Na pohled přijdou lidem chutnější potraviny, jejichž obrázky vygenerovala AI

Vědci z Oxfordské univerzity mají zajímavý objev: spotřebitelé obecně dávají přednost obrázkům potravin generovaným umělou inteligencí před obrázky skutečných potravin, zejména pokud si nejsou vědomi skutečné povahy potravin. Podle vědců by produkce obrázků potravin vylepšených umělou inteligencí mohla vést k nerealistickým očekávání spotřebitelů, jak má vypadat přírodní potravina. Zjištění byla publikována v časopise Food Quality and Preference. Podle výzkumníků výsledky naznačují, že vizualizace potravin generované umělou inteligencí využívají klíčové vlastnosti, jako je symetrie, tvar, lesk a celkové osvětlení a barva. O všech těchto vlastnostech je známo, že významně přispívají k atraktivitě vyobrazení potravin.

Zvýšit atraktivitu obrázků potravin generovaných umělou inteligencí mohou i jemné úpravy v umístění pokrmu na obrázku.

Vedoucí autor Giovanbattista Califano z Katedry zemědělských věd Univerzity Federica II v Neapoli říká: „Jako lidé máme tendenci cítit se nepříjemně, když na nás míří objekty, které si vykládáme jako hrozbu, i když jde jen o jídlo. Když má umělá inteligence za úkol replikovat fotografie jídla, na kterých jsou předměty směřující na diváka, například svazek mrkve nebo kousek dortu, často umístí jídlo tak, aby nesměřovalo přímo na diváka. Je pravděpodobné, že tento přístup zvyšuje vnímanou atraktivitu zobrazeného jídla.“

V rámci studie výzkumníci požádali 297 účastníků, aby ohodnotili skutečné nebo umělou inteligencí vytvořené obrázky jídla na stupnici od „vůbec nelákavé“ po „extrémně lákavé“.

Na obrázcích byly v sérii zobrazeny tři potraviny, jedna přírodní, jedna částečně zpracovaná a jedna vysoce zpracovaná potravina. Příkladem přírodního jídla je neupravená mrkev či jablko. Mezi částečně upravené potraviny patří jogurt s ovocem. Mezi vysoce zpracované potraviny patří smažené hranolky či čokoládové bonbony.

Zajímavé je, že když bylo účastníkům výzkumu sděleno, jak byl každý obrázek vytvořen – zda pomocí fotografie nebo umělé inteligence – měli tendenci hodnotit skutečné i umělou inteligencí vytvořené verze stejně lákavě.

Pokud však účastníci o procesu tvorby obrázku nevěděli, byla verze vytvořená umělou inteligencí trvale hodnocena jako výrazně chutnější než obrázek skutečného jídla.

„Vizuály generované umělou inteligencí mohou sice nabízet obchodníkům a průmyslu možnosti úspory nákladů, protože snižují náklady na zadávání focení potravin, ale tato zjištění upozorňují na potenciální rizika spojená s prohlubováním ‚vizuálního hladu‛ u spotřebitelů,“ říká vedoucí studie a její spoluautor profesor Charles Spence z oddělení experimentální psychologie na Oxfordské univerzitě k výzkumu.

Vizuální hlad je jev, kdy prohlížení obrázků potravin vyvolává chuť k jídlu a touhu po něm. „To by mohlo potenciálně ovlivnit nezdravé stravovací chování nebo podpořit nerealistická očekávání spotřebitelů ohledně jídla,“ myslí si Spence.

Výzkumníci také zjistili, že obrázky generované umělou inteligencí mají tendenci zobrazovat potraviny tak, aby se zdály být energeticky vydatnější ve srovnání s originály, zejména pokud jde o zobrazovanou hojnost.

Umělá inteligence může například zvýšit počet hranolků na obrázku nebo přidat více šlehačky do dezertu. Vzhledem k tomu, že lidé mají evolučně danou snahu věnovat větší pozornost energeticky vydatným potravinám, vyvolává to obavy, že rozšíření takových idealizovaných obrázků potravin by mohlo podpořit konzumaci nezdravých potravin.

Vědci také upozorňují na celosvětové hnutí za udržitelnější vzorce spotřeby, včetně propagace „ošklivého“ ovoce a zeleniny. Podle nich existuje obava, že neustálá produkce obrázků potravin vylepšených umělou inteligencí by mohla spotřebitele přimět k nerealistickému očekávání, jak by měly přírodní potraviny vypadat, což by mohlo poškodit úsilí o udržitelnost.

Vědci pracovali s DALL-E 3, integrovaným do ChatGPT. Prompty jsou ke stažení zde.

---

reklama

---