https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/potrebuje-afrika-bojovat-proti-zmenam-klimatu-africanu-se-na-to-radsi-neptejte
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Potřebuje Afrika bojovat proti změnám klimatu? Afričanů se na to radši neptejte

2.1.2023 05:29 | PRAHA (Ekolist.cz)
Aktuální studie, navázaná na průzkum veřejného mínění v Jihoafrické republice zjistila, že klima a jeho změny tu za problém hodný k řešení vůbec považovány nejsou. Obyvatelé JAR by byli mnohem raději, kdyby se řešily jiné věcí, které je trápí - nezaměstnanost, HIV/AIDS a vysoká kriminalita.
Aktuální studie, navázaná na průzkum veřejného mínění v Jihoafrické republice zjistila, že klima a jeho změny tu za problém hodný k řešení vůbec považovány nejsou. Obyvatelé JAR by byli mnohem raději, kdyby se řešily jiné věcí, které je trápí - nezaměstnanost, HIV/AIDS a vysoká kriminalita.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Boj proti klimatickým změnám je dnes v rozvinutých zemích prioritou. V zemích rozvojových ale mají priority nastavené jinak. Studie z Jihoafrické republiky shrnuje, jaké problémy chtějí mít tamní lidé vyřešeny dříve, než se pustí do boje proti klimatickým změnám.
 

Klimatická změna dopadne na všechny, ale ne všude stejnou měrou. A paradoxně v zemích Afriky, kde k ní na rozdíl od rozvinutých zemí přispěli spíše méně než více, budou následky výkyvů počasí, sucha, záplav a hurikánů dramatičtější.

V Evropě i USA je boj proti klimatickým změnám často prezentován jako nezbytnost, jako přenesená snaha o „ochranu“ obyvatel těch rozvíjejících se států, které dnes neprávem splácí klimatické dluhy za země již rozvinuté.

Aktuální studie, navázaná na průzkum veřejného mínění v Jihoafrické republice, ale popisuje trochu jinou realitu. Klima a jeho změny tu za problém vhodný k řešení vůbec považovány nejsou. Obyvatelé JAR by nejspíš byli mnohem raději, kdyby jim zbytek světa pomohl s řešením jiných věcí, které je trápí.

Na co půjdou peníze?

Když letos vláda Jihoafrické republiky sestavovala Národní plán rozvoje – klíčový podklad pro návrhy strategických oblastí, na něž bude během dalších let svým rozpočtem myslet – hodlala do něj začlenit i řešení otázek životního prostředí.

Jak ale upozorňuje Nicole De Wet-Billingsová z univerzity ve Witwatersrand, sami Jihoafričané takovou iniciativu nedoceňují. Byli by mnohem raději, kdyby výdaje z národního rozpočtu plynuly spíše než na nějaké klima, které opravdu nepovažují za prioritu, na mnohem palčivější socioekonomické problémy.

De Wet-Billingsová to dokládá svou aktuální studií, sestavenou na základě reprezentativního vzorku 3173 respondentů. Mužů i žen, obyvatel měst i venkova. Kladla jim tři jednoduché otázky: co považují za největší problémy JAR k řešení; zda soudí, jestli jsou peníze z daní využívány pro podporu životního prostředí a zda by na životní prostředí mělo být vynakládáno více peněz daňových poplatníků.

Tři nejpalčivějších problémy Jihoafrické republiky, tak jak je vnímají Jihoafričané, jsou nezaměstnanost, HIV/AIDS a vysoká kriminalita, spojená s obavami o vlastní bezpečnost. Tato tři témata považovali obyvatelé za nejakutnější, a shodně očekávají, že je vláda bude řešit dřív, než cokoliv jiného.

Otázky životního prostředí nejsou mezi jihoafrickými obyvateli příliš vysoce hodnoceny. Méně rozvinuté země se potýkají s problémy, které tematiku životního prostředí zastiňují.
Otázky životního prostředí nejsou mezi jihoafrickými obyvateli příliš vysoce hodnoceny. Méně rozvinuté země se potýkají s problémy, které tematiku životního prostředí zastiňují.

Jak si stojí klima?

Obyvatele dále trápil rasismus a xenofobie, politika, korupce, nedostupnost služeb a základní infrastruktury, nedostupnost vzdělání, pozemkové reformy, náboženské a kulturní otázky, chudoba, lidská práva, přetěžování v zaměstnání, domácí násilí a problematika mládeže.

Ptáte se, kde je starost o životní prostředí a obavy z klimatických změn? Pro Jihoafričany nestojí v první trojici, ba ani v první desítce. Ze všech témat, které doufají, že bude jejich vláda řešit, je řadí – v tom nejlepším případě – až na 17. místo.

Víc lidí v odpovědi uvedlo, že už je nic dalšího nenapadá, než těch, kteří uvedli životní prostředí a klimatické změny. Jako vládní prioritu, to nejdůležitější téma k řešení, uvedlo klima jen tolik respondentů, že se jejich počet blíží statistické chybě. Kolik jich bylo? Jihoafričanů, kteří uvedli životní prostředí jako prioritní téma k řešení, bylo 0,09 %. Tři lidé z více než tří tisíc.

S životním prostředím jděte do fynbosu

Že jihoafrická vláda částečně přispívá na ochranu přírody, její občané vědí. Ale radost z toho mají pramalou.

Hned 78,12 % mužů a 80,82 % žen zaujímá k otázkám životního prostředí negativní postoj, a v zásadě nesouhlasí s tím, aby vládní výdaje plynuly tímto směrem. Tato odpověď je pak vlastní většině z dotázaných, bez ohledu na barvu pleti (nejvýraznější negativní postoje vůči životnímu prostředí vyjadřovalo 80,5 % černochů), víru (78,74 % věřících přírodu nemusí), zaměstnanost (79,88 % nezaměstnaných a 78,64 % zaměstnaných), obyvatel měst i vesnic (77,71 a 82,45 %).

Pouze pětina z dotázaných zachovává vůči životnímu prostředí pozitivní postoj. Ale ani ti nepovažují zrovna za šťastné, aby vláda na tuto oblast vynakládala další prostředky. Protože v Jihoafrické republice jsou aktuálně jiné, mnohem palčivější problémy k řešení.

„Otázky životního prostředí nejsou mezi jihoafrickými obyvateli nějak vysoce hodnoceny. Méně rozvinuté země se potýkají s problémy, které tematice životního prostředí a jejích důsledků konkurují a zastiňují úsilí o boj proti změnám klimatu,“ říká Nicole De Wet-Billingsová.

Pokud tedy chceme nabízet nějaké klimatické řešení Africe nebo její obyvatele přesvědčovat o tom, že klima je tím nejnaléhavějším tématem k řešení, neměli bychom být překvapení, když budou říkat, že mají jiné starosti.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (104)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

2.1.2023 07:58
je to velice nepřekvapující. Je dobré si uvědomit, že na mnoha místech Afriky byla ještě před sto lety doba kamenná.
Nejsou tak společensky egoističtí (sociálně schopní, neuzavření), neví co je kapitalismus a jsou výrazně podle našich kritérií levicový, rovnostářský. Jsou zvyklí žít z poněkud handlivě řečeno z ruky do huby.
V mentální šílenosti je však převyšujeme v řešení cokoliv kdekoliv je však trumfneme. Nejsou tak technologicky vymaštěný jako my.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

2.1.2023 10:32 Reaguje na Jaroslav Řezáč
1*
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

2.1.2023 08:45
Afrika= strmý růst populace a obrovský tlak na přírodní zdroje. Nízká úroveň vzdělanosti plus import odpadů z EU/USA. Korupce a kmenové chápání společnosti.
Chybou bylo zrušení kolonialismu a úprk Západu z Afriky, kterou nyní obsazuje Čína. Zaděláno na skutečně globální průšvih.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

2.1.2023 10:03 Reaguje na Miroslav Vinkler
Já bych vám oponoval v tom, že chybou byl samotný kolonialismus, který skokově změnil vztahy mezi lidmi a vztah k životu v přírodě. Ze zcela udržitelné společnosti se tehdy stala skokově společnost drancování přírodních zdrojů ve prospěch kolonizátorů a to zanechalo pachuť o představě pokroku, který ale platí pouze pro vyvolené. Ti
ostatní byli námezdní silou toho "pokroku" a pomalu poznávají, že
ten "pokrok" byl pouze o drancování bez kompenzací. Čína na to
jde trochu jinak a to ideologicky, ale i ekonomicky. Kamarád tam
kdysi jako emigrant do Británie pracoval a popisoval těžbu surovin
za co nejnižší náklady s těžkou ruční prací a dělníky bydlícími v
"psích" boudách. Vůdci se topili ve zlatě a Mercedes bylo sprosté
auto pro jejich úředníky. Přišli Číňané a postavili cesty, domy
pro rodiny dělníků a dodali nejnovější techniku. Suroviny se
snaží co nejvíce zpracovat na místě, aby nevozili do Číny rudu
a jiné polotovary. Životní úroveň dělníků rapidně stoupla a ti ji
neustále srovnávají s dobou minulou. Je to něco podobného, když tu lidé chválili Baťu za levné bydlení, sociální zabezpečení a tak
neměli důvod stávkovat, protože jinde to bylo daleko horší. Ono to je o tom pověstném puštěném chlupu z kožichu, který sice nezahřeje, ale dá lidem pocit, že si jich majitel váží a podle toho se k němu chovají. To už pochopili i kmenoví vůdci, ale nepochopil to stále
Západ, kterému stačí uplácet vůdce, aby násilím udrželi co nejnižší náklady. Vypovídají tak smlouvy Západu a podepisují je s Čínou, neboť jim to přináší zisk bez nutnosti se starat o dělníky. O ty se
stará zaměstnavatel a rovněž tak o rozvoj školství, protože na ty
moderní stroje potřebuje vyškolit místní opraváře, řidiče atd. On
tam byl nyní na nostalgické dovolené a byl šokován tím pokrokem a
těmi vztahy k zaměstnavatelům. Prý se dnes ty doly obejdou bez
dozoru ochrankou a zástupci majitelů. Vybudovali tam mezi dělníky
něco jako stavovskou čest pracovat v takové firmě a jsou ochotni
za ni doslova položit život. Jinak kamarád není žádný komunistický agent, protože kvůli svým názorům kdysi opustil republiku, ale nyní tvrdí, že tam Čína provozuje kapitalismus baťova stylu a proto taky slaví ty úspěchy. Podniky jsou oázou sociální spravedlnosti v moři
okolní chudoby a o zaměstnání v takových firmách je obrovský zájem.
Myslím si, že z tohoto by si měli vzít příklad i někteří podnikatelé
i tady, protože spokojený dělník je pro podnik daleko cennější, než
ten, který se neustále třese o zaměstnání a po propuštění spoléhá
na pomoc státu. Baťovci měli na stáří kde bydlet, měli podnikové
příspěvky k penzím, podnikové koloniály pro zaměstnance i důchodce
a taky možnost kulturního a jiného vyžití. Nakonec tak ty peníze sice utratili zase u Baťi, ale žilo se jim daleko lépe, než lidem
mimo jeho impérium.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

2.1.2023 10:33 Reaguje na Břetislav Machaček
1**
Odpovědět
JB

Jaroslav Bobr

3.1.2023 17:37 Reaguje na Břetislav Machaček
Ano
Odpovědět
sv

sv

5.1.2023 18:16 Reaguje na Břetislav Machaček
Recyklováním komunistické propagandy z 50. a 60. let, která měla sloužit jako fíkový list na ochranu před faktem že největší a nejbrutálnější kolonizátor bylo carské rusácko a následně russovětsko, uděláš dojem leda na nevzdělané důchodce machačku. Ta "zcela udržitelná společnost" dokázala přeměnit pralesy na poušť dávno před příchodem kolonizátorů (stačí se podívat jak vypadá Austrálie). Z prstu vycucané dojmy o tom jak jsou číňani lepší zkus jít povykládat na Srí Lanku do Keni (viz čínská železnice a přístav v Mombase) a dalších afrických zemí, kde "úřadovali"čínští investoři. Budeš mít štěstí, když tě domorodci jen vynesou v zubech. Jestli někde stoupla životní úroveň tak to nebyla životní dělníků o afričanech nemluvě. Afričan, nezvdělaný machačku, o práci v čínské podniku v Africe nezavadí. Čínský miliardářský soudruh se státním požehnáním totiž vozí na práci do Afriky ČÍNSKÉ dělníky na stavbu, kterou platí africký stát z úvěru od čínské banky. Brutální minimalizace nákladů je samozřejmostí. To se ovšem neprojevuje při fakturách zasílaných příslušné africké zemi. Výsledkem jsou zadlužené africké země, a investice, které nakonec padnou do rukou číňanům. Jediný komu se zvedné životní úroveň je ten čínský miliardář a zkorumpovaný africký politik. Ty se svými bláboly o baťovi a imaginárním kámošem jsi leda pro smích (a to máš štěstí, že jsi v Evropě a nikoli v Africe). Nemusí se ti to líbit, nemusíš s tím souhlasit ale to je tak jediné co s faktem, že běžní afričané z číňanů nemají naprosto nic, jen zplundrovanou zemi, můžeš dělat.
Odpovědět
JO

Jarka O.

5.1.2023 21:31 Reaguje na sv
Možná o Africe něco víš. Ale dělají Číňané něco jiného než před nimi jiní kolonizátoři? Nejsou podle mě lepší, ale ani horší. Afričani nevěří ani belochům, pokud běloch chce od nich jakési investice do klimatu, tak si je musí sám zaplatit a vymyslet, oni s tím nepomohou. A ty čínské projekty ... tak to dopadá, když se někdo válí v prašulích. Nepřipomíná to fantazijní investice do zezelenání našeho koutu světa vymýšlené zdejšími největšími kamarády Číňanů? Jak to může dopadnout, podobně jak v Africe?
Odpovědět
sv

sv

6.1.2023 20:59 Reaguje na Jarka O.
A kde jsem, jaroslave, tvrdil, že číňani jsou lepší než třeba Leopold II Belgický? Jsou samozřejmě stejní jako Leopold II. Jinými slovy, brečíš na špatném hrobě. Chtěl jsi reagovat na machačka. Tak šup šup, pěkně mu ty jeho ideologické bláboly spočítej.
Odpovědět
JO

Jarka O.

6.1.2023 22:28 Reaguje na sv
Ne. Mě zaujal tvůj příspěvek a tak reaguju na to žalování na Číňany. Ještě dám příklad nadnárodních společností ve vých. Evropě, třeba o Polsku vím o jedné am. nadnárodní firmě, kde berou multikulti zaměstnance z celého světa,Poláky až, když zjišťují, že nikdo do Polska nepůjde. Ale ty jsi na mé dotazy vlastně nezareagoval.
Odpovědět
sv

sv

8.1.2023 11:54 Reaguje na Jarka O.
Jinými slovy jsi jako obvykle na základě popisu pár faktů o chování bestiálního komunistického režimu dostal hysterický záchvat, jaroslave. Nechápeš psaný text a rozčiluješ se nad něčím o čem nesmyslně pindal machaček a pak to ještě popíráš, protože ti jeho pindy ideologicky konvenují, i když s realitou se míjejí na sto kilometrů. Novinkou není ani to, že si na podporu svého blábolu vycucáš z prstu něco o čem nemáš ani minimální ánung.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

2.1.2023 14:08 Reaguje na Miroslav Vinkler
Vám by určitě nevadilo, kdyby vás čínani odvezli na práce do mongolských zlatých dolů. Ať žije kolonialismus!
Odpovědět
va

vaber

2.1.2023 09:43
kdo se diví postoji Afriky?
jen sobečtí Evropané a Amerika ,právě ti, kteří zavinili součanou klimatickou krizi a obsazením Afriky také populační explozi,
do doby než, tam zasáhli Evropané ,byla populace Afriky ustálená,

Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

2.1.2023 10:13 Reaguje na vaber
Přesně tak. Evropané přišli Afriku drancovat a přetvářet k obrazu
svému i násilím a to si Afričané dodnes uvědomují. Negativní jevy
jsou dílem Evropanů jako třeba natalita propagovaná katolickou
církví, nebo násilím vyžadovaná poslušnost (otroctví). Rovněž ty
diametrální vlastnické rozdíly jsou dílem uplácení vůdců, aby své
poddané udržovali v poslušnosti. Evropa byla pokrokem pro hrstku,
ale pohromou pro většinu. Nyní sklízí plody své politiky a to není
konečná, protože rozjetý a nebržděný vlak chudoby a tím i migrace
už asi nikdo nezastaví.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

2.1.2023 10:26 Reaguje na Břetislav Machaček
1*
Odpovědět
ss

smějící se bestie

2.1.2023 10:34 Reaguje na Břetislav Machaček
K tomu, se ti Evropané nepřiznají.
Odpovědět

Viktor Šedivý

2.1.2023 13:28 Reaguje na Břetislav Machaček
Problémem není kněz - předtím také žádnou kontrolu porodnosti neměli. Problémem je za knězem přicházející lékař, který většinu dětí pomůže udržet naživu.

A s otrokářstvím se dost pletete. To opravdu Evropané nezavedli, naopak.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

2.1.2023 16:56 Reaguje na Viktor Šedivý
Otrokářství fungovalo téměř všude, ale konkrétně
v Jihoafrické republice přerostl v takovou segregaci, že nakonec došlo na rasizmus naruby. Evropané byli při otrokářství horší než Arabové a samotní Afričané zotročující jeden druhého. I dnes
žijí někteří lidé jako otroci, když pracují proto,
aby se najedli a měli kde bydlet. V čem mají více
než kdysi otroci pracující za byt a stravu? Lékař
už pouze zachraňuje narozené lidi, ale církev je
povzbuzuje, aby se množili. Čím více oveček, tím více příspěvků do kostelní kasičky a proto brojí
proti preservativům, antikoncepci a potratům.
Kdysi v době sucha a hladu se lidé dokonce dětí
(většinou děvčat) zbavovali, protože muži umírali
v kmenových válkách a byli pro kmen hodnotnější.
Dnes to nikdo neudělá ani při hladomoru, protože
jim dodáme humanitární pomoc a povzbudíme je tak
k další natalitě. Je to vše dílo Evropanů a taky
církví, které dnes nemít Afriku a J. Ameriku, tak
ve vyspělém světě živoří a postupně časem vymizí.
Odpovědět
sv

sv

5.1.2023 17:48 Reaguje na Břetislav Machaček
Jinými slovy machaček se začal ztrapňovat tentokrát na téma historie. To sis vycucal odkud, jací byli arabové a evropané, machačku.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

2.1.2023 15:41 Reaguje na Břetislav Machaček
Já bych to takhler jednoznačně netvrdil. Většina kolonizátorů po obsazení afrického území zastavila kmenové války, které byly na většině území Afriky prakticky neustále a nastolila tam svůj mír. Protože kolonizátoři jaksi neměli zájem, aby se jejich poddaní vyvražďovali, zatímco předtím bylo vzájemné vyvražďování afrických kmenů běžné ve většině Afriky. Výjimek bylo jen málo, například vraždění černochů holandskými kolonizátory na konci 18 století v Belgickém Kongu. Kvůli zintenzívnění okamžitého výnosu pro holandského krále tuším Leopolda II, třeba těžby z tamějších místních rostlin produkujících kaučuk.
Jak kolonizátoři odešli, to je dnes tak 80 let, rozbroje a války mezi africkými státty začaly nanovo. Například jedno z nejhorších vyvražďování propuklo mezi Tutsii a Hutuuy ve Rwandě dávno potom, co kolonizátoři odešli. A to propuklo jenom proto, protože dávno předtím kdysi vítězní Tutsiové poražené a podrozené Hutuy nevyvraždili, jak bylo v Africe zvykem, ale udělali z nich své sluhy. A Hutúové, jakmile ve Rwandě demokratickými volbami (snad) získali vládu, se své předchozí poddanství rozhodli Tutsiům vrátit jejich vyvražděním , doslova genocidou.
Ostatně v současné době taky probíhá v Africe další kmenová válka, kmenové boje v Etipii.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

2.1.2023 16:23 Reaguje na Radim Polášek
Tak zrovna Rwanda a konflikt Hutuů a Tutsiů do té vaší kolonizátorské pohádky nezapadají. :D I přes ekonomické rozdíly koexistovaly kmeny Hutu a Tutsi docela v pohodě - až do příchodů kolonizátorů.

Válka v Etiopii skončila v listopadu: https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/valka-v-etiopii-konec-etiopie-afrika-primeri_2211032246_kth
Odpovědět
RP

Radim Polášek

3.1.2023 09:57 Reaguje na Petr Eliáš
Ano, Tutsi a Hutouvé koexistovali , ale tak, že Hutuové vykonávali všechny práce coby jejich otroci či nevolníci a Tutsiové jim byli nadřazení a nedělali nic.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

3.1.2023 11:04 Reaguje na Radim Polášek
Píšete pitomosti. Doporučuji si o tom něco nastudovat.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

2.1.2023 17:21 Reaguje na Radim Polášek
Místo kmenových válek přinesla kolonizace vývoz otroků do obou Amerik a černých "sluhů" (otroků) do Evropy. Bojovaly tam koloniální mocnosti proto sobě, ale fyzicky bojovali proto sobě na obou stranách Afričané. "Kmenové" války byly a jsou i nyní tady
v Evropě a to tu máme údajně "patent" na moudrost!
Podmínkou míru nejsou nějaké vnější vlivy, ale
rozum obou stran neválčit a pokud ten rozum schází,
tak válce nezabrání ani rezoluce OSN a sankce.
Co jiného než "kmenové války" byly války v bývalé
Jugoslávii povzbuzené zvenčí podle hesla "rozděl
a panuj". Ostatní války mají podobný scénář a je
to o příslušnosti k nějakému kmeni (národu).
Po umělém rozdělení Turecké říše nikoliv podle
národů, ale podle území, je od začátku zaděláno
na spory, kdy jsou třeba Kurdové ve třech zemích,
ale svůj stát nemají. Toto dělení je dílem
Anglie, která pouze namalovala na mapě hranice
bez respektování národnostní příslušnosti. Takže
kam se podívám, tak mají v problémech vždy prsty
Evropské koloniální mocnosti, které chtěly tyto
země i nadále ovládat(rozděl a panuj).
Odpovědět
RP

Radim Polášek

3.1.2023 09:59 Reaguje na Břetislav Machaček
Otroctví provozovali Afričané hlavně sami mezi sebou. Vývoz černých otroků do Ameriky byl jen zlomek celkového počtu prodaných černochů uvržených do otroctví.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

3.1.2023 10:08 Reaguje na Radim Polášek
https://www.stoplusjednicka.cz/sami-sobe-otrokari-koreny-africkeho-otrokarstvi-jsou-dilem-africanu
https://www.stoplusjednicka.cz/sami-sobe-otrokari-2-koreny-africkeho-otrokarstvi-jsou-dilem-africanu
Odpovědět
RP

Radim Polášek

3.1.2023 10:13 Reaguje na Břetislav Machaček
A v Jugoslávii to byly spíš národnostní války než kmenové. Evropské kmeny se totiž během posledního asi tisíce let přeměnily na národy. Příčinou války v bývalé Jugoslávii byl maršál Tito, který tvrdě železnou rukou držel pohromadě v Jugoslávii v podstatě nepřátelské národy. Ta tvrdost byla tak velká, že Jugoslávie držela setrvačností pohromadě ještě několik let po tom, co Tito zemřel.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

3.1.2023 10:30 Reaguje na Radim Polášek
Faktem bude nejspíš to, že Afričané neprošli mnoha stoletími všelijakých bojů a občanských válek jako my v Evropě, během kterých se v Evropě z místních kmenů vytvořily jednotlivé národy. Kmenová struktura, jaká byla u nás v Evropě v roce 900 nebo 1000 našeho letopočtu, byla v Africe ještě v 19 a ve 20 století během kolonizace i dekolonizace. Afričané tak z kmenové struktury při dekolonizaci Afriky spadli rovnou do etapy velkých států. Podobně jako Afgánistán. A tyto velké státy pro svůj bezproblémový chod vyžadují, aby jednotlivé kmeny, ze kterých stát vznikl, byly v tom státu rozpuštěny v jeden národ nebo v převládající státotvorný národ. A to se ve spoustě afrických států nedaří.
Politik jednoho kmene tam vyhraje volby a vzápětí obsadí vládnoucí aparát příslušníky výhradně svého kmene a ten státní aparát pak využije k nadvládě svého kmene a k ždímání bohatství pro ten svůj kmen, zatímco ostaní kmeny zůstávají chudé nebo dokonce chudnou ještě víc. A to je cesta vedoucí k občanským kmenovým válkám v té zemi.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

3.1.2023 06:58 Reaguje na Břetislav Machaček
Mě spíš udivuje, jak zaměňujete Evropu, která je podstatně širší pojem než autentické země, které reálné Afriku kolonizovali a měli z ni prospěch na něž se dá ukázat konkrétně a není třeba odrbavat Evropu jako takovou. Každý o těch státech víme, tak příště konkrétně
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

3.1.2023 09:24 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Omlouvám se nekoloniálním evropským zemím, ale ono
to není vždy kolonialismus hospodářský, ale taky kulturní a ideový. Ono i takového vysílání Křižáků do Svaté země byl kolonialismus a vysílání misionářů bylo napomáhání při kolonizaci, na které se podílely
i jiné národy. I Baťa byl svým způsobem kolonialista při budování továren a dokonce měst v J. Americe.
Ano ty hlavní kolonizátory jsem nezmínil záměrně,
abych nebyl napaden jejich obdivovateli, kteří si
nechtějí připustit, že jejich bohatství vzešlo z
porobení a vykrádání kolonií. Všichni taky známe
ty nejhorší z nich, ale tiše, abychom neobvinili
spojence ze zlodějen a vykořisťování ostatních.
To by se spojencům a jejich lokajům asi nelíbilo!
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

2.1.2023 13:16
Afričané jsou jinačí. V Keni vůbec nechápali, že v N.P. Šumava která má 680 km2 se střílí rok co rok 1000 kusů jenom jelena plus srnčí a černá. To je jako by se v Tsavu, která má cca 33 800km2 střílelo minimálně 33 000 kusů gazel a další zvěře. Tam je to všechno jinak.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

2.1.2023 14:23 Reaguje na Michal Ukropec
Tak v Africe je zatím hodně přírody v původním stavu. Proto tam není problém zakázat lidem v kusu regionu se usídlit a vytvořit tak okamžitě úplně přirozenou bezzásahovou přírodu, protože to tam není lidmi nijak přeměněno.
Les v NP ŠUmava byl lidmi přeměněný několikrát. Jednou byl kvůli středověkým sklárnám vykácený původní hlavně jedlobukový les a holiny nechali přirozeně zarůst. To provedli kvůli sklárnám minimálně ještě jednou. Potom se naučili rozšiřovat smrčky a tak jimi Šumavu osadili nejméně jednou v 19 století a nejméně ještě jednou ve dvacátém století. Potom, to, co po Sametu nestihli vykácet, nechali osvícení zelení aktivisté zničit kůrovcem, by tam měl vzniknout přirozený prales. Ten bude, k nerozeznání od toho přirozeného, pokud tomu lidi dosazováním nepomůžou, za několik dalších století. A do té doby je třeba regulovat jeleny, bo by mohli ten nový mladý les sežrat a zůstala by tam jen tráva anbo dokonce erozí obnažené holé skály. A to i tam, kde je nyní po kůrovem zničeném lese ještě tak dostatečné množství půdy, že ještě nyní by tam ten les mohl nově vyrůst.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

3.1.2023 10:17 Reaguje na Radim Polášek
Afrika a hodně přírody v původním stavu. Jo, pane, bývávalo - ale už není. Rozlohy degradované vyschlé křovinaté země jsou obrovské, tlak obyvatel na okolí neuvěřitelný: všude se prodává dřevěné uhlí, ačkoli stromy už v obrovských rozlohách prakticky nejsou...
Ne, nedotčené přírody je v Africe už opravdu málo...
Odpovědět
RP

Radim Polášek

3.1.2023 10:41 Reaguje na Jindřich Duras
To připouštím, ale leckde, hlavně v těch rezervacích původní příroda ještě bude.
Jinak je pořád rozdíl, v Africe v těch poničených oblastech ten přírodní stav byl a nyní už není.
Ale všude u nás, třeba na té Śumavě, ten přírodní stav kdysi byl, pak to lidi nějak vytěžili, pak se to nějak částeně vzpamatovalo a částečně to lidi nějak podle sebe napravili, pak to zase vytěžili, zase se to částečně samo vzpamatovalo a částečně to lidi zase trochu jinak podle sebe napravili...
A ty cykly všude u nás mimo velmi malých zbytků území proběhly hned několikrát, takže tam jsou v součtu velké změny od přírodního stavu způsobené člověkem. V Africe skoro všude jen jednou, pokud uvažujeme posledních pár století.
Ve vzdálené historické a předhistorické době v Africe přirozeně leckde vlivem tehdejších starověkých civilizací a tehdejších klimatických změn ty změny taky proběhly, ale od té doby byly "přikryty" staletími a tisíciletími přirozeného vývoje krajiny prakticky bez zásahu člověka.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

4.1.2023 14:05 Reaguje na Radim Polášek
Vůbec bych se nepouštěl do porovnávání Afriky se střední Evropou a Šumavou a tak :-). Prostě to nejde. I porovnávání rozloh parků nejde moc dělat. Za mě bych to viděl tak, že cílem chráněných území a národních parků by mělo být zachování samostatnosti (udržitelnosti) daného ekosystému (+populací kdečeho uvnitř), včetně biodiverzity, koloběhu vody atd. atd.
Odpovědět
Sl

Slovan

3.1.2023 14:50 Reaguje na Jindřich Duras
Africká divočina dostala co pro to pouze v Západní Africe - a i tam se dosud stále nachází aspoň rezervace, jejichž rozlohu si u nás nedokážeme asi představit. W-Arly-Pendjari Complex (26 361 km2), Comoé NP (11 500 km2) nebo Niokolo-Koba NP (9 130 km2). Oproti zbytku Afriky to jsou ovšem pouze takové ostrůvky.
Tanzánie, Středoafrická republika, Angola, Jižní Súdán… tam se nenachází tisíce, ale doslova statisíce km2 stále nedotčené divočiny. Jeden příklad - koridor Selous-Niassa má rozlohu 154 000 km2…. 2x větší než ČR.
Odpovědět
va

vaber

4.1.2023 09:58 Reaguje na Slovan
lidé si vůbec neuvědomují jak velké prostory jsou v Africe vyhrazeny pro národní parky a rezervace ve srovnání s Evropou,
u nás se lidé bouří proti parku o rozloze stovky hektarů a stovka hektarů je 1km2,
můžeme diskutovat o tom ,zdali naše krajina není více zničená než v Africe, u nás není pro neporušenou přírodu žádný prostor, vše je zastavěno, uměle zalesněno, nebo přeměněno na pole,
každý kousek využíváme ,já říkám ždímáme co můžeme,
vše slouží jen člověku a naprosto ničí biodiverzitu
a biodiverzita je základ pro zdravou přírodu
Odpovědět
Sl

Slovan

4.1.2023 18:44 Reaguje na vaber
Je to tak. Jsou to často opravdu neuvěřitelné rozlohy. Luengue-Luiana a Mavinga NP v Angole, které spolu sousedí, mají dohromady 90 000 km2 s tím, že je možné i další rozšíření nad 100 000 km2. Rezervace Chinko v CAR má 55 000 km2 s možností rozšíření na 103 000 km2. Okolí Badingilo a Boma NP v Jižním Súdánu má potenciál k ochraně až 200 000 km2 (spolu s Etiopskou částí) v různém stupni ochrany...

Jak říkáte - u nás je problém vyhlásit NP o rozloze ubohých 100 km2 (smutné). A pak lidi, kteří se snaží navrátit takovou Šumavu přírodě označí někteří dokonce za jakési "ekoteroristy". Pak ti samí lidé vyhlašují, že země Afriky, Jižní Ameriky nebo Asie mají zničenou přírodu. Ne, často fakt nemají a všemožné ochranářské organizace se snaží ochránit co možná nejvíc.
Odpovědět
VJ

Václav John

2.1.2023 16:24 Reaguje na Michal Ukropec
Jenže Tsavo je plné lvů a dalších predátorů, kdežto na Šumavě jsou vlci zpátky teprve pár let a rys jelení zvěř moc často neloví.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

2.1.2023 16:44 Reaguje na Václav John
Byl jsem ve Watamu, tak jsem navštívil i Arabuko Sokoke. Tam predátoři nejsou, a také se tam neloví. Zato oplocenky tam člověk najde. Jsou tam mimo jiné i sloni.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

3.1.2023 23:47 Reaguje na Michal Ukropec
Tiež som tam bol ale do toho lesa som nemal kedy ísť. Zato tsavo bolo krásne. Je to úplne iný zážitok dívať sa skupinu slonov voľne prechádzajúcich krajinou ako niekde v ZOO hoci aj v Dvur Králové.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

4.1.2023 14:57 Reaguje na Jaroslav Pobeha
Já byl v únoru 2020. Nádhera. Škoda že už nemám peníze.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

4.1.2023 15:04 Reaguje na Michal Ukropec
Viete ako to chodí v živote:
- Keď som bol mladík, mal som mnoho času ale nemal som peniaze.
- Potom som začal pracovať - mal som peniaze ale nemal som čas.
- A nakoniec som sa oženil.. :D
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

8.1.2023 16:29 Reaguje na Jaroslav Pobeha
Presne. A přestože mi bude 58, už i ta dlžka letu má zmáha. Takže maximálně do Egypta za potápaním.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

3.1.2023 23:45 Reaguje na Václav John
Jo, chcelo by to do europy a severnej ázie priviesť znova mačkovité šelmy. Prinajmenšom väčšie leopardy (perzské, amurské) by si s diviakmi vedeli rady.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

4.1.2023 14:55 Reaguje na Michal Ukropec
Plocha Tsawa je celkem cca 22 800.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

2.1.2023 13:28
Diskutujúci, ani autor si pravdepodobne vôbec nevšimli, že sa prieskum robil v Juhoafrickej repupblike. Síce som tam nebol, ale môžeme sa dočítať napríklad: "Vo všeobecnosti je klíma v Južnej Afrike veľmi príjemná a zdravá. Krajina je bez malárie a žltej zimnice, ktoré sú prítomné v mnohých africké krajiny... Juhoafrická republika sa radí na jedno z prvých miest na svete z hľadiska počtu slnečné dni(!). Sedem mesiacov v roku tu neustále svieti slnko! Tu sa absorbuje viac ako polovica slnečnej energie celej zeme na 1 m²." Obyvatelia sa jednoducho neobávajú zmien klímy, pretože im ani žiadne nehrozia.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

2.1.2023 14:45 Reaguje na Vladimir Mertan
Ále hrozí. V jednom dokumentu skupina mladých lidí ruční pilou vyřezávala na strmých svazích nepůvodní stromy (většinou borovice) s hlubokými kořeny, které (pane Svobodo!-) vytahují vodu z hloubky a ta potom chybí v nádržích, resp vede to k nedostatku pitné vody(!?). Takže i tam musí myslet na demografii a na šetrné hospodaření se zdroji a krajinou.

A zajisté je rozdíl, koho se na problematiku ptáte. Jestli turistického průvodce, který je závislý na cestovním ruchu, nebo někoho, kdo se ekologií zabývá. Dohazovavačka také o Marfě říkala, že je to "nevěsta jak z růže květ". Asi proto si musela její sestra zakrývat tvář hadrem, že?-)
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

2.1.2023 16:03 Reaguje na Karel Zvářal
Nepôvodné borovice čierne vyriezajú ochranári aj u nás, ale nie kvôli vode. Svojim tieňom a spadom ihličia likvidujú vzácne kavyľové stepné spoločenstvá napr. v Tematínskej lesostepi. Nebojte sa, pôvodné duby zostávajú zachované a krajine zostáva naozaj charakter lesostepi. Nedostatok pitnej vody v JAR ako aj inde vo svete je nepochybne najmä z dôvodu jej zvýšenej spotreby a nie kvôli klimatickej zmene.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

2.1.2023 17:12 Reaguje na Vladimir Mertan
JAR zdaleka není ten nejkřiklavější případ klimatické změny, ale i tam ji pociťují, stejně jako na (téměř) odlesněném Madagaskaru či v Austrálii (podobná zem šířka). Ano, zvýšená spotřeba vody je díky populační křivce, potažmo i potřebě vody pro závlahy. Má tu výhodu, že může odsolovat, což vnitrozemské státy (zejména v oblasti Sahelu) bude časem nutit tuto vodu kupovat, protože při jejich národním sportu jim nic jiného nezbyde. Takže kromě trubek na černé zlato budou mít přívod i toho bezbarvého.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

3.1.2023 09:49 Reaguje na Karel Zvářal
Krajiny sahelu sa pravdepodobne v dobe niekoľkých generácií dožijú silnejšieho monzunu.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

3.1.2023 10:16 Reaguje na Jaroslav Pobeha
Tak záleží, kdy se oteplování, které přináší vláhu do Sahelu, zastaví, skončí definitivně současný interglaciál a bude se ochlazovat, protože nastane zase nová doba ledová.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

3.1.2023 10:56 Reaguje na Radim Polášek
Myslím, že kvôli doplnenému CO2 do atmosféry k tomu tak skoro nedôjde.
Každopádne teplé obdobie bude trvať odteraz minimálne niekoľko storočí. Niekde bude suchšie, inde vlhkejšie.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

6.1.2023 09:29 Reaguje na Jaroslav Pobeha
Nebo taky třeba jen 20 let. ostatně z předchozích interglaciálů je známo, že na jejich konci docháží k oscilaci teplých a chladnějších období v rozsahu vyšších desítek a nižších stovek let. U nás bylo středověké klimatické optimum, potom drobné ochlazení v době našich husitských válek, potom na nějaké století zase oteplení a od začátku 17 do začátku 19 století bylo spíš chladnější období. A nyní se asi 150 let spíš otepluje, takže brzy by se to mělo zlomit a zase se ochlazovat. Buď kvůli další oscilaci nebo rovnou začátku další doby ledové.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

3.1.2023 11:57 Reaguje na Jaroslav Pobeha
Pokud ovšem bude i nějaká "pumpa" v podobě pobřežních pralesů, co budou pomáhat s nasáváním vlhkého vzduchu nad pevninu...
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

3.1.2023 23:41 Reaguje na Jindřich Duras
Pozor - monzun nepotrebuje pumpu z pralesov alebo mokradí na kontinentoch. Napríklad pákistán - väčšinu času je tam sucho a potom príde monzun a vyleje na krajinu stovky až tisíce kubických kilometrov vody.
V ľadových dobách vysychala sahara ešte viac ako dnes , napriek tomu sa mnohokrát zazelenala.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

2.1.2023 15:51 Reaguje na Vladimir Mertan
Tak neviděl jsem demografické statistiky, ale nejspíš se v Jihoafrické republice (JAR), jakmile odtamtud odešla většina bílých, zvyšuje počet obyvatel stejně explozivně jako jinde v Africe. Je to už 20 - 30 let, staré nádrže na vodu a staré zdroje vody postavené ještě za bělošských vlád už asi přestávají stačit a současná černošská vláda JAR je zřejmě tak zkorumpovaná a málo schopná, že zatím nestaví nové nádrže a nové zdroje vody. Technické schopnosti, které například umožnily, že zrovna v JAR byla provedena světově první úspěšná transplantace srdce a díky kterým byly zdrvotnické kliniky, ale i továrny a další ekonomika v JAR na světové špičkové úrovni jsou dnes díky odchodu bílých už jen dávnou minulostí. Nyní to je běžná zaostávající černošská africká země prolezlá korupcí, nepotismem a dalšími politickými a ekonomickými neduhy.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

3.1.2023 09:51 Reaguje na Vladimir Mertan
Sú to subtropy a ako všetky súbtropy majú problém s nedostatkom vody. V Kapskom meste niekoľkokrát hrozilo, že prídu o zdroje vody.
https://www.interez.sk/kapske-mesto-sa-stane-prvou-metropolou-ktorej-sa-coskoro-minie-voda/
Odpovědět
RP

Radim Polášek

3.1.2023 10:17 Reaguje na Jaroslav Pobeha
Tak jak kde. V JAR je určitý problém v tom, že vláhonosné větry pustí vláhu na hornatém mořském pobřeží a dovnitř JAR se vláhy dostane jen málo.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

2.1.2023 13:49
Tak proti takzvané klimatické změně bojují hlavně zelení aktivisté.
Ostatní lidi bojují proti zeleným aktivistům, ve snaze odvrátit svůj neodůvodněný pokles životní úrovně až ožebračení a zbídačení.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

2.1.2023 15:42 Reaguje na Radim Polášek
https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/lukas-kovanda-komentar-green-deal-konec-fosilnich-paliv-valka.A230101_175440_eko-zahranicni_kadl
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

3.1.2023 11:55 Reaguje na Radim Polášek
A o tom to právě je. "Ostatní" bojují proti perspektivě budoucnosti poukazem na dnešní potřeby... Mimochodem, už chytřejšího papouška jde naučit, že nesežere běžný ořech, když ví, že za chvíli dostane lepší. Jen nám to nějak nejde...a některým dokonce systematicky, co :-D?
Odpovědět
RP

Radim Polášek

6.1.2023 09:40 Reaguje na Jindřich Duras
Jenže papoušek nic nevymyslí, pouze spotřebovává. Ale lidi objevují a vymýšlejí. Ale jen tehdy, když mají dostatek základních potřeb. Plošně lidi ožebračit, aby dosáhli jen na základní životní potřeby, třeba pod záminkou snížení emisí toho ošklivého CO2 je nejkratší cesta do záhuby lidstva, Nebo "aspoň" ekonomické záhuby příslušného regionu.
Protože lidi, pokud žijí v nedostatku, neobjevují ani nevymýšlejí nové věci a nová řešení, jen pouze přežívají a SPOTŘEBOVÁVAJÍ. Jsou v tom potom úplně stejně efektivní jako ten papoušek. A je úplně jedno jako u toho papouška, jestli ten sežere hned ten horší ořech nebo o něco později si počká na ten lepší. Protože všechny ořechy musí tomu papouškovi dodat někdo jiný, kdo se o toho papouška v kleci stará.
Jenže lidi nemají žádného pečovatele, kdo se o lidi stará. Lidi mají jen sami sebe a pokud s lidi sami o sebe nepostarají a sami od sebe si nezajistí dostatek zdrojů, lidi sami od sebe zdegenerují a nakonec skončí, vyhynou.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

2.1.2023 15:24
Nevěděl jsem, že JAR je celá Afrika. Autor by měl upravit titulek na:

Potřebuje JAR bojovat proti změnám klimatu? Obyvatelů JAR se na to radši (raději) neptejte ;-)
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

3.1.2023 13:13 Reaguje na Petr Eliáš
I mne tato nepodložená generalizace zarazila.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

2.1.2023 16:01
Klimatická změna trápí hlavně zpovykanou mládež, které vše platí rodiče. A pak samozřejmě ty dospělé, kteří si z toho udělali byznys.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

2.1.2023 16:43 Reaguje na Richard Vacek
1**
Odpovědět
FB

František Balco

2.1.2023 21:37 Reaguje na Richard Vacek
Každý, kdo dělá cokoliv primárně kvůli penězům, je škodná. Bohatství a živobytí, není totéž. Ono to s časem bude čím dál patrnější. Škoda, že život neposílá účet na tu správnou adresu.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

3.1.2023 09:53 Reaguje na Richard Vacek
Už ste niekedy bol dobrovoľne napríklad sadiť stromy ?
Ja áno a videl som dosť mladých a ttakmer nikoho z nich neživia rodičia.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

3.1.2023 11:53 Reaguje na Richard Vacek
Asi znáte jen samé divné lidi :-). Já znám pro-ekologicky myslící jako lidi jako většinou vzdělané, pracující a tak...
Odpovědět
HH

Honza Honza

2.1.2023 18:39
v Amazonii a Kongu lidé z bídy ničí deštný prales. Kdo by se zajímal o ekologii, když děti nemají, co jíst. Pokud ekologové budou podlamovat hospodářství, mikdo se o jejich programy zajímat nebude. Ekologie musí pomáhat hospodářství, nabízet smyslplná řešení, s kterými i hospodářstrví bude prospívat. Zákaz topení dřevem, zákaz spalovacích motorů kdy elektroauto stojí 2 miliony, zákaz topení plynem tam, kde nelze použít tepelné čerpadlo a lze topit jem přímotopy za 200tisKč ročně je cesta k bídě pro řadu lidí. Podpora těchto lidí vezme peníze i pro ekologické programy.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

3.1.2023 10:09 Reaguje na Honza Honza
A prečo sa v tropoch množia ľudia ako pohroma ? Tropy nie sú ktovieako vhodné pre ľudí, je tam príliš vlhko, mizerná pôda, veľa zoonos.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

3.1.2023 11:42 Reaguje na Jaroslav Pobeha
Jednoduše. Strategie početného potomstva je výhodná pro udržení populace v náročných podmínkách. Větší šance, že mezi potomky bude někdo lépe adaptovaný/vybavený a přežije...
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

3.1.2023 11:51 Reaguje na Honza Honza
Hospodářství ale nepodlamují ekologové :-). To podlamuje klimatická změna, růst populace, byznys, korupce.
A nemíchal bych sem otázky ve vyspělých zemích, teď zrovna.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

3.1.2023 14:02 Reaguje na Jindřich Duras
Pokud se dělá ochrana klimatu způsobem, že se na ni utrácí stále více veřejných peněz, aniž by se sledovala efektivita vynaložených prostředků, pak to hospodářství podlamuje. A ekologové, bohužel, podporují eskalaci takového přístupu.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

4.1.2023 14:17 Reaguje na Jiří Svoboda
Pokud se dělá "ochrana" způsobem, který uvádíte, tak to je samosebou pitomost, to souhlas. Ekologové tuhle eskalaci nepodporují...alespoň ve své velké většině. Bohužel nápravu jde obvykle dělat jen se zapojením podnikatelské sféry. V téhle fázi se věci chytnou ale různí spekulanti s chutí čerpat a zneužívat jakékoli dotační peníze, také regulativy atd.. Můžou to dobře dělat, protože se kryjí poukazem na "ekologii" - a když blbě, tak to ti blbí ekologové. Nikoli, teprve deformace a zneužití principů pro byznys je ten viník...viz třeba biopaliva a spousta dalších.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

8.1.2023 14:25 Reaguje na Jindřich Duras
Kdyby se důsledně jednotně zpoplatnila těžba fosilního uhlíku a těžaři podle toho upravili prodejní ceny, tak by se uhlíková stopa automaticky promítla do cen čehokoli, tento problém by nebyl a nic by se nemuselo dotovat. Ač jsem u ekologů očekával pro tento koncept podporu, zcela jsem pohořel. Zjevně jsou se současným stavem spokojeni! Jinak si to nedokážu vysvětlit.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

6.1.2023 09:57 Reaguje na Jindřich Duras
Tak ekologové jsou vědci a dnes se už prakticky nevyskytují. To, co se dnes ohání ekologií jsou vesměs ekologisté neboli náboženští fanatici zeleného náboženství.
A zelení fanatici jsou ochotni obětovat celé lidstvo, pokud to té jejich zelené ekologii údajně něco přinese.
Minimálně v EU se připravují zelenému náboženství obětovat celou vyspělou ekonomiku EU. Neboli obětovat současnou životní úroveň prakticky celé popualce EU a současnou veškerou ekonomiku EU. Včetně našeho vzdělání a včetně našich evropských budoucích objevů a vynálezů. Což z nás nakonec udělá podřízené otroky nějaké země nebo regionu, kde se zelenému náboženství nepovedlo převládnout a lidi ho poslali tam, kam patří. Do háje, slušně řečeno.
Nebo v tom horším případě, pokud zelené náboženství ovládne globálně celou zeměkouli, vrátíme se na středověkou nebo starověkou životní úroveň. A tím současně díky omezení dostupnosti zdrojů na tehdejší počet lidí, daných tehdejšími technologiemi využitelnými zdroji. A v krajním případě po nějakém dlouhodobém úpadku můžeme klidně skončit v nevědomí pravěkých lovců a sběračů, pro které coby vrcholové predátory tehdejších potravních řetězců byl na celé zeměkouli prostor pro nějak pouze 100 - 500 tisíc jedinců.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

2.1.2023 20:58
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-padl-historicky-teplotni-rekord-muze-za-nej-africky-fen-silnejsi-nez-loni

Stěrače stírají, Sahara přitápí, sodovčák se řeší!
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

2.1.2023 21:26 Reaguje na Karel Zvářal
Tieto rekordy sú absolútne nanič. Jednak tie zvýšené teploty ničomu neškodia a najmä sa to stane len na pár miestach. REkordne teplo je tam kde zafunguje fénový efekt a teplo je hlavne tam kde sa včas rozplynie hmla. Na veľkej časti územia sú teploty vďaka hmle len mierne nadnormálne. Napríklad teplota vody v rieke ktorú ako otužilec pravidelne sledujem je stále iba 4°C. Podobne na tom bude aj teplota pôdy.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.1.2023 03:39 Reaguje na Vladimir Mertan
Fantozzi se jistě tetelí blahem - jak může mít člověk=človíček vliv na klímu?-) (To je stejný nesmysl, jako že jedna cigaretka poškodí plíci...)

U nás jsem na řece nebruslil ani nepamatuji, zatímco v minulém stoleí od listopadu do března, nebo aspoň někdy v zimě. Takže s Matičkou něco není v pořádku, a domnívám se, že vím, kdo v tom má prsty...
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

3.1.2023 10:04 Reaguje na Karel Zvářal
Len v holocene bolo niekoľko teplých období niekedy suchších, inokedy vlhkejších.
Pred 2000 rokmi rimania sadili teplomilné ovocie a vinič v panonskej kotline.
Pred tisíc rokmi sa vinič pestoval v Británii.
V eemskej medziľadovej dobe boli v Europe slony, nosorožce, hrochy privandrované z afriky. Stromový porast siahal stovky kilomerov severnejšie a hladina mora bola o 6 metrov vyššie ako dnes.

Pleistocen je jedno z najdivokejších období v historii zemegule.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

3.1.2023 10:53 Reaguje na Karel Zvářal
Iste v minulom storočí bolo chladnejšie pretože ešte doznievala Malá doba ľadová. Zamŕzala aj Temža či Vltava. Ale mnoho riek dnes nezamŕza aj kvôli priehradám a elektrárňam. Inak zaujímavé pre dnešok hlásili maximálnu teplotu +12°C z roku 1991 a minimálnu -23°C z roku 1993 (alebo naopak, už si to presne nepamätám) V Trenčíne bolo naposledy zamrznuté na rieke v roku 2017 a to silno a dlho a zamrzlo dokonca ešte 10 marca. Na jazere sa dalo korčuľovať aj na konci roku 2022.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

3.1.2023 11:14 Reaguje na Vladimir Mertan
Bol to proste studenšia fáza (v europe) vrámci trvajúca niekoľko storočí.
V periodach subboreealu a subatlantiku bolo niekoľko vlhkejších období v subtropoch. V miernom pásme bolo skôr suchšie.

Posielam pekný článok o tzv. rímskom optime v podunajsku:
https://sturovo.com/drupal/27-06-2013/355/historia/rimske-klimaticke-optimum-v-karpatskej-kotline
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

3.1.2023 11:48 Reaguje na Jaroslav Pobeha
Jsme pořád u toho stejného nepochopení. Klima má své výkyvy sem i tam, to nikdo nerozporuje, je to jasné. Problém je ale kombinace s dalšími vlivy. Zde s vlivem člověka (oceány, CO, nabourávání systémů stability, třeba deštných lesů, úpadek biodiverzity vlivem komplexu vlivů, včetně mikrokontaminant, mikroplastů atd....). Tahle "delší vlivy" znamenají nejspíš (1) urychlení procesu = míň času na adaptaci ekosystémů, ekonomik a (2) horší extremitu toho výkyvu. Příroda to nakonec nějak zvládne, tvořivost jí zůstane, ale do hajzlu půjdeme nehezky my...
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

3.1.2023 16:22 Reaguje na Jindřich Duras
To jste napsal správně.

Ale ono nestačí si pouze postěžovat, musíme to v blízké budoucnosti vyřešit, pokud nechceme do hajzlu. Jenže jakým způsobem nejen zajistit změnu chování zatím 8 miliard lidí, kteří všichni více či méně parazituji na zeměkouli, ale jak změnit i celou globální ekonomiku, aby fungovala oproti dnešku mnohem složitěji a dráže bez fosilního uhlíku a bez dalšího poškozování zeměkoule. Jediné smysluplné řešení je, dle mého, převést fosilní uhlík a poškozování planety zcela důsledně na peníze a nechat lidi a firmy chovat se podle tržních principů, jak jsme navyklí.

Nepřevychovávat lidi ale změnit systém, aby se jejich sobeckost stala základem řešení pro zachování přijatelných podmínek na zeměkouli.
Odpovědět
JB

Jaroslav Bobr

3.1.2023 18:21 Reaguje na Jiří Svoboda
K tomu ovšem potřebujete globální souhlas, pokud možno dobrovolný.Myslím ,že tohle je zásadní problém, protože "chudé" země budou těm "bohatým" předhazovat, že oni své bohatství dosáhli pomocí fosilního uhlíku.Pokud na tento globální systém nepřistoupí dobrovolně lidnaté státy tak ho nezavedete, uhlíkové technologie jsou výrazně lacinější a nebude vůle lacinější technologie zdražovat kvůli pro ně pochybnému přínosu k záchraně zeměkoule.Pokud by se přistoupilo k vynucenému souhlasu, třeba pomocí sankcí nebo zastavení pomoci tak to neprojde díky naší pseudohumanistické vyspělé společnosti a globální společnosti chtějí mít zisk z celého světa.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

8.1.2023 14:34 Reaguje na Jaroslav Bobr
Ty chudé lidnaté země byste získal, pokud byste většinu peněz vybraných za vytěžený fosilní uhlík rozdal státům podle počtu obyvatel. U států s rychle rostoucí populací by byla podmínka, aby tato uhlíková dividenda nebyla poskytována dětem a o to více by zbylo tamním dospělým. Ti by neměli motivaci mít mnoho dětí kvůli zajištění stáří.

Šikovně rozdělit vybrané peníze, aby si "každý přišel na své", to by mohl být klíč k prosazení konceptu.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

3.1.2023 17:16 Reaguje na Jindřich Duras
Iste, klima má své výkyvy sem i tam. Ale ide o to, či sú dnešné zmeny klímy nejak mimoriadne voči tým minulým zmenám. A zásadná otázka je prečo by mali ísť ľudia do hajzlu kvôli práve kvôli otepleniu aj keby bolo spôsobené ľuďmi. Pri ľudskom vplyve sa automaticky predpokladá, že je zlý naproti tomu prírodné vplyvy majú byť v zásade dobré pretože sú prirodzené. K tým prírodným vplyvom ale patria aj výbuchy sopiek alebo pády meteroidov, môže to byť zničujúce kozmické žiarenie z blízkej supernovy. Do hajzlu môžeme ísť aj po nejakej superveľkej erupcii na Slnku.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

4.1.2023 12:53 Reaguje na Vladimir Mertan
Najskôr preto, že nás je 8 miliárd , máme šialenú spotrebu všetkého a kvalitne si ničíme vodné zdroje, pôdu a lesy od dávneho staroveku.

V prípade vysychania juhu mierneho pásma a časti subtropov to nevidím ružovo, žije tam najviac ľudí a kam sa presťahujú neviem.
Keďže také masy presťahovať dnes reálne nejde, jediná cesta je využiť technologie, zachytávať vodu vo veľkom, odsoľovať. Či to bude stačiť je vo hviezdach. Ľudí je moc. Izraelci sa snažia, čo to dá a aj oni majú problémy.
Jedine že by sa rozšírilo pásmo monzunov na sever a juh.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

4.1.2023 12:43 Reaguje na Jindřich Duras
Ano s týmto súhlasím. My tie výkyvy zosilňujeme.
Avšak keby sme ich nezosilňovali, i tak by na mnohým miestach sveta (subtropy a juh mierneho pásma) + pobrežia hrozil problém so suchom, záplavami, zdvihom a poklesom morskej hladiny. V dávnej minulosti ľudia v kmeňoch premigrovali inde, dnešné civilizácie sú statické. Ak chceme ostať, kde sme, musíme sa nejako prispôsobiť.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

4.1.2023 13:17 Reaguje na Jaroslav Pobeha
Avšak i tak podľa mňa vymrie možno polovica ľudstva. 8 miliárd pri veľkých klimatických zmenách to nezvládne.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

3.1.2023 11:49 Reaguje na Jaroslav Pobeha
Omluva za překlep: CO2
Odpovědět
FB

František Balco

2.1.2023 21:07
Jsem rád, že se tu vyjadřují i lidé, jako pan Machaček. (Nechybí dloužeň?) Již jsem si zoufal.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

3.1.2023 09:39 Reaguje na František Balco
"Dloužeň" nechybí, protože při křtu mého otce tu byl polský farář,
kterému se už nelíbilo počeštění příjmení z Machaczek a tak tam
alespoň nenapsal tu čárku. Jsme pouze v ČR 3 s krátkým A a je to
alespoň takové odlišení od ostatních Macháčků. Jó u nás ve Slezsku
je takových vyjímek opravdu hodně, díky podobné "kolonizaci". Už
jsme tu byli Rakušáky, Čechy, Šlonzáky, Poláky a Němci. Když si
prohlížím rodné a oddací listy předků, tak se nestačím divit, jak
se tuto oblast snažili ostatní kolonizovat a vnutit lidem svůj
jazyk a kulturu. To dělala i církev a faráři, kteří prznili ta
příjmení, ale farář byl autorita, které se nebylo radmo vzepřít.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

3.1.2023 06:20
Však i ve vyspělém Česku jsou otázky životního prostředí až na posledním místě. Nebýt zákona o ochraně přírody a krajiny, tak teď teprve zjišťujeme, jak odsířit elektrárny.
A kdo ví, jestli vůbec. Protože nejdřív Covid a pak inflace.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

3.1.2023 10:32 Reaguje na Katka Pazderů
Proto už dneska taky každý plán na zlepšení něčeho v životním prostředí musí nutně obsahovat velkou a obtížnou položku: Komunikace s veřejností/ekovýchova, propagace, osvěta. Jinak by ani odpovědi našinců nabyly moc povzbudivé :-). Přece bližší košile než kabát a tak podobně...čehož také řada politiků zneužívá...
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

3.1.2023 16:27 Reaguje na Katka Pazderů
A proč se dostaly na poslední místo? Protože způsoby jejich řešení jsou nemožně neefektivní a drahé, lidi to odpuzuje a lidé dávají přednost neřešit to.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

3.1.2023 17:22 Reaguje na Katka Pazderů
Načo sú nám odsírené uhoľné elektrárne, keď ich aj tak musíme kvôli uhlíkovej neutralite zrušiť. Okrem toho podľa teórie globálneho oteplenia nám teraz práve tá síra v ovzduší chýba. Výrazné ochladenie globálnej teploty na Zemi v 60 tych a 70 tych rokoch minulého storočia sa pripisuje práve pôsobeniu sírnych areosolov zo spaľovania uhlia. Keďže to ochladenie sa udialo napriek neustálemu zvyšovaniu CO2 v ovzduší, nemuselo sa odsírovať a teplota by sa naďalej znižovala až niekam do 17 storočia :-)
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

4.1.2023 12:55 Reaguje na Vladimir Mertan
Ochladenie zo sopiek si radšej neželaj, v miernom pásme to spôsobuje neúrodu z nadbytku vodu a v saheli neúrodu z nedostatku vody.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

3.1.2023 10:28
Za tragické považuji zejména to, že většinu položek, které Afričané zahrnutí do onoho průzkumu považují za zásadní, prostě nejde vyřešit bez současného řešení životního prostředí.
Zhoršování podmínek vlivem klimatické změny s sebou nese i chudobu, nedostatek potravin, vody, náročnost infrastruktury (budování, finance = dostupnost). S chudobou a nespokojeností roste kriminalita, nepokoje, "nábožensky" ale ve skutečnosti ekonomicky motivované násilí, sociální rozdíly, nedostupnost zdravotní péče.
Schopnost řešit tyhle problémy má ekonomicky dobře provozovaný stát. Odhlédneme-li od korupce, kterou peníze ze zbytku světa (které ale Afričani celkem nekompromisně požadují - viz poslední velká konference) spíš podporují než aby měly schopnost ji zmenšit...takže odhlédneme-li od té korupce, tak pokud výdaje státu sežere kompenzace náprava negativních vlivů klimatické změny, zbyde s bídou na udržení situace, ale nikoli na pokrok v sociální oblasti atd.
Prostě nejde řešit problémy sociálně ekonomické bez souběžného řešení problémů životního prostředí. Případů po světě je docela dost.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

3.1.2023 15:55 Reaguje na Jindřich Duras
Jsou země, které na klimatické změně získají a ty, které prodělají.
Chápu obavy přímořských zemí obávajících se zatopení mořem a taky
už nyní země trpící suchem a horkem, ale taky pozitivní očekávání
zemí toužících po mírnějším klimatu. Například splavnost Severní
mořské cesty zkrátí významně spojení Severní Evropy s Východní Asií a navýšení hladin moří zvýší kapacitu průplavů a přístavů. Ona ta
vypařená voda spadne pouze jinde a bude otázkou, jak se tam s ní
vypořádají. Jsou země, které uměly(Mezopotámie, Egypt) s vodou už hospodařit v minulosti, neustále umí s vodou hospodařit Asijské
země(rýžová pole) a kdysi jsme to zvládali i u nás(zavlažovací
kanály, rozvody vody v potrubí k zavlažování zelinářských polí
a naopak rozumné meliorace s odváděním vody nadbytečné). Máme
možnost se tak buď přizpůsobit a nebo se sebemrskat, ač je to
zbytku světa celkem ukradené, protože jim jde o současnost a
neuvažují o změnách za několik generací. Pomáhat ostatním může
pouze ten, kdo má prostředky nazbyt, ale pokud je nebude mít,
tak asi už nikomu nepomůže. Sebemrskačství budiž v míře úměrné,
ale nikoliv na hranici přežití při ztrátě konkurenceschopnosti.
EU to už přepískla a nezadlužovat se, tak už na sebemrskačství
nemá. Hra na lídra boje proti změnám klimatu je už tak pouze
hrou před popravou, kdy už hrajeme tu hru s katem. Katem bude
ekonomika těch, kteří se přizpůsobují i za cenu dočasného
zvyšování spotřeby energií k tomu, aby inovovali energetiku a
výrobu tak, aby v budoucnu obstáli. My je tu úspěšné trestáme
povolenkami, sankcemi atd. místo toho, aby měli zdroje na ty
inovace. Odčerpané prostředky investujeme do utopických vizí,
které mají zanedbatelný efekt. Ty prostředky jsou vyplýtvané
a za většinu z nich už tu mohla být plně jaderná energetika
bez uhláků, solárů na polích a kukuřice pro bioplynky. Do těch
malých zdrojů se rozptylují potřebné investice do JE a na ni
tu už nyní není. Toto je základní chyba, protože efekt těchto
malých zdrojů se neobejde bez dotací a následných nákladů na
záložní zdroje a rozvodné sítě, aby zvládaly skokové výkony.
Vršíme chybu za chybou a za potlesku ideologů přitvrzujeme.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

4.1.2023 13:33 Reaguje na Břetislav Machaček
... země, které na klimatické změně získají a ty, které prodělají....
Čert sa skrýva v tom, že v krajinách kde si to sami po..rali alebo si krajinu za judášsky groš nechali vyrabovať tiež nechce nikto dobrovoľne umrieť od hladu či smädu. A že ich tam žije. Klasicky budú obviňovať zo všetkej biedy bohatých na severe, možno aj Čínu a budú sa tam snažiť zutekať.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

4.1.2023 13:33 Reaguje na Břetislav Machaček
... země, které na klimatické změně získají a ty, které prodělají....
Čert sa skrýva v tom, že v krajinách kde si to sami po..rali alebo si krajinu za judášsky groš nechali vyrabovať tiež nechce nikto dobrovoľne umrieť od hladu či smädu. A že ich tam žije. Klasicky budú obviňovať zo všetkej biedy bohatých na severe, možno aj Čínu a budú sa tam snažiť zutekať.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist