Nepokoje v Tanzanii: Proč demonstrující Masaje rozhání vláda střelbou?

Masajové jsou primárně kočovní pastevci, migrující se stády rohatého dobytka krajinou. A jejich tradiční způsob života je tak v rozporu s tím, co a jak na třetině svého území Tanzanie chrání.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

V současnosti tu státní organizace TANAPA spravuje 22+1 národních parků, velkoplošných chráněných území. Dohromady národní parky pokrývají plochu o rozloze srovnatelnou s celým Chorvatskem. Kromě toho ještě fungují velmi rozsáhlé safari-rezervace a lovecké game-reserve (28), a také 14 velkoplošných rezervací (pra)lesních. Když spočítáme rozlohu všech těchto chráněných území, zjistíme, že 30 % území státu funguje v nějakém přísném režimu ochrany.

Folks rightly getting angry about Tanzanian security forces using live ammunition to force 1000s of indigenous Maasai people off their land in name of ‘western’ conservation - are in for a shock. pic.twitter.com/zuPilGPtPk

— asad rehman (@chilledasad100) June 12, 2022

Dobré zprávy pro divočinu

To je dobrá zpráva 310 druhů savců, 100 druhů hadů, 60 000 druhů hmyzu a skoro tisícovku ptáků (vše dohromady okolo 750 ohrožených druhů), kteří tu žijí. Zrovna tak je to pozitivní pro ekonomiku Tanzanie: v předcovidových časech se cestovní ruch, navázaný na přísnou územní ochranu přírody, podílel na 10,7 % HDP státu a vytvářel prostor pro zaměstnání 1,6 milionu obyvatel.

Nedá se ale říct, že by ochrana přírody propívala všem stejně. V o dost horší situaci jsou lidé, kteří poblíž nebo přímo na území oněch četných rezervací a národních parků žijí. Jde o domorodé Masaje.

Jejich tradiční způsob života je totiž v přímém rozporu s tím, co a jak na třetině svého území Tanzanie chrání. Masajové jsou primárně kočovní pastevci, migrující se stády rohatého dobytka krajinou. Problém s nimi je legislativně, politicky a environmentálně komplikovaný, mnohovrstevný. Nicméně jeho kořenem, hlavní třecí plochou, zůstává jejich narůstající počet.

Příklad? Když byla v roce 1959 zakládána rezervace Ngorongoro, byli Masajové ujištěni, že nebudou nikterak omezena jejich práva k půdě, pastvě, svobodnému pohybu. Jejich nezávislý styl života měl jít ruku v ruce s ochranou přírody. Protože jich ve zhroucené kaldeře sopky, která rezervaci rámuje, tehdy žilo kolem 10 000, nezdálo se to být nemožné. Jenže dnes jich v Ngorongoro žije 10x více, a s nimi také čtvrt milionu rohatého dobytka.

Odlišná pravidla pro Masaje se rodila v 60. letech, v době, kdy na území Keni a Tanzanie dohromady nežilo víc než 250 000 příslušníků tohoto etnika. Dnes jich v Keni je kolem 1,2 milionu a v Tanzanii kolem 900 000.

Pokud to budeme vnímat jen optikou Masajů, jsou jednoznačnou obětí. Proti nim totiž stojí vláda lačná peněz cestovního ruchu a výnosný byznys chráněných území a soukromých safari.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

Masajové nejsou chráněný druh

Společenské postavení a bohatství jednotlivce v masajské společnosti je vyjádřeno počtem skotu. Statisíce krav na území národních parků a rezervací dnes vypásá trávu (pastva je tu dostupná jen sezóně), která je pak nedostupná divokým africkým kopytníkům. Masajská stáda také vyčerpávají vodní zdroje, napomáhají šíření chorob a patogenů mezi divoká zvířata, přispívají k erozi půdy.

Na svobodě, volnosti pohybu a pastvy roste izolovaná masajská prosperita, ovšem za cenu úpadku kvality nabídky fauny v národních parcích. Která zprostředkovaně dotuje státní kasu celé Tanzanie. Proto stále častěji dochází ke konfliktům, při nichž se jim do cesty staví ploty, ohrady a ostnaté dráty.

Dochází k jednostrannému překračování nezadatelných masajských práv: je jim zamezováno v přístupu k vodě, jsou plošně vyháněni ze svých území a násilně vystěhováváni z vesnic na území rezervací. Při tom všem samozřejmě nechybí porušování lidských práv.

Pokud to budeme vnímat jen optikou Masajů, jsou jednoznačnou obětí. Proti nim totiž stojí vláda lačná peněz cestovního ruchu a výnosný byznys chráněných území a soukromých safari.

Kdo, pro koho a před kým tu chrání přírodu?

Probíhající plán na vystěhování 82 000 Masajů z území Ngorongoro z roku 2019 stále budí u lidskoprávních organizací značné zneklidnění. A čerstvý plán na vystěhování 70 000 Masajů z oblasti severně od Lolinda pak nefalšované zděšení.

Vzniknout tu totiž má celé nové velkoplošné safari, budované s finanční spoluúčastí Spojených arabských emirátů. Vykreslení situace, při níž jsou za dolary ropných šejků vyháněni násilím a střelbou tisíce domorodců ze svých tradičních území, skutečně vyvolává silné emoce.

Přitom se Tanzanie zaštiťuje ochranou africké přírody. A štědře ji v tom ze zámoří podporují rozvinuté země, které sponzorují ochranu africké přírody, v níž ale nakonec nezbývá místo pro Afričany – Masaje.

Přečtěte si také |

Přelidnění – slon v místnosti, o kterém se nemluví

Jak už bylo zmíněno výše, problém je to mnohovrstevný, komplikovaný. A z environmentálního hlediska je skutečně ona nezávislost masajského etnika, nastavená před 60 lety, pro přírodu a její ochranu dlouhodobě neudržitelná. Něco se musí změnit. Co přesně ale jasné není.

Tanzanská vláda skutečně nedělá pro ochranu přírody málo, ale zatím trestuhodně selhává v tom, aby zvládla integraci Masajů tak, aby byli spokojeni oni, i ochrana přírody.