tygří srsti ověřil nedávno se svými spolupracovníky John G. Fennell působící na Bristolské univerzitě (J. R. Soc. Interface, 16, 20190183, 2019). Pomocí počítačového algoritmu vědci simulovali, jak tygra vizuálně vnímá jeho nejčastější kořist.
Jelenovití, prasata a další kopytníci bývají dichromatičtí: v oku mají dva typy čípků lišících se barevnými pigmenty a citlivostí k vlnovým délkám, které určují jednotlivé barvy, takže odlišují modrou a zelenou barvu. Červená se jim – stejně jako barvoslepým lidem – jeví jako zelená. Silueta tygra jim proto se zeleným okolím dokonale splývá. Naproti tomu, protože lidé jsou trichromatičtí a dokážou přesně rozeznat oranžovou od zelené, vidíme oranžového tygra naprosto jasně. Nesmíme zapomenout, že tmavé pruhy rozčleňují tygří siluetu bez ohledu na to, zda se na něj dívá savec s dichromatickým. nebo trichromatickým viděním.
Biochemici a fyziologové potvrdili, že oranžové zbarvení tygří srsti vytváří červeno- až žlutohnědá makromolekulární látka (polymer) feomelanin, u lidí zodpovědná za zrzavé vlasy a pihy. Nebylo by ale pro tygry vhodnější rovnou zelené zbarvení? Autoři docházejí k závěru, že nikoli. Muselo by totiž dojít k výrazným změnám v jejich metabolismu. Ostatně, zelená barva se nevyvinula u žádného savce. I zelené zbarvení neotropických lenochodů způsobují symbiotické řasy, takže u zvířat chovaných v lidské péči scházejí. Proč u jelenovitých nevznikla schopnost rozeznávat světlo s delší vlnovou délkou, ale zatím nevíme.
Připomeňme, že dichromatičtí bývají kupř. vlci, kojoti, lišky, psi nebo kočky, zatímco červená barva neunikne pozornosti primátů a překvapivě ani vačnatců. Ryby a ptáci využívají pro vidění dokonce pigmenty čtyři.
Přečtěte si také |
Umíme se zbavit malárie. Ale hrozí nám, že tím zničíme rovnováhu přírody, říká etik Marek Orko Váchareklama
Další informace |
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (2)
Stanislav Hrouzek
24.1.2020 10:29I raní primáti byli dichromatičtí. Citlivost vůči červené barvě jsme získali až později, kdy se začali specializovat na konzumaci zralých plodů (a tedy zpravidla červenajících).
Nicméně každý člověk vidí minimálně 4 barvy, v některých případech dokonce 5. Je tomu tak proto, že disponujeme už nepoužívanou schopností vidět UV záření. Ale ta je potlačena čočkou, která velmi dobře filtruje UV záření. Lidem, kteří byla před 100 lety odebrána chirurgicky čočka, se posunulo vnímání barev do modra a fialova.
A pak jsou lidi, kteří vidí ještě jednu barvu a jsou pomocí ní a červené, modré a zelené schopni kolem sebe vnímat desítky milionů barev...
Jan Šimůnek
27.1.2020 06:23 Reaguje na Stanislav HrouzekZato máme silný přesah do IR (až k 1000nm), uplatní se to ale v absolutní tmě na kratších vlnových délkách a po adaptaci oka na tmu.
Pravděpodobně se na informaci o barvě podílí i informace z tyčinek, jejichž pík citlivosti je v oblasti žlutozelené. Proto dokážeme rozpoznat velké množství odstínů žluté a u žlutých kytek nejsnadněji poznáme jejich nepovedenou reprodukci barevnou fotografií apod. To samé se týká i pleťových tónů.