Pozvánka do virtuální galerie: 1000 kreseb zachycuje skrytou pestrost kořenů středoevropských rostlin
Práce Kutscherové a Lichteneggera je výjimečná v tom, že si uchovává kromě přírodovědecké hodnoty i uměleckou. Zatímco většina odborníků z oblasti dendrologie postupně přešla k účelnější dokumentaci s využitím digitální fotografie, dvojice profesorů i nadále zachycovala kořenový systém na kresbách a skicách. Katalog, který spolu vytvořili, nepřestává překvapovat svou pestrostí i smyslem pro detail. Celkem obsahuje přes 1000 kreseb zachycujících kořenový systém trav, vyšších rostlin, všemožných plevelů, křovin. A stromů, kterých bylo až dosud v katalogu pomálu.
Digitalizace se jejich obrazy dočkaly až nyní. Tyto detailní rozkresy 180 druhů evropských dřevin se tak staly posledním a nejnovějším příspěvkem rozšiřujícím původní kolekci Wurzelatlas (mitteleuropäischer Waldbäume und Sträucher), tedy Atlasu kořenového systému (středoevropských stromů a keřů) i obrazovou databázi WUR. Za zhlédnutí určitě stojí, a pokud máte chvilku, nebojte se ji k prohlídce virtuální galerie využít. Je to poučné a povznášející současně. Svět kořenů je totiž fascinující.
Z velmi názorných obrázků snadno pochopíte, proč je například borovice lesní tak „nezničitelným“ stromem, jak ohromná živá masa kořenů se nachází pod vzrostlým dubem nebo s jakou důsledností si při svém podzemním růstu počíná jasan. A pak můžete kritickým pohledem zhodnotit, jak dobře nebo špatně si počínají města, silničáři nebo odborníci na výkopové práce ve snaze nepoškodit a uchovat stromy kolem nás. Nad zemí totiž vidíme jen zlomek toho, čím stromy skutečně jsou.
reklama
Dále čtěte |
Olomoučtí vědci odhalili dálkové ovládání genů v ječmeni, pomůže to šlechtění
Růst rostlin ovlivňují těkavé látky, které produkují bakterie, zjistili vědci
Liberecká botanická zahrada dokončila rekonstrukci prvních tří skleníků

Lapeni mezi nádherou a škodlivostí. Dají se ohňostroje udělat nějak jinak?
Poprask na laguně. Rackové a čápi zanáší plasty do chráněných mokřadů
Umělý velrybí trus. Vědci testují, zda pomůže schopnosti oceánů pohlcovat oxid uhličitý. Vypadá to slibně