https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/nebojime-se-zasahovat-do-prirody-a-je-to-dobre-rika-praha
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Nebojíme se zasahovat do přírody a je to dobře, říká Praha

27.11.2022 06:12 | PRAHA (Ekolist.cz)
Rokytka.
Rokytka.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Pražany to sice nepřekvapí, ale Praha má výjimečně pestrou přírodu. Je to dědictví dávné historie. Lokalita, kde se Praha nachází, byla třikrát zalita mořem a jednou sladkovodním jezerem, a vzniklý reliéf a podloží vytvořily základ pro pestrou přírodu. Hlavní město do své přírody zároveň poměrně aktivně zasahuje a utváří ji. A vás možná napadne otázka, jestli je to dobře.
 

„Nebojíme se zasahovat do přírody,“ začíná přednášku o pražské přírodě Jiří Rom z pražského magistrátu. A vysvětluje, proč to říká s hrdostí. Podle něho dělá pestrou přírodu rozmanitý způsob péče o krajinu. Pokud vytvoříte mozaiku sečených luk, světlých lesů a meandrujících potoků, najde v ní domov více rostlin a živočichů než v tmavých lesích a zemědělských polích, které dnes pokrývají největší plochy české krajiny. A díky tomu v Praze můžete spatřit ptáky, motýly a brouky, pro něž se volná krajina stala nehostinnou. Jiří Rom o péči o pražskou přírodu mluvil v rámci kurzu celoživotního vzdělávání Trendy ochrany přírody.

„Snažíme se v rámci hospodaření do určité míry vracet podobu krajiny předválečného období. Proč tam? Zdá se, že v předválečném období se na území Prahy dařilo mnohým rostlinám a živočichům lépe než dnes,“ vysvětluje Jiří Rom, magistrátní specialista na péči o chráněná území.

Po válce začala krajina značně zarůstat, lesy se stávaly hustšími, stinnějšími a chladnějšími. Ubylo solitérních stromů, vlhkých luk, mokřadů. Je méně obnažené půdy.

Proto Praha v posledních letech v mnohem větší míře podporuje pastvu koz, ovcí a krav, věnuje se revitalizaci potoků tak, aby byly méně zahloubené, sbírá a pěstuje si vlastní regionální osivo a ponechává v sadech a lesích dostatek mrtvého dřeva, které je pak domovem pro vzácný hmyz.

Jak tedy vypadá výsledná krajina, kterou Praha vytváří?

Rybníky

Kolem rybníků například nebýval prstenec dřevin, který je pro ně typický dnes. U některých revitalizací se proto magistrát zaměřuje na to, aby břehy zůstaly volné, beze stromů.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Příkladem tohoto přístupu je rybník Jordán v Šeberově. Na jeho březích je pouze pár stromů tak, aby nebránily volnému přeletu ptáků. Jeho břehy byly udělány pozvolnější, čímž dochází k plynulejšímu přechodu mezi vodním a suchozemským prostředím. A to mají rádi bezobratlí živočichové.

Světlé lesy

Lesy jsou dnes mnohem méně rozmanité, než kdysi bývaly. Dnešní legislativa totiž požaduje určité procento zakmenění porostu, což vytváří lesy husté.

Světlé lesy byly dříve vytvářeny například tím, že se v lese pásla hospodářská zvířata. Vytvářelo to jinou výškovou a prostorovou členitost lesa, která se líbila řadě motýlů a bezobratlých živočichů. To však dnešní zákon neumožňuje.

A přesto se dodnes v Praze v lese pase, a to v Čimickém údolí. Je to možné ale jen díky tomu, že území není oficiálně lesem, a pastva je tedy legální.

Nedostatek světlých lesů v Praze do určité míry nahrazují sady. V nich se záměrně ponechávají torza uschlých stromů, které jsou rájem pro brouky. V Hrdlořezích tvoří torza dokonce jednu třetinu všech stromů místního sadu. Mrtvé stromy vytváří příznivé prostředí pro řadu hub, mechorosty, lišejníky, brouky a další hmyz, které zase přitahují další živočichy, kteří se jimi živí. Odchlípnutá kůra pak poskytuje úkryt hřadujícím netopýrům, různým plazům a obojživelníkům.

Pastva ovcí v Divoké Šárce.
Pastva ovcí v Divoké Šárce.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Potoky

Příkladem, jak se dá změnit betonové koryto do meandrujícího potoka, je Rokytka. Její koryto bylo napřímeno na začátku 20. století. O století později ale bylo jasné, že tato úprava není funkční. Od roku 2008 Praha postupně přeměňuje zahloubený kanál v mělkou říčku, která má možnost vybřežit a rozlít se po okolní krajině.

V delším, mělčím a členitějším korytě voda proudí pomaleji a po delší trase. Voda se v krajině co nejdéle zdrží a v případě větších dešťů se vodní tok rozlije do okolí v místech, kde je to možné. Tím předchází tomu, aby povodně způsobily větší škody v zastavěných územích.

Louky

Většina biotopů české přírody potřebuje nějakou formu lidských zásahů. Ty se ovšem liší četností a silou.

Někdy mají podobu opakujících se silnějších akcí, například stržení pásu trávy, což vytvoří příležitost pro rostliny, které se v hustém travním drnu samy neuchytí. Jindy jde o to, aby louka nezarostla keři a stromy, a je ji potřeba sekat nebo popásat.

Mozaiková seč je v Praze samozřejmostí a pastva koz, ovcí nebo krav probíhá na 60 plochách o 90 ha.

Mozaiková seč v Divoké Šárce.
Mozaiková seč v Divoké Šárce.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | AndruVision / Magistrát hl. m. Prahy

V posledních letech se ale Prha snaží o další nelehkou disciplínu: návrat místních druhů trav a bylin. Lidé z magistrátního odboru na vybraných lokalitách sbírají semena rostlin, které pak pěstují a vytváří si vlastní směsi semen, kterými osívají vybrané lokality při jejich obnově.

Použity byly například v krajinném parku Lítožnice, v Dolních Počernicích nebo v Dubči. Obvykle se osivem oseje jeden pruh na pozemku, z něhož se pak rostliny mohou dále šířit už samy samy.

A proč je zrovna tohle něco zvláštního? Regionální směsi původních druhů luk byly totiž téměř všude vytlačeny dováženými komerčními směsmi bylin. Ty sice mohou vypadat krásně, ale neposkytují potřebnou potravu místním druhům motýlů a hmyzu, které pak hladoví a vymírají.

Ač to tedy může znít zvláštně, pokud by se podařilo vrátit krajinu do stavu před válkou, přírodě v Praze to podle magistrátních odborníků jen prospěje.


reklama

 
foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (4)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

27.11.2022 18:11
No pestrá směs biotopů je vhodná, ale je to nákladné. Chce to i použít zvířata Ovce, Kozy, Koně, Osly....
Odpovědět
HH

Honza Honza

28.11.2022 08:29
Hluboký obdiv a poděkování za takové určitě úředně složité, finančně a pracovně náročné činnosti. Hlavně, aby to ocenily kompetentní orgány a neházely vám klacky pod nohy.
Pouze bych viděl sporné užití hospodářských zvířat. Někde je jejich činnost prospěšná, spásají trávu a umožňují vyrůst vzácnějším druhům, které by jinak nebyly. Jinak je ale jejich činnost katastrofou- ničí mladé stromy (proto lesníci je musí chránit ohradou), o starší stromy se odírají a loupou jim kůru, že mohou také uhynout. Půda pod stromy je udupaná, stromy okousané, kůra poškozená, mladé nevyrostou. Nejhorší jsou kozy, které vyskočí až na strom. I lesníci by se měli z toho poučit a snížit stavy býložravců a nasadit predátory, jak doporučují přírodovědci.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

28.11.2022 09:24 Reaguje na Honza Honza
Váš bůh není biodiverzita, ale hustý a tím nepřirozený les. Zvířata udržují biodiverzitu omezováním růstu stromů, keřů, agresívních a invazních rostlin. To pro co horujete, aniž si to uvědomujete, je de facto hospodářský les jaký znáte z dětství. Už jsem vám psal, podívejte se opravdu na vědce, propagátory posledního i historického poznání: Storcha nebo Konvičku.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

6.12.2022 10:29
Tak za prvé. Pěkný potok, ale kde je nějaký porost podél potoka, takže meliorace, ale trochu zaklikatěná. Za další ta divná nádrž na vodu, opět chybí zeleň, hlavně olše a keře. Ta louka, to je hezké, ale takto to nefunguje, ve zničené krajině, plné továren na úrodné půdě, viz. Kolínsko, překladiště, fotovoltaiky.... Možná když to vyfotili, tak přijela sekačka a hotovo, seká se od středu do kraje, aby se případná zvěř vytlačila ven. Viděl jsem, když jeden soukromník, taky částečně bio., osekal louku a pak začali vnitek, zajíci doběhli na kraj k posdečenému a spátky do krytu, báli se ven, po dosekání ani jeden nepřeběhl. Zde se evidentně s volně žíjícími zvířaty nepočítá. Nyní k lesu. To co dnes dělají LČR, nemyslím nyní likvidace lesů za pomoci kůrovce, ale prořezávky, kde dochází k vysichání půdy a prakticky nic neroste, pokud se budete dívat do krajiny tak to funguj asi takto. Obrovská spousta semene a taky semenáčků. Nastane konkurence a zvítězí ti nejbujnější, takto to trvá až do dospělosti, kde začíná rozpad porostů a vše se pomalu opakuje, to trvá až několik stovek let. Mi potřebujeme dřevo proto v lese hospodaříme a vlastně les usměrňujeme, tak to je. Pod mladými porosty moc spodní patro není, jen kde se dostane světlo. Ale naše příroda byla vždy různorodá, než přišli LČR a bohužel někteří ochránci. Pokud tohle lidé nevidí tak to nemá cenu něco vypisovat, z betových chodníků a vyasfaltovaných cest v lese, s telefonem před sebou nic nezměníte.... Nevím co dál napsat, nechci urážet tento projekt, ale měl by se přiblížit ví přírodě, stále slyším jak všichni odsuzují keře, proč. Včera jsem jel okolo cest, kde jsem se jel vždy uklidnit trochu, je mi moc smutno z těch zničenejch lesů. Jenže jsem sem přijel na ony cesty a je mi z toho nanic, všechny keře uřezané jsou tu duby a jiné stromy, tok asi takto si dnes představují ochranu přírody. Zajímalo by mne jen kdo to povolil, ty cesty jsou zhruba km. Nevim codál dodat.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist