Na planetě Zemi přibývá jezer. A dobrá zpráva to úplně není

49,8 % celkového počtu všech jezer na planetě Zemi (a 23,6 % jejich celkové rozlohy) nachází severně od 60° severní šířky.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

Rychlá odpověď na otázku, kolik je na planetě Zemi jezer, zní: 3,4 milionu.

Ovšem popsat to, jak se mezinárodní tým, vedený odborníky z univerzit v Šen-čenu a Kodani, téhle cifry dobral, je už krapet složitější.

Vypomohli si totiž databází satelitních snímků zemského povrchu, datovaných – pro potřeby výzkumu – od roku 1984. A protože dělat si na papír čárku pokaždé, když na satelitním snímku uvidíte jezero, by bylo poněkud zdlouhavé, využili k tomu chytrý software.

Samoučící program automaticky vyhodnocoval, zda se dívá na hladinu jezera anebo třeba řeky. Což je – i při rozlišení s přesností na 30 metrů, ale na statickém snímku, nerespektujícím sezónní rozdíly a výkyvy – těžší, než by se na první pohled zdálo.

Naštěstí se rozdíly mezi lotickými (tekoucími) a lentickými (stojatými) vodními tělesy daly rozpoznat právě sledováním jejich postupného vývoje v čase a proměnou jejich charakteristik. S přesností na 98,7 %.

Malých je víc a jsou na severu

Pro přehlednost si pak badatelé ještě rozdělili jezera do tří kategorií: velké – s rozlohou nad 100 kilometrů čtverečních, střední (1-100 kilometrů čtverečních). A pak malá, která byla z podstaty výzkumu nejzajímavější.

Protože ty zatím – kvůli své drobné rozloze do 1 kilometru čtverečního – nejčastěji unikaly pozornosti. Ukázalo se, že jich máme 1,91 milionu, což je zhruba o 30 % víc, než jsme tušili, že jich asi bude.

S tím se pak pojil další drobný „objev“. Jezera totiž netvoří 1,8 % rozlohy zemské souše – jak píše například Wikipedie – ale spíš 2,2 %. Ale to je jen maličkost.

Zajímavostí je i to, že se 49,8 % celkového počtu všech jezer na planetě Zemi (a 23,6 % jejich celkové rozlohy) nachází severně od 60° severní šířky.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

A právě na tomto poznatku se výzkumníci počítající jezera celého světa zasekli.

Časová řada satelitních snímků za období 1984-2019, kterou používali ke kontrole toho, zda program počítá vody stojaté či tekoucí, totiž byla zdrojem chyb. A ne zrovna malých. Spíš tak chyby o rozloze Dánska.

Program počet jezer (a součet jejich rozlohy) průběžně zvětšoval. Za pětatřicet let pak poskočila „výměra“ jezer vzhůru o 46 278 kilometrů čtverečních. Tuto anomálii, možnou chybu, tedy znovu důsledně prověřili, a mohli jen potvrdit to, co jim prve říkal chytrý program počítače.

Jezer, hlavně těch malých, v posledních dekádách opravdu přibývá.

Hodí se zmínit, že ne všude – na západě USA, ve střední Asii, severní Číně a na jihu Austrálie se rozloha jezer spíše zmenšuje, v důsledku sucha a antropogenních zásahů. Ale „růst“ jezer je oproti úbytku 2,5x výraznější.

Více jezer, více starostí

Říkáte si – více jezer, více vody – to bude fajn. Kodaňští výzkumníci takové nadšení brzdí.

Upozorňují totiž na všemožné houby a bakterie, živící se odumřelými rostlinami, a na živočichy, žijící na dně jezer. To všechno uvolňuje do atmosféry obrovské množství metanu, oxidů dusíku, oxidu uhličitého a dalších plynů. Emisních plynů.

Jezera jsou přírodními továrnami na skleníkové plyny, a jejich produkce hravě dorovná pětinu všech globálně vyprodukovaných emisí, vzniklých spalováním fosilních paliv.

Prognózy přitom naznačují, že klimatické změny povedou k tomu, že jezera budou do budoucna těch skleníkových plynů vypouštět víc.

A zrovna ta rozlohou malá jezera, kterých v posledních dekádách přibývá nejvíc, patří navzdory své malé rozloze k těm, co produkují neproporčně mnoho skleníkových plynů.

Podle výpočtů kodaňské studie se pozitivně jevící zpráva o větším počtu nových malých jezer dá přeložit jako nárůst emisí srovnatelný s uhlíkovou bilancí Velké Británie v roce 2012. A to opravdu dobrá zpráva není.