https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/nepokoje-v-tanzanii-proc-demonstrujici-masaje-rozhani-vlada-strelbou
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Nepokoje v Tanzanii: Proč demonstrující Masaje rozhání vláda střelbou?

15.6.2022 05:53 | PRAHA (Ekolist.cz)
Masajové jsou primárně kočovní pastevci, migrující se stády rohatého dobytka krajinou. A jejich tradiční způsob života je tak v rozporu s tím, co a jak na třetině svého území Tanzanie chrání.
Masajové jsou primárně kočovní pastevci, migrující se stády rohatého dobytka krajinou. A jejich tradiční způsob života je tak v rozporu s tím, co a jak na třetině svého území Tanzanie chrání.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Arusha, Serengeti nebo třeba Ngorongoro. Názvy světově proslulých národních parků a rezervací dokládají, že Tanzanie pro ochranu přírody rozhodně nedělá málo. V posledních dekádách nicméně narůstá nespokojenost s tím, že tu je pravá africká příroda chráněna na úkor původních afrických etnik.
 

V současnosti tu státní organizace TANAPA spravuje 22+1 národních parků, velkoplošných chráněných území. Dohromady národní parky pokrývají plochu o rozloze srovnatelnou s celým Chorvatskem. Kromě toho ještě fungují velmi rozsáhlé safari-rezervace a lovecké game-reserve (28), a také 14 velkoplošných rezervací (pra)lesních. Když spočítáme rozlohu všech těchto chráněných území, zjistíme, že 30 % území státu funguje v nějakém přísném režimu ochrany.

Dobré zprávy pro divočinu

To je dobrá zpráva 310 druhů savců, 100 druhů hadů, 60 000 druhů hmyzu a skoro tisícovku ptáků (vše dohromady okolo 750 ohrožených druhů), kteří tu žijí. Zrovna tak je to pozitivní pro ekonomiku Tanzanie: v předcovidových časech se cestovní ruch, navázaný na přísnou územní ochranu přírody, podílel na 10,7 % HDP státu a vytvářel prostor pro zaměstnání 1,6 milionu obyvatel.

Nedá se ale říct, že by ochrana přírody propívala všem stejně. V o dost horší situaci jsou lidé, kteří poblíž nebo přímo na území oněch četných rezervací a národních parků žijí. Jde o domorodé Masaje.

Jejich tradiční způsob života je totiž v přímém rozporu s tím, co a jak na třetině svého území Tanzanie chrání. Masajové jsou primárně kočovní pastevci, migrující se stády rohatého dobytka krajinou. Problém s nimi je legislativně, politicky a environmentálně komplikovaný, mnohovrstevný. Nicméně jeho kořenem, hlavní třecí plochou, zůstává jejich narůstající počet.

Příklad? Když byla v roce 1959 zakládána rezervace Ngorongoro, byli Masajové ujištěni, že nebudou nikterak omezena jejich práva k půdě, pastvě, svobodnému pohybu. Jejich nezávislý styl života měl jít ruku v ruce s ochranou přírody. Protože jich ve zhroucené kaldeře sopky, která rezervaci rámuje, tehdy žilo kolem 10 000, nezdálo se to být nemožné. Jenže dnes jich v Ngorongoro žije 10x více, a s nimi také čtvrt milionu rohatého dobytka.

Odlišná pravidla pro Masaje se rodila v 60. letech, v době, kdy na území Keni a Tanzanie dohromady nežilo víc než 250 000 příslušníků tohoto etnika. Dnes jich v Keni je kolem 1,2 milionu a v Tanzanii kolem 900 000.

Pokud to budeme vnímat jen optikou Masajů, jsou jednoznačnou obětí. Proti nim totiž stojí vláda lačná peněz cestovního ruchu a výnosný byznys chráněných území a soukromých safari.
Pokud to budeme vnímat jen optikou Masajů, jsou jednoznačnou obětí. Proti nim totiž stojí vláda lačná peněz cestovního ruchu a výnosný byznys chráněných území a soukromých safari.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Masajové nejsou chráněný druh

Společenské postavení a bohatství jednotlivce v masajské společnosti je vyjádřeno počtem skotu. Statisíce krav na území národních parků a rezervací dnes vypásá trávu (pastva je tu dostupná jen sezóně), která je pak nedostupná divokým africkým kopytníkům. Masajská stáda také vyčerpávají vodní zdroje, napomáhají šíření chorob a patogenů mezi divoká zvířata, přispívají k erozi půdy.

Na svobodě, volnosti pohybu a pastvy roste izolovaná masajská prosperita, ovšem za cenu úpadku kvality nabídky fauny v národních parcích. Která zprostředkovaně dotuje státní kasu celé Tanzanie. Proto stále častěji dochází ke konfliktům, při nichž se jim do cesty staví ploty, ohrady a ostnaté dráty.

Dochází k jednostrannému překračování nezadatelných masajských práv: je jim zamezováno v přístupu k vodě, jsou plošně vyháněni ze svých území a násilně vystěhováváni z vesnic na území rezervací. Při tom všem samozřejmě nechybí porušování lidských práv.

Pokud to budeme vnímat jen optikou Masajů, jsou jednoznačnou obětí. Proti nim totiž stojí vláda lačná peněz cestovního ruchu a výnosný byznys chráněných území a soukromých safari.

Kdo, pro koho a před kým tu chrání přírodu?

Probíhající plán na vystěhování 82 000 Masajů z území Ngorongoro z roku 2019 stále budí u lidskoprávních organizací značné zneklidnění. A čerstvý plán na vystěhování 70 000 Masajů z oblasti severně od Lolinda pak nefalšované zděšení.

Vzniknout tu totiž má celé nové velkoplošné safari, budované s finanční spoluúčastí Spojených arabských emirátů. Vykreslení situace, při níž jsou za dolary ropných šejků vyháněni násilím a střelbou tisíce domorodců ze svých tradičních území, skutečně vyvolává silné emoce.

Přitom se Tanzanie zaštiťuje ochranou africké přírody. A štědře ji v tom ze zámoří podporují rozvinuté země, které sponzorují ochranu africké přírody, v níž ale nakonec nezbývá místo pro Afričany – Masaje.

Jak už bylo zmíněno výše, problém je to mnohovrstevný, komplikovaný. A z environmentálního hlediska je skutečně ona nezávislost masajského etnika, nastavená před 60 lety, pro přírodu a její ochranu dlouhodobě neudržitelná. Něco se musí změnit. Co přesně ale jasné není.

Tanzanská vláda skutečně nedělá pro ochranu přírody málo, ale zatím trestuhodně selhává v tom, aby zvládla integraci Masajů tak, aby byli spokojeni oni, i ochrana přírody.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (31)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MU

Michal Ukropec

15.6.2022 06:08
A závěrem? Není zde žádný návrh řešení. A Afričané se dál množí jak kobylky.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

15.6.2022 06:21 Reaguje na Michal Ukropec
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

15.6.2022 06:24
Ztratil se koment, tak tedy znovu. Masaj je šťastný, když se může potřít rumělkou a skákat metr dvacet. To by v rámci genderu mohli naučit i ženy. A kromě výše zmíněné racionální pop. politiky by je mohli přeškolit na blokaře a podkošové hráče, mají pro to mimořádné fyzické předpoklady.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

15.6.2022 18:22 Reaguje na Karel Zvářal

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

15.6.2022 21:30 Reaguje na Michal Ukropec

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
MU

Michal Ukropec

16.6.2022 06:03 Reaguje na Karel Zvářal
Bohužel, je to tak.
Odpovědět
Sl

Slovan

15.6.2022 11:02
Bavíme-li se o této oblasti (Mara-Serengeti), pak je jasné, že se jedná o jeden z přírodních pokladů nejenom Tanzánie (Keni), ale troufám si říct, že i celého světa. Pokud místní Masajové tu oblast ničí svým dobytkem, je na místě s tím něco dělat. Jsem toho názoru, že čistě přírodní rezervace, ať už NP, GR nebo jim podobné by měli být pastevectví i jiných negativních vlivů zbaveny co to jde (což se zrovna v Tanzánii celkem i praktikuje).

Možné řešení bych viděl v komunitních rezervacích, které budou u těch přírodních. Inspiraci bych viděl v severovýchodní Keni, konkrétně v ochranářském projektu NECA. Při pohledu na mapu je zřejmé, že tato oblast Keni nemá žádný NP, GR apod. a to i přesto, že je ta oblast celkem odlehlá a na zvěř stále bohatá. Ochranáři se tedy rozhodli, že se pokusí o vznik velkého množství komunitních rezervací, které pokryjí velkou plochu a naučí místní farmáře a lidi jak žít s divokými zvířaty.
Info o projektu, jeho cílech i řešeních zde: https://neca.or.ke/

Článek o jedné z rezervací zde: https://sabuliwildlife.org/sabuli-conservancy-seeks-to-bring-human-wildlife-harmony-in-the-north/).

Že to není marný projekt je zřejmé a myslím si, že by něco podobného mohlo vzniknout i v oblasti Serengeti.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

15.6.2022 14:49 Reaguje na Slovan
"Možné řešení bych viděl v komunitních rezervacích, ..." ... to mi nějak hodně připomíná tzv. indiánské rezervace, že by si to třeba Native Americans nějak moc pochvalovali, to jsem nevšiml a když jsem tam v jedné kdysi byl, tak ostrůvek tradičního štěstí mi to teda nepřipomínalo.

Na druhou stranu to neberte osobně, tam prostě dobré řešení neexistuje. Ta jako neexistovalo pro ty NA nebo First Nations v Kanadě. Ta naše domnělá humanita je to totiž jen jedno velké pokrytectví a pravda je taková, že když něco chceme, tak pro to musíme holt občas něco obětovat ... i někoho.
Odpovědět
Sl

Slovan

15.6.2022 20:17 Reaguje na Svatá Prostoto
Myslím, že indiánské rezervace v USA a to, co jsem popisoval, je přeci jenom trošku něco jiného. Byť jsem v žádné v USA nebyl, a případně mě tedy opravte, tak tam si ty rezervace žijí často i trošku svým životem nezávisle na zbytku státu - nemají tam moc pravomocí lokální nebo federální vláda, ale spíše kmenová rada, přičemž každá rezervace má i různý systém vlády a kromě závažných zločinů si to mohou řešit taktéž "po svém" (přiznávám, teď čerpám z wiki). Předpokládám proto, že spokojenost nebo nespokojenost lidí bude jiná v každé z rezervaci.
Jak to tam je s ochranou životního prostředí také moc nevím. Co vím je, že se nejedna z rezervací zapojuje třeba do záchrany bizonů.
Čistě ze zvědavosti - kterou z rezervací jste navštívil?

Ono zde skutečně nějaké ideální řešení není. To co jsem popsal je to, co si myslím, že by mohlo fungovat nejenom dnes, ale i do budoucna. Třeba se ale pletu, ale nyní tomu věřím :)
Ochrana přírody v Africe není jednoduchá, ale ne nemožná. Furt si stojím za tím, že hlavní výhodou na straně ochránců jsou již vytvořená, a mnohdy skutečně obrovská, chráněná území různého typu. S tím se prostě dá pracovat a je to vidět již dnes. Rád to srovnávám s Indií, kde je dnes nesrovnatelně vyšší lidský tlak než v Africe bude támhle v roce 2100... a přesto se to, co bylo chráněno, podařilo ochránit dodnes. No a jediný důvod, proč se tam nikdy nepodařilo ochránit nějaké skutečně velké a souvislé území, je ten, že tam bohužel nikdy nebylo ani vytvořeno.
Když dám ještě jeden hezký příklad. African Parks v Čadu spravují NP Zakouma, který je ale "pouze" takovým jádrem mnohem většího chráněného území složeného právě z podobných komunitních rezervací. Je to nazvané jinak, ale princip je podobný jako jsem popisoval u toho projektu v Keni. Zakouma jako taková má nějakých 3000 km2, Greater Zakouma Ecosystem pak ale už přes 30 000 km2. Díky tomu mohou ochránci pracovat a chránit přírodu na 10x větším území, než pokud by měli jen ten NP. A má to výsledky.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

16.6.2022 13:56 Reaguje na Slovan
NO právě ... otázkou je jak docílit/zajistit, aby to tam nebylo jak v těch IR v USA/CAN ... nebo s ohledem na to, že Afrika, ještě o dost horší.

A tady se nebavíme o tom, zda má ochrana přírody v Africe cenu ... ale narážíme na střet mezi naší představou o tom, jak ta příroda má vypadat a jak ji máme chránit, s představami a potřebami těch, kteří tam jsou trochu déle než "my" ... a které jsme tak trochu málem vyhladili.
A je tedy otázka, nakolik by oni měli mít právo do toho mluvit.

Ale tohle je průser všude, kde k této situaci ... v podstatě zabrání území původních obyvatel ... došlo a zjevně nemá dobré řešení.
Odpovědět
Sl

Slovan

16.6.2022 21:41 Reaguje na Svatá Prostoto
Tak oni tam nebudou mít své zákony. Budou tam platit stejné zákony jako ve zbytku dané země. V tomto nepochybně rozdíl je.

Místní komunity je samozřejmě důležité zapojit a ochranáři se na ně dnes ostatně i zaměřují - nejenom, že jim dávají práci v samotných rezervacích, ale podporují i různé formy podnikání v samotných komunitách, staví školy nebo zdravotnická zařízení apod. Pro nás se to zdá jako něco samozřejmého, ale pro ty lidi na mnoha místech Afriky to samozřejmost není. A mě se zdá, že to skutečně funguje, protože tam, kde se tohle praktikuje se výrazně snižuje pytláctví, obnovuje se zvěř a zároveň se snižuje i třeba ten negativní tlak hospodářských zvířat.
NP, GR a jim podobné rezervace by měli být jednoznačně co nejdivočejší, nejpřirozenější a pokud možno s co nejmenším negativním lidským vlivem. Kolem nich pak ony komunitní rezervace. Toť vize, které věřím a kterou preferuji.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

17.6.2022 11:51 Reaguje na Slovan
My nejsme ve sporu co se preferencí týče, nebo toho, jak by to mělo vypadat. To určitě ne.

Otázkou je, zda tuto naši vizi/názor sdílí i tamní Masajové, a pokud ne, tak proč, a jak ji realizovat ... resp. nakolik je reálné ji realizovat. A co/koho bude pro její případnou realizaci obětovat ...

Fajn je, že pro nás oba je to pravděpodobně jen čistě abstraktní diskuze a jsme jen v roli vzdálených diváků:-))).
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.6.2022 13:03
Tak jaký je vlastně problém, teda kořen problému? Přemnožování Masajů. Takže tam je to potřeba řešit.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

15.6.2022 14:52 Reaguje na Pavel Hanzl
Aha, takže původní obyvatelstvo, která tam žije od dob, kdy byl praotec Čech ještě pořád na vejletě se "bude řešit".
Super.
No, vy s vaším viděním světa máte k různým konečným řešením bezpochyby blízko.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.6.2022 18:29 Reaguje na Svatá Prostoto
Tyhle státy se přemnožují všechny. A mají víc hladu a víc požadavků na Západ, který se nepřemnožuje.
Jak jste zase přišel, že se "bude řešit"? Kdo to bude řešit a jak? Nebo zase jen plácáte?
Odpovědět
Sl

Slovan

15.6.2022 20:24 Reaguje na Pavel Hanzl
Nikdo nepopírá, že rostoucí populace přináší různé problémy. Věřím však, že ne nepřekonatelné. A dokud nebudete mít Vy, nebo kdokoli jiný, nějakou kouzelnou hůlku, pak se s tím nějak musí chtě nechtě pracovat. Pozitivní je, že porodnost i tam klesá.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

16.6.2022 13:59 Reaguje na Slovan
Fakt i u těch Masajů? To z článku zrovna nevyplývá ...

A ono i jinde je to takové jak kde.
Odpovědět
Sl

Slovan

16.6.2022 21:42 Reaguje na Svatá Prostoto
Myslel jsem to obecně v Africe. Jak je to zrovna u Masajů netuším, ale jistě se to dá někde vyhledat.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

17.6.2022 11:46 Reaguje na Slovan
No v článku to právě je a podle toho to vypadá, že jak se na jedné straně Masajům populačně daří, tak současně se nějak nehodlají měnit ale drží se svého tradičního způsobu života.

Což je zde právě kámen úrazu ...
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

16.6.2022 13:57 Reaguje na Pavel Hanzl
Jak jsem na to přišel? Nějaký Hanzl vo tom píše. Cituji ... "Tak jaký je vlastně problém, teda kořen problému? Přemnožování Masajů. Takže tam je to potřeba řešit."

Vy už taky máte dost ... máte na tu schýzu aspoň papír a nějaké prášky?
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

16.6.2022 09:24 Reaguje na Pavel Hanzl
Kupodivu s vámi tentokrát souhlasím. Je jen otázka, jak to vysvětlit Masajům. Přimět je, aby omezili reprodukční aktivity, bude poměrně těžké. Ten tlak musí cílit primárně na muže, vzhledem k postavení žen v jejich společnosti. Tím to bude ještě těžší.
Odpovědět
va

vaber

16.6.2022 08:46
zkusme tu situaci srovnat s Evropou ,
vyčlenil by některý evropský stát tak velké území jako jsou rezervace v Africe?
ne a proč ne, protože Evropa je totálně přemnožená a lidé jsou nalezlí všude a ještě navíc lidé z Evropy řešili svoje přemnožení tím ,že zaplevelili všechny kontinenty
malinké Křivoklátsko u nás je veliký problém,
ovšm na Afriku se my díváme úplně jinak
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

16.6.2022 12:12 Reaguje na vaber
Není možné chránit přírodu a současně přihlížet nekontrolovanému množení devastátora krajiny. Úměrně rostou i stavy skotu, který konkuruje divokým zířatům. Takže vláda koná správně, to si měli domorodci v šedesátkách uvědomit a podřídit tomu styl života. A to je Tarzanie jedna s posledních zemí, kde ta divočina ještě jakž takž funguje. Prostě když to nejde po dobrém...
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

16.6.2022 14:04 Reaguje na Karel Zvářal
" ... to si měli domorodci v šedesátkách uvědomit a podřídit tomu styl života."

Hmm ... a proč si to měli uvědomit domorodci, když tam byli původně oni a nedomorodci se jim tam nakýblovali?

A po dobrém s kým? S tím původním obyvatelstvem? Když dokud tam žili jen oni, tak vše v poho fungovalo?

Fakt je ok takhle někomu zabrat jeho zemi/území, celkem slušně to tam rozjebat a pak mu nařizovat, že se on musí přizpůsobit?

Já jsem fakt dalek toho tvrdit, že znám nějaké super řešení, ale tenhle přístup mi přijde fakt docela humáč.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

16.6.2022 15:27 Reaguje na Svatá Prostoto
Njn, když se kácí les... Protisměrné trendy vývoje lidské populace a úbytek divoké afr. zvěře jsou dostatečně známy. Někdy ten řez přijít musel, jinak nikdo nevyřeší opakované otravy mizejících lvů, supů..., kteří přicházejí do konfliktu s vášnivými pastevci.

Pokud by mně vláda nabídla alternativu (zmiňuji výše jakou), nebyl bych první ani poslední, kdo v rámci výstavby přehrady, kácení pralesa, záboru půdy pro voj. účely musí se přestěhovat jinam. V životě je vždy něco za něco, a já jsem na straně tiše trpících zvířat, kterým se tam nakýblovalo etnikum s riadnym libidom.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

16.6.2022 15:49 Reaguje na Karel Zvářal
Problém je ten, že těm zvířatům se ti Masajové tam nenakýblovali ... naopak je u těch Masajů možné, že tam byli před nima:-). Jak po Africe migrovali jednotlivé druhy zvěře a etnika černoušků fakt netuším.
Bordel v to začal být až kolonizací osvícených Evropanů, kteří slušně zatli tipec jak jedněm, tak druhým.

Mne spíš zaráží jak to tam musí stát za pikaču, že ti Masajové lpí na své,m tradičním způsobu života a o nějaký upgrade po vzoru těch ostatních zjevně moc nestojí.

Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

16.6.2022 16:06 Reaguje na Svatá Prostoto
Mno, kdyby se stejným úsilím lidskoprávní organizace bojovaly za důstojný život v zemích, odkud dobrovolně odcházejí, resp. utíkají, desítky milionů lidí, dělaly by mnohem záslužnější práci, kontolou porodnosti počínajíc. Ale jak bývá u této sorty lidí zvykem, rozmotávají problém úplně z opačné strany. Takže za sebe jsem rád, že aspoň v některých zemích se starají o práva zvířat stejně vehementně, jako u druhu, který má být socializován jinde. Byl bych klidně pro odstěhovat jinam ta zvířata. Ale bylo to nesmírně drahé, a ono dnes vlastně není už kam, neb ten kontinent je z 80-90% vybydlený, tj. zamořený člověčinou.
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

16.6.2022 11:27
v roce 1960 žilo v Tanzanii cca 10 mil lidí, v roce 2022 jsme na 70 mil, a to si nejsem vůbec jist jak do této statistiky zahrnují Masaje. Konflikty budou narůstat a bude to tvrdé
Odpovědět
PH

Petr Herbrik

21.6.2022 10:14
V Tanzánii jsem byl osobně. Nikoli jako turista ale jako cestovatel a to i v místech, kde si na mě černoši chodili sahat, protože bělocha nikdy neviděli. I s Masaji jsem se samozřejmě osobně setkal. Na toto téma mohu říct jen jedno: největším problémem lidstva a této planety je přemnožování lidí, které nepochybně jednou povede ke globální katastrofě. Zde je nejlépe vidět, jaké následky přemnožování má. Masajové jsou skvělý národ, hrdí a velmi schopní lidé, kteří umí žít v souladu s přírodou. Jenže "humanisté" jim tam přinesli "nesmrtelnost", která výrazně narušila jejich přirozenou schopnost autoregulace svých počtů, což vede k jejich přemnožení. Pokud se tohle nevyřeší, neexistuje žádné humánní řešení situace. Masajové jsou příliš hrdí (proto je miluji), aby se nechali zavřít do městských králíkáren s pohodlným živobytím tak jako jiná etnika. Takže jsou jen dvě možnosti: buď sami pochopí, že nesmí mít příliš moc dětí (něco jako v Číně zákon jednoho dítěte), anebo jim musí dostatečný počet dětí umírat (tak jako v minulosti), což znamená vyhnat z oblasti všechny "humanisty", lékaře bez hranic a prostě všechny, kdo jim umožňuje přemnožování.
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

21.6.2022 17:28 Reaguje na Petr Herbrik
souhlas 100 %
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

23.6.2022 08:44 Reaguje na Petr Herbrik
Jojo, vyhnání lékařů bez hranic a ostatních ,,zlých humanistů,, velmi pomůže. Hlavně když Čína ve velkém investuje do rozvoje Tanzánie a poskytuje jim hromadu léků, zdravotního vybavení a staví nemocnice. :-)
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist