Pozvánka do virtuální galerie: 1000 kreseb zachycuje skrytou pestrost kořenů středoevropských rostlin
Práce Kutscherové a Lichteneggera je výjimečná v tom, že si uchovává kromě přírodovědecké hodnoty i uměleckou. Zatímco většina odborníků z oblasti dendrologie postupně přešla k účelnější dokumentaci s využitím digitální fotografie, dvojice profesorů i nadále zachycovala kořenový systém na kresbách a skicách. Katalog, který spolu vytvořili, nepřestává překvapovat svou pestrostí i smyslem pro detail. Celkem obsahuje přes 1000 kreseb zachycujících kořenový systém trav, vyšších rostlin, všemožných plevelů, křovin. A stromů, kterých bylo až dosud v katalogu pomálu.
Digitalizace se jejich obrazy dočkaly až nyní. Tyto detailní rozkresy 180 druhů evropských dřevin se tak staly posledním a nejnovějším příspěvkem rozšiřujícím původní kolekci Wurzelatlas (mitteleuropäischer Waldbäume und Sträucher), tedy Atlasu kořenového systému (středoevropských stromů a keřů) i obrazovou databázi WUR. Za zhlédnutí určitě stojí, a pokud máte chvilku, nebojte se ji k prohlídce virtuální galerie využít. Je to poučné a povznášející současně. Svět kořenů je totiž fascinující.
Z velmi názorných obrázků snadno pochopíte, proč je například borovice lesní tak „nezničitelným“ stromem, jak ohromná živá masa kořenů se nachází pod vzrostlým dubem nebo s jakou důsledností si při svém podzemním růstu počíná jasan. A pak můžete kritickým pohledem zhodnotit, jak dobře nebo špatně si počínají města, silničáři nebo odborníci na výkopové práce ve snaze nepoškodit a uchovat stromy kolem nás. Nad zemí totiž vidíme jen zlomek toho, čím stromy skutečně jsou.
reklama
Dále čtěte |
Přítulnice: Strom, který zabíjí ptáky
V liberecké botanické zahradě kvete po 31 letech impozantní Doryanthes palmeri
„Bílý“ buk z Moravského krasu žije asi 30 let bez fotosyntézy

USA chtěly stavět v 60. letech přístav na Aljašce. Jadernými náložemi
Čtveřice Čechů čelí v Brazílii obvinění z pašování chráněných rostlin